SEKYRA

Nástroj, který se skládá z kovové čepele a z topůrka. Používá se k opracovávání dřeva nebo kamene a také jako zbraň.

K označení tohoto nástroje je použito několik hebrejských a řeckých slov. Hebrejské slovo gar·zenʹ, které se objevuje v Bibli, označuje sekyru používanou ke štípání dříví; toto slovo se objevuje také v „Šiloašském nápisu“, kde označuje sekyru používanou k opracovávání kamene. (5Mo 19:5; Iz 10:15) Podle Koehlerova a Baumgartnerova slovníku Lexicon in Veteris Testamenti Libros (Leiden, 1958, s. 650) hebrejské slovo sa·gharʹ, které se objevuje v Žalmu 35:3, označuje „dvojsečnou sekeru“. A hebrejské slovo bar·zelʹ, jež doslova znamená „železo“, je ve 2. Královské 6:5, 6 použito ve smyslu „hlava sekery“.

Ve Zjevení 20:4 se píše o dědicích nebeského království, kteří byli „popraveni sekerou za svědectví, jež vydávali o Ježíšovi, a za to, že mluvili o Bohu“. Stát někdy sekeru používal jako popravčí nástroj, a proto tento text musí znamenat, že lidské vlády tyto věrné Boží služebníky odsoudily jako lidi, kteří si nezaslouží žít.