Jak se můžeme Jehovovi odvděčit?
JEHOVA BŮH poskytuje nejlepší příklad v dávání. Udělil lidstvu „život, dech a všechno“. (Skutky 17:25) Bůh působí, aby slunce vycházelo nad lidmi ničemnými i dobrými. (Matouš 5:45) Vskutku, ‚Jehova dává deště z nebe a plodná období a zcela naplňuje naše srdce pokrmem a dobrou náladou‘. (Skutky 14:15–17) Ano, vždyť „každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shora, neboť sestupuje od Otce nebeských světel“! — Jakub 1:17.
Kromě všech hmotných darů nám Bůh sesílá duchovní světlo a pravdu. (Žalm 43:3) Jehovovi věrní služebníci jsou bohatě požehnáni duchovním pokrmem, který dodává v pravý čas prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 24:45–47) Můžeme mít prospěch z Božích duchovních opatření, protože on jimi umožňuje, aby se s ním hříšní a smrti podrobení lidé smířili. Jak? Skrze smrt jeho Syna, Ježíše Krista, který dal svůj život jako výkupné za mnohé. (Matouš 20:28; Římanům 5:8–12) Jaký dar to představuje od milujícího Boha, Jehovy! — Jan 3:16.
Je možné se nějak odvděčit?
Staletí předtím, než bylo poskytnuto výkupné, si inspirovaný žalmista tak hluboce vážil milosrdenství, osvobození a pomoci, jež dává Bůh, že řekl: „Čím oplatím Jehovovi všechna jeho dobrodiní ke mně? Vezmu pohár velkolepé záchrany a budu vzývat Jehovovo jméno. Své slavnostní sliby Jehovovi splním, ano, přede vším jeho lidem.“ — Žalm 116:12–14.
Jestliže jsme Jehovovi oddáni celým srdcem, vzýváme ve víře jeho jméno a plníme sliby, jež jsme mu dali. Jako svědkové Jehovovi můžeme Jehovovi žehnat tím, že o něm při každé příležitosti mluvíme pochvalně a že oznamujeme poselství o jeho Království. (Žalm 145:1, 2, 10–13; Matouš 24:14) Nemůžeme však Jehovu, který vlastní všechny věci, učinit bohatším. Nemůžeme mu ani splatit všechno to, co od něj máme ke svému užitku. — 1. Paralipomenon 29:14–17.
Tím, že dáváme dary na podporu zájmů Království, nesplácíme Jehovovi ani jej neobohacujeme. Avšak takové dávání nám poskytuje příležitost projevit svou lásku k Bohu. Dary, jež nejsou dávány ze sobeckých důvodů nebo pro upoutání pozornosti a získání chvály, ale jsou dávány se štědrostí a k podpoře pravého uctívání, přinášejí dárci štěstí a Jehovovo požehnání. (Matouš 6:1–4; Skutky 20:35) Když si člověk pravidelně dává stranou něco ze svého hmotného majetku k podpoře pravého uctívání a pro pomoc potřebným, může si být jist, že bude mít podíl na takovém dávání i na štěstí, které z toho plyne. (1. Korinťanům 16:1, 2) Mělo by se jednat o odvádění desátků?
Měl bys odvádět desátek?
Jehova prostřednictvím proroka Malachiáše řekl: „Přineste všechny desáté díly do zásobárny, ať je v mém domě jídlo; a vyzkoušejte mě, prosím, v tomto ohledu,. . . zda vám neotevřu nebeské propusti a opravdu na vás nevyleji požehnání, až již nebude nedostatek.“ (Malachiáš 3:10) V jiném překladu čteme: „Sneste všecky desátky do obilnice.“ — Kralická bible.
Desátek je desátý díl něčeho. Je to daný či zaplacený příspěvek, jenž představuje 10 procent. Desátky se odvádějí zvláště pro náboženské účely. Znamená to dát desetinu svého příjmu na podporu uctívání.
