Úloha ženy v Písmech

„Ta se bude nazývat žena, protože byla vzata z muže.“ — 1. MOJŽÍŠOVA 2:23.

1, 2. a) Jak se podle některých lidí dívá Bible na ženy? b) Jaké srovnání je třeba učinit v zájmu nestrannosti a co uvádí jedna příručka?

JAK SE Svatá písma dívají na ženy? Názory na to se různí. Jedna nedávno vydaná kniha, která se zabývá tímto námětem, uvádí: „Běžná předpojatá představa je, že Bible ženy zlehčila.“ Někteří lidé prohlašují, že Bible je ve své hebrejské i řecké části na ženy tvrdá. Je to pravda?

² Chceme-li být nestranní, sluší se nejprve prozkoumat, jak se v biblických dobách zacházelo se ženami v národech, které neuctívaly Jehovu. V některých starověkých civilizacích, které pěstovaly uctívání bohyně matky, byly ženy ctěny jako symboly plodnosti. Ukazuje se, že v Babylónii a v Egyptě byly velmi vážené. Jinde se jim ale tak dobře nevedlo. Ve starověké Asýrii mohl muž podle libosti zapudit manželku, a dokonce ji zabít, jestliže mu byla nevěrná. Mimo domov musela nosit závoj. V Řecku a Římě měly přístup ke vzdělání a těšily se jisté svobodě jen bohaté ženy, z nichž mnohé byly kurtizánami neboli lepší třídou prostitutek. Proto je osvěžující číst v díle The New International Dictionary of New Testament Theology (Nový mezinárodní slovník novozákonní teologie):a „Na rozdíl od ostatního orientálního (náboženského) světa je [žena v Hebrejských písmech] uznávána jako osoba a jako mužova družka.“ Je to dobře řečeno v závěrečné knize Hebrejských písem, kde Jehovův prorok popisuje manželku jako „partnerku“ jejího muže a dodává: „Kéž nikdo nejedná zrádně s manželkou svého mládí.“ — Malachiáš 2:14, 15.

Stvořena jako protějšek muže

3 a poznámka pod čarou. a) Jaké úkoly dal Bůh Adamovi, když ho stvořil? b) Co platilo o Adamovi před stvořením Evy, přestože neměl manželku, a co také platilo o „posledním Adamovi“, Ježíšovi?

³ Podle Bible stvořil Jehova Adama „z prachu zemské půdy“ a usadil ho v zahradě Edenu, aby ji obdělával. Přivedl k němu divoká polní zvířata a létající tvory, aby je Adam mohl studovat a pojmenovat. Během celé té doby byl Adam sám. Pro úkoly, které do té doby dostal od Jehovy, byl dokonalý, úplný, nic mu nescházelo.b Neměl žádnou ‚pomocnici jako svůj doplněk‘. — 1. Mojžíšova 2:7, 15, 19, 20.

4, 5. a) Když již nebylo pro Adama dobré, aby zůstával sám, co Jehova udělal? b) Jaký dlouhodobý úkol dal Jehova Adamovi a Evě a co to od obou vyžadovalo?

⁴ Když však uplynul nějaký čas, Jehova prohlásil, že „pro člověka není dobré, aby byl stále sám“, a opatřil Adamovi družku, která by se s ním podílela na úkolech, jež měli před sebou. Bůh Adama uspal, vyňal mu jedno žebro a vytvořil z něho ženu, ‚kost z Adamových kostí a tělo z jeho těla‘. Nyní bude mít Adam „pomocnici“, „doplněk“ neboli protějšek. „Bůh jim nakonec požehnal a Bůh jim řekl: ‚Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje na zemi.‘ “ — 1. Mojžíšova 1:25, 28; 2:18, 21–23.

⁵ Všimni si, že úkol byl dán „jim“, muži i ženě. Jejich spolupráce se neměla omezit na naplnění země. Mělo k ní patřit i podmanění země a uplatňování správné nadvlády nad nižšími tvory. Bude to vyžadovat duševní a duchovní schopnosti a muž i žena měli potřebné předpoklady k jejich rozvíjení v souladu s Boží vůlí.

