Přinášet svatou službu celou duší

„Ať děláte cokoli, pracujte na tom celou duší jako pro Jehovu a ne pro lidi, neboť víte, že od Jehovy obdržíte náležitou odměnu, dědictví.“ — Kolossenským 3:23, 24.

1, 2. a) Proč je podle 5. Mojžíšovy 30:20 služba Bohu tak důležitá? b) Jakou přednost služby v nebi budou mít někteří?

PŘINÁŠET svatou službu stvořiteli celého lidstva je největší přednost, jakou kdo může mít. Tato služba přináší štěstí již dnes, a kromě toho poskytuje také podivuhodné vyhlídky do budoucnosti.

² Bible popisuje, co se v budoucnosti bude odehrávat v nebi: mluví o „trůnu Božím a Beránkově“ a o tom, že 144 000 těch, kteří byli koupeni z lidstva, přináší svatou službu také tehdy, když vládnou jako nebeští králové. O nich je řečeno: „Uvidí jeho tvář a jeho jméno bude na jejich čelech. . . A budou vládnout jako králové po celou věčnost.“ — Zjev. 14:1–4; 22:3–5.

 3. Jaké vyhlídky má většina bohabojných lidí?

³ Ale jak je tomu s jinými lidmi, s těmi, kteří nedostali „nebeské povolání“, ale také přinášejí Jehovovi Bohu svatou službu? Jsou také nějak znázorněni v tomto proroctví? Ano, neboť anděl ukázal Janovi „řeku vody života. . . plynoucí od trůnu Božího a Beránkova. . . Na té i na oné straně řeky byly stromy života, přinášející dvanáct úrod ročně, vydávající své ovoce každý měsíc. A listí stromů bylo k léčení národů.“ Lidé, kteří nyní projevují víru, lidé z „národů“, kteří projdou „velkým soužením“, získají vyhlídku, že budou mít užitek z této řeky vody života a z ovoce stromů života, které jim přinesou uzdravení a věčné štěstí. — Zjev. 22:1, 2.

 4. Co Bůh vyžaduje od těch, kteří přežijí Armageddon?

⁴ Chceš porozumět, kdo jsou tito lidé, kteří přežili Armageddon, a jak můžeš být mezi nimi? Čteme: „Jedna ze starších osob odpověděla a řekla mi: ‚Kdo jsou ti, kteří jsou oblečeni v bílá roucha, a odkud přišli?‘ A ihned jsem mu řekl: ‚Můj pane, ty to víš.‘ A on mi řekl: ‚To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem; a prokazují mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu a ten, který sedí na trůnu, rozprostře nad nimi svůj stan. . . Beránek. . . je bude pást a povede je k pramenům vod života.‘ “ (Zjev. 7:13–17) Vidíš se tam také? Chceš být mezi těmito lidmi, kteří přežijí „velké soužení“? Můžeš mezi nimi být.

 5. Co mínil Ježíš, když mluvil o tom, že máme milovat Jehovu „celou duší“?

⁵ Chceš-li patřit k „velkému zástupu“, který bude stát před Božím trůnem a bude mu dnem i nocí sloužit v období po Armageddonu, je nyní načase, abys dokázal Jehovovi, že tvá služba nebude polovičatá, nebude vlažná ani chvilková, ale bez přestání, jak je to znázorněno neustálou činností, kterou tito lidé, chválící Jehovu, přinášejí dnem i nocí. To znamená, že musíš sloužit Bohu celou duší. V původních jazycích, v hebrejštině a řečtině, slovo „duše“ označuje samotnou osobu — tebe i mne. Jestliže tedy mluvíme o službě celou duší, ve skutečnosti to znamená, že se úplně vydáváme všemi možnými způsoby. Když Ježíš mluvil o tom, že máme milovat Jehovu svou „celou duší“, chtěl tím říci, že jej máme milovat celou svou osobní existencí, svou myslí, svým srdcem, svou silou. (Luk. 10:27) V této službě Bohu musíme užívat všechny části své duše (neboli života jako osoby). Celý náš život má být nerozlučně spojen s naší svatou službou.