Patriarcha Abraham (Abram) dal salemskému králi-knězi Melchizedekovi desetinu z kořisti z vítězství nad Kedorlaomerem a jeho spojenci. (1. Mojžíšova 14:18–20; Hebrejcům 7:4–10) Později Jákob složil slib, že dá jednu desetinu ze svého hmotného majetku Bohu. (1. Mojžíšova 28:20–22) V každém z těchto případů bylo dávání desátku dobrovolné, protože tito raní Hebrejci neměli zákony, které by jim přikazovaly odvádět desátky.
Odvádění desátků pod Zákonem
Jako Jehovův lid přijali Izraelité zákony ohledně odvádění desátků. Jednalo se zřejmě o užití dvou desetin ročního příjmu, i když se někteří učenci domnívají, že šlo pouze o jeden každoroční desátek. Během sabatního roku se neplatil žádný desátek, protože se nepočítalo se žádným příjmem. (3. Mojžíšova 25:1–12) Desátek se platil jako přídavek k prvnímu ovoci předkládanému Bohu. — 2. Mojžíšova 23:19.
Jedna desetina úrody země a ovocných stromů a zřejmě i přírůstku dobytka a bravu byla vzata do svatyně a dána Levitům, kteří neobdrželi dědictví v zemi. Ti zase dávali desetinu toho, co dostali, na podporu áronského kněžstva. Obilí bylo zřejmě vymlácené a plody vinné révy a olivovníků byly zpracovány ve víno a olej dříve, než byly odvedeny jako desátky. Jestliže si nějaký Izraelita přál odvést namísto úrody peněžní desátek, mohl to udělat za předpokladu, že k tomu přidal pětinu hodnoty desátku. — 3. Mojžíšova 27:30–33; 4. Mojžíšova 18:21–30.
Zdá se, že se stranou dával ještě jeden desátek. Obyčejně byl použit rodinou, když se lidé shromáždili při svátcích. Ale co když byla vzdálenost do Jeruzaléma příliš veliká pro pohodlnou přepravu tohoto desátku? Potom byly obilí, nové víno, olej a zvířata prodány za peníze a ty se daly přenést snadno. (5. Mojžíšova 12:4–18; 14:22–27) Na konci každého třetího a šestého roku sedmiletého sabatního cyklu byl desátek dáván stranou pro Levity, cizí usedlíky, vdovy a chlapce bez otce. — 5. Mojžíšova 14:28, 29; 26:12.
Zákon neurčoval žádnou pokutu za neodvedení desátku. Jehova spíše zavázal lid silnou morální odpovědností za odvádění desátků. Čas od času před ním museli prohlásit, že byl desátek odveden v plné míře. (5. Mojžíšova 26:13–15) Na cokoli, co bylo neprávem odepřeno, se pohlíželo jako na něco, co bylo ukradeno Bohu. — Malachiáš 3:7–9.
Odvádění desátků nebylo zatěžujícím opatřením. Když Izraelité dodržovali tyto zákony, dařilo se jim stále lépe. Desátky podporovaly čisté uctívání, a přitom nekladly nepřiměřený důraz na to, jak pro uctívání opatřit hmotné prostředky. Opatření odvádění desátků proto působilo ve prospěch všech v Izraeli. Je ale odvádění desátků závazné pro křesťany?
Musejí křesťané odvádět desátky?
Nějakou dobu bylo odvádění desátků v křesťanstvu všeobecně rozšířené. The Encyclopedia Americana uvádí: „Do šestého století se postupně stalo běžným. Na koncilu v Toursu roku 567 a na druhém koncilu v Maconu roku 585 bylo odvádění desátků doporučeno. . . Běžně se začalo zneužívat, zvláště když právo na vybírání desátků bylo často uděleno nebo prodáno laikům. Od doby papežství Řehoře VII. byl takovýto postup označen za nezákonný. Mnozí laici potom právo vybírání desátků poskytli klášterům a kapitulám. Reformace desátky nezrušila a jejich vybírání pokračovalo v římskokatolické církvi i v protestantských zemích.“ Desátky byly v různých zemích zrušeny či postupně nahrazeny a dnes je vybírá jen málokteré náboženství.
