KÁNA

[pravděpodobně z heb. qa·néʹ, „rákos“, tedy „místo rákosí“].

Rodné město Natanaela. (Jan 21:2) Bylo to zjevně teprve tři dny potom, co byl Natanael představen Ježíšovi a co se stal jeho učedníkem, když byl Ježíš v Káně a navštívil tam svatební hostinu, na níž byla také jeho matka a bratři. Zde Ježíš vykonal své první zázračné znamení — změnil vodu ve víno. Odtud pak se svou rodinou a se svými učedníky ‚sešel do Kafarnaum‘. (Jan 1:43–49; 2:1–12) Později, když byl Ježíš znovu v Káně, přišel k němu nějaký králův sloužící a prosil ho, aby „sešel“ do Kafarnaum a uzdravil jeho umírajícího syna. Aniž by podnikl tuto cestu, Ježíš jeho syna vyléčil. (Jan 4:46–54)

Toto město je pokaždé nazýváno ‚galilejská Kána‘ zjevně proto, aby se nezaměnilo s Kanou na území kmene Ašer. (Joz 19:28) Město Kafr Kanna leží asi 6,5 km sv. od Nazaretu a je podle tradice považováno za místo, kde byla Kána. Jsou zde prameny, které poskytují bohatou zásobu vody. Avšak lexikografové se domnívají, že je velmi nepravděpodobné, aby bylo slovo Kanna odvozeno od Kány, zvláště kvůli zdvojenému „n“. Je zde oprávněný důvod se domnívat, že ztotožňování místa Kafr Kanna s Kánou vyplývá převážně z toho, že město bylo snadno přístupné poutníkům z Nazaretu, což způsobilo, že se město stalo součástí církevních tradic.

Vyrovnaný úsudek a váha důkazů však spíše podporují myšlenku, že Kána je totožná s místem Chirbet Qana, jež leží asi 13 km na S od Nazaretu. Zde se na kopci u pláně Asochis, dnes zvané el-Battuf (Biqʽat Bet Netofa), nacházejí rozvaliny starověkého městečka. Jméno Kána je opravdu vhodné, protože na blízké močálovité planině je velké množství rákosí. V arabštině je dodnes známa jako Qana el-Dželil, což je ekvivalent pro galilejskou Kánu. Josephus, židovský historik prvního století n. l., mluví o bydlení „v městečku nazývaném galilejská Kána“ a později se zmiňuje o ‚velké planině zvané Asochis, v níž byla jeho posádka‘. (Životopis, 86; 207) Tímto svědectvím je také podporován předpoklad, že galilejská Kána se nacházela spíše na místě, kde leží Chirbet Qana, než tam, kde se nachází Kafr Kanna. V místě Chirbet Qana sice není žádný pramen, ale mezi rozvalinami se našly zbytky starodávných cisteren; podle zpráv tam byly nalezeny i hliněné střepy (úlomky hliněných nádob) a mince, o nichž se předpokládá, že jsou z prvního století. (VYOBRAZENÍ, sv. 2, s. 738)

V dávných dobách vedla silnice kolem místa Chirbet Qana dolů ke břehům Galilejského moře a podél pobřeží do Kafarnaum, které leží přibližně 206 m pod hladinou moře; proto byl použit výraz „sešel“ do Kafarnaum. (Jan 4:47) Po silnici to bylo asi 40 km.