Jaký význam má poslušnost?
PRO mnohé lidi je nepříjemné již pouhé slovo „poslušnost“. Jsou nevěsty, které ve svém manželském slibu odmítají slovo „poslušnost“ nebo „poslouchat“. Stále více lidí touží po tom, aby nebyli ničím vázáni a mohli dělat, co se jim líbí. Poslouchat je však nejdůležitější věc v životě. Proč? Protože se všichni musíme podřizovat přírodním zákonům — například zákonu zemské přitažlivosti, zákonu příčiny a účinku a zákonu látkové výměny; musíme tyto zákony poslouchat, abychom zůstali naživu.
Je v našem zájmu, abychom poslouchali nejen přírodní zákony, ale také ty zákony, které vytvořili lidé, aby udrželi pořádek ve společnosti. Anarchisté by chtěli všechny zákony odstranit. K jakému by to však vedlo zmatku a nebezpečí! Jednoduchým příkladem mohou být světelné signály na rušné křižovatce ulic. Kdyby zde signály nebyly a řidiči by nerespektovali znamení, vznikl by na takovém místě beznadějný zmatek, nehledě na to, že by mohlo dojít ke smrtelným neštěstím. Je zcela jasné, že respektování dopravních předpisů je velice důležité.
Můžeme si také povšimnout členů symfonického orchestru. Dirigent může být geniální, ale jak by se mohl uplatnit, kdyby jej jeho soubor neposlouchal? Hudebníci vědí velmi dobře, jak důležitá je poslušnost, protože při jejich práci záleží na tom, aby poslouchali dirigenta a prvního hudebníka ve své skupině, a musí hrát podle not. Je tedy pro ně poslušnost důležitá? Zcela jistě.
Mohli bychom uvést ještě libovolně mnoho příkladů, ale ty, o nichž jsme zde mluvili, mohou stačit, aby z nich byla patrná důležitost poslušnosti ve věcech každodenního života. Proto nás nemůže překvapit, že Bůh ve svém Slově, v Bibli, kterou nám dal jako „lampu naší noze a světlo naší cestě“, zdůrazňuje význam poslušnosti ve všem, co je spojeno s vírou. (Žalm 119:105) Ano, slovo „poslouchat“ se v Bibli vyskytuje v různých tvarech více než 160krát a nacházíme stovky poukazů na Boží příkazy, zákony, rozkazy, soudcovská rozhodnutí a pokyny, jež všechny vyžadují poslušnost těch, kteří milují Jehovu Boha. Již v prvních kapitolách první knihy Mojžíšovy, první knihy Bible, nacházíme zprávu o tom, že naše dnešní problémy jsou výsledkem toho, že naši prarodiče neposlechli Boha. — 1. Mojž. 2:17; 3:11–19.
Je zcela přirozené, že v každé lidské společnosti, v níž má být pořádek a soulad a v níž má být dosaženo určitých výsledků, musí existovat spolupráce, a spolupráce předpokládá určitou míru poslušnosti. Kdo by však měl rozhodnout otázku, komu přísluší udílet příkazy a kdo má poslouchat? Nemá snad Bůh právo vyžadovat od lidí poslušnost, jestliže on stvořil zemi a člověka a jemu patří všechno? Je tomu tak, a proto může ve svém postavení poskytnout některým osobám právo udílet příkazy a jiným ukládá povinnost, aby je poslouchaly. To všechno Bůh nečiní na základě libovůle, ale rozumně a milujícím způsobem.
Boží slovo přikazuje: „Vy, děti, poslouchejte své rodiče ve všem, neboť to je milé v Pánu.“ (Kol. 3:20) Je to laskavý a rozumný příkaz? Ano, skutečně tomu tak je, neboť rodiče nejen přivedli děti na svět, a mají proto za ně odpovědnost, ale také mají větší zkušenost a jsou povinni pečovat o to, aby jejich děti dostaly výživu, ošacení, přístřeší, vzdělání a dobrou výchovu, aby byly poučovány v náboženských otázkách a aby měly možnost oddechu. Jak mohou rodiče dobře plnit tyto své povinnosti, jestliže je děti neposlouchají a nespolupracují s nimi? Stejně tak nemůže dirigent správně podat hudební dílo, jestliže s ním jeho hudebníci úzce nespolupracují a neposlouchají jej.
Existují ještě další oblasti lidského života, v nichž Bůh vyžaduje poslušnost od každého. Poslušnost je například vyžadována v manželství, aby v rodině panoval pokoj a aby všichni byli jednomyslní a šťastní. (Ef. 5:21–23) Poslušnost je nutná ve vztahu mezi občany a vládou jejich země, aby bylo zachováváno právo. (Řím. 13:1–7) Je jí zapotřebí mezi služebníky a pány nebo mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, aby práce měla dobré výsledky. (Ef. 6:5–8) Poslušnost je potřebná také ve vztahu mezi jednotlivými členy sboru a mezi jeho dozorci neboli staršími, což je výhodné pro obě strany. (Žid. 13:17) Ve všech těchto případech se ovšem jedná o relativní poslušnost, to znamená jen do té míry, pokud se nepříčí Božím příkazům. — Sk. 5:29.
Bible uvádí případ, který ukazuje, jak velice je důležité, aby lidé, kteří se oddali Bohu, jej ve všem poslouchali. Král Saul, první panovník nad Izraelem, dostal od Jehovy Boha příkaz, aby spravedlivě odplatil Amalechitům za to, že věrolomně napadli izraelský lid, když byl v pustině. Saul však nerespektoval Boží pokyny a nezabil amalechitského krále a jejich stáda dobytka a omlouval se tím, že ponechal stáda, aby je obětoval. Prorok Samuel mu však řekl: „Poslouchat je lepší než oběť, dávat pozor je lepší než tuk beranů. . . protože jsi zavrhl slovo Jehovovo, zavrhne i on tebe, abys nebyl králem.“ — 1. Sam. 15:22, 23.
Jaký význam má tedy poslušnost? Opravdu je velmi, velmi důležitá.