Logická úloha ženy

6. a) Co naznačuje Bible o poměru tělesné síly muže a ženy? b) Jaká úvaha by prospěla ženám, aby pak přijaly Jehovovo uspořádání?

⁶ K podmanění země bude ovšem třeba i fyzické síly. Jehova ve své nekonečné moudrosti stvořil Adama jako prvního, pak Evu. Byla stvořena „z muže“, „kvůli mužovi“ a zjevně s menší fyzickou silou než muž. (1. Timoteovi 2:13; 1. Korinťanům 11:8, 9; srovnej 1. Petra 3:7.) To je životní skutečnost, kterou zřejmě mnohé feministky i některé jiné ženy těžko přijímají. Jistě by byly šťastnější, kdyby se pokusily pochopit, proč to tak Jehova zařídil, a kdyby přijaly svou Bohem danou úlohu. Osoby, které reptají proti Božímu uspořádání, lze přirovnat k slavíkovi, který trucuje v hnízdě, protože není tak silný jako racek, místo aby vzlétl vysoko do větví a zpíval z vděčnosti za jedinečné dary, které mu dal Bůh.

7. Proč byl Adam v dobré pozici na to, aby uplatňoval vedení prostřednictvím hlavy vůči Evě a dětem, které se měly narodit? Bylo to Evě ke škodě?

⁷ Než byla stvořena Eva, Adam bezpochyby získal mnoho životních zkušeností. Během té doby mu dal Jehova jisté pokyny. Adam je měl předat své manželce, a tak jednat jako Boží mluvčí. Je logické, že se měl ujmout vedení ve všech otázkách uctívání a zbožných činností, které měli konat, aby splnili svůj úkol. Až se narodí děti, měl být hlavou rodiny. Ale to by nemělo být manželce na škodu. Bylo by to pro ni naopak výhodné, protože by měla někoho, kdo ji podpoří, když bude uplatňovat svou vlastní Bohem danou autoritu nad dětmi.

8. Jaký božský řád je načrtnut v Bibli?

⁸ Podle božského řádu byl Adam odpovědný Bohu, Eva měla jako hlavu Adama, všechny děti byly pod vedením svých rodičů a zvířata byla podřízena lidstvu. Muž a žena měli svou odpovídající úlohu a každý mohl žít šťastný a úspěšný život. Tak se mohlo ‚všechno dít slušně a uspořádaně‘. — 1. Korinťanům 11:3; 14:33, 40, pozn. pod čarou.

Hřích zkreslil ženinu úlohu

9, 10. Jaké byly následky pádu do hříchu pro muže a ženu? Co z toho časem vyplynulo pro mnoho žen?

⁹ Toto řádné uspořádání samozřejmě pokazil vpád hříchu a nedokonalosti do pradávného ráje. (Římanům 7:14–20) Přinesl vzpurnému muži a jeho neposlušné manželce těžkosti. (1. Mojžíšova 3:16–19) Od té doby mnoho sobeckých mužů zneužívalo své právoplatné postavení hlavy a přivodilo ženám během věků mnoho utrpení.

¹⁰ Jehova tento zvláštní důsledek hříchu předvídal, a proto řekl Evě: „Budeš žádostivě toužit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat.“ (1. Mojžíšova 3:16) Toto zneužívání panství nebylo správným uplatňováním postavení hlavy. Zrcadlil se v něm hříšný stav muže i nedokonalost ženy, protože ženy někdy trpěly kvůli tomu, že se pokoušely uchvátit mužovu autoritu.

11. Co platí o mnoha ženách a co napsala jedna autorka o ženách v době patriarchů?

¹¹ Avšak do té míry, do jaké byly uplatňovány biblické zásady, nalezly mnohé ženy naplnění a štěstí. Bylo to tak i v dobách patriarchů. Spisovatelka Laure Aynardová o tom období mluví ve své knize La Bible au Féminin (Bible v ženském rodě) a píše: „V těchto zprávách zvláště vyniká důležitá úloha, kterou hrály ženy, jejich prestiž v očích patriarchů, jejich smělá iniciativa a ovzduší svobody, v němž žily.“

Ženy pod mojžíšským Zákonem

12, 13. a) Jaké bylo postavení žen pod mojžíšským Zákonem? b) Jak se vedlo ženám pod Zákonem po duchovní stránce?