Vyžadují se tedy desátky od křesťanů? Alexander Cruden ve své biblické konkordanci řekl: „Ani náš Spasitel, ani jeho apoštolové ohledně desátků nic nepřikázali.“ Křesťané opravdu nedostali příkaz odvádět desátky. Bůh sám ukončil mojžíšský Zákon s jeho zavedenými desátky, když jej přibil na Ježíšův mučednický kůl. (Římanům 6:14; Kolosanům 2:13, 14) Proto křesťané dávají na úhradu sborových výdajů dobrovolné dary namísto toho, aby se od nich vyžadovala nějaká stanovená částka.
Cti Jehovu svými hodnotnými věcmi
Jestliže se nějaký křesťan dobrovolně rozhodne, že dá desetinu svého příjmu na podporu čistého uctívání, nebudou proti takovému příspěvku žádné biblické námitky. Jeden patnáctiletý chlapec z Papuy-Nové Guineje napsal v průvodním dopise ke svému daru: „Když jsem byl malý, otec mi říkal: ‚Až začneš pracovat, musíš dát první ovoce Jehovovi.‘ Vzpomínám si na slova Přísloví 3:1, 9, která říkají, že musíme dát první ovoce Jehovovi, abychom ho ctili. A tak jsem slíbil, že to udělám, a nyní musím svůj slib dodržet. Jsem tak šťastný, když posílám tyto peníze, aby pomohly dílu Království.“ Bible nevyzývá křesťany, aby skládali takovéto sliby. Štědré dávání je však vynikající způsob, jak projevit horlivý zájem o podporu pravého uctívání.
Křesťan si nemusí stanovit žádnou určitou hranici, pokud jde o dary, které dává na podporu uctívání Jehovy Boha. Pro znázornění: Během sjezdu svědků Jehovových se dvě starší sestry bavily o darech, které by měly být dávány na dílo Království. Protože se na místě sjezdu podávalo jídlo, jedna ze sester, které je 87 let, se ptala, kolik asi stojí jídlo, aby mohla touto částkou přispět. Druhá sestra, které je 90 let, řekla: ‚Dej tolik, kolik si myslíš, že stojí — a ještě malinko přidej.‘ Jaký vynikající postoj projevila tato starší sestra!
Protože Jehovův lid zasvětil všechno, co má, Bohu, dává rád peněžité dary a jiné příspěvky na podporu pravého uctívání. (Srovnej 2. Korinťanům 8:12) Skutečně, křesťanský způsob dávání poskytuje příležitosti k projevení hlubokého ocenění pro uctívání Jehovy. Takové dávání se neomezuje na desátek neboli desetinu a mohou nastat okolnosti, kdy je někdo podnícen dát na podporu zájmů Království více. — Matouš 6:33.
Apoštol Pavel řekl: „Ať každý jedná, právě jak se rozhodl ve svém srdci, ne s nechutí nebo z donucení, neboť Bůh miluje radostného dárce.“ (2. Korinťanům 9:7) Dáváš-li s radostí a štědře na podporu pravého uctívání, bude se ti dobře dařit, protože moudré přísloví říká: „Cti Jehovu svými hodnotnými věcmi a prvním ovocem celého svého výnosu. Pak budou tvé sklady zásob hodně naplněny; a tvé vlastní lisovací nádrže budou přetékat mladým vínem.“ — Přísloví 3:9, 10.
Nemůžeme obohatit Nejvyššího. Jemu patří veškeré zlato a stříbro, zvířata na tisících hor a bezpočet hodnotných věcí. (Žalm 50:10–12) Nikdy Bohu nesplatíme všechno dobrodiní, které nám projevuje. Ale můžeme ukázat, jak hluboce si ceníme jeho i přednosti prokazovat svatou službu k jeho chvále. A můžeme si být jisti, že bohaté požehnání proudí k těm, kteří štědře dávají na podporu pravého uctívání a kteří ctí milujícího a štědrého Boha, Jehovu. — 2. Korinťanům 9:11.
[Rámeček na straně 29]
JAK NĚKTEŘÍ PŘISPÍVAJÍ NA DÍLO KRