13. kapitola

Čas znovustvoření

1. (a) Jaká podivuhodná příležitost bude čekat na ty, kteří přežijí do „nové země“? (b) Co to však bude vyžadovat?

PŘEŽÍT konec nynějšího zkaženého světa je velkolepá vyhlídka. Toužíme uniknout jeho bezpráví, chamtivosti a násilí. Je však ještě něco přitažlivějšího, proč chceme přežít. Co to je? Všichni, kteří se stanou částí „nové země“, budou mít totiž také příležitost osvobodit se od vlastních nedokonalostí, od nemoci a života v bolesti, ano, dokonce od smrti. (Zjevení 21:1–5) Aby se to však stalo, musí být zcela vykořeněn hřích. Jak k tomu dojde? Souvisí to s tím, co Ježíš nazývá „znovustvořením“.

2. Co je „znovustvoření“, o němž se mluví u Matouše 19:28?

² Svým apoštolům Ježíš řekl: „Při znovustvoření, až se Syn člověka posadí na svůj slavný trůn, vy, kteří jste mne následovali, se také posadíte na dvanácti trůnech a budete soudit dvanáct izraelských kmenů.“ (Matouš 19:28) Znovustvoření bude časem „obnovy“, časem, kdy bude všechno ‚tvořeno nové‘ či ‚obnoveno‘, jak to vyjadřují jiné překlady Bible. („Ekumenický překlad“, „Petrů“) Prostřednictvím tohoto znovustvoření bude umožněno, aby se lidé opět těšili z dokonalosti, jakou mělo lidstvo na počátku.

3. (a) Co vyplynulo z Adamova hříchu? (b) Proč se nikdo z Adamova potomstva nemohl osvobodit od účinků zděděného hříchu?

³ Pro hřích zděděný po Adamovi muselo všechno jeho potomstvo umírat a mnozí trpěli bolestivou nemocí, která vedla k smrti. (Římanům 5:12) Vysvobození ze spárů smrti se nedalo koupit za žádné peníze. Žádné skutky, jichž byl nedokonalý člověk schopen, nemohly přinést osvobození pro něho nebo pro kohokoli jiného. Božský smysl pro právo vyžadoval, že musí být předložena oběť odpovídající hodnotou tomu, co Adam ztratil, totiž dokonalému lidskému životu, má-li lidstvo získat opět příležitost těšit se z věčného života. Takový život nemohl nabídnout nikdo z Adamových potomků. — Žalm 49:7–9; 49:8–10, „KB“; Kazatel 7:20.

4. (a) Jak bylo opatřeno potřebné výkupné? (b) Jak z něho můžeme mít užitek?

⁴ Jehova milosrdně učinil potřebné opatření sám tím, že poslal na zem svého jednozplozeného Syna Ježíše jako dokonalého člověka, aby položil svůj život jako „odpovídající výkupné“. (1. Timoteovi 2:5, 6) Jak velkolepý to byl projev nezasloužené laskavosti a Boží lásky k lidstvu! Život, který je díky tomu možný, si nemůžeme zasloužit jako mzdu, ale je to dar od Boha. Dává se ovšem pouze těm, kteří opravdu uznávají, že potřebují toto božské opatření, projevují v ně víru a tuto víru dokazují poslušností Božího Syna. (Římanům 6:23; Jan 3:16, 36) Kdy ale bude mít lidstvo užitek z této oběti?

DNEŠNÍ UŽITEK Z KRISTOVY OBĚTI

5. (a) Kdo měl jako první užitek z Kristovy oběti? (b) Jaká jiná skupina měla také užitek, a zejména odkdy?

⁵ Užitek, který z toho měli lidé, začal být patrný okamžitě poté, co Ježíš Kristus (v úloze Božího velkého velekněze) předložil Bohu v nebi hodnotu své oběti. Zprvu, počínaje letnicemi roku 33 n. l., začali mít užitek z oběti lidé, kteří byli povoláni jako dědici s Kristem a měli s ním sloužit jako králové a kněží v nebi. (Skutky 2:32, 33; Kolosanům 1:13, 14) Pak, a to zejména od roku 1935, se začaly objevovat osoby, které se těšily z naděje na věčný život na zemi. I jejich naději umožnila Kristova oběť. (1. Jana 2:1, 2) Toto postupné uplatňování hodnoty Kristovy oběti naznačil průběh Dne smíření ve starověkém Izraeli.

