Starší, zacházejte něžně s Božím stádem

Stali jsme se. . . mezi vámi jemnými, jako když kojící matka něžně chová své děti.“ — 1. Tes. 2:7.

1. Proč se může každý věrně oddaný svědek Jehovy cítit bezpečný?

JEHOVA je Velký pastýř. Činí hojná opatření pro své služebníky podobné ovcím a vede je „ve stopách spravedlnosti“ pro své svaté jméno. Proto se ti, kdo konají jeho vůli, nemusí bát ničeho špatného a mohou u svého soucitného Boha hledat útěchu. Ano, každý věrně oddaný svědek Jehovy má dobrý důvod cítit se bezpečný v Boží láskyplné péči. — Žalm 23:1–4.

2. Jaké vlastnosti projevuje Ježíš jako odlesk Boží slávy?

² Ježíš Kristus „je odleskem [Boží] slávy a přesným znázorněním samotné jeho bytosti“. (Hebr. 1:1–4) Proto i Ježíš, znamenitý pastýř, projevuje lásku a soucit. (Jan 10:14, 15) Při jedné příležitosti například „viděl velký zástup, ale byl pohnut lítostí k nim, protože byli jako ovce bez pastýře. A začal je vyučovat mnoho věci.“ — Mar. 6:34.

3. a) Jaké vlastnosti podobné Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu by měli projevovat křesťanští nižší pastýři? b) Jakou radu a výstrahu dal apoštol Pavel dozorcům?

³ Všichni křesťané by měli ‚napodobovat Boha a dál chodit v lásce, stejně jako Kristus miloval je‘. (Ef. 5:1, 2) Měli by tedy být láskyplní a soucitní. Zvláště by to mělo platit o nižších pastýřích Božího stáda. Apoštol Pavel řekl: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor, který vyplatil krví svého vlastního Syna. Vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás utlačující vlci a nebudou něžně zacházet se stádem. A z vás samotných povstanou muži a budou mluvit převrácené věci, aby za sebou odvedli učedníky.“ — Sk. 20:28–30.

4. a) Co se časem stalo v souladu s Pavlovou výstrahou ve Skutcích 20:29, 30? b) Jaké otázky teď zaslouží úvahu?

⁴ Po čase se objevili odpadličtí „utlačující vlci“ a ‚nezacházeli něžně se stádem‘. Ale jak rádi jsme, že starší mezi svědky Jehovovými nejsou takovými tyrany! Jaké zacházení však mohou očekávat spoluvěřící od těchto duchem ustanovených dozorců? A jak mohou takto ustanovení muži projevovat něžný ohled k Jehovovým ovcím?

NEPANOVAT NAD STÁDEM

5. a) Jak často zacházejí se svými poddanými světští vůdcové? b) Jak ukázal Ježíš, že tyranie nemá místa mezi jeho následovníky?

⁵ Od křesťanských starších můžeme právem očekávat, že s námi budou zacházet soucitně. Nejsou jako světští vládcové, kteří často povýšeně panují nad svými poddanými. Podle zpráv například francký král Karel Veliký (jenž panoval v letech 768–814 n. l.) „přinutil Sasy pod hrozbou smrti přijmout křest, odsuzoval k nejpřísnějším trestům ty, kdo porušili Půst, a všude nahrazoval přesvědčování násilím“. (Dějiny křesťanské církve od Williama Jonese, angl.) Tyranie nemá místa mezi Ježíšovými následovníky, protože Ježíš řekl: „Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlačují. Ne tak bude mezi vámi: Kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem. Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ — Mat. 20:25–28, EP.

6. a) Jaké základní činitele vyvstávají ohledně starších? b) Co sbor očekává od starších a jak by na sebe měli pohlížet tito muži?

⁶ Křesťanský muž, který ‚usiluje o úřad dozorce, touží po znamenité práci‘. (1. Tim. 3:1) Když to vezmeme v úvahu, a také Ježíšovu právě citovanou radu, vyvstávají tyto základní činitele: 1. křesťanští starší nesmějí tyranizovat jiné; 2. ti, kteří na sebe berou odpovědnost mezi Ježíšovými následovníky, musí být jejich otroky, ne jejich pány; a 3. muži usilující o úřad dozorce by na tento úřad měli pohlížet jako na „znamenitou práci“ a ne jako na vyvýšené postavení. (Přísl. 25:27; 1. Kor. 1:31) Název „starší“ nikoho nevyvyšuje nad jiné Jehovovy ctitele. Sbor má spíš důvod očekávat, že všichni starší budou duchovně zralí, zkušení a pokorní muži, kteří se ujímají vedení v posvátné službě. Starší by na sebe skutečně měli pohlížet jako na pokorné otroky Jehovy Boha, Ježíše Krista a spolukřesťanů. — Řím. 12:11; Gal. 5:13; Kol. 3:24.

