Kapitola 11

Proč existují nemoci a smrt?

AŤ ČINÍME pro své zdraví cokoli, přece stárneme, postihují nás nemoci a nakonec umíráme. Nikdo se tomu nemůže vyhnout, ani lidé oddaní Bohu. (1. Královská 1:1; 2:1, 10; 1. Timoteovi 5:23) Proč to tak je?

² Naše tělo má zřejmě schopnost nahrazovat opotřebované buňky daleko déle, než jak je tomu dnes. Náš mozek má větší kapacitu, než jakou bychom mohli využít v mnohonásobně delším životě. Proč existuje taková kapacita, nemáme-li ji nikdy využít? Vědci skutečně nemohou vysvětlit, proč stárneme, proč nás postihují nemoci a proč umíráme. Vysvětlení však najdeme v Bibli.

PŘÍČINA NEMOCÍ A SMRTI

³ Apoštol Pavel nám ukazuje správný směr. Říká: „V Adamovi všichni umírají.“ (1. Korinťanům 15:21, 22) Pavel se zde odvolává na biblickou zprávu o Adamovi a Evě. Ježíš Kristus potvrdil, že tato zpráva je přesná. (Marek 10:6–8) Stvořitel postavil první lidskou dvojici do zahrady, která byla jejich domovem. Poskytl jim nádhernou vyhlídku na nekonečný život v souladu s jeho vůlí. Měli dostatek zdravé potravy z různých stromů a z jiných rostlin. Adam s Evou byli kromě toho dokonalí lidé. Jejich mysl i jejich tělo bylo bezvadné a neexistoval žádný důvod, proč by mělo docházet k nějakému zhoršení, jak se to děje lidem dnes. — 5. Mojžíšova 32:4; 1. Mojžíšova 1:31.

⁴ Této první lidské dvojici bylo uloženo jen jediné omezení. Bůh řekl: „Ze stromu poznání dobrého a špatného, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“ (1. Mojžíšova 2:17) Kdyby respektovali toto omezení, dali by tím najevo, že uznávají Boží právo rozhodovat, co je pro lidi dobré a co špatné. Později si však určili vlastní měřítka dobrého a špatného. (1. Mojžíšova 3:6, 7) Přestoupením Božího výslovného příkazu se dopustili toho, co Bible označuje jako „hřích“. Slovo „hřešit“ znamená v hebrejštině i v řečtině „minout se [cíle]“. Adam s Evou se minuli cíle neboli selhali, pokud jde o dokonalou poslušnost. Přestali zrcadlit Jehovovu dokonalost a uvalili na sebe Boží spravedlivý rozsudek. — Lukáš 16:10.

⁵ Hřích Adama a Evy zapůsobil jak na ně samotné, tak i na nás. Proč na nás? Proto, že Bůh nad nimi nevykonal rozsudek okamžitě. Jehova věděl, o co všechno při tom šlo, a proto připustil, aby první lidská dvojice přivedla na svět děti. Adam a Eva však již nebyli dokonalí; když zhřešili, začali tělesně i duševně upadat. Proto nemohli přivést na svět dokonalé děti. (Job 14:4) Tuto situaci můžeme přirovnat k situaci dnešní dvojice, která má nějaký genetický defekt a přenáší jej na své děti. Zdědili jsme defekt, totiž hříšnost, protože všichni pocházíme z nedokonalé první dvojice. Pavel vysvětluje: „Skrze jednoho člověka [Adama] vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi, protože všichni zhřešili.“ — Římanům 5:12; Žalm 51:5.

⁶ Byla nyní situace beznadějná? Dějiny i Bible nám potvrzují, že by tomu tak bylo, kdyby lidé byli ponecháni sami sobě. Nejsme schopni očistit se od poskvrny hříchu a nemůžeme se ani sami zprostit Božího rozsudku. Jestliže mělo dojít k nějakému vysvobození, musel se o to postarat Bůh. Jeho zákon byl porušen, a proto jedině on mohl rozhodnout, jak může být učiněno zadost dokonalému právu a jak může dojít k vysvobození. Jehova Bůh projevil nezaslouženou laskavost tím, že učinil opatření, jež mělo pomoci potomkům Adama a Evy, a tedy také nám. Bible vysvětluje, jaké je to opatření a jak z něho můžeme mít užitek.

⁷ Dále uvedené biblické texty nám pomohou, abychom tomu porozuměli:

„Bůh totiž tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ — Jan 3:16.

„Syn člověka [Ježíš] totiž nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a dal svou duši jako výkupné výměnou za mnohé.“ — Marek 10:45.

„Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy, a je to jako velkorysý dar, že jsou z jeho nezasloužené laskavosti prohlašováni za spravedlivé prostřednictvím propuštění výkupným, jež zaplatil Kristus Ježíš. Bůh ho vystavil jako obětní dar ke smíření prostřednictvím víry v jeho krev.“ — Římanům 3:23–25.

CO JE „VÝKUPNÉ“?

⁸ Ve dvou z těchto textů je zmínka o „výkupném“. To je v podstatě cena zaplacená za propuštění zajatce. (Izajáš 43:3) Často slyšíme tento výraz ve spojitosti s peněžním obnosem, který je nutný k vykoupení nějaké oběti únosu. V našem případě je zajatcem celé lidstvo. Adam nás prodal do otroctví hříchu, což vedlo k nemocem a ke smrti. (Římanům 7:14) Jaká cena musela být zaplacena, aby mohlo být lidstvo vykoupeno a abychom získali vyhlídku na život oproštěný od následků hříchu?

⁹ Vzpomeň si na biblický výrok, že Ježíš ‚dal svou duši jako výkupné‘. (Marek 10:45) Z toho vidíme, že k tomu bylo třeba lidského života. Adam svým hříchem zmařil dokonalý lidský život. Aby lidstvo mohlo opět získat život v dokonalosti, byl nutný jiný dokonalý lidský život, který by vyrovnal nebo koupil zpět to, co Adam ztratil. Z toho je patrné, proč nemohl žádný nedokonalý potomek Adamův opatřit výkupné. Žalm 49:7, 8 o tom říká: „Člověk by se nikdy nemohl vykoupit ani by nemohl zaplatit Bohu své výkupné: Tolik stojí výkupné za jeho život, je to nad jeho síly.“ — Jeruzalémská bible.

¹⁰ Bůh chtěl opatřit výkupní cenu, a proto poslal svého dokonalého duchovního syna z nebe, aby se narodil jako člověk. Anděl vysvětlil čisté panně Marii, jak se Bůh postará o to, aby byl Ježíš při narození dokonalý: „Zastíní tě moc Nejvyššího. Proto také to, co se narodí, se bude nazývat svaté, Boží Syn.“ (Lukáš 1:35; Galaťanům 4:4) Ježíš neměl nedokonalého lidského otce, a proto neměl dědičný hřích. — 1. Petra 2:22; Hebrejcům 7:26.

¹¹ Kristus žil jako člověk plně v souladu s Boží vůlí a potom se vzdal svého dokonalého lidského života. Byl to takový život, jaký měl Adam, když byl stvořen. Proto se Ježíš stal ‚odpovídajícím výkupným za všechny‘. (1. Timoteovi 2:5, 6; 1. Korinťanům 15:45) Ano, bylo to „za všechny“, protože zaplatil cenu, aby vykoupil celou lidskou rodinu. Proto Bible říká, že jsme byli „koupeni za cenu“. (1. Korinťanům 6:20) Tak Bůh prostřednictvím Ježíšovy smrti položil základ k odčinění toho, co způsobil Adam, když přinesl lidstvu hřích, nemoci a smrt. Tato pravda může skutečně přispět k tomu, abychom byli v životě šťastní.

JAK NÁM MOHOU BÝT ODPUŠTĚNY HŘÍCHY?

¹² Je velmi dobré, že se z Bible dovídáme o vykupující ceně, kterou zaplatil Ježíš. Přece však existuje určitá překážka, která nám může stát v cestě, takže nedosahujeme Božího schválení a požehnání. Je to skutečnost, že my sami jsme hříšníci. Mnohokrát ‚se míjíme cíle‘. Pavel napsal: „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ (Římanům 3:23) Co je možné v té věci dělat? Jak se můžeme stát přijatelnými našemu spravedlivému Bohu, Jehovovi?

