Co způsobuje člověk zemi?

PŘED třemi sty léty žil člověk mnohem blíže přírodě. Většinou jej neohrožovaly lidmi způsobené změny v celosvětovém životním prostředí jako dnes. Nezačala ještě průmyslová revoluce. Neexistovaly elektrárny, továrny, automobily ani jiné zdroje rozšířeného znečištění. Těžko by si dovedl představit, jak lidé ničí celou zemi.

Ale již tenkrát byla v oběhu výstraha před celosvětovým ničením. Dala se najít v poslední knize Bible a předpovídala čas, kdy Bůh zasáhne do lidských záležitostí a  ‚zničí ty, kteří ničí zem‘. — Zjevení 11:17, 18.

Pro všechny, jimž dělá starost to, jak moderní člověk špatně spravuje zemi, je velkou útěchou vědět, že stvořitel naší velkolepé planety ji zachrání před zkázou. Ptáš se však možná: ‚Je zde situace opravdu tak kritická, že je Boží zásah potřebný?‘ Zamysli se tedy nad některými skutečnostmi a posuď sám.

Lesy

Lesy zkrášlují zemi a dávají potravu a přístřeší několika miliónům živočišných druhů. Přitom, jak stromy rostou a vyrábějí potravu, konají jiné důležité služby, například pohlcují oxid uhličitý a uvolňují drahocenný kyslík. Tím, jak říká National Geographic, „poskytují jednu protilátku proti celosvětovému ohřívání, které ohrožuje život na zemi, tak jak jej známe“.

Ale člověk ničí své dědictví lesů. Severoamerické a evropské lesy hynou znečištěním. A požadavky průmyslových národů decimují tropické lesy. Jeden africký list vysvětlil, že v roce 1989 „se očekával vývoz 66 miliónů krychlových metrů [tropického dřeva]  — 48 procent mělo jít do Japonska, 40 procent do Evropy“.

V některých zemích také rolníci vypalují lesy, aby získali půdu. Citlivá lesní půda se brzy vyčerpá a rolníci musí vypálit další les. Odhaduje se, že jen v tomto století zmizela téměř polovina světových lesů.

Oceány

Také oceány hrají na zemi životně důležitou úlohu v čištění ovzduší, a lidská činnost je ničí. Oceány pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého. Fytoplankton zase pohlcuje oxid uhličitý a uvolňuje kyslík. Dr. George Small vysvětluje důležitost tohoto životního cyklu: „Sedmdesát procent kyslíku dodávaného ročně do ovzduší pochází z mořského planktonu.“ Přesto někteří vědci varují, že by mohlo množství fytoplanktonu vážně poklesnout redukcí ozónu v ovzduší, o níž se domníváme, že je způsobena člověkem.

Člověk také vypouští do oceánu splašky, ropu, a dokonce i jedovaté odpady. Některé země se sice dohodly, že omezí odpad, který nechávají vypouštět do moře, ale jiné to odmítají. Jeden západní národ si dokonce vyhrazuje právo vypouštět do moře jaderné odpady. Proslulý oceánograf Jacques Cousteau varuje: „Musíme zachránit oceány, chceme-li zachránit lidstvo.“

Pitná voda

Člověk kazí i svou pitnou vodu. V chudých zemích umírají ročně milióny lidí na nakaženou vodu. V bohatších státech jsou vodní zdroje nakaženy mimo jiné umělými hnojivy a pesticidy, které se splachují do řek a prosakují do spodních vod. V roce 1986 se na světě vyrábělo 2,3 miliónu tun pesticidů ročně a přírůstek je údajně 12 procent za rok.

Jiným zdrojem znečištění jsou chemické skládky. „Kovové sudy s chemikáliemi,“ vysvětluje Scientific American, „nejsou ničím menším než časovanými bombami, které vybuchnou, až proreziví.“ K znečištění tohoto druhu dochází podle časopisu „na celém světě na tisících skládkách chemického odpadu“.

K čemu to vede? Kdysi čisté řeky se po celé zemi mění v průmyslové stoky. Odhaduje se, že 20 miliónů Evropanů pije vodu z Rýna, přičemž je tato řeka tak znečištěná, že kal vybagrovaný z jejího dna je natolik nebezpečný, že se nedá použít ani na zavážku.

Zemědělství

Člověk vzbuzuje obavy i ničením své orné půdy. Jen ve Spojených státech bylo podle Scientific American poškozeno 20 procent země určené k zavlažování. Proč? Protože přílišné zavlažování zasoluje půdu. Tak zničilo mnoho zemí velké množství hodnotné půdy. „Pro zasolení se dnes vyřazuje z produkce stejné množství půdy, jako se do ní zařazuje dík novým zavlažovacím projektům,“ uvádí The Earth Report. Jiný rozšířený problém je přílišné vypásání, které může přispívat k šíření pouští.

Příliš mnoho motorových vozidel

Tolik o zemi a vodě na naší planetě. Ale co vzduch? I ten se ničí a viníků je mnoho. Jako jednoho uveďme automobil. Zde jsou výstrahy tří vlivných vědeckých časopisů: „Motorová vozidla způsobují větší znečištění vzduchu než kterákoli jiná jednotlivá lidská činnost.“ (New Scientist) „V dané chvíli je na planetě 500 miliónů registrovaných automobilů. . . Plnění jejich nádrží spotřebovává asi třetinu světové produkce ropy. . . Počet automobilů roste rychleji než populace.“ (Scientific American) „Benzín je ve všech fázích výroby, použití a likvidace významným zdrojem zhoršování prostředí a chorob.“ — The Ecologist.

Ano, naše planeta je zneužívána, ničena. Její moře, pitná voda, orná půda, ba i její ovzduší jsou v obrovské míře znečišťovány. To samo by přece napovědělo, že je blízko čas, kdy Bůh zasáhne a ‚zničí ty, kteří ničí zem‘. (Zjevení 11:18) Jsou však i jiné, horší způsoby, jimiž se země ničí. Podívejme se na ně.

[Praporek na straně 4]

„Musíme zachránit oceány, chceme-li zachránit lidstvo.“ — Jacques Cousteau