MAREŠA

[místo na hlavě (vrchol)].

1. Potomek Judy, který je také nazván Hebronův ‚otec‘. (1Pa 2:3, 42) Mohlo by to sice vést k závěru, že Mareša byl předkem obyvatel města Hebronu, ale to je nepravděpodobné, protože Hebron, o němž je zde zmínka, měl syny, a je tudíž zřejmé, že se jednalo o osobu. (1Pa 2:43)

2. Potomek Judy a Šely. Jako „otec Marešův“ je uveden Laada. (1Pa 4:21) Je možné, že tento Mareša (nebo jeho otec Laada) založil město Mareša anebo je totožný s Judejcem, o němž byla zmínka dříve; nelze to však říci s určitostí.

3. Jedno ze skupiny devíti měst v oblasti Šefely v Judě (Joz 15:44); Mareša zaujímala strategicky výhodné postavení podél jednoho z údolí, které tvoří přirozenou cestu z pobřežní pláně vzhůru do hor a do Hebronu. Je ztotožňována s Tell Sandahannou (Tel Marešou), asi 1,5 km na J od Beit Džibrinu (Bet Guvrinu).

Pevnostní město Mareša postavil Šalomounův následník král Rechoboam, aby posílil judskou obranu proti útokům z této přístupové cesty. (2Pa 11:5, 8) S velkou vojenskou silou milionu mužů táhl od J Etiop Zerach a u Mareši se setkal s armádou krále Asy. V bitvě, ke které zde došlo, si Juda s Boží pomocí vybojovala vítězství. Poraženou etiopskou armádu Asa pronásledoval až po Gerar, který leží asi 35 km na JZ od Mareši. (2Pa 14:9–13) Mareša byla také domovským městem proroka Eliezera, který správně předpověděl, že námořní podnikání krále Jehošafata ve spojení s Achabem selže. (2Pa 20:35–37) Micheášovo proroctví, v němž varoval odpadlou Judu a odpadlý Izrael před hrozícím trestem, se konkrétně zmiňuje o Mareše. (Mi 1:15)

V poexilním období se Mareša stala známou jako Marisa, a přestože se stala sidonskou kolonií a později idumejskou pevností, byla dále velmi významným místem. Nakonec ji v roce 40 př. n. l. zničili Parthové.