Zjevení Jehovovy vůle a předsevzetí

„ŠŤASTNÝ je ten, kdo hlasitě čte, a ti, kteří slyší slova tohoto proroctví a zachovávají to, co je v něm napsáno.“ (Zjev. 1:3) Jak se něco takového může říci o Zjevení, když je přece tato biblická kniha většinou psána symbolickou neboli obraznou řečí?

Může se to říci, protože přes obraznou řeč můžeme porozumět mnohému z Boží vůle a jeho předsevzetí, a být proto šťastni. Zjevení pojednává o Jehovových soudních výrocích proti zlým, chválí Boží služebníky pro vytrvalost, říká, že vyjdou jako vítězové, a nakonec popisuje zničení všech nenapravitelně zlých a konečný triumf spravedlnosti.

V různém ohledu je Zjevení vhodným doplněním Genesis. Jako je v 1. Mojžíšově 1:1 zpráva o stvoření nebes a Země, tak je ve Zjevení 21:1 řeč o novém nebi a nové zemi. Zatímco 1. Mojžíšova, 3. kapitola, ukazuje, jak přišly na svět hřích a smrt, oznamuje Zjevení jejich konec. Jako se v Genesis mluví o stromu života a řece vycházející z Edenu, tak mluví Zjevení obrazně o stromech života a řece s vodou života, která teče od Božího trůnu.

CO? KDO? KDE? KDY?

Mnohé překlady Bible označují Zjevení jako „Zjevení sv. Jana“. To však není přesné. Je to „Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým otrokům věci, jež se zakrátko mají stát. A vyslal svého anděla a skrze něho je ve znameních předložil svému otroku Janovi.“ — Zjev. 1:1.

Apoštol Jan sám říká, že v době, kdy měl tato vidění, byl jako vyhnanec na ostrově Patmos, protože, jak říká, „mluvil o Bohu a vydával svědectví o Ježíši“. (Zjev. 1:9) Jan tam byl vypovězen ke konci vlády císaře Domiciána. Ta skončila v roce 96 n. l. a Jan byl hned nato propuštěn. A tak velmi pravděpodobně měl právě v tomto roce vidění, které zapsal.

Kdy však Jan o tom napsal zprávu? Životnost, s níž popisuje to, co viděl a slyšel, mluví pro to, že pořizoval své zápisy ihned. Zřejmě byl zvyklý všechno okamžitě zapsat. Je to patrné i z toho, že mu bylo rozkázáno, aby nezapisoval určité věci, které právě slyšel. Tím je naznačeno, že toto zvláštní vidění bylo výjimkou. — Zjev. 10:4.

POSELSTVÍ SEDMI SBORŮM

Číslo sedm je v Bibli symbolem úplnosti. To je zdůrazněno zvláště ve Zjevení, protože „sedm“ se objevuje v této biblické knize asi padesátkrát. Je tam například sedm sborů, sedm duchů, sedm zlatých svícnů a sedm hvězd.a

Po pozdravu a úvodních slovech podává Jan zprávu o nádherném vidění, které dostal od vzkříšeného Krista, a slyší stvořitele, jak o sobě říká, že je „Alfa a Omega“. (Zjev. 1:8) Pak Jan uvádí sedm sborů, kterým posílá poselství. Nejprve chválí sbor v Efezu a pak jej napomíná, protože opustil svou první lásku, ale slibuje odměnu, bude-li se kát. Sbor ve Smyrně je jen chválen a je mu slíbena koruna života, zůstane-li věrný až do smrti. Sbory v Pergamu, Tyatiře a Sardech dostávají chválu a varování. Budou-li se kát, budou odměněny. Sbor ve Filadelfii přijímá jen chválu a slib odměny. Naopak sbor v Laodiceji je pouze kárán, protože není ani horký, ani studený, ale je mu slíbeno, bude-li se kát a zvítězí, že bude odměněn tím, že se posadí s Ježíšem na jeho trůnu, tak jako on, který také zvítězil, se posadil se svým Otcem na jeho trůn. — Zjev. 2:1 až 3:22.

