Plodný olivovník
„Tímto způsobem bude celý Izrael zachráněn.“ — Římanům 11:26.
1. Co lze říci o olivovnících?
JE známo, že olivovníky rostou po celá staletí. I když nakonec starý, často dutý kmen odumře, vyraší někdy z kořenů nové výhonky, a vznikne tak jeden nebo několik nových olivovníků. Ale ať je tomu jakkoli, existuje jeden olivovník, který byl zasazen téměř před 4 000 lety a který je stále živý a přináší dnes ovoce!
2. Ve spojitosti s kterým slibem mluví Pavel o olivovníku a co to znázorňuje?
2 Apoštol Pavel používá ve svém dopisu Římanům olivovníku jako znázornění podivuhodného způsobu, jímž Jehova plní část slibu, který dal před staletími Abrahámovi:
„Jistě [ti] požehnám a jistě rozmnožím tvé semeno jako hvězdy nebes a jako zrna písku, jež jsou na mořském břehu; tvé semeno se ujme brány svých nepřátel. A prostřednictvím tvého semene si budou jistě žehnat všechny národy země, protože jsi naslouchal mému hlasu.“ — 1. Mojž. 22:16–18.
ABRAHÁMSKÁ SMLOUVA
3, 4. a) Jak projevil již Abrahám svou víru? b) Co bylo předstíněno touto událostí?
3 Abrahám právě dokázal, že byl ochoten obětovat Izáka, jediného syna, jehož měl se svou první manželkou, Sárou. (Žid. 11:17 až 19; přečti si prosím 1. Mojžíšovu 22:1–18.) Křesťané viděli v tomto příběhu již od nejranějších dob předobraz toho, že Jehova obětuje svého Syna a pak jej přijme zpět vzkříšením. Ano, „Bůh . . . tak velice miloval svět [lidstva], že dal svého jednozplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zničen, ale měl věčný život“. — Jan 3:16.
4 V tomto prorockém obraze tedy Abrahám předstiňoval Jehovu Boha a Izák — mladý muž, který mohl odporovat svému stopětadvacetiletému otci — znázorňoval Ježíše Krista, který ochotně položil svůj lidský život jako výkupní oběť. — Žid. 7:27; 10:12.
5. Co bylo zjeveno v Boží smlouvě s Abrahámem ohledně semene slíbeného v 1. Mojžíšově 3:15?
5 Abrahám měl velkou víru, a proto s ním Jehova uzavřel smlouvu již dříve, a tato smlouva vstoupila v platnost roku 1943 př. n. l. (1. Mojž. 12:4, 7; Gal. 3:17) Asi o 50 let později, když Jehova viděl vyzkoušenou jakost Abrahámovy víry i ve spojitosti s Izákem, opakoval tuto smlouvu a rozšířil ji o slib, jak je to zaznamenáno ve 22. kapitole 1. Mojžíšovy. Tato plně vyjádřená abrahámská smlouva obsahovala podrobnosti o uskutečňování Božích podivuhodných předsevzetí. Ukazovala, že vysvobozující semeno, jež bylo slíbeno v Edenu, se objeví na zemi jako potomek Abrahámův, že to bude mnohonásobné semeno (přesný počet tehdy ještě nebyl zjeven), že porazí své nepřátele a nakonec že prostřednictvím tohoto semene dostanou požehnání všechny národy země. — 1. Mojž. 3:15.
ZJISTIT TOTOŽNOST ABRAHÁMOVA SEMENE
6, 7. a) Kdo je podle Písma prvotním Abrahámovým Semenem? b) Jak víme, že mělo být druhotné Abrahámovo semeno? c) Kdy byl zjeven přesný počet a jaký je?
6 Lidé, kteří sdílejí Abrahámovu víru a chtějí získat Jehovovo požehnání, se zajímají o každou podrobnost tohoto slibu. (Řím. 4:16) Kdo byl v prvé řadě tím Abrahámovým semenem, jehož prostřednictvím si nakonec mají žehnat všechny národy země? Apoštol Pavel ukazuje, že tímto prvotním Semenem je Kristus. — Gal. 3:16.
7 Jehova také slíbil Abrahámovi, že rozmnoží jeho semeno. Kteří lidé tedy budou tvořit tuto druhotnou část Abrahámova semene? Kdo budou „dědici vzhledem k zaslíbení“, „spoludědicové“ s prvotním Semenem, Kristem? (Gal. 3:29; Řím. 8:17) Asi po 2 000 let zůstával lidem i počet těch, kteří mají tvořit toto druhotné ‚semeno Abrahámovo‘, neznámý jako „hvězdy nebes“ nebo „zrna písku, jež jsou na mořském břehu“. Potom ke konci prvního století n. l. slyšel apoštol Jan „počet těch, kteří byli zapečetěni, sto čtyřicet čtyři tisíce zapečetěných z každého kmene synů Izraele“. — 1. Mojž. 22:17; Zjev. 7:4.