7. a) Jak by měli starší při jednání s druhými uplatňovat 2. Korinťanům 1:24? b) Co by měli dělat starší s pokyny od vedoucího sboru?

⁷ Když starší pokorně pracuje jako otrok pro druhé, přirozeně mu to brání, aby nad nimi ‚nepanoval‘. A jak dobré je, že naši dozorci projevují podobný postoj jako Pavel! Ten řekl křesťanům v Korintu: ‚Nejsme pány nad vaší vírou, ale jsme spolupracovníky k vaší radosti.‘ (2. Kor. 1:24) Takže ti, kteří uplatňují láskyplný dozor, nezatěžují spoluvěřící zbytečnými lidskými předpisy. Místo toho se dozorci mezi svědky Jehovovými řídí biblickými zásadami a poskytují laskavou službu a pomoc. Projevují také velký ohled na Boží stádo tím, že pohotově uplatňují pokyny od vedoucího sboru svědků Jehovových. — Skutky, 15. kapitola.

8. Jaký postoj měl Pavel k spoluvěřícím a jak by to mělo zapůsobit na starší ve dvacátém století?

⁸ Pavel měl něžnou náklonnost k Božímu stádu, a proto mohl říci křesťanům v Tesalonice: „Stali jsme se. . . mezi vámi jemnými, jako když kojící matka něžně chová své děti. Protože jsme k vám tedy měli něžnou náklonnost, velmi se nám líbilo, že jsme vám předali nejen Boží dobré poselství, ale také své duše, protože jste se stali našimi milovanými.“ (1. Tes. 2:7, 8) Pavel jednal jako kojící matka, která miluje své děti tak hluboce, že staví jejich zájmy před své vlastní a má na ně něžný ohled. To by jistě mělo pohnout starší ve 20. století k něžnému zacházení se stádem!

ZDROJE ÚLEVY A OSVĚŽENÍ

9. Jaké podmínky v Jehovově novodobém lidu předpověděl Izajáš 32:1, 2?

⁹ Když prorok Izajáš poukazoval na tento den vlády království v rukou Ježíše Krista, předpověděl, že král „bude vládnout pro spravedlnost“ a „knížata“ budou panovat „pro právo“. Starší v dnešní teokratické organizaci se tedy starají o zájmy zřízeného nebeského království — je to opravdu knížecí služba! Těmto odpovědným mužům platí další Izajášova prorocká slova: „Každý se prokáže jako úkryt před větrem a jako skrýš před lijavcem, jako proudy vody v bezvodé zemi, jako stín mohutného skalního útesu ve vyčerpané zemi.“ — Iz. 32:1, 2.

10. Zdrojem čeho by měl být každý starší mezi svědky Jehovovými?

¹⁰ Na rozdíl od utlačujících náboženských vůdců křesťanstva jsou starší mezi svědky Jehovovými zdrojem úlevy a osvěžení. Jako rada starších mužů prosazují pokoj, klid a bezpečnost mezi Jehovovým lidem. Jako jednotlivec může každý starší přispět k tomuto znamenitému stavu tím, že něžně zachází s Božím stádem.

S PRÁVEM A SPRAVEDLNOSTÍ

11. a) Jaký obecný stav, který existoval mezi křesťany v prvním století, převládá dnes ve většině sborů svědků Jehovových? b) Jakou odpovědnost mají ke sboru dozorci a proč?

¹¹ Ačkoli v některých křesťanských sborech v prvním století vznikaly problémy, jejich stav obecně byl pokojný, sjednocený a radostný. (1. Kor. 1:10–12; 3:5–9; Ef. 1:2; Jak. 2:1–9; 3:2–12; 1. Jana 1:3, 4) Znamenitý duchovní stav existuje také ve většině dnešních sborů svědků Jehovových dík Božímu požehnání, Kristovu vedení a věrné práci jmenovaných dozorců. Aby zajistili pokoj, jednotu a radost, hledají tito muži božskou pomoc a pilně se snaží udržet Boží organizaci mravně i duchovně čistou. (Iz. 52:11) Nečistá organizace by nikdy nemohla být pokojná a radostná a jistě by neměla Boží schválení a požehnání. Bůh má „příliš čisté oči, než [aby] viděl, co je špatné“, než aby trpěl nesprávné jednání. (Hab. 1:13) Proto se od starších mimo jiné očekává, že budou řešit právní záležitosti přímým, biblickým způsobem. Na co však pamatovat při řešení takových případů?

