Dávej pozor na to, s kým se stýkáš, abys byl šťastný

Společnost může ovlivnit člověka k dobrému nebo špatnému. Lidé to často připouští, protože mnozí začali podobně jako jejich přátelé užívat drogy a tabák nebo se zapletli do nemravného způsobu života. Ale jiní úspěšně přemohli špatné zvyky, když se rozhodli odvrátit se od špatné společnosti a vyhledávat místo toho přátelství se zásadovými lidmi.

Skutečně, toužíš-li po opravdovém štěstí a bezpečí, musíš se vyvarovat společenského styku s lidmi, kteří nemilují to, co je správné. To je zdůrazněno v Bibli. Například v knize žalmů čteme: „Šťastný je muž, který nechodí podle rady zlých a nestojí na cestě hříšníků a nesedá na místě posměvačů.“ — Žalm 1:1.

Nemůžeme získat štěstí od těch, kteří nedbají Božích cest. Nejvyšší dal jako milující Otec jen takové zákony, které pomáhají k blahu jeho inteligentním tvorům. Proto je šťastný ten, kdo odmítá přijmout jako své životní vodítko pokyny nebo „rady“ bezbožných. Jestliže pevně odmítá jejich způsob myšlení, jistě „nestojí na cestě hříšníků“. To znamená, že nebude tam, kde jsou oni; nebude toužit po jejich společnosti. Proto nesestoupí k jejich úrovni, aby byl v jejich středu, seděl s nimi a posmíval se zbožnosti.

Štěstí spravedlivého člověka ovšem netkví v negativním životě. Ne, má radost z budujících věcí a naplňuje mysl a srdce tím, co je zdravé. První žalm pokračuje: „Ale v zákoně Jehovově je jeho potěšení a tlumeným hlasem čte v jeho zákoně dnem i nocí.“ (Žalm 1:2) Pravá radost spravedlivého vyplývá z toho, že splňuje své přání poznat Jehovův zákon a řídit se jím. (Srovnej Jak. 1:25.) Nemine ani jediný den, aby neuvažoval o duchovních věcech.

Jako všichni lidé i spravedliví prožívají zkoušky, ale jsou schopni je vydržet, stejně jako zdravý strom vzdoruje poměrně silnému větru. Žalmista vhodně srovnává bohabojného člověka se silným stromem na dobře zavodněném místě: „A jistě bude jako strom zasazený při vodních tocích, který vydává své vlastní ovoce ve svém období a jehož listí nevadne, a všechno, co dělá, bude se dařit.“ (Žalm 1:3) Strom pěstovaný u stálého pramene vody neuschne v době sucha nebo v letním parnu, ale přinese ovoce. Stejně síla spravedlivých lidí pochází z neselhávajícího pramene, totiž od Jehovy Boha. S pomocí Božího ducha jsou schopni se udržet pod tlakem zkoušek a těžkostí. Nakonec se jim vše podaří, protože jejich hlavním cílem je zůstat schválenými služebníky Všemohoucího. Žár odporu je neodvrátí od jejich odhodlaní. Vítězně vyjdou jako lidé schválení Jehovou Bohem.

Jinak je tomu se zlými! Snad se zdá, že se jim nějaký čas daří, ale nemají trvalé bezpečí. Žalmista pokračuje: „Zlí nejsou takoví, ale jsou jako plevy, které odnáší vítr. Proto zlí nepovstanou v soudu ani hříšníci ve shromáždění spravedlivých. Jehova totiž bere na vědomí cesty spravedlivých, ale cesta zlých pomine.“ — Žalm 1:4–6.

Proto nemají zlí více bezpečí než plevy při provívání obilí. Plevy jsou odváty, zatímco těžší zrna padnou na zem. Stejně spravedliví zůstanou, ale zlí jsou odváti jako bezcenné plevy. Když dojde k soudu, zlí nebudou schváleni, ale budou odsouzeni. Známí hříšníci neuspějí, když budou předstírat, že jsou ve společnosti spravedlivých.

Zlí nebudou stát jako schválení před Jehovou Bohem a nebudou počítáni s poctivými lidmi, protože Jehova zná „cesty spravedlivých“. Ano, uznává jejich způsob života jako schválený a podle toho je odměňuje. Proto cesta spravedlivých zůstává navždy, ale „cesta zlých pomine“. Když zlí zaniknou, jejich způsob života skončí s nimi.

První žalm nám poskytuje vřelé povzbuzení, abychom nalézali radost v Božím zákoně a vyvarovali se důvěrností s těmi, kteří opravdu nemilují Nejvyššího. Toto jednání způsobí, že budeme šťastni, a to nejen po několik let, ale věčně, jako věrní služebníci Jehovy Boha.