ŠEST PEČETÍ OTEVŘENO

Jan má nyní vidění nebe, kde sedí Jehova na trůně v nádherném lesku obklopený čtyřmi zářícími tvory, kteří jsou plni očí, a dvaceti čtyřmi staršími osobami, které sedí na trůnech a říkají: „Hoden jsi, Jehovo, náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci.“ — Zjev. 4:9–11.

Ten, jenž sedí na trůnu, má svitek zapečetěný sedmi pečetěmi a Jan pláče, protože nikdo není shledán hodným, aby pečetě otevřel. Pak je ukázán Ježíš Kristus, lev z kmene Juda, jako ten, který je hoden otevřít pečetě, a opětovně je veleben Jehova i Beránek. — Zjev. 5:11, 12.

V 6. kapitole Jan vidí, jak Beránek uvolňuje pečetě. Při otevření první pečeti se zjeví spravedlivý, vítězný bojovník na bílém koni, Ježíš Kristus. Otevření dalších tří pečetí připomíná Ježíšovo velké proroctví o válkách, hladomorech a nemocech — události, které tvoří část „znamení“ konce přítomného systému věcí. (Luk. 21:7, 10, 11) Při otevření páté pečetí Jan vidí křesťanské mučedníky, kteří prosí, aby byla pomstěna jejich krev. Otevření šesté pečeti bylo provázeno velkým otřesením v nebi i na zemi. Lidé se bojí nastávajícího Božího hněvu. Kapitola sedmá ukazuje čtyři anděly, kteří zadržují Boží hněv, až je zapečetěno 144 000 duchovních izraelitů. Potom Jan vidí nesčíslný zástup lidí, který vyšel z velkého soužení a který připisuje Jehovovi Bohu a Beránkovi, Ježíši Kristu, slávu, čest a záchranu. — Zjev. 7:1–17.

SEDM ANDĚLŮ TROUBÍ NA SEDM TRUBEK

Při otevření sedmé pečeti je krátká zmínka o modlitbách svatých a o tom, že se sedm andělů připravuje k troubení na trubky. Pět andělů troubí za sebou. Pak je ve vysoce symbolické řeči popsán jejich účinek, který v každém případě znamená trest pro zlé lidi na zemi. Při zaznění šesté trubky je Janovi řečeno, že až zatroubí sedmá trubka, bude dokončeno Boží tajemství. Je mu dán svitek, aby jej snědl, v ústech je sladký jako med, ale v břiše je hořký. Pak je Janovi přikázáno, aby změřil chrámovou svatyni, a dozví se o Božích služebnících, kteří jako symboličtí „dva svědkové“ prorokují 1 260 dní v pytlovině a popelu. Jsou k radosti nepřátel usmrceni, ale opět vzkříšeni a vyvýšeni. — Zjev. 8:1 až 11:13.

Když zatroubil sedmý anděl na trubku, slyší Jan oznámení: „Království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista a bude vládnout jako král po celou věčnost.“ Také čtyřiadvacet starších osob uctívá Boha a říká: „Děkujeme ti, Jehovo Bože, Všemohoucí, který jsi a který jsi byl, protože ses ujal své velké moci a začal jsi panovat jako král.“ — Zjev. 11:15–18.

Ve 12. kapitole jsou jednotlivé události názorně popsány. Jan vidí „ženu“ zahalenou sluncem a s měsícem pod nohama. Má korunu z dvanácti hvězd a porodí chlapce, který má vládnout nad všemi národy železným prutem. Pak vypukne v nebi válka: Michael a jeho andělé bojují s drakem a jeho anděly, Michael zvítězí a drak, satan, ďábel, prahad, je svržen se svými zástupy na zemi. Následek toho je velká „běda“ pro zemi, protože ďábel ví, že jeho dny jsou sečteny. — Zjev. 12:1–17.