 6. Jak vyplývá z Kolossenským 3:23, 24, že svatá služba zahrnuje více než jen mluvit o dobrém poselství?

⁶ Svatá služba znamená více než jen mluvit s jinými o Božím slovu. Je pravda, že Ježíš dal svým následovníkům dobrý příklad také v této části služby, ale svatá služba také zahrnuje to, že máme činit jiným dobro, dělit se s nimi o věci — ano, zahrnuje celý náš každodenní život. Například naše chování na pracovišti může uvést dobré nebo špatné světlo na naše uctívání Boha. V Kolossenským 3:23, 24 je napsáno: „Ať děláte cokoli, pracujte na tom celou duší jako pro Jehovu a ne pro lidi, neboť víte, že od Jehovy obdržíte náležitou odměnu, dědictví. Buďte otroky pro Pána, Krista.“ To zahrnuje každou stránku našeho života — vydávání svědectví druhým, život doma, v zaměstnání — to všechno ukazuje, jak reagujeme na Jehovovo vedení.

7, 8. Co bychom mimo jiné měli činit celou duší a proč?

⁷ Muži i ženy mají například v rodině plnit určité Bohem dané povinnosti a úkoly. Lidé, kteří uznávají Jehovovo vedení v životě, vědí, že uplatňování a plnění takových nebeských pokynů je v očích Božích částí jejich svaté služby. V Kolossenským 3:18–22 (Dobré poselství pro moderního člověka) je nám řečeno: „Manželky, poslouchejte své manžely, protože to byste měly dělat jako křesťanky. Manželé milujte své manželky, a nebuďte na ně drsní. Děti, je vaší křesťanskou povinností, abyste vždy poslouchaly své rodiče, protože to se líbí Bohu. Rodiče, nedrážděte své děti, protože by mohly upadnout do sklíčenosti. Otroci [dnes zaměstnanci], poslouchejte své lidské pány ve všem, a nedělejte to jen tehdy, když vás pozorují, jen abyste získali jejich schválení, ale čiňte to s upřímným srdcem, z hluboké úcty k Pánu.“

⁸ Oddaná péče ženy o rodinu je tedy součástí její svaté služby, protože jí Jehova svěřil tento úkol. Měla by to vykonávat celou duší, jako úkol od Boha. (Přísl. 31:15, 27) Totéž platí o manželu, protože ten musí plnit svůj určený úkol opatřovat potřebné věci a milujícím způsobem dohlížet na rodinu. A tak tedy poslušnost manželky vůči manželovi, láska manželova k manželce, poslušnost dětí vůči rodičům — to všechno by se mělo dít celou duší, aby se to líbilo Jehovovi. Bude dobře, položíme-li si otázku: Ukazuji svým způsobem jednání, že místo, které mi bylo uděleno v Jehovově uspořádání, považuji za svaté, nebo se v něm chovám neuctivým a světským způsobem?

 9. a) Co patří podle Bible rovněž ke službě pravého křesťana? b) Jaké otázky bychom si měli klást?

⁹ Vedle těchto rodinných odpovědností je velmi důležitou částí naší svaté služby vydávání svědectví o pravdě v souladu s příkladem Ježíše a apoštolů. (Mat. 24:14; Jan 18:37; Žid. 13:15; Zjev. 1:5; 12:17) Množství času, který někdo může věnovat této veřejné službě, závisí ovšem na věku, zdraví, na rodinných povinnostech a jiných činitelích. Záleží však na tom, po čem toužíme. Uctíváme Jehovu celou duší, takže využíváme příležitostí a síly, kterou máme, abychom vydávali svědectví o pravdě?

10. Vysvětli Matouše 13:23.

¹⁰ U Matouše 13:23 čteme Ježíšovo podobenství o semeni, které bylo zaseto do znamenité půdy. Ukázal, že se vztahuje na lidi, kteří nejen slyší slovo, ale také pochopí jeho smysl a skutečně přinášejí ovoce, některý stonásobně, jiný šedesátinásobně a jiný třicetinásobně. Jestliže celou duší činíme to, co můžeme, ať málo nebo mnoho, pak odpovídáme Ježíšovu podobenství, protože všechny zde popsané druhy byly částí „znamenité půdy“, přičemž každý přinesl ovoce odpovídající svým vlastním okolnostem.

11. Jaký postoj měl Pavel ke službě Bohu a jak to projevil?

¹¹ Někteří lidé, jako Pavel, který sloužil plným časem, mají tu přednost, že mohou věnovat Jehovově službě svůj celý život. To neznamená, že by něco činili větší měrou celou duší než jiní, ale stejně jako Pavel, nejenom touží vykonat ve službě království co nejvíce, ale mají k tomu také duchovní i tělesnou sílu a mohou si své životní poměry uspořádat tak, aby se mohli chopit této příležitosti. Pavel cítil, že příležitost podílet se tak velkou měrou na díle oznamování království byla nezaslouženou laskavostí od Boha. Řekl: „Ale co jsem, jsem z Boží nezasloužené laskavosti. A jeho nezasloužená laskavost ke mně nebyla nadarmo, ale namáhal jsem se více než všichni, ne však já, ale Boží nezasloužená laskavost, která je se mnou. . . tak kážeme a tak jste uvěřili.“ (1. Kor. 15:10, 11) Cítíš totéž vzhledem ke své službě Bohu?

12. Jak je užitečná zbožná oddanost?

¹² Petr vyjádřil podobné myšlenky. Řekl: „Jeho božská moc [nám] darovala všechno, co se týká života a zbožné oddanosti prostřednictvím přesného poznání toho, který nás povolal prostřednictvím slávy a ctnosti. Skrze tyto věci nám daroval drahocenná a převeliká zaslíbení, abyste se jejich prostřednictvím stali účastníky božské přirozenosti tím, že jste unikli zkaženosti, která je ve světě skrze chtíč.“ (2. Petra 1:3, 4) Ačkoli zde Petr oslovuje ty, kteří mají nebeskou naději, jako ty, kteří se „stali účastníky božské přirozenosti“, jeho slova podobně platí všem lidem, kteří projevují zbožnou oddanost. Jestliže celou duší uplatňujeme přesné poznání Božího slova, můžeme uniknout zkaženosti a těžkostem, které postihují lidi jednající podle svých chtíčů. Máme také podivuhodnou vyhlídku, že budeme moci věčně užívat dobrodiní vody života a stromů života.

PLODNÁ SLUŽBA

13. a) Oč by měl mít zájem každý Jehovův služebník? b) Co nám pomáhá k úspěchu v naší službě?

¹³ Všichni, kteří projevují tuto zbožnou oddanost tím, že se snaží mluvit s jinými o pravdě z Božího slova, chtějí si být jisti, že mají Jehovovu přízeň a že budou mít při své činnosti úspěch. Právě o tom mluví Petr ve 2. Petrově 1:5–8. Opět vidíme, že bychom se měli snažit celou duší, že bychom měli ‚přispívat podle toho vším svým opravdovým úsilím‘. Petr se pak zmiňuje o celé řadě dalších vlastností, které jsou nutné, abychom „nebyli ani nečinní ani neplodní vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista“. Jestliže má někdo nějaké problémy v duchovním ohledu, obvykle stačí, aby prošel tento seznam, a pravděpodobně bude moci zjistit, co mu chybí a proč je duchovně nemocný nebo nečinný. Jestliže na druhé straně uplatňujeme uvedené charakteristické rysy, budeme ve službě Jehovovi činní a plodní.

14, 15. a) Které tři vlastnosti uvedl Petr nejprve a proč je důležitá první z nich? b) Proč potřebujeme víru?

¹⁴ Mezi vlastnosti, o nichž se Petr zmiňuje, je opravdové úsilí, víra a ctnost. Je naprosto jasné, že ke všemu, co podnikáme, je zapotřebí úsilí. Úsilí je nutné, chceme-li studovat a získat porozumění a víru, a také chceme-li uplatňovat to, co jsme se naučili, nebo to sdělovat jiným. Víme však také, že budeme sklízet, jestliže zaséváme. Když tedy chceme dosáhnout výsledku, musíme nejprve vynaložit úsilí. — Gal. 6:7.

¹⁵ A co víra? Nemůžeme ji vštěpovat jiným, jestliže ji nemáme sami. Můžeme být šťastni, že víra patří mezi ovoce ducha, takže poroste, budeme-li ji pěstovat a pečovat o ni. (Řím. 10:17) A proč je víra tak důležitá? Protože ‚bez víry je. . . nemožné líbit se‘ Bohu. — Žid. 11:6.

