Nechť je tvou radostí Jehova

1. Kde můžeme najít dobré vedení, které nám pomůže k úsilí o správný cíl?

BOŽÍ slovo, Bible, nás na mnoha místech povzbuzuje a vede k tomu, abychom svým životním směrem a záměrem učinili Jehovu a jeho záměr, a ukazuje také, že naprosto jistě dosáhneme úspěšného výsledku. To nám poskytuje nejen neklamnou naději do budoucnosti, ale získáváme tak i v přítomné době štěstí a pokoj mysli, přestože snad musíme procházet utrpením a zkouškami. Stane-li se pro nás Jehova naší radostí, stojí život za to, abychom jej žili.

2. a) Kterými dvěma způsoby můžeme dokázat, že souhlasíme s Bohem a s jeho předsevzetím? b) Který příklad to znázorňuje a proč?

² Jsou dvě hlavní možnosti, jak to můžeme dokázat: (1) Tím, že uvedeme svou vlastní osobnost a své chování zcela do souladu s Jehovou a jeho požadavky. A (2) že sledujeme cíle a zabýváme se se činností, jež se mu líbí. Musíme se řídit Ježíšovým příkladem a ‚vždy činit to, co se mu [Jehovovi] líbí‘ a musíme „konat skutky“ Jehovovy, pokud máme příležitost. (Jan 8:29; 9:4) Pro znázornění uvažujme o příkladu lékaře. V prvé řadě musí to být člověk ryzího smýšlení, který se řídí dobrými zásadami. Jeho chování, jeho způsoby i zevnějšek musí odpovídat jeho povolání. Kromě toho, ať již pracuje jako lékař v soukromé praxi nebo v nemocnici nebo ve veřejné instituci, musí vykonávat svou práci tak, aby co nejlépe sloužil věci, ke které se zavázal. Často se stává, že člověk, který přijal odpovědné postavení ve spojení s určitou věcí, podporuje ji s takovým zájmem, že se dostává na první místo v jeho životě. Protože svatá věc, kterou podporuje sám Jehova, si zaslouží stejně prvořadé postavení, budeme nejprve uvažovat o tomto hledisku.

3. a) Jak se Boží království prokáže jako nejušlechtilejší věc? b) Odkud vycházela činnost Božího království ve dnech Davidových a co je tímto středem v naší době?

³ Svaté písmo jasně ukazuje, že spravedlivá věc, kterou podporuje Bůh, je jeho království. Boží království je naprosto nejušlechtilejší věc a způsobí ospravedlnění a posvěcení Božího jména, Jehova. Kristus Ježíš byl Bohem jmenován za krále tohoto království. Byl dosazen na trůn v nebesích v roce 1914 n. l. Předpověděná doba čekání uplynula a tehdy se splnilo proroctví ze žalmu 110:2, NS: „Prut tvé síly vyšle Jehova ze Sióna, neboť řekne: ‚Jdi a podmaňuj uprostřed svých nepřátel.‘“ Jak radostný okamžik to musel být pro krále a pro všechny svaté anděly, kteří byli s ním! (Mat. 25:31) Také v žalmu 2:6 je jmenován Sión jako místo, kde je král dosazen na trůn a odkud vykonává svou moc. Pro Davida to ovšem bylo doslovné město Sión, neboli Jeruzalém, kde vládl 33 let. (1. Král. 2:11) On byl pisatelem těchto žalmů a doslova se splnily během jeho královské vlády, když se celá země, zaslíbená jeho předku Abrahamovi, dostala pod jeho vládu. Ve větším splnění je však trvalým Davidovým dědicem větší David, Kristus Ježíš. Panuje z nebeské „hory Sión“ a stojí tam před ním 144 000 těch, kteří tvoří křesťanský sbor. Jak již bylo uvedeno, ostatek tohoto sboru je stále ještě na zemi a tvoří siónskou třídu a na něm můžeme pozorovat splňování podivuhodných zaslíbení a proroctví o Siónu. O některých z nich jsme již uvažovali. Nyní bychom chtěli obrátit svou pozornost k jiným, která velmi osvětlí bezprostřední uskutečnění Jehovova záměru, a chceme si ukázat, jak se s ním můžeme ztotožnit. — Zjevení 4:1.

„MÁ ROZKOŠ JE V NÍ“

4. Který nejdůležitější cíl sleduje Boží pomazaný král? Jakou výstrahu před tím vysílá?

⁴ Žalm 110 nás nápadně poučuje podobně jako žalm 2 o nejdůležitějším cíli, který sleduje Boží pomazaný král. Jehovovi nepřátelé již dlouho velmi potupovali jeho jméno. Vyzývavě „jako jeden muž se srotili . . . proti Jehovovi a proti jeho pomazanému“. Přišel čas, kdy tito nepřátelé mají být podmaněni. „Jehova sám po tvé pravici [Krista Ježíše] zajisté rozmetá krále v den svého hněvu. Vykoná soud mezi národy; způsobí, že bude plno mrtvých těl.“ Před tímto konečným vykonáním rozsudku je však dávána všem odpůrcům konečná výzva a výstraha, aby se podřídili Jehovovi a ‚líbali Syna [na znamení věrnosti], aby se snad [Jehova] nerozhněval a abyste nezahynuli na cestě, neboť snadno vzplane jeho hněv [jakmile uplynula lhůta].‘ — Žalm 2:2, 12, NS; 110:5, 6, NS.

5. Jak se svědkové Jehovovi dívají na své poslání a proč?

⁵ Svědkové Jehovovi považují za velkou výsadu a radost, že se mohou podílet na této práci. Dávají tím najevo, že jsou pro Jehovu a proti jeho nepřátelům. Je to důkaz, že milují spravedlnost a nenávidí bezbožnost, stejně jako Boží Syn. (Židům 1:9) Navíc to vyvolává příznivou odezvu u těch, kteří „vzdychají a sténají nad všemi ohavnostmi, které se dějí“ v křesťanstvu a v celém satanově světě. (Ezech. 9:4, NS) Není to lehká práce, ale uvidíme, jak Jehova své služebníky posilnil, upevnil a připravil pro tuto práci. Jehovovi nepřátelé dosti dlouho utlačovali Sión a jeho děti; nyní však byla jeho „vojenská služba . . . splněna a jeho omyl byl splacen“. — Izaiáš 40:1, 2, NS.

6. Jaké povzbuzující vidění bylo dáno Izaiášovi a k účasti na čem povzbuzuje?

⁶ Již na samém počátku Izaiášova proroctví nacházíme povzbuzující vidění o Siónu, „nebeském Jeruzalému“, který se těší Boží přízni. Je označován jako „hora domu Jehovova“, která bude „pevně založena nad vrcholem hor a bude zajisté vyvýšena nad pahorky“. S jakým výsledkem? „A mnozí lidé zajisté půjdou a řeknou: ‚Pojďte a vystupme na horu Jehovovu, k domu Boha Jákobova; bude nás poučovat o svých cestách a budeme chodit po jeho stezkách.‘ Neboť ze Sióna vyjde zákon a slovo Jehovovo z Jeruzaléma.“ Jaké je to obšťastňující vidění! Nechtěl by ses připojit k tomuto šťastnému zástupu lidí, kteří vystupují k Jehovovu domu (k jeho duchovnímu chrámu), a nechtěl bys zvát jiné, aby šli s tebou? — Izaiáš 2:1–3, NS.

7. a) Jaký lákavý obraz poskytuje Izaiáš 51:3? b) Jakou burcující výzvu slyší Sión a jak na ni odpovídá? c) Jak a do jaké míry se můžeš i ty podílet na této odpovědi?

⁷ Ke konci Izaiášovy knihy čteme mnohá proroctví, v nichž je opětovně nadšenými slovy popisována úloha Sióna. „Neboť Jehova zajisté potěší Sión. Potěší zajisté všechna jeho zpustošená místa a jeho pustinu učiní jako Eden a jeho poušť jako zahradu Jehovovu. Plesání a jásání bude nalezeno v něm, díkůvzdání a hlas melodie.“ (Izaiáš 51:3, NS) Je to skutečně lákavý obraz, který ukazuje, že Sión je plodný a opět vzkvétá. To jistě platí i na Boží oddaný lid v dnešní době. Jsi zván, abys to prožíval spolu se svědky Jehovovými a abys s nimi jásal a radoval se. V další kapitole Izaiášova proroctví nacházíme vzrušující poselství. „Probuď se, probuď se, Sióne, oblékni se do své síly! Oblékni si svá nádherná roucha, Jeruzaléme, svaté město!“ Slyší „dobré poselství o něčem lepším“, toho, „který ohlašuje záchranu, který praví Siónu: ‚Tvůj Bůh se stal králem!‘“ Jaká je odezva? „Slyš, tvoji strážní pozvedli své hlasy, jednohlasně vykřikují radostí; neboť tváří v tvář uvidí, že Jehova shromažďuje Sión zpět.“ Dnešní „strážní“, starší muži pomazaného křesťanského sboru, kteří dávají pozor, jsou stejně jednotní v oznamování ‚celé Boží rady‘ a ve vysvětlování vzácných pravd Božího slova a jejich novodobého použití. Proč bychom se neřídili vynikajícím vedením, které nám poskytují tito starší muži, a proč bychom se s nimi nepodíleli na ‚radostném provolávání‘ dobrého poselství o Božím království, které bylo nyní zřízeno? Oznamování poselství o království se neomezuje pouze na území uvnitř městských hradeb, tedy nejen na ty, kteří již jsou v Boží organizaci. Proroctví pokračuje: „Jehova obnažil své svaté rámě před očima všech národů; všechny končiny země musí vidět záchranu našeho Boha.“ — Izaiáš 52:1, 7–10, NS; Skutky 20:27, NS; Mat. 24:14.

8. a) Jak Jehova oslovuje Sión u Izaiáše 54:1–8 a co mu slibuje? b) K jakým dalším slibům to vede?

⁸ V 54. kapitole Izaiášově je dáno Siónu další povzbuzení, ale z jiného hlediska. Jehova oslovuje Sión jako jeho „manželský vlastník“ a říká, co bude pro ostatek Sióna na zemi znamenat obnovení jeho přízně. „Radostně provolávej, neplodná, která jsi nerodila! . . . neboť synů osamělé je více než synů ženy, která má manželského vlastníka . . . Neboť vyrazíš na pravo i na levo a tvoje potomstvo získá dokonce i národy do vlastnictví a obydlí i zpustošená města.“ Dále je uveden důvod této dramatické změny: „Neboť tvůj veliký tvůrce je tvůj manželský vlastník, jeho jméno je Jehova vojsk; a Svatý Izraelský je tvůj výplatce . . . Na malý okamžik jsem tě zcela opustil, ale s velkým milosrdenstvím tě shromáždím. V záplavě hněvu jsem jen na okamžik před tebou skryl svůj obličej, ale v milující dobrotivosti na neurčitý čas budu ti prokazovat milosrdenství.“ Tuto podivuhodnou změnu okolností prožívá dnes ke své radosti pomazaný ostatek, neboť vidí, jak do teokratické organizace proudí stále rostoucí počet „jiných ovcí“. Plní se na něm slib: „A všichni tvoji synové budou učeni Jehovou a tvoji synové budou mít hojnost pokoje.“ Toto poučení z Jehovova slova a prostřednictvím jeho organizace vede k dalšímu vynikajícímu slibu: „Ať bude proti tobě vytvořen jakýkoli nástroj, nebude mít úspěch, a každý jazyk, který proti tobě povstane v soudu, odsoudíš.“ — Izaiáš 54:1–8, 13, 17, NS; viz též Izaiáš 49:14–21.

9. Ačkoli nejsi duchovní izraelita, jakou další výsadu můžeš mít jako „cizinec“?

⁹ Máš užitek z těchto dobrých věcí? Můžeš jej mít, protože nejsou omezeny na duchovní izraelity, jejichž „občanství je v nebesích“, v nebeském Siónu. Proč se nespojit s „cizinci“ splněním podmínek, které jsou vzhledem k nim vyjádřeny u Izaiáše 56:6, 7, NS: „A cizince, kteří se připojili k Jehovovi, aby mu sloužili a aby milovali Jehovovo jméno, aby se stali jeho služebníky,. . . ty také přivedu ke své svaté hoře a způsobím, že se budou radovat v mém domě modlitby . . . Neboť můj vlastní dům přece bude nazván domem modlitby pro všechny národy.“ — Filipenským 3:20.

10. a) Jaké místo patří Siónu a jak je popsán? b) Jak jsou popsány všechny ty mnohé požehnané výsledky?