12. Co by se mělo činit vzhledem ke Galaťanům 6:1, ačkoli od starších není žádáno, aby se zabývali osobními záležitostmi?

¹² Tam, kde se jedná o osobní rozpory, mohli by snad jednotlivci věc vyřešit soukromě. (Mat. 18:15–17) Protože starší nejsou ‚pány nad naší vírou‘, neočekává se, že budou zkoumat čistě osobní záležitosti, když nedošlo k vážnému porušení biblických zákonů nebo zásad. Jestliže jsou však důkazy, že někdo ‚udělal nějaký chybný krok dříve, než si to uvědomil‘, ti, kdo jsou duchovně způsobilí, by se měli snažit „usměrnit takového člověka v duchu mírnosti“. — Gal. 6:1.

13. Jak ukazují Písma, že by starší měli jednat jen na základě důkazů o nesprávném jednání, ne podle doslechu?

¹³ Starší mají sloužit vždy „pro právo“, být vždy nestranní. Měli by tedy jednat na základě důkazu o nesprávném jednání, ne jen podle doslechu. Pavel radil: „Nepřijímej obžalobu proti staršímu muži, leda při výpovědi dvou nebo tří svědků.“ (1. Tim. 5:19) Podle Jehovovy normy měla být osoba obžalovaná z hrdelního zločinu usmrcena ‚podle úst dvou nebo tří svědků, ne jednoho‘. Navíc měl obžalovaný zřejmě příležitost postavit se tváří v tvář svým žalobcům, a jestliže byly důkazy dostatečné, ‚měla ruka svědků na něho přijít první ze všech, aby ho usmrtila‘. — 5. Mojž. 17:6, 7.

14. a) O co se nesprávně pokoušel Diotrefes? b) Co očekává Bůh od starších, když řeší právní záležitosti?

¹⁴ Pro právní jednání musí být zdravý biblický základ. Jsme velmi rádi, že sboroví starší nejsou jako pyšný Diotrefes z 1. století n. l. Nesprávně se pokoušel „vyhodit. . . ze sboru“ ty, kteří chtěli pohostinně přijmout cestující bratry. Apoštol Jan na tento přečin ani na jiné nepohlížel lehkovážně, ale varoval: „Jestliže. . . přijdu, připomenu jeho skutky.“ (3. Jana 9, 10) Novodobý právní výbor se tedy musí ujistit, že existuje biblický základ pro jakékoli odnětí pospolitosti, ke kterému přikročí.a Bůh samozřejmě očekává, že budou křesťanští starší jednat s druhými podle práva. Ano, ti, kteří spravují záležitosti Jehovovy pozemské organizace, musí být „schopní muži bojící se Boha, důvěryhodní muži“. — 2. Mojž. 18:21.

15. Jakou úlohu by měla hrát při právním jednání modlitba?

¹⁵ Každý křesťanský právní výbor by měl hledat Jehovovu pomoc v modlitbě ze srdce. Schůzka s bratrem nebo sestrou, obviněnými z vážného přestupku, by měla být zahájena modlitbou. Bylo by dokonce správné modlit se kdykoli během rozhovoru, když vyvstane zvláštní potřeba Boží pomoci. — Jak. 5:13–18.

16. Jak by měli vést starší právní jednání a proč?

¹⁶ Starší vědí, že spoluvěřící obviněný z nesprávného jednání je „ovce“ v Božím stádě a že by se s ním mělo zacházet něžně. (Srovnej Ezekiela 34:7–14.) Doslovné ovce potřebují něžnou péči, protože jsou to plachá stvoření závislá na svém pastýři, aby je chránil. Jak je to s obraznými ovcemi v místním sboru? Cítí se nepochybně bezpečně v péči Velkého pastýře Jehovy Boha a znamenitého pastýře Ježíše Krista. Ale nižší pastýři stáda musí jednat tak, aby to přispívalo k vnitřnímu pokoji a pocitu bezpečí Jehovových služebníků podobných ovcím. Jestliže jsi křesťanským nižším pastýřem, cítí se tví bratři a sestry bezpečně a klidně v tvé péči? Starší se samozřejmě musí pevně zastávat biblických zákonů a zásad. Ale Bible od nich žádá, aby s ovcemi zacházeli láskyplně a vedli právní jednání klidně, uspořádaně, laskavě a ohleduplně.