¹³ Jistě bychom neočekávali, že získáme Boží schválení, budeme-li dále jednat způsobem, o němž víme, že odporuje jeho vůli. Musíme upřímně litovat svých nesprávných žádostí, slov i způsobu jednání a pak se musíme snažit přizpůsobit se jeho měřítkům, která vyznačil v Bibli. (Skutky 17:30) Naše hříchy — minulé i přítomné — však přesto musí být překryty. V této věci nám slouží Ježíšova vykupující oběť. Ukazuje to Pavel, když píše, že Bůh ‚vystavil [Ježíše] jako obětní dar ke smíření prostřednictvím víry v jeho krev‘. — Římanům 3:24, 25.

¹⁴ Apoštol se zde zmínil o něčem, co Bůh zařídil již mnohem dříve a co mělo předem poukazovat na Krista nebo jej znázorňovat. Ve starověkém Izraeli byly pravidelně přinášeny ve prospěch lidu zvířecí oběti za hřích. A jednotliví lidé mohli sami přinášet oběti za vinu, pokud se nějak výslovně provinili. (3. Mojžíšova 16:1–34; 5:1–6, 17–19) Bůh přijímal tyto krvavé oběti jako oběti usmiřující neboli zahlazující lidské hříchy. To však Izraelitům nepřinášelo úlevu natrvalo, neboť Bible říká, že „není možné, aby krev býků a kozlů odňala hříchy“. (Hebrejcům 10:3, 4) Ale tyto charakteristické rysy uctívání, totiž kněží, chrámy, oltáře a oběti, byly „podobenstvím“ nebo ‚stínem budoucích dobrých věcí‘, k nimž patřila i Ježíšova oběť. — Hebrejcům 9:6–9, 11, 12; 10:1.

¹⁵ Bible ukazuje, jak důležité je to pro nás, abychom dosáhli odpuštění. Říká: „Jeho prostřednictvím máme propuštění výkupným skrze krev onoho [Ježíše], ano, odpuštění svých přečinů.“ (Efezanům 1:7; 1. Petra 2:24) Ježíšovou smrtí bylo tedy nejen umožněno výkupné, ale také přikrytí našich hříchů; naše hříchy nám mohou být odpuštěny. Něco se však od nás vyžaduje. Protože jsme byli koupeni, ano „koupeni za cenu“ Kristovým výkupným, musíme být ochotni přijmout Ježíše jako svého Pána nebo majitele a poslouchat jej. (1. Korinťanům 6:11, 20; Hebrejcům 5:9) Musíme tedy litovat svých hříchů a své pokání spojit s vírou v oběť Ježíše, našeho Pána.

¹⁶ Jestliže tak jednáme, nemusíme čekat na odpuštění až do doby, kdy Bůh osvobodí lidstvo od všech účinků hříchu a odstraní nemoci a smrt. Bible mluví o tom, že z odpuštění se můžeme těšit již nyní a že tak můžeme mít před Bohem čisté svědomí. — 1. Jana 2:12.

¹⁷ Ježíšova oběť by tedy pro nás měla mít každý den velmi osobní význam. Bůh nám skrze ni může odpustit naše nesprávné jednání, jehož se dopouštíme. Apoštol Jan vysvětluje: „Píši vám tyto věci, abyste nezhřešili. A jestliže někdo přece zhřeší, máme u Otce pomocníka, Ježíše Krista, spravedlivého.“ (1. Jana 2:1; Lukáš 11:2–4) To je jedna z hlavních biblických nauk a je rozhodující pro naše trvalé štěstí. — 1. Korinťanům 15:3.

CO BUDEŠ DĚLAT?

¹⁸ Jak reaguješ na to, co Bible říká o příčině nemocí a smrti, o výkupném a o opatření k odpuštění skrze Ježíše Krista? Někdo možná tyto věci rozumově přijme, ale jeho srdce a jeho života se nedotknou. Od nás se však vyžaduje více.