¹⁰ Čteme-li dále, vyhlídka pro Sión je stále lákavější. Nejprve je dáno ujištění: „Můj duch, který je nad tebou, a má slova, která jsem vložil do tvých úst — nebudou odňaty . . . od nyní až na neurčitý čas“ a potom Jehova provolává k Siónu jasnou výzvu. Je to výzva, kterou Sión již dávno toužil slyšet, a skutečnost daleko přesahuje všechna očekávání. Poslyšme, co se doslýchá: „Povstaň, ó ženo, rozesílej světlo, neboť tvé světlo přišlo a ozářila tě Jehovova sláva. Neboť hle, temnota přikryje zemi a hustá tma národní skupiny; ale na tobě se zastkví Jehova a bude na tobě vidět jeho sláva. A národy jistě půjdou k tvému světlu a králové k lesku tvého záření.“ Konečně Sión zaujímá své oprávněné místo, jako právoplatně dosazené ‚uspořádání k opětovnému shromáždění všech věcí v Kristu‘. (Efez. 1:10, NS) A skutečně přicházejí! „Pozdvihni své oči kolem sebe a viz! Ti všichni byli shromážděni; přišli k tobě.“ Kromě lidí přicházejí v hojnosti i poklady: „V té době pohlédneš, jistě se rozzáříš . . . neboť k tobě se obrátí blahobyt moře; bohatství národů přijde k tobě.“ Opět je zmínka o „cizincích“, kteří „vskutku postaví tvé hradby“ a „budou tvými rolníky a vinaři“. Do této viditelné organizace zastoupené Siónem jsou vneseny velmi zlepšené teokratické poměry: „Místo mědi přinesu zlato a místo železa přinesu stříbro,. . . a ustanovím ti za dozorce pokoj a spravedlnost ti bude udělovat úkoly.“ Je dáno ujištění o růstu: „Z maličkého se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já sám, Jehova, to uspíším, až pro to přijde čas.“ — Izaiáš 59:21, NS; 60:1–5, 10, 17, 22, NS; 61:5, NS.

11. a) O jakém podivuhodném vyvrcholení potom mluví Izaiáš? b) Jak svědkové Jehovovi prožívají tyto dobré věci?

¹¹ A nyní přichází vyvrcholení! „A národy budou jistě vidět tvoji spravedlnost, ženo, a králové tvoji slávu. A skutečně budeš nazvána novým jménem, které určí ústa samotného Jehovy . . . Nebude o tobě více mluveno jako o opuštěné ženě; o tvé zemi nebude více mluveno jako o zpustošené; ale budeš nazývána ‚Má rozkoš je v ní [Hephzibah]‘ a tvá země ‚vlastněná jako manželka‘. Neboť Jehova bude mít v tobě rozkoš a tvá zem bude vlastněna jako manželka.“ (Izaiáš 62:2–4, NS) Toto nové jméno naznačuje užší a hlubší vztah k Jehovovi. Je skutečně nádherné, že má takové zalíbení ve svém lidu. Není to pouhé toužebné přání. Ačkoli se to zdá až příliš dobré, než aby to byla pravda, svědkové Jehovovi skutečně všechny tyto vynikající věci prožívají. Jak bylo předpověděno, říkají: „Když Jehova shromáždil zpět zajaté siónské, bylo to, jako bychom snili. V té době se naše ústa naplnila smíchem a náš jazyk radostným voláním. V té době se začalo říkat mezi národy: ‚Jehova učinil velkou věc tím, co s nimi učinil.‘ Jehova učinil velkou věc tím, co s námi učinil. Stali jsme se radostnými.“ Vzdávají Jehovovi všechen dík a, jak bylo předpověděno, modlí se k němu o další úspěch: „Stalo se to od samotného Jehovy; je to podivuhodné v naších očích. Je to den, který učinil Jehova; budeme se v něm radovat a veselit. Ó Jehovo, prosím, poskytni nyní záchranu! Ó Jehovo, prosím, dej nyní úspěch!“ — Žalm 126:1–3, NS; 118:23–25, NS.

12. Jaké přání by v nás měla vyvolat úvaha o těchto biblických textech a jak bychom měli reagovat?

¹² Co by tě mohlo po úvaze o těchto biblických textech ještě více podnítit, aby ses postavil na stranu nebeského Sióna a pomáhal podporovat věc jeho svatého království? Čas je krátký, práce je naléhavá, ale ty k ní nejsi nucen. Králi Siónu je řečeno: „Jdi a podmaňuj uprostřed svých nepřátel“, a povšimni si, co následuje ihned po tom: „Tvůj lid se dobrovolně nabídne v den tvé vojenské síly. V lesku svatosti, z lůna svítání, máš svůj zástup mladých mužů, jako krůpějí rosy.“ (Žalm 110:2, 3, NS) Patřit k tomuto lidu jako ochotný dobrovolník je skutečně radostí. Toužíš po tom?

PŘÁNÍ TVÉHO SRDCE SE SPLŇUJE

13. Jak David vyjádřil přání svého srdce a co přitom cítil?

¹³ Král David měl toužebné přání a zaměřil na ně své srdce jako na věc, ve které měl zalíbení. Vyjádřil se o tom slovy: „Jedné věci jsem žádal od Jehovy — té budu hledat, abych směl přebývat v domě Jehovově po všechny dny svého života, abych spatřoval Jehovovu líbeznost a s oceněním se díval na jeho chrám.“ (Žalm 27:4, NS) Jiný překlad uvádí poslední výraz: „Abych zpytoval v jeho chrámě“, ale David si přál více než to. Hebrejské slovo baqar znamená ve skutečnosti štípat, dělit. Mělo význam: pečlivě zkoumat.a Žalmista používá tohoto slova ve smyslu: dívat se s radostí nebo zalíbením. Zamysleme se nad příkladem. Představ si mořské racky, jak sledují orání pole. Blízko mořského pobřeží je často možno vidět hejno těchto ptáků, kteří bez ohledu na hluk traktoru letí těsně za pluhem. Je slyšet mávání jejich křídel a jejich pronikavý křik. Tito ptáci jistě dychtivě neboli s „oceněním“ pozorují každého červíka a každou larvu, která se ukáže.

14. Měli by mít všichni praví křesťané podobné přání, a jakou mají jistotu, že jim bude splněno?

¹⁴ Stejně dychtivě smýšlel David. Pocházel z kmene Juda a proto nemohl nikdy vykonávat kněžské nebo levitské služby v chrámu. Za jeho vlády dokonce ani chrám ještě nebyl postaven, ačkoli se zdá, že stan, v němž byla uložena truhla smlouvy, býval někdy označován jako chrám. (1. Sam. 1:9) Vždy se však radoval, když se mohl připojit k druhým, kteří říkali: „Pojďme do domu Jehovova.“ (Žalm 122:1, NS) Také ty můžeš mít a projevovat stejnou horlivost a stejného ducha oddanosti. Jehova ti splní tvé přání. Poskytuje ti možnost, aby ses připojil k „velkému zástupu“, který ‚vypral svá roucha a vybílil je v krvi Beránkově‘. „Proto jsou před trůnem Božím a prokazují mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu.“ — Zjevení 7:9, 14, 15, NS.

15. Proč tě svědkové Jehovovi zvou, aby ses k nim připojil?

¹⁵ Jehovova teokratická organizace je středem čistého uctívaní, které se projevuje oddanou službou. Jsi pozván, aby ses ztotožnil s touto organizací, jako to činí svědkové Jehovovi. Dostane se ti praktické pomoci, abys viděl „Jehovovu líbeznost“ a abys ji pozoroval s oceněním. Budeš povzbuzován, abys poznal, jak jej můžeš učinit svou radostí a svým potěšením. Budeš-li po všechny dny svého života přebývat v jeho duchovním domě, učiníš-li jej zároveň svým duchovním domovem, budeš pociťovat stejnou radost a stejnou důvěru, jakou mají všichni Jehovovi teokratičtí služebníci. Potom řekneš jako David: „A nyní má hlava bude vysoko nad mými nepřáteli, kteří jsou všude kolem; a v jeho stanu budu přinášet oběti radostného provolávání; budu zpívat Jehovovi a hrát mu melodii.“ — Žalm 27:6, NS; Židům 13:15.

16. a) Jaké vedení a jakou výstrahu dává Izaiáš vzhledem k tomu, v čem máme zalíbení v sabatu? b) Jak křesťanstvo v tomto ohledu selhalo?

