„Ledviny“ a „srdce“ v Písmu

DOSLOVNÉ ledviny jsou umístěny v těle níže než tělesné srdce. Proto je některé definice označují jako sídlo lidských citů, náklonností a vášní. Naučný slovník „Webster’s New Collegiate Dictionary“ spojuje ledviny s lidským „temperamentem“.a Ve Zjevení 2:23 říká vzkříšený, oslavený Ježíš Kristus: „Jsem to já, kdo zkoumá ledviny a srdce, a dám vám každému jednotlivě podle vašich skutků.“ (Viz též Jeremjáše 11:20, poznámka pod čarou, „NS“, „Reference Bible“.) Ledviny a srdce jsou odlišné tělesné orgány a mají odlišné umístění. Tělesné ledviny jsou v těle níže než tělesné srdce. Také mají odlišné reakce na různé podněty. Tyto reakce by mohly něco naznačovat. Z takových reakcí by bylo možno vyčíst nebo vypozorovat, že označují různé vlastnosti, jež ukazují, jakým druhem osoby je zkoumaný jedinec. Je něčí doslovné srdce podněcováno k rychlejšímu tempu, nebo jakoby k ochladnutí? Jsou jeho ledviny podněcovány k činnosti v neobvyklé době nebo nějakým zvláštním způsobem? Ten, který zkoumá srdce a ledviny, Bůh, je schopen si takové reakce vysvětlit a může důkladněji zkoumané osobě porozumět, totiž jakých je ledvin.

V Žalmu 16:6–8 píše skladatel David: „Měřicí šňůry mi padly na příjemná místa, mé vlastnictví se mi skutečně prokázalo jako příjemné. Budu žehnat Jehovovi, který mi dal radu. Skutečně, během nocí mě napravují mé ledviny. Jehovu si stále stavím před sebe. Je po mé pravici, a proto mě nic nezviklá.“ Jak vlastně Davida napravovaly jeho ledviny v noci, kdy nespal? Nuže, měl-li David nějaké pochybnosti o tom, jaký je Jehovův postoj k němu, jakým druhem osoby opravdu je, pak mu mohly obrazné ledviny poskytnout správný názor na to, jaký s ním má Jehova záměr. Proto řekl David dále: „Neponecháš totiž mou duši v šeolu. Nedovolíš, aby tvůj věrně oddaný viděl jámu.“ — Žalm 16:10.

David bude ovšem v Jehovově určeném čase vzkříšen z hrobu, ze šeolu; ale apoštol Petr uplatnil Žalm 16:10 pod inspirací v den letnic roku 33 n. l., padesát dní po vzkříšení Ježíše Krista, právě na něho. Ve Skutcích 2:25–28 Petr řekl: „Vždyť David o něm říká: ‚Měl jsem Jehovu neustále před očima, protože je po mé pravici, abych nikdy nezakolísal. Mé srdce se proto rozveselilo a můj jazyk se velmi zaradoval. Dokonce i mé tělo bude přebývat v naději, protože nenecháš mou duši v hádu ani nepřipustíš, aby tvůj věrně oddaný viděl porušení. Dal jsi mi poznat životní cesty, svým obličejem mě naplníš dobrou náladou.‘ “

Radostné srdce oživovalo Davida a podobně radostné srdce působilo, že byl činorodý i pozemský život Ježíše Krista, který byl velkým protiobrazem Davida. Přirozené srdce také působí na tělo, jak to říká Přísloví 14:30: „Klidné srdce je životem pro tělesný organismus.“ Srdce většího Davida, Ježíše Krista, mohlo zůstat klidné se stejnoměrným tepem a prouděním krve i za bouřlivých okolností, ano, i když byl pronásledován a tělesně týrán, až do chvíle, kdy byl přibit na kůl. Teprve tehdy zemřel se zlomeným srdcem. — Žalm 69:20; 69:21, „KB“.

V Židům 4:12 je řečeno, že „slovo Boha. . . je schopné rozeznávat myšlenky a úmysly srdce“. To znamená, že „srdce“ vyvolává a podněcuje myšlenky a úmysly, které jsou rozeznávány „slovem Boha“.

[Poznámka pod čarou]