8. Jakou zvláštní příležitost měli obřezaní Židé?
8 Ze kterých lidí však mělo být vybráno a zapečetěno těchto 144 000 „synů Izraele“? Kdyby se byl dostatečný počet tělesných Izraelitů řídil smlouvou Zákona, jež byla jako „vychovatel vedoucí ke Kristu [prvotnímu Abrahámovu Semeni]“, mohlo z nich být všech 144 000 členů Abrahámova druhotného semene a mohli se tak stát „královstvím kněží a svatým národem“, k požehnání všech národů země. (Gal. 3:24; 2. Mojž. 19:5, 6) Bylo však dost těch, kteří se prokázali jako pravé děti Abraháma, „otce všech těch, kteří mají víru“? — Řím. 4:11.
9. Jak ukázal Jan Křtitel, že Abrahámovo duchovní semeno se nemusí nutně skládat výlučně ze Židů?
9 Ještě předtím, než začal Ježíš Kristus svou pozemskou službu, varoval Jan Křtitel židovské náboženské představitele: „Neopovažujte se říkat o sobě: ‚Máme za otce Abraháma.‘ Říkám vám totiž, že Bůh je schopen Abrahámovi vzbudit děti z těchto kamenů. Sekera již leží u kořene stromů; každý strom, který nenese znamenité ovoce, bude poražen a hozen do ohně.“ (Mat. 3:9, 10) Podivuhodný způsob, jak Jehova uvede v existenci plný počet druhotného Abrahámova semene, byl již v Pavlově době známý. (Řím. 16:25–27) Pavel to podrobně vysvětluje ve svém dopise Římanům.
PAVLŮV DOPIS ŘÍMANŮM
10. Čemu mylně věřili tělesní Židé?
10 Židé si velmi zakládali na tom, že jsou Božím vyvoleným lidem. „Stručná židovská encyklopedie“ (angl.) říká o výrazu „vyvolený lid“: „Označení vyjadřující víru, že Židé mají zvláštní vztah k Bohu. Toto pojetí je založeno na smlouvě s Abrahámem.“ Židé byli hrdí na to, že jsou Abrahámovými potomky, a domnívali se, že oni jsou tím semenem, jehož prostřednictvím budou požehnány všechny ostatní národy, a že se mohou před Bohem ospravedlnit skutky vykonávanými pod smlouvou Zákona. — Jan 8:33, 39; Řím. 9:31, 32; 10:3, 4; 11:7.
11, 12. a) Jaká byla situace v římském sboru, když psal Pavel Římanům? b) Proč psal Pavel židovským i pohanským křesťanům v Římě?
11 Za takových okolností psal apoštol Pavel křesťanskému sboru v Římě. Někteří ze Židů v Římě se již stali křesťany, ale převážná většina Židů odmítala uvěřit v Ježíše jako Mesiáše. V křesťanském sboru v Římě bylo také mnoho křesťanů nežidovského původu.
12 Židé i pohané měli pocity nadřazenosti, a to z různých důvodů — Židé proto, že pocházeli z původního abrahámského kmene, pohané proto, že se jim dostalo zvláštních předností abrahámské smlouvy následkem toho, že nevěřící Židé projevili nedostatek víry. Pavel se snažil přesvědčit křesťany židovského i nežidovského původu, že obě skupiny mají své spravedlivé postavení před Bohem ne na základě skutků, ale na základě své víry v Krista. (Řím. 3:21–27) Pavel psal svůj dopis s úmyslem pomoci křesťanům, aby byli jednotní a plodní, a to ke slávě Jehovově za to, že podivuhodným způsobem postupuje, když plní sliby abrahámské smlouvy.
SYMBOLICKÝ OLIVOVNÍK
13. Proč vyjadřoval Pavel zármutek? Co znázornil pěstěným olivovníkem?
13 Apoštol Pavel vyjadřuje zármutek nad tím, že „ne všichni, kteří pocházejí z Izraele, jsou . . . ve skutečnosti ‚Izrael‘ “, a říká: „Ani nejsou všichni dětmi [částí Abrahámova duchovního semene] proto, že jsou Abrahámovým semenem.“ Dále pak znázorňuje, jak Jehova ‚vzbuzuje Abrahámovi děti‘. (Řím. 9:1, 2, 6, 7) Jako symbol používá zvláštním způsobem pěstovaného olivovníku a popisuje, jak abrahámská smlouva vytváří plný počet členů slíbeného duchovního semene. — Přečti si prosím Římanům 11:13–26.