6. Popiš krátce, co se dělo v Den smíření.

⁶ U posvátného svatostánku Izraele a později v chrámě sloužil velekněz, který byl příslušníkem levitského domu Áronova. Jiní muži z Áronova domu byli nižšími kněžími a zbytek mužů z kmene Levi sloužil jako pomocníci. Na přikrytí hříchů obětoval velekněz dvě zvířata. Krev každého byla předložena v Nejsvětější zvlášť, jak to Jehova předepsal. Prvním byl mladý býk obětovaný áronským veleknězem za „sebe a jeho dům“, což zahrnovalo celý kmen Levi. (3. Mojžíšova 16:11, 14) Dalším byl kozel, který se předkládal jako oběť za hřích „za lid“, tedy za ostatních dvanáct kmenů. (3. Mojžíšova 16:15) Nadto byly hříchy celého Izraele vyznány nad hlavou živého kozla, a ten byl odveden do pustiny. (3. Mojžíšova 16:21, 22) Co to vše znamenalo?

7. (a) Která oběť tím byla předstíněna? (b) Proč bylo použito víc než jedno zvíře?

⁷ Apoštol Pavel vysvětluje, že ústředním bodem splnění je oběť Ježíše Krista. „Kristus vstoupil ne do svatého místa udělaného rukama, které je napodobením skutečnosti, ale do samého nebe, aby se nyní za nás objevil před osobou Boha . . . aby odstranil hřích tím, že obětoval sám sebe.“ (Židům 9:24–26) Proč se tedy do Nejsvětější v Den smíření Izraele vnášela krev více než jednoho zvířete? Mělo to naznačit různá hlediska toho, čeho dosahuje Ježíšova dokonalá lidská oběť. A jedno další hledisko bylo naznačeno vyznáním hříchů národa nad hlavou živého kozla, který pak byl odveden do pustiny.

8. (a) Jak průběh Dne smíření naznačil, kdo bude mít jako první užitek z Kristovy oběti? (b) Jaké uplatnění Ježíšovy oběti naznačovala oběť „za lid“? (c) Jakou další skutečnost znázorňovalo odvedení kozla do pustiny?

⁸ Tak jako byla nejprve vnesena do Nejsvětější krev z býka obětovaného za dům Árona, byl užitek Ježíšovy oběti nejprve uplatněn ve prospěch těch, kteří budou spojeni s Kristem v nebeském kněžství. To se dělo od roku 33 n. l. Ježíš Kristus neměl žádné hříchy, za které by se muselo činit smíření, jako je měl Áron, ale měli je ti, kteří budou nižšími kněžími s Kristem. Ty znázorňoval kmen Leviho. (1. Petra 2:4, 5) Předložení krve z druhé oběti, kozla obětovaného „za lid“, poukazovalo na to, že z Ježíšovy oběti budou mít po nebeské třídě prospěch i jiní z lidstva. Budou to osoby, které získají život v obnoveném ráji na zemi. Znázorňovalo je „dvanáct [nekněžských] kmenů Izraele“ v Den smíření. (Matouš 19:28; Žalm 37:29) Ježíš k užitku všech těchto lidí nejen zemřel, ale skutečně odnáší hříchy těch, za něž zemřel jako oběť, a přináší jim tak úlevu. To naznačila skutečnost, že po vyznání hříchů Izraele nad živým kozlem byl kozel odveden do pustiny, aby jej už víckrát nikdo neviděl. — Žalm 103:12; Izajáš 53:4–6.

9. (a) Z jakých požehnání se už dnes těší ti, kteří projevují víru v Kristovu oběť? (b) Jaká další požehnání přijdou později?

⁹ Opravdové odpuštění hříchů, čisté postavení před Bohem, je dnes možné pro všechny, kteří projevují víru v Jehovovo milující opatření skrze Ježíše Krista, a to bez ohledu na jejich dřívější způsob života. Mohou se s čistým svědomím těšit z neocenitelného požehnání, když prokazují svatou službu Bohu. (1. Korinťanům 6:9–11; Židům 9:13, 14) To však neznamená, že je jim už nyní poskytnut život, který by byl zbaven všech účinků hříchu. (1. Jana 1:8–10; Římanům 7:21–25) Pro všechny, kteří mají vládnout v nebi s Kristem, se takový život uskuteční teprve tehdy, až dokončí svůj pozemský běh a budou vzbuzeni k nesmrtelnosti v nebesích. Pro jiné z lidstva bude úplná úleva od hříchu umožněna znovustvořením.

„PŘI ZNOVUSTVOŘENÍ“

10. (a) Kdy začalo znovustvoření? (b) Dostal již někdo trůn ve splnění Ježíšova slibu?