16. a) Co je ctnost? b) Jak ovlivňuje naši křesťanskou službu?

¹⁶ Petr se však vedle úsilí a víry zmiňuje také o ctnosti. Ctnost je důležitá proto, že ve spojení s kazatelským dílem by bylo marné všechno naše úsilí mluvit s druhými, kdyby mu Jehova nežehnal a nepůsobil by, aby semeno pravdy rostlo. Nic by nám nebylo platné, kdybychom se snažili přinášet oběť chvály, a přitom bychom nežili podle pravdy. Ctností rozumíme mravní znamenitost, a nutně ji potřebujeme, chceme-li být mezi těmi, kteří jsou oděni do bílého roucha. (Zjev. 7:9) Můžeme pochopit, že člověk, který je velmi zaměstnaný, a přece pohotově využívá každou příležitost a mluví ve prospěch Bible a přitom žije v souladu s ní, vykoná daleko více pro podporu pravdy než ten, kdo může v některé oblasti věnovat vydávání svědectví více času, ale nežije podle Božího slova. Čas a úsilí, jež věnujeme vydávání svědectví, nejsou jediní činitelé rozhodující o tom, jaké bude ovoce. Je to Jehova, který poskytuje růst, a on nás zná; ví, co děláme a jací jsme.

17. Jak nám pomáhá poznání Bible?

¹⁷ Petr dále říká: „Připojte ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání, ke svému sebeovládání vytrvalost.“ Je snadné pochopit, jak nám znamenité, přesné poznání Bible pomůže, abychom úspěšně a plodně přesvědčovali lidi o její důležitosti. Toto poznání nám pomůže, abychom kdykoli nejen nějak hájili dobré poselství, ale abychom je hájili účinně. Kromě toho nám také pomůže poznat, co od nás Jehova vyžaduje, abychom mohli získat jeho přízeň. Získáme-li toto poznání, ještě jasněji pochopíme, jak důležité je činit všechno jeho způsobem, celým srdcem a celou myslí.

18. a) V čem můžeme projevit sebeovládání? b) Ze kterých Pavlových slov Galatským poznáváme, že Pavel jako svobodný muž považoval sebeovládání za důležité?

¹⁸ To nás vede k sebeovládání. Jak můžeme být Jehovovi oddáni celou duší, jestliže nedbáme jeho Slova a neovládáme své tělo a jeho vášně — neboli to, co děláme svýma rukama, kam nás nesou naše nohy, co říkají naše ústa? Jak můžeme činit duchovní pokroky, nemáme-li dostatek sebeovládání, abychom vypnuli televizor, jestliže je čas ke studiu? Čemu věnujeme většinu času — sledování televizních pořadů či nějaké jiné rekreaci, nebo duchovním věcem? O tom musíme přemýšlet. Jak chceme strávit svůj čas? Vážíme si času, který máme k dispozici, jako něčeho, co jsme dostali od Jehovy a co můžeme použít ve spojení se svou „svatou službou“, a to nejen jednou nebo dvakrát týdně, ale „dnem i nocí“? Chceme-li být oddáni Jehovovi celou duší, je k tomu zapotřebí sebeovládání. To znamená, že svou energii máme vynaložit pro Jehovu a své myšlenky zaměřit k němu, a ne jen sami na sebe nebo převážně na své osobní požitky. — Gal. 5:16, 17, 22–24.

19. Proč potřebují křesťané vytrvalost a zbožnou oddanost?

¹⁹ Ale poznání a sebeovládání by nám málo prospěly, kdybychom neměli vytrvalost a zbožnou oddanost. Musíme se pevně držet pravdy, když jsme ji již jednou našli. U Lukáše 21:19 čteme: „Svou vytrvalostí získáte své duše.“ Ano, naše vyhlídka na věčný život závisí na naší vytrvalosti. Někteří musí vytrpět týrání, jako například svědkové Jehovovi v Malawi. Někteří snad mají těžkosti v tom, že jejich úsilí o rozšiřování dobrého poselství se setkává s lhostejností nebo s nátlakem či posměchem ze strany přátel a příbuzných, jiní se dokonce setkávají s násilným odporem. Ale je tomu tak, jak napsal Pavel Timoteovi: „Zbožná oddanost je užitečná ke všemu, protože má zaslíbení života nynějšího a toho, který má přijít.“ (1. Tim. 4:8) Proto potřebujeme jak vytrvalost, tak i zbožnou oddanost, abychom věrně dále pokračovali, abychom se nestali nečinnými nebo neplodnými ve své svaté službě Bohu.

