GILBOA

[možná „pahorkovitá země“].

Pohoří tradičně ztotožňované s Džebel Fuquʽa, hřebenem vápencových pahorků ve tvaru půlměsíce ležícím na V od nížiny Jezreel a na Z od Bet-šeanu. Tento horský hřeben je roklemi rozdělen na několik náhorních rovin. Většinou se jedná o holé skály, jež jsou v sev. a záp. části hřebenu zbrázděné hlubokými rýhami, odkud se vyplavuje křída. Na stupňovitých záp. svazích se však pěstuje pšenice a ječmen. Také je tam možné vidět pastviny i fíkovníky a olivovníky. Nejstrmější a nejvyšší je sev. strana vystupující asi 520 m nad hladinu moře.

Díky své strategické poloze — na V od úrodné nížiny Jezreel a mezi říčním údolím Kišon a údolím Jordánu — hrála Gilboa úlohu nejméně ve dvou velkých bitvách. U „studny Charod“, která je obvykle spojována s pramenem na sz. výběžku Gilboy, se utábořil Gideon se svými muži. (Sd 7:1) Ke Gilboi později král Saul shromáždil své vojsko, které tam utrpělo porážku od Filištínů. U hory Gilboa byli také pobiti tři Saulovi synové, Jonatan, Abinadab a Malki-šua, a Saul tam spáchal sebevraždu. (1Sa 28:4; 31:1–4, 8; 2Sa 1:4–10, 21; 1Pa 10:1–8)