17. Jaké biblické myšlenky by měli mít starší na paměti zejména během právních jednání?

¹⁷ Jsme nedokonalí, a proto „všichni mnohokrát klopýtáme“ v tom, co říkáme. (Jak. 3:2) Každý z nás potřebuje Boží milosrdenství a Kristovu „usmiřující oběť“. (1. Jana 1:8–2:2; Žalm 130:3) Křesťanský nižší pastýř by měl tedy o sobě smýšlet pokorně. Měl by také pamatovat na Ježíšova slova: „Jak tedy chcete, aby lidé jednali s vámi, stejně jednejte s nimi.“ (Luk. 6:31) Tato rada by se měla uplatňovat zejména při právním jednání. Duchovně způsobilí muži by se měli snažit usměrnit chybujícího křesťana ‚v duchu mírnosti, zatímco se dívají každý sám na sebe, aby také nebyli pokoušeni‘. — Gal. 6:1; 1. Kor. 10:12.

18. a) K čemu by mohlo vést drsné zacházení starších s jinými během právního jednání? b) Před čím by se měli starší a jiní křesťané chránit vzhledem k Markovi 9:42?

¹⁸ Kdyby starší zacházeli s druhými při právním jednání drsně, mohlo by to takovým osobám uškodit. Ale i kdyby to nevedlo k citové nebo fyzické škodě, mohlo by dojít k vážné duchovní úhoně a mohla by také vzniknout otázka, zda jsou dozorci způsobilí. (Srovnej Jakuba 2:13.) Proto by měli být starší během právního jednání a v každé jiné době laskaví, a musí si dát pozor, aby druhé nepřivedli ke klopýtání. V tomto ohledu ovšem musí být bedliví všichni křesťané, protože Ježíš řekl: „Kdokoli přivede ke klopýtání jednoho z těchto maličkých, kteří věří, pro takového by bylo lepší, kdyby mu byl dán kolem krku mlýnský kámen, jakým otáčí osel, a byl skutečně svržen do moře.“ (Mar. 9:42) Vrchní mlýnský kámen býval tak velký, že k jeho otáčení bylo normálně zapotřebí síly zvířete, a nikdo svržený do moře s takovou zátěží na krku by nepřežil. Starší by tedy jistě měl dát pozor, aby nezpůsobil klopýtnutí, jež by mohlo vést k trvalé duchovní škodě pro něho i pro toho, koho přivedl ke klopýtání. — Fil. 1:9–11.

DÁL PROJEVUJ NĚŽNÝ OHLED

19. Jakou radu dal Petr spolustarším a jaký vliv na jejich vyhlídky má patřičná reakce na ni?

¹⁹ Apoštol Petr ukázal, jak mají jeho druhové, dozorci, pást stádo, když napsal: „Paste Boží stádo, které je ve vaší péči, ne z donucení, ale ochotně; ani ne z lásky k nepoctivému zisku, ale dychtivě; ani jako byste panovali nad těmi, kteří jsou Božím dědictvím, ale že se stanete příkladem stádu. A až bude hlavní pastýř učiněn zjevným, obdržíte nevadnoucí korunu slávy.“ (1. Petra 5:2–4) Jen když budou uplatňovat takovou radu a projevovat něžný ohled k Božímu stádu, mohou pomazaní dozorci obdržet svou nebeskou odměnu jako nesmrtelní duchovní tvorové; a starší s pozemskou nadějí mohou získat věčný život v budoucím světaširém ráji.

20. a) Jak musí jednat křesťanští nižší pastýři se spoluvěřícími? b) Jak smýšlíš o příkladné službě a něžné péči láskyplných starších?

²⁰ Jehova Bůh i Ježíš Kristus jsou láskyplní, soucitní pastýři. Proto musí křesťanští nižší pastýři sice pevně zachovávat božské normy, ale také projevovat lásku a soucit, když jednají se svými spoluvěřícími podobnými ovcím. Všichni věrně oddaní svědkové Jehovy jistě hluboce oceňují příkladnou službu takových obětavých starších, kteří střeží, co jim bylo svěřeno, a něžně zacházejí s Božím stádem. Toto ocenění spolu s náležitou úctou je možné dávat najevo poslušností vůči těm, kteří se mezi námi ujímají vedení.

[Poznámka pod čarou]

Co myslíš?

◆ Jak ukázal Ježíš, že tyranie nemá místa mezi jeho následovníky?

◆ Co by měli dělat starší, když dostanou pokyny od vedoucího sboru?

◆ Zdrojem čeho by měli být starší podle Izajáše 32:1, 2?

◆ Jak ukazuje Písmo, že by starší neměli jednat pouze podle doslechu?

◆ Jak by měli křesťanští nižší pastýři zacházet se stádem?