Jsou alkoholické nápoje pro tebe vhodné?
Co by mladí lidé rádi věděli a co jim může pomoci
STÁLE více mladých lidí stojí dnes před touto otázkou. Co ti může pomoci, abys ji rozhodl rozumně a ke svému věčnému blahu?
Alkoholických nápojů je velké množství. Některé, jako pivo, mají poměrně malý obsah alkoholu, jiné, jako většina vín, o něco větší. Pak jsou tak zvané „lihoviny“ s vysokým procentem alkoholu, jako brandy, whisky, gin, vodka, latinskoamerická tequila a řecké ouzo.
Také zvyky a postoj k alkoholu jsou v různých krajích různé. V některých zemích, jako ve Francii, Španělsku, Řecku a Chile, je běžné pít víno k jídlu. Snad je to tím, že je obtížné dostat dobrou vodu. Možná, že je to prostě zvyk. Ale i v těchto zemích je názor na alkoholické nápoje v každé rodině jiný.
Také odolnost vůči alkoholickým nápojům je různá v různých zemích, rodinách i u jednotlivých lidí. Na to by se měl brát zřetel, chceme-li mít rozumný názor na lihoviny.
Proto vyvstává otázka: Existuje spolehlivé, rozumné měřítko, kterého bychom se mohli v tomto ohledu držet? Ano, Bible je takovým měřítkem. Její inspirovaná rada obsahuje vyvážený názor na požívání alkoholických nápojů.
VYVÁŽENÉ STANOVISKO BIBLE
Bible ukazuje, že víno bylo již ve staré době oblíbeným nápojem k jídlu, který užívali již král–kněz Melchisedech, Abraham, Izák a mnoho jiných. (1. Mojž. 14:18, 19; 27:25; 1. Sam. 16:20; Kaz. 9:7) Ježíš se postaral o víno při svatební hostině a apoštol Pavel dal mladému Timoteovi radu: „Používej trochu vína pro svůj žaludek a pro své časté nemoci.“ — 1. Tim. 5:23; Jan 2:1–10.
Právem počítá Bible víno k věcem, které dal Bůh smrtelnému člověku pro požehnání a pro radost. (5. Mojž. 11:13, 14; Žalm 104:15; Joel 2:19) Dále ukazuje, že Boží lid požíval také jiné alkoholické nápoje. — 5. Mojž. 14:26.
Znamená to, že není zapotřebí požívat alkoholické nápoje s opatrností? Rozhodně ne. Bible ukazuje také ‚druhou stranu mince‘. Je mnoho věcí v životě, které samy o sobě nejsou špatné, ale které mohou mít vážné následky, jsou-li zneužívány nebo používány předčasně. Bůh propůjčil člověku schopnost dále se rozmnožovat, ale využívání této schopnosti je omezeno na počestné manželství a přinášívá s sebou vážnou odpovědnost: starost o rodinu. Oheň, pára, elektřina a různé nástroje mohou mužům i ženám poskytovat dobrou službu při jejich práci; ale používají-li se bez nutné opatrnosti, mohou být příčinou velké škody. Proto se tedy podívejme, jaký účinek má alkohol na lidský organismus.
Alkohol nevyžaduje na rozdíl od jiných poživatin žádné trávení. Krátce po požití se dostane přímo ze žaludku a hlavně potom z tenkého střeva krevním oběhem do mozku, do jater i do jiných tělesných orgánů. Alkohol dodává kalorie tím, že je tělem přeměňován neboli převeden do chemické formy, která pak tělu slouží jako palivo. Většinu této práce vykonávají játra. Plíce a ledviny jim poněkud ulehčují činnost tím, že vylučují část alkoholu dýcháním a močí.
Jak působí na člověka alkohol, který je již obsažen v krvi? Bez ohledu na množství, které bylo požito, nepovzbuzuje tělesné buňky k činnosti, ale ochromuje je. V malém množství působí jako jemné sedativum, uvolňuje a uklidňuje, ve větším množství ochromuje mozkovou ‚kontrolní rozvodnou desku‘, a to působí alespoň u některých lidí, že jsou mluvní, podnikaví a dokonce agresivní.