¹⁶ V téže souvislosti si povšimni také vynikajícího vedení, které nám poskytuje Izaiášovo proroctví vzhledem k tomu, v čem bychom měli mít radost a zalíbení. Dovede nás k úspěchu. Izaiáš říká: „Jestliže se zřetelem na sabat odvrátíš své nohy, abys v mém svatém dnu nečinil věci, které se líbí tobě samotnému, a nazveš-li skutečně sabat vynikající radostí, Jehovovým svatým dnem, dnem, který je oslavován, a budeš-li jej skutečně oslavovat, místo abys sledoval své vlastní cesty a nacházel to, co se líbí tobě, a mluvil slovo, potom najdeš svou vynikající radost v Jehovovi a způsobím, že přijedeš na vysoká místa země; a způsobím, že budeš jíst z dědičného vlastnictví svého předka Jákoba, neboť ústa samotného Jehovy to řekla.“ (Izaiáš 58:13, 14, NS) Křesťanstvo předstírá, stejně jako nevěrný starověký Izrael, že dodržuje sabat, ačkoli mu v dnešní době sotva věnuje pozornost. V tomto ohledu i v mnoha jiných stoupenci křesťanstva jdou raději po svých vlastních cestách. Nemají pravého ducha lásky a oddanosti Jehovovi. Mnozí z nich již ani nevěří v osobního Boha. Nemají ani pravou lásku k bližnímu. Většina z nich má zalíbení ve svých vlastních cestách, snad v tom, že „mají způsob oddanosti Bohu, ale vzhledem k její síle se prokazují jako falešní“. Pavel k tomu připojuje: „Od takových se odvracej.“ (2. Tim. 3:5, NS) Křesťanstvo tvoří vedoucí část „Velkého Babylóna“ a dnes zaznívá hlasitý a zřetelný příkaz: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li s ním mít podíl na jeho hříších a nechcete-li obdržet část z jeho ran.“

17. Kam by měli utíkat všichni, kteří opouštějí „Babylón“, a proč by měli spěchat?

¹⁷ Ano, odvrať se od Velkého Babylóna, nepřátelského města, světové říše falešného náboženství, a hledej útočiště u Sióna. Neztrácej čas, neboť brzy Jehova učiní „na Babylónu, co se mu bude líbit“. (Izaiáš 48:14, NS) Veliký Babylón již padl a bude nyní již brzy zničen. (Zjev. 18:2, 21) nyní je nutno jednat pozitivně, neboť „každý, kdo vzývá jméno Jehovy, bude v bezpečí; protože . . . na hoře Sión a v Jeruzalémě jsou ti, kteří unikli, právě jak řekl Jehova, a mezi přežijícími, které povolává Jehova“. — Joel 2:32, NS.

18. Jak bychom měli dokázat, že je pro nás radostí dodržovat pravý sabat, a jaká požehnání to přinese?

¹⁸ Dodržuj Jehovův pravý sabat. Konej Boží vůli nejen v jednom dnu ze sedmi, ale oddej se Bohu a služ mu s radostí po celý svůj život, jako Ježíš. Vejdi do Božího pokoje a nespoléhej se na své skutky, ale na plně dostatečné výkupní dílo Krista Ježíše. Jako Ježíš, přijímej i ty do svého nitra Boží slovo tím, že si v něm čteš tlumeným hlasem dnem i nocí. Potom budeš „jako strom pěstovaný při potocích vody“, který stále přináší ovoce a stále zůstává zelený, a ‚všechno, co děláš, bude se dařit‘. — Židům 4:10; Gal. 3:10–14; Žalm 1:1–3, NS; 40:8.

19. S jakou prosbou bychom se měli obracet k Jehovovi a jaké dostáváme ujištění?

¹⁹ Nepotlačuj přání svého srdce. Podobně jako David vyjadřuj s vírou určitou prosbu: „Poučuj mne, Jehovo, v svých cestách, a veď mne po stezce bezúhonnosti pro mé nepřátele.“ Potom jednej podle své modlitby a uveď celý svůj život plně do souladu se stvořitelovým podivuhodným předsevzetím. Nebudeš rozčarován ani zklamán. Nepřinese to bolest tvému srdci. „Měj. . . nejvyšší potěšení v Jehovovi a on ti dá přání tvého srdce.“ — Žalm 27:11, NS; 37:4, NS; viz též Filipenským 4:6, 7.

[Poznámka pod čarou]