¹² Podle Jehovových zákonů daných prostřednictvím Mojžíše měly být manželky ‚hýčkány‘. (5. Mojžíšova 13:6) V sexuálních otázkách se měla uznávat důstojnost manželek a žádná žena neměla být pohlavně zneužita. (3. Mojžíšova 18:8–19) Muži a ženy si byli před Zákonem rovni, jestliže byli shledáni vinnými cizoložstvím, krvesmilstvem nebo sodomií. (3. Mojžíšova 18:6, 23; 20:10–12) Páté přikázání vyžadovalo, aby se stejná čest vzdávala otci i matce. — 2. Mojžíšova 20:12.

¹³ Zákon především poskytoval ženám hojnou příležitost, aby rozvíjely své duchovní smýšlení. Měly prospěch ze čtení Zákona. (Jozue 8:35; Nehemjáš 8:2, 3) Žádalo se, aby dodržovaly náboženské svátky. (5. Mojžíšova 12:12, 18; 16:11, 14) Podílely se každý týden na sabatu a mohly na sebe vzít slib nazarejců. (2. Mojžíšova 20:8; 4. Mojžíšova 6:2) Měly osobní vztah k Jehovovi a modlily se k němu každá za sebe. — 1. Samuelova 1:10.

14. Co říká jeden katolický znalec Bible o hebrejské ženě a co se dá říci o úloze ženy pod Zákonem?

¹⁴ Katolický znalec Bible Roland de Vaux poznamenal o hebrejské ženě: „Jistě jí připadla všechna těžká práce doma; starala se o stáda bravu, pracovala na poli, vařila jídlo, předla a tak dále. Tato napohled otrocká dřina však zdaleka nesnižovala její postavení, ale dobývala jí uznání. . . A ty vzácné pasáže, které nám dávají nahlédnout do soukromí rodinného života, ukazují, že izraelská manželka byla milována, manžel jí naslouchal a jednal s ní jako se sobě rovnou. . . A není pochyb, že to byl normální obraz. Věrně se v tom zrcadlilo učení uchované v 1. Mojžíšově, kde je řečeno, že Bůh stvořil ženu jako mužovu pomocnici, k níž měl lnout (1. Mojž. 2:18, 24); a poslední kapitola Přísloví pěje chválu na dobrou hospodyni, jíž její děti žehnají a manžel se jí pyšní (Přísl. 31:10–31).“ (Ancient Israel — Its Life and Institutions — Starověký Izrael — jeho život a uspořádání) Pokud se tedy v Izraeli řídili Zákonem, se ženami se bezesporu nezacházelo špatně.

Vynikající ženy

15. a) Jak dokládá Sářino chování správný vztah mezi mužem a jeho manželkou? b) Proč stojí za povšimnutí příběh Raab?

¹⁵ Hebrejská písma obsahují mnoho příkladů žen, které byly vynikajícími služebnicemi Jehovy Boha. Sára je znamenitým příkladem toho, jak může být zbožná žena současně poddajná vůči svému manželovi a přitom mu pomáhat v rozhodování. (1. Mojžíšova 21:9–13; 1. Petra 3:5, 6) Za povšimnutí stojí příběh Raab. Vyvrací obvinění, že Jehova je rasově zaujatý a tvrdý k ženám. Raab byla neizraelská prostitutka. Nejenže ji Jehova přijal jako ctitelku, ale pro její velkou víru podpořenou skutky, včetně změny způsobu života, ji prohlásil za spravedlivou. Navíc ji odměnil zvláštní výsadou, že se stala jedním z předků Mesiáše. — Matouš 1:1, 5; Hebrejcům 11:31; Jakub 2:25.

16. Co dokládá příklad Abigail a proč byl její postup oprávněný?

¹⁶ To, že Jehova od manželky nežádá slepou poslušnost manžela, dokládá příklad Abigail. Její manžel byl bohatý člověk s velkými stády ovcí a koz. Byl však „drsný a špatný ve svých zvyklostech“. Abigail odmítla následovat svého manžela na jeho špatné cestě. Projevila rozvahu, zdravý rozum, pokoru a bystrost, a tak zabránila situaci, která mohla být pro její rodinu katastrofální, a Jehova jí bohatě požehnal. — 1. Samuelova 25:2–42.