ŠELMA PROTI SVATÝM

Ve 13. kapitole píše Jan o tom, že vidí šelmu, která má sedm hlav a deset rohů. Rouhá se Bohu a vede válku s Božími svatými. Pak se objeví další zvíře, které způsobí, že obyvatelé země uctívají první zvíře a udělají mu obraz. Nutí všechny obyvatele země, aby je uctívali a přijali jeho znamení; je to číslo 666.

Nemá však u všech úspěch, protože Jan dále vidí stát s Beránkem na hoře Sion ty, kteří byli zapečetěni a zachovali se neposkvrnění a jsou prvními ovcemi. Uprostřed nebe vidí letět anděla, který má věčné dobré poselství a vyzývá všechny: „Bojte se Boha a oslavujte jej.“ Pak jsou varováni všichni, kteří podléhají tlaku šelmy. Ale svatí jsou k vytrvalosti povzbuzováni: „Šťastni jsou mrtví, kteří od tohoto času umírají ve spojení s Pánem.“ Další anděl mluví o tom, že se sklízí vinná réva země a hrozny jsou vymačkávány ve vinném lisu. — Zjev. 14:1–20.

V 15. kapitole se mluví o těch, kteří vyšli jako vítězové nad šelmou a jejím obrazem, jak velebí spravedlivého a pravdivého Boha. Pak je v jedné scéně ukázáno sedm andělů, kteří mají sedm misek Božího hněvu a začínají jej vylévat na různé části zlého světa. Po vylití šesté misky je vidět, že národy jsou nečistými, démony inspirovanými výroky shromažďovány k boji „velkého dne Boha, Všemohoucího,“ na místo Armageddon. — Zjev. 16:14, 16.

BABYLÓN A JEHO PŘÍZNIVCI JSOU PORAŽENI

V 17. a 18. kapitole je znázorněn Velký Babylón jako matka nevěstek, jedoucí na šarlatově zbarvené šelmě, která má také sedm hlav a deset rohů. Ale netrvá to dlouho a deset rohů svlékne nevěstku do naha, zpustoší ji a spálí ohněm. Protože Babylón je odsouzen, vychází výzva k Božímu lidu, aby z něho odešli, aby neměli účast na jeho hříších a nedostali část jeho pohrom. Jeho zničení je oplakáváno politickými vládci, kteří jej dříve podporovali, a vedoucími obchodníky světa pro ztrátu, kterou tím trpí. Také se dozvídáme, že jeho zničením je pomstěna krev Božích svatých.

Na začátku 19. kapitoly se objevují slova: „Chvalte Jah!“ Tato výzva je třikrát opakována, protože Jehova provedl rozsudek nad velkou nevěstkou, protože začal vládnout jako král a protože přišla svatba Beránka a jeho nevěsty. Pak je ukázáno, jak Věrný a Pravý, Boží Beránek, táhne s nebeskými vojsky, aby bojoval s králi země a jejich vojsky, kteří jsou všichni usmrceni mečem.

TISÍC LET

Satan ďábel bude po tisíc let v propasti a nebude moci ovlivňovat lidstvo. Pak bude na malou chvíli propuštěn a bude se pokoušet svést ty, kteří žijí na zemi. Všichni, kteří podlehnou jeho vlivu, budou zničeni jako on. Před jeho zničením budou během tisíce let vzkříšeni všichni, kteří jsou v hádu. Jan také vidí, jak Bůh bydlí s lidstvem jakoby ve stanu a jak učiní konec slzám, bolesti, smutku a smrti. Nástroj, který Bůh použije, aby to vše přivodil, je Ženich, Ježíš Kristus, a krásný, nevěstě podobný Nový Jeruzalém, který je znázorněn jako město, jež září zlatem a drahokamy. Jaké je to nádherné vyvrcholení! Všechna škoda, kterou způsobil satan v Edenu i potom, bude odstraněna! — Zjev. 20:1 až 22:5.

