ŠIMON

[z heb. kořene, který znamená „slyšet; naslouchat“].

1. Příslušník kmene Juda, otec čtyř synů. (1Pa 4:20)

2. Šimon Iškariotský, otec Ježíšova zrádce Jidáše. (Jan 6:71; 13:2, 26)

3. Jiné jméno apoštola Petra. (Mr 3:16; viz heslo PETR.)

4. Apoštol Ježíše Krista, který se od apoštola Petra lišil příjmením „Kananejský“. (Mt 10:4; Mr 3:18) Tento Šimon sice možná kdysi patřil k zélótům, k židovské skupině, která se stavěla proti Římanům, ale také je možné, že se mu říkalo „horlivec“ neboli „zélóta“ kvůli jeho náboženské horlivosti. (Lk 6:15, Rbi8, ppč; Sk 1:13)

5. Ježíšův mladší nevlastní bratr. (Mt 13:55; Mr 6:3) Před Svátkem stánků v roce 32 n. l. byl sice ještě nevěřící (Jan 7:2–8), ale později se možná stal Ježíšovým učedníkem. Ježíšovi tělesní bratři byli o Letnicích roku 33 n. l. v zástupu asi 120 učedníků, kteří se sešli v Jeruzalémě, není však výslovně uvedeno, že mezi nimi byl i Šimon. (Sk 1:14, 15)

6. Farizeus, v jehož domě Ježíš jedl. Přišla tam také jedna hříšnice, která Ježíšovi projevila velkou laskavost a úctu tím, že mu potírala nohy vonným olejem. (Lk 7:36–50)

7. Obyvatel Betanie, o kterém se mluvilo jako o ‚malomocném‘ (snad někdo, koho Ježíš vyléčil), v jehož domě Kristus, jeho učedníci a také vzkříšený Lazar se svými sestrami Marií a Martou společně jedli. Marie tam pomazala Ježíše drahým vonným olejem. (Mt 26:6–13; Mr 14:3–9; Jan 12:2–8)

8. Rodák z Kyréné, otec Alexandra a Rufa. Jako kolemjdoucí, který přicházel z venkova, byl Šimon přinucen ke službě — měl pomáhat nést Ježíšův mučednický kůl. (Mt 27:32; Mr 15:21; Lk 23:26; viz heslo KYRÉNÉ, KYRÉŇAN.)

9. Kouzelník ve městě Samaří, který tak ohromoval národ svým magickým uměním, že lidé o něm říkali: „Tento muž je Boží síla, která se může nazývat Velká.“ Na základě Filipovy kazatelské služby se Šimon „stal věřícím“ a byl pokřtěn. Když později věřící přijímali svatého ducha, protože na ně apoštolové Petr a Jan vkládali ruce, Šimon projevil nesprávnou pohnutku, protože nabídl apoštolům peníze výměnou za autoritu potřebnou k tomu, aby lidé, na něž vloží ruce, obdrželi svatého ducha. Petr Šimona přísně napomenul, řekl mu, že jeho srdce není v Božích očích přímé, a vybídl ho, aby činil pokání a modlil se o odpuštění. Šimon na to reagoval tak, že apoštoly požádal, aby za něj úpěnlivě prosili Jehovu. (Sk 8:9–24)

10. Koželuh z Joppe, v jehož domě u moře byl v roce 36 n. l. několik dní hostem apoštol Petr. (Sk 9:43; 10:6, 17, 32)