Při ještě silnější koncentraci alkoholu je činnost mozku znatelně ochromena, je postižen centrální nervový systém a nastupují poruchy rovnováhy. Člověk již nemůže správně jít, nevidí dobře, má obtíže při mluvení a nemůže jasně myslet. (Srovnej Žalm 107:27.) A co dělá problém ještě obtížnějším, alkohol vzbuzuje pocit, že naše smysly lépe reagují než jindy. Proto je takový člověk poslední, kdo uznává, že příliš mnoho pil. A když je jednou opilý, potřebuje čas, aby opět vystřízlivěl.
Bible nám poskytuje velmi přesný obraz nebezpečí a stísněnosti, které pocházejí z přemíry pití alkoholu. V Příslovích 23:29–35 čteme: „Komu běda? Kdo má nevolnost? Kdo má spory? Kdo má starost? Kdo má bezdůvodné rány? Kdo má zakalené oči? Ti, kteří se dlouho zdržují u vína, ti, kteří přicházejí zkoušet míchané víno. . . Tvé vlastní oči uvidí divné věci a tvé vlastní srdce bude mluviti převrácené věci. A jistě budeš jako ten, kdo leží v srdci moře [kdo je právě tak zmatený a bezmocný jako utopený člověk], jako ten, kdo leží na vrcholu stožáru [kde se nejvíce cítí kolébání lodi a odkud se nejspíš může spadnout dolů]. ‚Bili mne, ale neonemocněl jsem; tloukli mne, ale nevěděl jsem o tom [protože opilý si neuvědomuje, co se děje kolem něho, a často cítí bolest své rány teprve, když vystřízliví].‘ “
VZRŮSTAJÍCÍ PROBLÉM PRO MLADÉ LIDI
Jsou však mladí lidé skutečně v nebezpečí, že se opijí nebo dokonce, že se stanou opilci? Ano. Z časopisu Newsweek z 5. března 1973 vidíme, že je možno pozorovat u mladistvých vzrůstající sklon k alkoholismu (často jako náhrada za drogy), a mnozí se dokonce opíjejí.
Na příklad v předměstí Bostonu byl údajně již každý třetí žák osmé třídy nejméně jednou opilý. V jižní Kalifornii je každý dvacátý mladistvý opilcem a podle zprávy americké Národní rady proti alkoholismu kleslo stáří nejmladších alkoholiků země ze 14 na 12 let. Ve Francii je alkoholismus dětí již dlouho problémem; u některých se již v útlém věku ukazují známky cirrhosy jater.
Proč vzniká tento problém u mladých lidí? U mnohých je již někdo z rodiny pijan. Někteří další začali pít na popud jiných mladých lidí. Někdy je chlapec vydán tlaku svých vrstevníků, kteří od něho žádají, aby vypil větší množství alkoholického nápoje a tak dokázal, že „je mužem“. Nebo u mladé dívky může být vzbuzen pocit, že není společenská, jestliže nepije.
Dokazuje člověk opravdu pitím alkoholického nápoje, jaký je? Jistě ne, protože je možno přimět i zvířata, aby jej pila. Jaký úmysl mají tedy lidé, kteří tě chtějí přinutit k pití? Myslí na tvé blaho a tvůj prospěch? Nebo chtějí spíše docílit toho, abys byl jako oni, a snad doufají, že zažijí a uvidí „legraci“, jak ztrácíš vládu nad sebou a jednáš ne jako dospělý, ale jako malé dítě, které nemůže správně chodit, mluvit a vidět a dělá a mluví věci, za které nemůže být odpovědné?
Dr. Giorgio Lolli, autorita v tomto ohledu, řekl: „Alkoholik se vrací fyzicky i psychicky ze světa dospělých do dětství. Jeho duševní a tělesné vnímání je ochromeno. Je bezmocný jako dítě a musí se opatrovat jako dítě.“ Také lidé vyhledávající nemravné jednání mohou povzbuzovat mladistvé k pití, aby ztratili sebeovládání.
Podlehnout tlaku takových lidí jistě není důkazem síly nebo zralosti, ale spíše důkazem slabosti a nedostatku mravní odvahy. Ne nadarmo čteme v Příslovích 20:1 varování: „Víno je posměvač, opojný nápoj je bouřlivý, a každý, kdo se jím dostane na scestí, není moudrý.“ Není zapotřebí poznat opilství, abychom věděli, jaké to může mít nepříjemné následky, stejně jako není potřeba zlomit si nohu, abychom věděli, jak to je bolestivé.
Avšak není to jenom nebezpečí stát se alkoholikem, které nabádá k opatrnosti. Jediná špatná zkušenost s alkoholem může způsobit škody, které nelze napravit: těžké automobilové neštěstí, při němž ty nebo někdo nevinný může ztratit život nebo část těla; nemravné jednání, které tě poskvrní pro celý život a které ti může přinést bolestivé komplikace; nebo snad násilný čin, kterého budeš ještě dlouho litovat. Proč tedy podstupovat tak zbytečné riziko?
Možnost takových tragických následků vidíme z toho, že z 50 000 mrtvých, kteří ročně umírají na silnicích Spojených států, více než polovina připadá na neštěstí způsobené opilstvím. A podle zprávy New York Times z 18. července 1972 „více než 80 procent vražd a násilných činů je způsobeno opilými lidmi“.
MOUDŘE UVAŽOVAT
Má-li se rozhodnout tato otázka, pak mysli na to, že alkohol nepatří k životně důležitým věcem jako vzduch, potrava a voda. Můžeš žít bez něho a mnozí lidé také dávají přednost tomu, aby se ho vystříhali. Dále mysli na to, že ten, kdo se chce líbit Jehovovi Bohu, životodárci, musí mu sloužit ‚celým srdcem, celou duší, celou myslí a celou silou‘. (Luk. 10:27) Zneužívání alkoholu nejen že může ovlivnit myšlení člověka a zbavit jej tělesné síly, ale může také způsobit, že se v jeho srdci vyvinou špatné pohnutky. — Iz. 28:7, 8; 1. Tess. 5:6–8; Oz. 4:11.
Bible sice schvaluje mírné požívání alkoholických nápojů, jako vína, ale co když je člověk požívá, aby unikl skutečnosti nebo nudě a získal umělý pocit štěstí a přátelství? Nebo by to měl být prostředek k vystupňování pocitu osobnosti, který pomáhá přemoci plachost a bázeň? Brzy se pozná, že lék je horší než bolest. K čemu jsou peníze, jsou-li falešné? A k čemu je umělé štěstí nebo odvaha, když nejsou pravé?
Podle velmi poučné zprávy amerického Národního ústavu pro duševní zdraví (vydané Ministerstvem zdravotnictví, výchovy a obecného blaha) je nebezpečí zneužití alkoholu nejmenší za předpokladů:
1. Jestliže někdo poprvé požívá alkohol v pevně stmelené rodině nebo náboženské skupině a jde-li o nápoj s malým obsahem alkoholu (jako víno nebo pivo), který se obyčejně pije k jídlu. 2. Není-li považováno požívání alkoholických nápojů ani za ctnost, ani za hřích, nebo jako měřítko, je-li někdo dospělý či „pravý muž“. 3. Když nikdo není nucen k pití a tím, kdo odmítne pít, je stejně málo opovrhováno jako tím, kdo odmítne kousek chleba. 4. Když nadměrné pití není považováno za „společenské“ ani žertovné nebo za něco, co se trpí, ale je přísně odsuzováno, a 5. což je asi nejdůležitější, když je jednota v názoru na správné a nesprávné požívání lihovin a rodiče střídmostí dávají dobrý příklad.
Boží slovo je přirozeně nejlepším vůdcem. Jak jsme viděli, najdeme v něm příklady jak pro správné požívání alkoholických nápojů, tak také varování před jejich zneužíváním. Mladistvým dává radu: „Poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože to je spravedlivé.“ (Ef. 6:1) Respektuj tedy rozhodnutí svých rodičů, když ti řeknou na základě Božího slova, máš-li pít alkoholické nápoje, nebo ne, a za jakých okolností to smíš dělat. Je dobře varovat se alkoholu, když jsou pohromadě jen mladí a nejsou přítomni ani rodiče ani příbuzní, kteří dohlížejí. — Přísl. 1:7–9; 6:20–22; 22:15.
Především mysli na to, že ‚ať jíš nebo piješ nebo činíš cokoli jiného, všechno čiň k Boží slávě‘, protože pak budeš navždy šťasten. — 1. Kor. 10:31.