Opět jsou prohlášeni za „šťastné“ ti, kteří dodržují slova tohoto proroctví. Všichni, kteří slyší, jsou zváni, aby si vzali zdarma vodu života. Ti, kteří ke slovům tohoto proroctví něco přidají nebo něco uberou, jsou varovně upozorněni na následky. Jan slyší Ježíšův slib, že přijde rychle, a nato odpovídá: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“ — Zjev. 22:7–21.

ZJEVENÍ JE OPRAVDU UŽITEČNÉ

Zjevení je sice většinou vyjádřeno symbolickou řečí, ale obsahuje ve svých jasných výrocích mnoho látky k přemýšlení, výbornou radu a slova povzbuzení. Velmi užitečná jsou zvláště jeho poselství sedmi sborům v Malé Asii. Opětovně je zdůrazňována nutnost vytrvat a nádherná vyhlídka, že spravedlnost bude nakonec triumfovat. (Zjev. 1:9; 2:3, 19; 3:10; 13:10; 14:12) Na mnoha místech mluví Zjevení o uctívání a vyzývá k němu. Má být přinášena čest a chvála Jehovovi Bohu, Stvořiteli, a Beránkovi.

Pokud jde o symboly, může být ještě poznamenáno, že jiné části Bible na některé z nich vrhají světlo. Daniel například používá zvířata k znázornění mocných světových říší, a to nám pomáhá porozumět, že zvířata ve Zjevení představují mocná politická zřízení. — Srovnej Daniela 7:2–26; 8:3–25 se Zjevením 13:1–18; 17:3–17; 19:19, 20.

Dále je v Hebrejských písmech označen odpadlý lid jako prostitutka (Iz. 1:21; Ezech. 23:1–49) Z toho můžeme usoudit, že Velký Babylón, matka nevěstek, musí být velká náboženská světová říše, která se prodávala. — Zjev. 17:1–6; 18:1–24.

Ještě dále poznamenejme, že některé pravdy se vyskytují pouze ve Zjevení. Ježíš označil své následovníky jako „malé stádo“, ale jen Zjevení nám prozrazuje, jak je „malé“: má 144 000 členů. (Luk. 12:32; Zjev. 7:4–8; 14:1, 3) Ježíš mluvil také o „jiných ovcích“, ale jen Zjevení nám poskytuje obraz „velkého zástupu“, který sestává z „jiných ovcí“, a říká, že vyšly z „velkého soužení“. (Jan 10:16; Zjev. 7:9–14) Jen Zjevení se zmiňuje o místě, kde se setká v boji Jehovovo vojsko se satanovým, totiž Armageddon. (Zjev. 16:14, 16) Ježíš a Pavel hovoří o vzkříšení mrtvých, ale jen Zjevení nám říká, že existuje „první vzkříšení“ a vzkříšení ostatních lidí. (Jan 5:28, 29; Sk. 24:15; Zjev. 20:5, 6) A je to opět jen Zjevení, které nám dává nádherný obraz Nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe, jako nevěsta, jež je ozdobena pro svého manžela. — Zjev. 21:2.

Není pochyby, že Zjevení odhaluje vůli a předsevzetí Boha s jeho lidem i s celým lidstvem. Odhaluje dobré poselství o konečném triumfu spravedlnosti a zdůrazňuje, že musíme vytrvat, abychom vyšli jako vítězové, a že máme velebit Jehovu Boha a jeho Beránka, Ježíše Krista. Jak je vhodné, že Zjevení bylo zařazeno na konec knihovny „malých knížek“, kterou tvoří inspirované spisy! Ano, ‚šťastni jsou všichni, kteří v nich zapsané věci čtou, slyší a dodržují‘ —, pokud jim rozumějí!

[Poznámka pod čarou]