17. a) Jakou jedinečnou přednost měly některé ženy v Izraeli? b) Jakou lekcí pro křesťanské ženy, které snad obdrží určité přednosti služby, je příklad Miriam?

¹⁷ Několik žen bylo dokonce prorokyněmi, například Debora v době soudců. (Soudci, kapitoly 4 a 5) Hulda byla prorokyní v Judě krátce před zničením Jeruzaléma. (2. Královská 22:14–20) Pozornost zaslouží i případ Miriam. Ačkoli se o ní mluví jako o prorokyni poslané Jehovou, tato přednost jí zřejmě jednou stoupla do hlavy. Neuznala autoritu, kterou dal Jehova jejímu mladšímu bratru Mojžíšovi, aby vedl Izrael, a byla za to potrestána. Zjevně však činila pokání a byla uzdravena. — 2. Mojžíšova 15:20, 21; 4. Mojžíšova 12:1–15; Micheáš 6:4.

Ženy za judaismu

18, 19. Jaké bylo postavení žen za judaismu a jak k němu došlo?

¹⁸ Jak jsme viděli, mojžíšský Zákon chránil práva žen, a když byl uplatňován, umožňoval ženám, aby vedly uspokojivý život. Časem, zejména po zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l., se však vyvinulo náboženství judaismu, které bylo založeno spíš na ústním podání než na Jehovově psaném Zákoně. Od čtvrtého století př. n. l. přejímal judaismus mnoho z řecké filozofie. Řečtí filozofové vesměs nevěnovali velkou pozornost právům žen, a tak nastal odpovídající úpadek postavení žen i v judaismu. Od třetího století př. n. l. začaly být ženy oddělovány od mužů v židovských synagógách a byla snaha zabránit jim ve čtení Tóry (mojžíšského Zákona). Encyclopaedia Judaica uznává: „V důsledku toho bylo málo žen učených.“ Vzdělání bylo především pro chlapce.

¹⁹ J. Jeremias píše ve své knize Jerusalem in the Time of Jesus (Jeruzalém v Ježíšově době): „Postavení žen v náboženském zákonodárství je vcelku nejlépe vyjádřeno touto stále opakovanou formulí: ‚Ženy, (nežidovští) otroci a děti‘. . . K tomu všemu můžeme dodat, že o ženách se vyjadřovalo mnoho pohrdlivých názorů. . . Proto máme dojem, že judaismus v Ježíšově době měl také velmi nízké mínění o ženách.“

Věrné ženy, které očekávaly Mesiáše

20, 21. a) Kdo také vyhlížel Mesiáše, když se blížil čas jeho příchodu, přes opovržlivý postoj židovských náboženských vůdců vůči ženám? b) Co ukazuje, že Alžběta i Marie měly hlubokou zbožnou oddanost?

²⁰ Tento opovržlivý postoj k ženám byl dalším způsobem, jak rabíni ‚svým ústním podáním činili Boží slovo neplatným‘. (Marek 7:13) Ale jak se blížil čas příchodu Mesiáše, některé zbožné ženy jej navzdory tomuto pohrdání bedlivě vyhlížely. Jednou z nich byla Alžběta, manželka levitského kněze Zachariáše. Ona i její manžel „byli před Bohem spravedliví, protože chodili bezúhonně ve shodě se všemi Jehovovými přikázáními a zákonnými požadavky“. (Lukáš 1:5, 6) Alžběta dostala od Jehovy jako projev přízně to, že ačkoli byla neplodná a pokročilého věku, stala se matkou Jana Křtitele. — Lukáš 1:7, 13.

²¹ Na popud svatého ducha vyjádřila Alžběta hlubokou lásku k jiné zbožné ženě své doby, své příbuzné, která se jmenovala Marie. Když někdy na konci roku 3 př. n. l. sdělil anděl Gabriel Marii, že zázračně počne dítě (Ježíše), oslovil ji „Vysoce poctěná“ a dodal: „Jehova je s tebou.“ Brzy nato navštívila Marie Alžbětu, a ta požehnala jí i nenarozenému dítěti, které čekala, a nazvala Ježíše svým „Pánem“, ještě než se narodil. Nato pronesla Marie chválu Jehovovi, která výmluvně svědčí o její hluboké zbožné oddanosti. — Lukáš 1:28, 31, 36–55.