¹⁹ Vážíme si lásky, kterou Bůh projevil tím, že se postaral o výkupné? Apoštol Jan napsal: „Bůh. . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna.“ (Jan 3:16) Vzpomeň si, že lidé, o které šlo, byli hříšníci odcizení Bohu. (Římanům 5:10; Kolosanům 1:21) Vzdal by ses toho nejdražšího, co máš, ve prospěch lidí, z nichž většina se o tebe zajímá jen málo nebo se nezajímá vůbec? Jehova Bůh však nechal svého čistého a věrného Syna, svého milovaného prvorozeného, sestoupit na zem, kde se měl setkat s pohrdáním a potupováním a kde měl podstoupit smrt, aby opatřil lidstvu vysvobození. Proto Pavel napsal: „Bůh nám doporučuje svou vlastní lásku tím, že Kristus za nás zemřel, zatímco jsme byli ještě hříšníky.“ — Římanům 5:8.

²⁰ Také Syn projevil svou lásku. Když přišel čas, dobrovolně se ponížil, aby se stal člověkem. Jako otrok sloužil nedokonalým lidem, učil je a uzdravoval je. A ačkoli byl nevinný, přijal posměch, mučení i potupnou smrt z rukou nepřátel pravdy. Chceš-li tyto věci lépe ocenit, udělej si čas a přečti si zprávu o tom, jak byl Ježíš zrazen, vyslýchán, jak s ním špatně zacházeli a jak byl popraven. Je to zapsáno u Lukáše 22:47 až 23:47.

²¹ Jak na to všechno reaguješ? Jestliže někdo přijímá toto laskavé opatření výkupného, jistě by mu to nemělo sloužit jako omluva za nějaké nesprávné jednání. To by znamenalo, že takový člověk nepochopil účel výkupného, a vedlo by to dokonce ke hříchu, který již nemůže být odpuštěn. (Hebrejcům 10:26, 29; 4. Mojžíšova 15:30) Měli bychom se naopak snažit žít tak, aby to sloužilo ke cti našemu Stvořiteli. A víra v toto velkorysé opatření učiněné skrze jeho Syna by nás měla přimět k tomu, abychom o tom mluvili s jinými a pomáhali jim pochopit, jak i oni z toho mohou mít užitek. — Skutky 4:12; Římanům 10:9, 10; Jakub 2:26; 2. Korinťanům 5:14, 15.

²² Když byl Ježíš Kristus na zemi, řekl, že může v Božím jménu odpouštět hříchy. Někteří nepřátelé jej za to kritizovali. Ježíš to tedy dokázal tím, že uzdravil ochrnutého muže. (Lukáš 5:17–26) Stejně jako hřích měl pro lidi tělesné následky, přinese mnoho dobrého odpuštění hříchů. Je důležité to vědět. Ježíšovy skutky na zemi ukazují, že Bůh může odstranit nemoci i umírání. To odpovídá slovům, která řekl sám Ježíš Kristus, že totiž Jehova Bůh dal svého Syna, aby věřící lidé mohli mít „věčný život“. (Jan 3:16) Ale jak? A kdy? A co bude s našimi drahými, kteří již zemřeli?

[Studijní otázky]

Proč jsou nemoci a smrt záhadou? (1, 2)

Jak na nás začaly působit nemoci a smrt? (3–5)

Proč jedině Bůh může způsobit, aby byly odstraněny nemoci a smrt? (6, 7)

Jak bylo opatřeno výkupné? (8–11)

Na jakém základě nám mohou být odpuštěny hříchy? (12–17)

Jak reaguješ na to, co učinil Bůh a Ježíš? (1. Jana 4:9–11) (18—21)

Jaká vyhlídka je spojena s odpuštěním našich hříchů? (22)

[Rámeček na straně 103]

Isaac Asimov, autor vědeckých publikací, vysvětlil, že molekuly DNK v lidském mozku představují „paměťový systém, který je dokonale schopen zpracovat jakoukoli zátěž učení a paměti, kterou do něj lidská bytost může vložit — může snad dosáhnout i miliardkrát více“. — Newyorský „Times Magazine“.

[Obrázky na straně 108]

Oběti v Izraeli poukazovaly na budoucí Ježíšovu výkupní oběť