JEHOJADA
[kéž Jehova ví (zná)].
1. Otec Benajáše, který je téměř vždy označován jako „Benajáš, syn Jehojadův“ a který byl jedním z Davidových silných mužů a také velitelem Šalomounova vojska. (2Sa 23:8, 20, 22, 23; 1Kr 2:35) Jehojada sám je spojován s kněžstvem, protože je označován jako ‚přední kněz‘. Mluví se o něm jako o ‚vůdci synů Árona‘ a patřil k těm, kdo se shromáždili kolem Davida, když se v Hebronu stal králem nad celým Izraelem. (1Pa 27:5; 12:27, 38)
2. Rádce krále Davida; je zřejmé, že byl vnukem č. 1. (1Pa 27:33, 34)
3. Velekněz v době, kdy vládli Jehoram, Achazjáš, Atalja a Jehoaš. Jehojada se oženil s dcerou krále Jehorama, Jehošebou, které se také říkalo Jehošabeat (jediný zaznamenaný případ toho, že se velekněz přiženil do královské rodiny). Jehojada proslul zejména tím, že svrhl Atalju a pozvedl pravé uctívání v Judě. Když byl zabit panující Ataljin syn Achazjáš, zabila Atalja všechny, kdo zbyli z královského pokolení, a sama usedla na trůn. Ale Achazjášova malého synka Jehoaše vzala Jehošeba, která byla Achazjášovou sestrou (nemusela však nutně být Ataljinou dcerou), a šest let ho ukrývala. V sedmém roce si Jehojada zajistil podporu Levitů, velitelů karijské tělesné stráže a běžců a také podporu hlav otcovských domů Izraele. Potom přivedl Jehoaše, kterého prohlásili za krále. Nato Jehojada nařídil, aby byla Atalja vyvedena z chrámového území a zabita. (2Kr 11:1–16; 2Pa 22:10–23:15)
Jehojada potom neztrácel čas a začal ihned prosazovat uctívání Jehovy. Obnovil smluvní vztah Izraele s Jehovou, a lid hned potom strhl Baalův dům a odstranil Baalovy oltáře, sochy a kněze. Jehojada pak plně obnovil služby v chrámu. Měl velmi příznivý vliv na Jehoaše. Společně s králem opravili chrám a zhotovili různé náčiní pro Jehovův dům. Když Jehojada ve věku 130 let zemřel, dostalo se mu výjimečné cti, totiž že byl pohřben s králi, „protože činil dobré v Izraeli a při pravém Bohu a jeho domě“. Žel, spolu s Jehojadou odešel i jeho dobrý vliv na Jehoaše; ten potom naslouchal judským knížatům a odvrátil se od Jehovy do té míry, že dokonce nařídil, aby byl zabit Jehojadův syn Zecharjáš, který nevěrný lid pokáral. (2Kr 11:17–12:16; 2Pa 23:16–24:22)
4. Kněz v Jeremjášově době, kterého vystřídal Maasejášův syn Sefanjáš. (Jer 29:24–27)