¹⁰ Jak řekl Ježíš, znovustvoření začne, „až se Syn člověka [Ježíš Kristus] posadí na svůj slavný trůn“. (Matouš 19:28) Všechno se samozřejmě nestalo bezprostředně poté, co byl dosazen na trůn. Po svém dosazení na trůn v roce 1914 n. l. očistil Ježíš nejprve nebesa a vypudil satana a jeho démony. Pak přistoupil ke vzkříšení svých pomazaných následovníků k nebeské slávě. (Zjevení 12:5, 7–12; 1. Tesaloničanům 4:15–17) Slíbené „nebeské trůny“ byly dány nejen věrným Kristovým apoštolům, ale postupně jsou všichni ostatní, kteří patří ke 144 000, po svém vzkříšení z mrtvých dosazováni na trůny v nebi. — Zjevení 3:21.

11. Jakým způsobem již cítí „jiné ovce“ účinky znovustvoření?

¹¹ Když končil výběr osob pro nebeskou třídu, začalo shromažďování velkého zástupu „jiných ovcí“, a to zejména od roku 1935. I ti začali mít užitek z Kristovy oběti, ‚prali svá roucha a bílili je v krvi Beránkově‘. Dostávají pomoc, aby oblékli „novou osobnost, která byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti“. (Zjevení 7:9, 10, 14; Efezanům 4:20–24) Ve stále rostoucím počtu mají prospěch z Božího opatření prostřednictvím Krista, které může vést k jejich věčnému životu v obnoveném ráji. — Zjevení 7:17; 22:17.

12. (a) Koho představovalo „dvanáct izraelských kmenů“, o nichž se tu Ježíš zmiňoval? (b) Kdo bude mít kromě přežijících ze znovustvoření užitek?

¹² Už brzy bude zničen zlý svět. Satan a jeho démoni budou vrženi do propasti. Pro lidstvo začne tisíciletý den soudu. Ježíš Kristus bude předsedajícím soudcem a dohlédne, aby všichni dostali plnou příležitost a hojnou pomoc a mohli se tak naučit Jehovovým spravedlivým cestám a vyhovět jim. Ti pomazaní Kristovi následovníci, kteří si až do smrti zachovali ryzost, se s ním budou podílet v této práci, budou ‚soudit dvanáct izraelských kmenů‘. (Lukáš 22:28–30; Zjevení 20:4, 6) To neznamená, že budou soudit jen přirozené potomstvo Izraele. Budou spíše soudit všechny, kteří byli v Den smíření předstíněni „dvanácti [nekněžskými] kmeny Izraele“. To zahrnuje celý vykoupený svět lidstva. (1. Korinťanům 6:2) Jako první budou mít prospěch z toho programu k povznesení lidstva ti, kteří přežijí velké soužení. Budou se však na něm podílet i miliardy dalších, protože k těm, kteří mají být souzeni patří „živí i mrtví“. (2. Timoteovi 4:1; Skutky 24:15) Jak vzrušující to bude, až se vrátí mrtví, kteří mají užitek z Kristovy výkupní oběti! Slzy radosti potečou, až se znovu sejdou ti, kteří se měli rádi.

13. Jak budou účinky tisíciletého dne soudu opravdu znovustvořením?

¹³ Bude to čas, kdy se lidstvu konečně uleví od tělesných i duševních neduhů způsobených hříchem. Když byl Ježíš na zemi, uzdravoval ochrnuté, slepé, hluché nebo němé a ty, jejichž tělo bylo znetvořeno nebo jejichž síly podkopala choroba. Tyto mocné skutky byly jen náznakem toho, co udělá Ježíš pro celé lidstvo během svého tisíciletého panství. Kdokoli bude svědkem takových podivuhodných důkazů Jehovovy laskavosti nebo je zakusí na sobě a kdo pak opovrhne jeho svrchovaností, bude po právu navždy zničen. Ale ti, kteří projeví upřímnou víru a poslušnost, se budou postupně zdokonalovat, tak jak budou poučováni o Jehovových spravedlivých cestách. Takoví milovníci Jehovy vpravdě zažijí obnovu, znovustvoření. Bude to, jako by začali nový život s novým otcem, Věčným otcem, Ježíšem Kristem. — Izajáš 26:9; 9:6.

14. Jaký drahocenný vztah bude předností všech, kteří projdou konečnou zkouškou?

¹⁴ Potom, až projdou konečnou zkouškou na konci tisíce let, budou Jehovou Bohem skrze Krista přijati za Boží vlastní syny, za součást jeho dokonalé vesmírné rodiny. Jak povzbudivá vyhlídka to je — nejen pro ty, kteří přežijí velké soužení, ale také pro všechny mrtvé, kteří budou vyvedeni z hrobů, aby se podíleli na radosti života na rajské zemi! — Římanům 8:20, 21.