20. Jak nám bratrská náklonnost a láska pomáhají, abychom se ve své službě nestali neplodnými?

²⁰ Nakonec nám Petr říká, abychom ke své zbožné oddanosti připojili bratrskou náklonnost a ke své bratrské náklonnosti lásku. (2. Petra 1:7)To se nevztahuje pouze na naše rodinné příslušníky, ale na všechny lidi. (Gal. 6:10) Ti, kteří projevují upřímný zájem o druhé a agapé neboli lásku věrnou zásadám, mohou často pozorovat příznivou reakci, když se snad snaží mluvit s jinými o pravdě. Jako Jehova projevuje lásku nám, tak chceme také i my projevovat lásku a bratrskou náklonnost všem lidem. Měli bychom o ně projevovat zájem jako o jednotlivce a měli bychom si upřímně přát pomáhat jim v duchovním ohledu. Jednáme-li tak, nestaneme se ‚nečinnými ani neplodnými vzhledem k přesnému poznání našeho Pána Ježíše Krista‘. — 2. Petra 1:8.

SLUŽBA, KTERÁ PŘINÁŠÍ POŽEHNÁNÍ

21, 22. a) Která rada apoštola Petra platí každému, kdo slouží Bohu v duchu a v pravdě? b) Jak můžeme uplatnit Ježíšova slova u Lukáše 13:24, 25?

²¹ Petr pokračuje povzbuzujícími slovy: „Bratři, tím spíše se proto vynasnažte, abyste si zajistili své povolání a vyvolení, neboť jestliže budete stále dělat tyto věci, rozhodně nikdy neselžete. Tak vám vskutku bude bohatě opatřen vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce, Ježíše Krista.“ (2. Petra 1:10, 11) Petrova výzva, abychom se ‚vynasnažili‘, platí každému, kdo by se chtěl podílet na požehnáních království, bez ohledu na to, zda patří k pomazanému ostatku Kristových dědiců nebo k „velkému zástupu“.

²² Dnes není čas, abychom omezovali svou svatou službu. Naopak, Petr nám říká důrazně: „Jakými lidmi byste měli být vy ve svatých činech chování a ve skutcích zbožné oddanosti, když očekáváte a pevně chováte v mysli přítomnost Jehovova dne.“ (2. Petra 3:11, 12) Ježíš nedal andělům úkol, aby činili učedníky; neočekával od nich, že se budou ztělesňovat a vykonávat dílo, jímž mají být oddělovány „ovce“ od „kozlů“. Tento úkol dal těm, kteří se prokázali jako jeho praví následovníci, protože mu slouží a jsou mu oddáni celou duší. (Zjev. 12:17) Chceme-li se líbit svému nebeskému Králi, nesmíme mu nyní přinášet nějaké „chromé“ neboli polovičaté oběti chvály tím, že bychom mu sloužili jen příležitostně nebo nepravidelně, ale musíme se účastnit díla království pravidelně. — Mal. 1:6–8; Luk. 13:24, 25.

23. Jakou podivuhodnou vyhlídku mají ti, kteří dnes přinášejí Bohu svatou službu celou duší?

²³ Jestliže naplňujeme svůj život svatou službou, kterou vykonáváme celou duší, pak můžeme mít naději, že budeme patřit k těm mnoha lidem, kteří přežijí Armageddon a budou dále radostně sloužit Bohu před jeho trůnem dnem i nocí, až skončí velké soužení. A ve Zjevení 7:17 čteme: „Beránek, který je uprostřed trůnu, je bude pást a povede je k pramenům vod života.“ Takovou máme podivuhodnou vyhlídku, jestliže dále přinášíme Jehovovi svatou službu celou duší.