BET-JEŠIMOT

[dům spouště].

Když Izraelité tábořili na Moabských pláních, než přešli Jordán do Kanaánu, byl to nejjižnější bod jejich tábora. (4Mo 33:48, 49) Tábor sahal od Bet-ješimotu k Abel-šittimu. Podle předpokládané polohy těchto míst byla jejich vzdálenost asi 8 km. Bet-ješimot se v současné době ztotožňuje s Tell el-ʽAzeime poblíž sv. cípu Mrtvého moře a 19 km na JV od Jericha. Poblíž je Chirbet Sweime, který byl jako římská osada znám pod řeckým názvem Besimot. V blízkosti se také nachází silný pramen. Tell el-ʽAzeime leží na plošině, ze které je výhled na pláně, jež se rozprostírají dole, a jeho poloha je taková, že je odtud možné střežit východ jednoho z říčních údolí, která vedou dolů z hor na V.

Bet-ješimot byl součástí říše amorejského krále Sichona, a když Izraelité toto území dobyli, bylo přiděleno kmenu Ruben. (Joz 12:1–3; 13:15–21; srovnej Sd 11:13–27.) V době proroka Ezekiela je Bet-ješimot uveden mezi jistými městy Moaba ležícími na svazích jeho hranic. Tato města jsou popsána jako ‚okrasa země‘. (Ez 25:8–10) Z proroctví vysvítá, že Jehova způsobí, aby tato hraniční města byla otevřena a aby tak byl Moab vystaven útoku „Orientálců“ neboli „synů Východu“, kočovných kmenů, které žily v Arabské poušti. (Srovnej Sd 6:3, ppč; 8:10.) Pokud se to nestalo již dříve, Moab se pravděpodobně zmocnil Bet-ješimotu a dalších rubenovských měst po deportaci kmene Ruben do Asýrie. (1Pa 5:26)