14. Kdo je kořenem symbolického olivovníku a které biblické texty to ukazují?
14 Než Pavel mluví o stromu samotném, zmiňuje se o kořenu a říká, že ‚kořen je svatý‘. (Řím. 11:16) Jehova Bůh je „Nejsvětější“. (Oz. 11:12) Často je označován jako „Izraelův Svatý“, a to zejména v knize Izaiášově. (Iz. 10:20; 29:19; 60:9) Apoštol Petr radí pomazaným křesťanům: „Ve shodě s tím svatým, který vás povolal, staňte se i vy sami svatými v celém svém chování.“ (1. Petra 1:15, 16) Jehova Bůh, větší Abrahám, je kořenem symbolického olivovníku.
15. a) V jakých směrech je Jehova kořenem duchovního izraele? b) Kdo je kmen symbolického olivovníku? Proč?
15 Jako byl patriarcha Abrahám kořenem izraelského národa, tak poskytuje Jehova život duchovnímu izraeli. Jako dvanáct kmenů Izraele pocházelo z Abraháma prostřednictvím jeho syna Izáka, prostřednictvím Jákoba a dvanácti patriarchů, tak i dvanáct symbolických kmenů duchovního izraele pochází od Jehovy prostřednictvím většího Izáka, Krista Ježíše. Ten jako prvotní Abrahámovo Semeno je symbolizován kmenem olivovníku. (Gal. 3:16) Jehova, kořen, vytváří plný počet členů druhotného semene prostřednictvím svého Syna, Krista Ježíše. (Gal. 3:29) Ale jak nebo jakým způsobem vytváří Jehova požadovaný počet symbolických větví?
NĚKTERÉ VĚTVE ODŤATY, JINÉ NAROUBOVÁNY
16. Co je „svatá tajná věc“, o níž se Pavel zmiňuje v Římanům 11:25 a Efezanům 3:3–6?
16 Pavel vysvětluje tento podivuhodný postup dále. Píše: „Nechci totiž, abyste vy, bratři, nevěděli o této svaté tajné věci, a tak nebyli rozvážní ve svých očích: že u Izraele částečně nastalo otupení vnímavosti, dokud nevejde plný počet lidí z národů, a tímto způsobem [řecky kai hutosa] bude celý Izrael zachráněn.“ (Řím. 11:25, 26; srovnej Efezanům 3:3–6.) Jehova chtěl ‚Abrahámovi vzbudit děti‘ tím, že do tohoto druhotného Abrahámova semene přijal požadovaný počet neboli „plný počet lidí z národů [pohanů]“. Tím, že tento omezený počet Nežidů bude projevovat „Abrahámovu víru“, dokáže, že jsou duchovním izraelem, „Božím izraelem“. — Řím. 4:16; 2:28, 29; Gal. 6:15, 16.
17. a) Jaký neobvyklý postup popisuje Pavel? b) Koho znázorňovaly odťaté větve a koho naroubované výhonky planého olivovníku? c) Jak byli tímto znázorněním odhaleni hrdí a domýšliví Židé?
17 Uskutečňování této „svaté tajné věci“ znázornil Pavel neobvyklou pěstitelskou metodou. Normálně se výhonky pěstěného stromu naroubují na planý kmen, aby se stal plodným. Toho si byl Pavel dobře vědom. Řekl křesťanům z pohanů, že byli ‚proti přirozenosti naroubováni na zahradní olivovník‘. (Řím. 11:24) Nežidy, kteří byli přijati do abrahámské smlouvy, tak přirovnal k odnožím nebo výhonkům divokého olivovníku, jež byly naroubovány na kmen „zahradního olivovníku“. Měly nahradit přirozené větve, jež byly odťaty a jež znázorňovaly tělesné Židy, kteří byli zavrženi pro nedostatek víry. (Řím. 11:17, 19, 20, 24) Toto neobvyklé znázornění sloužilo jako působivé odhalení hrdých a domýšlivých nevěřících Židů, kteří považovali pohany za neživé jako kamení a domnívali se, že jako větve planého olivovníku nejsou schopni vydat dobré ovoce. Tak se potvrdilo, že Jehova „má moc Abrahámovi vzbudit děti“, jak to výstražně předem říkal Jan Křtitel. — Luk. 3:8.
18. a) Co se stalo v roce 36 n. l.? Byly však nějaké odťaté větve naroubovány zpět na strom abrahámské smlouvy? b) Jak podporoval Pavel jednotu uvnitř křesťanského sboru?
18 Ale nežidovští křesťané, kteří byli ‚proti přirozenosti naroubováni‘ na strom abrahámské smlouvy jako část duchovního semene, neměli důvod k tomu, aby se cítili nadřazení nad Židy. Pavel vysvětlil: „Také oni [Židé], jestliže nezůstanou ve svém nedostatku víry, budou naroubováni; Bůh je totiž schopen opět je naroubovat.“ (Řím. 11:23) Malý zbytek přirozených Židů přijal prvotní Semeno a stali se trvalými větvemi na symbolickém kmeni. (Řím. 9:27; 11:5) Ale většina Židů byla odťata od stromu abrahámské smlouvy v roce 36. n. l., na konci sedmdesátého týdne let, jak to předpověděl Daniel. (Dan. 9:27)b Ale potom byli někteří Židé naroubováni zpět „na vlastní olivovník“ tím, že uvěřili v Mesiáše, Ježíše, jako v prvotní Abrahámovo Semeno. (Řím. 11:24; Sk. 13:5, 42, 43; 14:1) Pavel tyto věci zdůraznil, a tím podpořil jednotu mezi pomazanými křesťany, protože všichni ‚dostali podíl na tučnosti kořene olivy‘ skrze „Boží laskavost“. — Řím. 11:17, 22.
PLNĚ PLODNÝ OLIVOVNÍK
19. Jak přinesla abrahámská smlouva postupně duchovní semeno k záchraně „celého Izraele“?
19 Během staletí a zejména v příznivé části tohoto času konce byli na symbolický olivovník naroubováni jiní Židé i Nežidé. Tak abrahámská smlouvy vytváří „plný počet“ Židů a pohanů, jichž je třeba k doplnění duchovního semene. „Tímto způsobem bude celý Izrael zachráněn“, ne tělesný Izrael, ale ti, kteří jsou „ve skutečnosti ‚izrael‘ “, 144 000 členů duchovního izraele. — Řím. 11:12, 25, 26; 9:6–8; Zjev. 7:4.
20, 21. a) Jakou odezvu by v nás mělo vyvolat splnění této nejdůležitější části abrahámské smlouvy? b) Co se bude zkoumat v dalším článku?
20 Podivuhodný způsob, jak Jehova splnil tuto nejdůležitější část abrahámské smlouvy tím, že dal vzniknout kmeni i plnému počtu větví tohoto symbolického stromu, by nás měl naplňovat údivem. Voláme podobně jako Pavel: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jak je nemožné vystopovat jeho cesty! Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl nebo kdo se stal jeho rádcem‘? Nebo: ‚Kdo mu nejdříve dal, aby mu to muselo být odplaceno?‘ Protože od něho a skrze něho a pro něho je všechno. Jemu buď sláva navždy. Amen.“ — Řím. 11:33–36.
21 Ale jaké praktické poučení lze vyvodit z tohoto podobenství o naroubovaném olivovníku, jak pro symbolické větve (pomazané křesťany), tak i pro jiné, kteří si nyní žehnají prostřednictvím semene, jež přinesl strom abrahámské smlouvy? O těchto hlediscích bude pojednávat další článek.
[Poznámky pod čarou]
a „καὶ οὕτως = a tak; nejen časově.“ („The Expositor’s Greek Testament“) Srovnej „Today’s English Version“ („a tak“), „Kralická bible“ a „nový zákon“, překlad P. Škrabala. Ti, kteří věří v konečné obrácení a záchranu celého židovského národa, přisuzují výrazu kai hutos význam „a pak“, časově. (Viz Římanům 11:26, „Ekumenický překlad“.) Takový výklad podávají mnohé biblické komentáře křesťanstva, ačkoli odporuje celkové linii Pavlova dokazování a také historickým skutečnostem v minulosti i v přítomnosti. — Srovnej Římanům 2:28, 29; 9:1–6, 27; 10:1, 21; 11:5, 7–10, 14; Sk. 13:45, 46.
b Viz 7. kapitolu knihy „Přijď tvé království“ (angl.), kterou vydala Newyorská biblická a traktátní společnost Strážná věž.
Pochopil jsi tyto základní body?
• Které sliby jsou obsaženy v abrahámské smlouvě?
• Kdo je prvotním Semenem a kdo druhotným?
• Ukaž, co znamenají tyto části symbolického olivovníku:
— kořen
— kmen
— odťaté přirozené větve
— přirozené větve ponechané na stromě nebo naroubované zpět
— naroubované větve divokého olivovníku
• Co je „svatá tajná věc“, o níž se Pavel zmiňuje v Římanům 11:25?
• Proč je symbolický olivovník plně plodný?