22. Která bohabojná žena ukázala po Ježíšově narození, že patřila k těm, kdo očekávali Mesiáše?

²² Když se Ježíš narodil a Marie ho přinesla do jeruzalémského chrámu, aby ho představila Jehovovi, jiná bohabojná žena, letitá prorokyně Anna, nad tím vyjádřila radost. Vzdala díky Jehovovi a promluvila o Ježíšovi ke všem, kteří napjatě očekávali slíbeného Mesiáše. — Lukáš 2:36–38.

23. Jak mluví apoštol Petr o věrných předkřesťanských ženách a jaké otázky bude zkoumat následující článek?

²³ Když se přiblížil čas Ježíšovy pozemské služby, existovaly tedy ještě stále „svaté ženy, které doufaly v Boha“. (1. Petra 3:5) Některé z těchto žen se staly Kristovými učedníky. Jak s nimi Ježíš jednal? A existují dnes ženy, které rády přijímají svou úlohu, jak je naznačena v Bibli? Tyto otázky budou zkoumány v následujícím článku.

[Poznámky pod čarou]

Otázky k opakování

◻ Jak se jednání se ženami v Izraeli rozcházelo s jednáním se ženami v jiných zemích?

◻ Jaké bylo relativní postavení Adama a Evy a proč?

◻ Jaké postavení měly izraelské ženy pod Zákonem a byly duchovně v nevýhodě?

◻ Čemu se lze naučit ze života vynikajících žen v Hebrejských písmech?

◻ Jaké znamenité příklady víry lze nalézt navzdory judaistickým názorům?

[Rámeček na straně 10]

„ŽENA, KTERÁ SE BOJÍ JEHOVY“

„10 Kdo může nalézt schopnou manželku? Její hodnota je daleko větší než hodnota korálů. 11 Jí důvěřuje srdce jejího majitele a nechybí žádný zisk. 12 Odměňuje se mu dobrým, a ne špatným po všechny dny svého života. 13 Sehnala vlnu a plátno a pracuje na všem, co je potěšením pro její ruce. 14 Prokázala se jako lodě kupce. Zdaleka přiváží svou potravu. 15 Také vstává, když je ještě noc, a dává jídlo své domácnosti a předepsaný podíl svým mladým ženám. 16 Uvažovala o poli a pak je obdržela; a z plodů svých rukou zasadila vinici. 17 Opásala si boky silou a posiluje své paže. 18 Vycítila, že její obchodování je dobré, její lampa za noci nedochází. 19 Napřáhla ruce ke kuželi a rukama se chápe vřetene. 20 Svou dlaň vztáhla k ztrápenému a své ruce napřáhla k chudému. 21 Nebojí se o svou domácnost kvůli sněhu, vždyť celá její domácnost je oblečena dvojitými oděvy. 22 Udělala si pokrývky. Její oblečení je z plátna a vlny obarvené na červenofialovo. 23 Její majitel je někdo známý v branách, když usedá se staršími muži země. 24 Udělala i spodní oděvy a přistoupila k jejich prodeji a obchodníkům dala opasky. 25 Její oblečení je síla a nádhera a směje se budoucímu dni. 26 Otevřela ústa v moudrosti a na jazyku má zákon milující laskavosti. 27 Bdí nad chodem své domácnosti a nejí chléb lenosti. 28 Její synové povstali a prohlásili ji za šťastnou; její majitel povstává a chválí ji. 29 Je mnoho dcer, které projevily schopnost, ale ty — ty jsi je všechny převýšila. 30 Půvab může být falešný a krása může být marná; ale žena, která se bojí Jehovy, ta si opatří chválu. 31 Dávejte jí z plodů jejích rukou a ať ji její díla chválí i v branách.“ — Přísloví 31:10–31.

[Obrázek na straně 8 a 9]

Místo ženy v rodině bylo důstojné