Proč je tvá kazatelská služba úspěšná?
„V tom případě budeš mít úspěch, budeš-li dbát o provádění ustanovení a soudcovská rozhodnutí, která Jehova . . . přikázal.“ — 1. Par. 22:13, NS.
1. Na čem dnes všeobecně závisí úspěch? Platí to podle Bible i na většinu křesťanských věřících?
ZA úspěšného platí dnes ten, kdo dosáhl ve svém životě vysokého stupně vzdělání, kdo zbohatl, je všeobecně oblíbený nebo zvlášť zdatný. Jak můžeme být šťastní, že Bůh nečiní náš úspěch v křesťanské kazatelské službě závislým na těchto věcech! Apoštol Pavel — ačkoli byl učencem, vychovaným u nohou slavného Gamaliela — uznal, že většina křesťanských věřících jsou prostí lidé. „Vidíte, jak vás povolal, bratři, že bylo povoláno ne mnoho moudrých podle těla, ne mnoho mocných, ne mnoho vznešených, ale Bůh vyvolil to, co je u světa pošetilé, aby zahanbil moudré, a Bůh vyvolil to, co je u světa slabé, aby zahanbil silné; a Bůh vyvolil to, co je u světa nízké, a to, na co se dívají svrchu, to, co není ničím, aby zmařil to, co je, aby se nechlubilo před Bohem žádné tělo.“ (1. Kor. 1:26–29, NS) Proto bychom měli při posuzování svého úspěchu v kazatelské činnosti vycházet z Božího stanoviska.
2. Proč si nemusí ten, kdo má nedostatečné školní vzdělání, myslet, že by se nemohl účastnit kazatelské činnosti?
2 Dobré školní vzdělání je nám při kázání k užitku, ale neměli bychom být odrazeni nebo si myslet, že se na kázání nemůžeme podílet, jestliže jsme měli jen nedostatečné školní vzdělání. Bůh nehledí na to, kolik víš, ale na to, jak miluješ pravdu, která byla zaseta do tvého srdce, a jak tuto lásku živíš a necháváš ji růst. Dnes je tomu ještě stále jako ve dnech apoštola Pavla: „Svět svojí moudrostí Boha nepoznal.“ (1. Kor. 1:21, NS) Mysleme na to, že mnozí Ježíšovi učedníci, i známí apoštolé Petr a Jan, byli „muži neučení a prostí“. (Sk. 4:13, NS) O radosti, kterou Ježíš pociťoval, když se vrátili jeho pokorní následovníci, které poučoval a vyslal, a vyprávěli o svých dobrých výsledcích v kazatelské službě, čteme: „Právě v tu hodinu zajásal ve svatém duchu a řekl: ‚Veřejně tě chválím, Otče, Pane nebe i země, protože jsi pečlivě skryl tyto věci před moudrými a vzdělanými a zjevil jsi je nemluvňatům. Ano, Otče, neboť to bylo před tebou libé.‘“ — Luk. 10:21, NS.
3. Proč nejsou bohatství a všeobecná oblíbenost měřítkem k posuzování našeho úspěchu v kazatelské činnosti?
3 Bohatství a všeobecnou oblíbenost musíme předem vyloučit jako měřítko k posuzování našeho úspěchu v křesťanské kazatelské činnosti. Bohatství a vážnost u Boha neplatí. Duchovenstvo křesťanstva usiluje o obojí a napodobuje tím duchovní vůdce Ježíšových dnů. „To všechno slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a vyšklebovali se mu.“ Ježíš řekl: „Všecko, co dělají, činí proto, aby se ukázali lidem . . . mají rádi přední místa na hostinách a přední lavice v synagogách, pozdravy na náměstích a rádi se dávají od lidí nazývat rabbi.“ Ježíš učil své učedníky, aby se spokojili s životními nutnostmi, byli pokorní, navzájem si sloužili a neoslovovali se mezi sebou tituly. Usilovali o to, aby si shromažďovali „poklady v nebi“ a získali Boží přízeň, ne lidskou přízeň. Ježíš vítal chudé a opovrhované. — Luk. 16:14; 15:1–7; Mat. 23:5–12, Ži; 6:19, 20, 31–34.
4. Jakou úlohu hraje zdatnost při úspěšné kazatelské činnosti?
4 Zdatnost je ve světě velice vysoko oceněna a chytrá hlava a zdatné ruce dosáhly již mnohé vynikající výkony. Úspěch při kázání vyžaduje rovněž zdatnost. Přesto není příliš obtížné stát se dobrým učitelem Božího Slova. Kdo chce být zdatným lékařem nebo inženýrem, musí mít nejen potřebné schopnosti (a ty nemá mnoho lidí), nýbrž též musí dlouhé roky studovat a shromažďovat zkušenosti. To není nutné, abychom se stali zdatnými kazateli. To však neznamená, že není rovněž třeba mnoho studovat a správně používat toho, čemu se naučíme. To musíme též dělat, jen s tím rozdílem, že můžeme začít kázat již po krátké době studia. Když poznáme dobré věci z Božího Slova a nahlédneme, že o nich musí být poučováni i jiní, nemáme již žádný důvod, abychom o nich nemluvili se svým bližním. Jako nováčci bychom měli přirozeně dávat pozor, abychom neučili neúmyslně něco špatného. Proto bychom měli dobře poslouchat, jestliže nás školí v kazatelské službě zkušenější zvěstovatel. Pak netrvá vůbec dlouho, než se oddáme Bohu a dáme se pokřtít, a brzy budeme zdatnými, ordinovanými kazateli, kteří mohou poučovat jiné.
5. a) Jak můžeme zjistit, podle jakých měřítek máme posuzovat úspěch své kazatelské činnosti? b) Co, kromě počtu získaných učedníků, činilo Ježíšovu kazatelskou činnost tak úspěšnou?
5 Není-li stupeň vzdělání, bohatství, všeobecná oblíbenost a zdatnost měřítkem k posuzování úspěchu kazatelské činnosti, podle čeho ji můžeme tedy posuzovat? Snad podle počtu získaných věřících? Nebo k tomu patří víc? Jestliže blíže zkoumáme kazatelskou činnost Krista Ježíše a pokyny, které dal k provádění kazatelské činnosti po svém vstupu do nebe, obdržíme odpověď. Kdybychom chtěli posuzovat Ježíšovu kazatelskou činnost podle počtu věřících, které získal, zjistili bychom zajímavou skutečnost, že to totiž po určitou dobu vypadalo tak, jako by kázal nadarmo. Když byl zatčen, opustili jej všichni jeho učedníci, což bylo ovšem předpověděno. (Jan 16:32) Když však byl o letnicích roku 33 n. l. vylit svatý duch, čekalo 120 věrných učedníků v horním sále v Jeruzalémě na příkazy. V ten den promluvil apoštol Petr k velkému množství Židů, z nichž 3 000 dalších věřilo v Krista Ježíše a bylo zplozeno svatým duchem. Od toho dne byli ještě mnozí připojeni ke křesťanskému sboru. Ježíš tedy měl zřejmě úspěch při shromažďování prvních členů křesťanského sboru. Nesmíme však zapomenout, že pouze omezený počet Židů přijal Ježíše jako Mesiáše. Nepřišel k hromadnému obrácení. Úspěch Ježíšovy kazatelské činnosti nebyl však posuzován jen podle počtu získaných učedníků. Počet obrácení byl vlastně jen podřízeným činitelem. Ježíš kladl hlavní důraz na oslavení svého nebeského Otce. Svou pevností ve všem, i ve zkouškách a pronásledováních, které na něj satan přivedl, dokázal kromě toho, že je výlučně oddán svému nebeskému Otci, a dal velkému Božímu odpůrci pečeť lháře. Podle Jehovových měřítek byla Ježíšova kazatelská činnost plně úspěšná.
DNEŠNÍ MĚŘÍTKA K POSUZOVÁNÍ ÚSPĚCHU
6. Máme my dnes, ve dvacátém století, jiný úkol než první křesťané a sledujeme při kázání jiné cíle než oni?
6 Protože první století našeho letopočtu, doba prvního křesťanského sboru, je již dávno za námi, mohli bychom si myslet, že měřítka k posuzování kazatelova úspěchu se změnila. Avšak není tomu tak. Máme stále stejný příkaz jako první křesťané a sledujeme při kázání tentýž cíl jako oni. Neobdrželi jsme pro konečné svědectví žádné jiné směrnice než ty, které jsou obsaženy v Božím Slově. Zkoumáme-li tedy přesně Boží Slovo, obdržíme měřítko, podle něhož můžeme posuzovat úspěch své kazatelské činnosti. Jestliže potom zjistíme, že nejme dosti úspěšní v díle, jímž jsou činěni svědkové, můžeme se snažit napodobovat ještě přesněji Krista Ježíše, mistrného učitele, a první učedníky, které poučoval.
7. a) Jmenuj první ze čtyř důvodů pro vytrvalé kázání v „čase konce“. b) Jaký je druhý důvod?
7 Jako ve dnech Ježíšových, jsou i dnes hlavně čtyři důvody, proč dále kážeme v tomto „čase konce“, a každý z těchto důvodů bychom měli brát v úvahu při posuzování úspěchu naší kazatelské činnosti. Zveme tě, abys sledoval naši úvahu o jednotlivých důvodech a viděl, zda tvá kazatelská činnost odpovídá měřítku. Soudcem je sice Jehova, ale my jsme přesvědčeni, že budeš povzbuzen, když uvidíš, že věrně plníš svůj úkol. A kdybys zjistil, že tvá kazatelská činnost vykazuje nějaké slabiny, můžeš jim potom věnovat příslušnou pozornost. 1. Jako Ježíš, tak káží i svědkové Jehovovi poselství záchrany a cítí povinnost plnit příkaz Krista Ježíše, aby dělali „učedníky z lidí všech národů“. (Mat. 28:19, 20, NS) Spravedlivě smýšlející lidé musejí slyšet poselství, jestliže mají najít úzkou cestu k životu a opustit širokou cestu, která vede do zkázy. 2. Kážeme však rovněž mezi všemi obyvateli země poselství, jímž varujeme před přicházejícím dnem vykonání božského rozsudku nad přestupníky. — Mat. 7:13, 14; Ez. 3:17–19; Zjev. 14:6, 7.
8. Proč můžeme být povzbuzeni, zkoumáme-li svou kazatelskou činnost vzhledem k prvním dvěma důvodům pro kázání božského poselství?
8 Jsme tedy nejen pověřeni kázat „dobré poselství tichým“ a poukazovat na „rok Jehovovy dobré vůle“, ale též provolávat „den pomsty našeho Boha“. (Iz. 61:1, 2, NS; Luk. 4:16–21) Jako věrný Boží služebník Ezechiel, tak musíme i my dnes nadále kázat lidem, ‚ať již slyší nebo nechají‘. (Ez. 2:5–7; 3:4, 7–9) Odvážně, ale taktně a z pravé lásky zvěstujeme soudní poselství, ačkoli předem víme, že většina lidí mu nebude naslouchat. Přesto se snad některým, kteří byli zprvu protivníky, otevrou oči. Využíváš svědomitě každé příležitosti ke kázání dobrého poselství a snažíš se správně poučovat všechny, kteří přijmou poselství? Jestliže ano, máš dobrý důvod neklesat na mysli, ale můžeš si být jist, že Jehova ti dá úspěch a posílí tě, abys mohl dále vytrvale kázat. Jehovovi novodobí svědkové pomohli již tisícům lidí, podobných ovcím, aby se rozhodli pro stranu záchrany, to jest, aby se postavili na pravici Krista Ježíše, krále a pastýře. Na druhé straně jejich činnost přiměje odpůrce, podobné kozlům, aby prokázali, že si zaslouží být postaveni na jeho levici, kde na ně čeká zničení. — Mat. 25:31–46.
9. Jaký je třetí důvod pro vytrvalé kázání a proč je důležitý pro posuzování našeho úspěchu?
9 Třetí a nanejvýš důležitý důvod, proč musí být dále kázáno, je ten, že Jehovovi služebníci na zemi tím obdrží příležitost dokázat svou lásku k svému Bohu a svou ryzost k němu. Nestačí jen říkat, že milujeme Boha a svého bližního; musíme to dokazovat. Ano, teprve když se snažíme dokázat, že jsme takoví, jak to věříme ve svém nitru, zjistíme, v jakém ohledu máme ještě zdokonalit svou lásku a svou ryzost. Poznáváme, že jsme závislí na Bohu (2. Kor. 12:9) a že musíme být taktní, trpěliví a milosrdní. Pravidelná účast na kazatelském díle se snad stává některým z nás v určitém ohledu zkouškou; musíme však myslet na to, že zkoušky působí vytrvalost a mohou nám pomoci zdokonalit naši svatost. „Jásejme, když jsme v souženích, neboť víme, že soužení působí k vytrvalosti a vytrvalost opět k stavu schválení, stav schválení opět k naději a naděje nevede k zklamání, protože Boží láska byla vylita do vašich srdcí skrze svatého ducha, který nám byl dán.“ (Řím. 5:3–5, NS) Všichni, kteří se již delší dobu podílejí na kazatelské činnosti, ti bez váhání řeknou, že není lepší možnost, jak zostřovat svou vnímavost, zdokonalovat svou poslušnost, svou lásku k Bohu a k bližnímu, oprostit se od bázně z lidí a dokázat, jak to skutečně vypadá v našem srdci. — 2. Tim. 4:2–5.
10. Jaké uspokojení přináší svědomité plnění našich úkolů?
10 Jak je to uspokojující vědět, že děláme, k čemu jsme pověřeni! Ježíš řekl v modlitbě k svému Otci: „Oslavil jsem tě na zemi, neboť jsem dokončil dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal.“ (Jan 17:4, NS) Jakou hlubokou radostí musel být naplněn muž, oděný v plátně, když oznámil: „Učinil jsem, jakž jsi mi rozkázal.“ Předtím označil znamením všechny, kteří měli být zachráněni. (Ez. 9:1–4, 11) Využil jsi v minulosti poslušně a odvážně každé příležitosti ke kázání přes odpor svých rodinných příslušníků, přes ostýchavost, špatné zdraví a jiné překážky a nepříznivé poměry? Přispěly různé situace, s nimiž jsi se již setkal v kazatelské službě, k růstu tvé lásky k Jehovovi a bližnímu, ba dokonce i k nepříteli? Způsobily, že můžeš lépe čelit potížím a zkouškám? Jestliže ano, můžeš říci, že tvá kazatelská činnosti je úspěšná i pokud jde o účinky, které má osobně na tebe.
11. Uveď čtvrtý a nejdůležitější důvod pro vytrvalé kázání.
11 Čtvrtý a nejdůležitější důvod, proč kážeme dále, je ten, že je tím oznamováno Jehovovo jméno a jeho záměr. Ježíš oznámil svým učedníkům Jehovovo jméno a učil je modlit se: „Buď posvěceno tvé jméno.“ (Mat. 6:9, NS; Jan 17:26) Jen v Ezechielově proroctví čteme přinejmenším šedesátkrát, že Bůh řekl, že lidé zvědí, že je Jehova. V novodobém splnění 2. Mojžíšovy 9:16 dává Jehova zvěstovat své jméno „po celé zemi“. Jeho jméno je ve spojení s jeho pověstí a lidé musejí obdržet příležitost, aby se dozvěděli, že Stvořitel je láskyplný a milosrdný Bůh, ale že odepře právo žít ve svém novém systému věcí všem, kteří jej nedbají a pohrdají jeho láskou.
12. Proč je důležité, abychom podporovali ospravedlnění Jehovova jména, a jsme tím povzbuzováni?
12 Mnozí, kteří nerozumí velké sporné otázce, do které je zapleten odpůrce, satan ďábel, činí Boha odpovědným za zlo. Boží jméno je bez příčiny tupeno a Bůh je pomlouván a nesprávně představován. Místo něj byly a jsou uctívány milióny falešných bohů, ba dnes jsou dokonce lidé, kteří uctívají ďábla. Kdo je pravý Bůh? Žije Bůh vůbec? Kéž se nikdy jako svědkové Jehovovi nezdráháme zastávat se svého Boha Jehovy v soudním řízení, které se odehrává na světovém jevišti. Dávejme všem lidem na vědomí, že Jehova je pravý Bůh, že nejen žije, ale též se postará o uskutečnění svého záměru! Modlíš se nejen o posvěcení Jehovova jména, ale jednáš též podle své modlitby a mluvíš o Jehovově velikosti a o jeho zázračných dílech? Jestliže ano, pak je tvá kazatelská činnost úspěšná i v tomto ohledu, protože Bůh ji uznává a v jeho očích je líbeznou, příjemnou obětí chvály. — Iz. 43:10; Žid. 13:15.
ÚSPĚCH PŘES PŘEKÁŽKY
13. a) Jaký bychom měli mít postoj, i když většina nenaslouchá poselství? b) Proč přesto nekážeme nadarmo?
13 Přesto musíme přiznat, že jsou různé věci, které by mohly přispět k naší sklíčenosti a které by v nás mohly vyvolat myšlenku, že naše kazatelská činnost je neúspěšná. Když jsme poznali pravdy Božího Slova, mluvili jsme o nich plni horlivosti se svými příbuznými a přáteli. Zjistili jsme však, že mnozí naši spoluobčané nebyli tak nadšeni těmito pravdami, které pro nás byly nové, a nevážili si jich tak jako my. Ba dnes se v mnohých obvodech stává, že musíme mluvit dosti lidem, než můžeme někomu přednést své krátké kázání a poukázat mu na biblické spisy, které by mu pomohly při studiu Božího Slova. Snad se začínáme ptát: „Co jen dělám nesprávně?“ Jestliže však na okamžik přemýšlíme a uvažujeme o věci ve světle Boží Slova, poznáváme, že lidé nejsou tak odmítaví kvůli nám, ale kvůli poselství, které jim přinášíme. Jestliže však poněkud přemýšlíme, snad nám přesto přijdou na mysl možnosti, jak bychom mohli zlepšit svůj přednes poselství, abychom mluvili ještě přesvědčivěji a dosáhli toho, aby nás poslouchalo více lidí. To nejdůležitější však je, že se nevzdáváme. Naše kazatelská činnost nás přesto vše uspokojí, jestliže pomyslíme na to, že jsme se svědomitě snažili vydávat svědectví. Ti, kteří nechtějí slyšet, pak nemohou říci, že neměli žádnou příležitost slyšet. Jaká je to však nepopsatelná radost, najít tu a tam slyšící ucho! Tyto případy nás dalekosáhle odškodní za to, že jsme byli mnohokrát odmítnuti.
14. Proč rozumné cíle přispívají k úspěchu naší kazatelské činnosti?
14 Rozumné cíle přispívají k úspěchu naší kazatelské činnosti. Neměly by být příliš vysoké, abychom nebyli sklíčeni, když jich nedosáhneme. Neměli bychom se však ani spokojovat s minimem. Když si stanovíme cíl, měli bychom brát ohled na své zdraví, rodinné poměry a jiné činitele. Mohl by sis zařídit své záležitosti, abys zvěstoval dobré poselství jako celodobý kazatel? Jestliže ano, pak by to byl pro tebe rozumný cíl. Ale snad jsi nemocen a připoután k domovu. V tom případě sotva můžeš jít kázat, ale máš možnost vydávat svědectví těm, kteří tě navštěvují, a můžeš předkládat jiným poselství o království dopisy. Dobrý program a rozhodné dodržování programu ti pomohou dosáhnout rozumného cíle, který jsi si stanovil pro svou kazatelskou činnost. Mysli též na to, že jiní vidí, jak se za těchto okolností svědomitě snažíš dělat svůj díl, a že jsou tím sami povzbuzeni k větší činnosti. Kromě toho se úspěch tvé kazatelské činnosti ukáže i v tom, že se držíš křesťanských zásad, zůstáváš radostný, pěstuješ trpělivost, zachováváš pozitivní postoj a dbáš, aby z tebe tvá nemoc neudělala člověka, s nímž je nepříjemné nebo obtížné vycházet.
15. Proč bychom se neměli nechat odradit, když se můžeme pro nevyhnutelné okolnosti účastnit jen v omezené míře kazatelské služby?
15 Jisté okolnosti, jako nedostatečné školní vzdělání, vysoké stáří nebo tělesná zábrana, mohou být příčinou, proč někdo není vybrán jako veřejný řečník nebo proč je mu zatěžko začít s někým biblické studium nebo je pravidelně vést. Snad se horlivě snaží zlepšit se a třeba přijme i pomoc jiných, ale je pro něj prostě těžké vést pravidelné biblické studium. Snad se mu též nepodaří splnit předpoklady pro veřejného řečníka. Možná že je z toho poněkud zklamaný, ale neměl by ztrácet odvahu. Přesto dosahuje mnohých dobrých výsledků. Tím, že nadále vytrvale káže, obdrží mnozí alespoň příležitost slyšet dobré poselství. Může též půjčovat biblické spisy, které lidé čtou a z nichž mají užitek. Jehova nad očekávání bohatě žehná této horlivosti a přání dělat pokroky. Nemůžeme v žádném případě říci, že kazatelská činnost dotyčného je neúspěšná. V takovém případě se člověk může stát živým příkladem toho, že Bůh „vyvolil to, co je u světa slabé, aby zahanbil silné“.
16. Co mohou udělat mnozí, kterým se dostalo jen nedostatečného školního vzdělání nebo nejsou od přirozenosti nijak zvlášť schopní?
16 Jestliže se ti nedostalo dobrého školního vzdělání nebo ti chybí přirozené schopnosti, měl bys využít všech Jehovových opatření ke školení v kazatelské službě, i kdyby to znamenalo, že musíš začít od začátku, a budeš se učit číst a psát, jak tomu již bylo u mnohých. Zkušenější Boží služebníci ti rádi pomohou. Kdo je ochotný a chce dělat to, co od něj Jehova žádá, bude mít úspěch v kazatelské službě, neboť Jehova za to ručí svým svatým duchem. — Luk. 11:13; 2. Tim. 1:6–8.
17. Jak mohou mít mladiství úspěch v díle kázání?
17 Zvěstovatel, který je ještě mladý věkem, má snad pocit, že jeho činnost je neúspěšná, protože ještě neumí přednést kázání nebo vést biblická studia jako zkušenější zvěstovatelé. Ale je tomu právě naopak. Mladí zvěstovatelé dobrého poselství mohou přispět mnoho k tomu, aby jiní poznali pravdu. Zpočátku se snad jejich biblická činnost omezuje na dobře připravený přednes a na příležitostné hovory o Bibli s učiteli a spolužáky, ale postupně mohou s pomocí rodičů rozšířit svou činnost na dílo dodatečných návštěv a biblických studií. Mnozí mladiství Jehovovi služebníci si získali vynikající pověst tím, že mluvili ve dnech své mladosti ve škole a jinde odvážně o svém stvořiteli. Na jiné jistě hluboce zapůsobí, když vidí, že mladíci a dívky se věnují takovému ctihodnému dílu, místo aby rostli jako mnozí jejich vrstevníci v ničemné podněcovatele nepokojů. — Kaz. 12:1; Mat. 21:16; Žalm 148:12, 13.
18. Měl by si ten, kdo ještě nemohl nikomu pomoci, aby se stal pokřtěným učedníkem, myslet, že jeho kazatelská činnost je neúspěšná?
18 Může se však stát, že zkušený zvěstovatel přemýšlí o své kazatelské činnosti a přitom zjistí, že ještě nemohl nikomu pomoci, aby se stal učedníkem, oddal se Bohu a dal se pokřtít. Půjčuje biblické spisy, provádí dodatečné návštěvy a snad již také zavedl a určitou dobu vede biblické studium. Ačkoli ještě nedosáhl očekávaných výsledků, neměl by si myslet, že jeho kazatelská činnost byla neúspěšná, protože ještě nemohl nikomu pomoci, aby se stal učedníkem. Ne, jeho kazatelská činnost plní určitý účel; káže přece dobré poselství a oznamuje Jehovovo vznešené jméno. Provádí vytrvale svou kazatelskou činnost a to mu pomáhá, aby zdokonaloval svou ryzost k Jehovovi a svou lásku k němu. Použitím určitých učebních metod a s pomocí zkušených Božích služebníků se mu snad časem přece podaří nejen zavést biblické studium, ale též je pravidelně vést a pomáhat tak ‚dělat učedníky‘.
19. Shrň čtyři důvody, proč je naše kazatelská činnost úspěšná.
19 Proč je tvá kazatelská činnost úspěšná? Nikdy nezapomínej, že úspěch se ukáže nejen v jednom ohledu! Zatímco se blížíme ke konci, působíme nadále k růstu a doufáme spolehlivě, že Jehova dá vzrůst; nenecháme se však odradit, jestliže růst v některých zemích nepostupuje tak rychle jako v jiných. Je nám dokonce výstražně poukázáno na to, že přijde doba, kdy nikdo nebude naslouchat Jehovovým křesťanským svědkům. Bez ohledu na to budeme s Jehovovou neselhávající pomocí nadále vytrvale vydávat závěrečné svědectví k výstraze před nastávajícím zničením zlých. Zachováme svou ryzost přes odpor a pronásledování a především budeme ohlašovat Jehovovo vznešené jméno. „Můj Otec je oslaven tím, že neustále přinášíte mnoho ovoce a osvědčujete se jako moji učedníci.“ — Jan 15:8, NS.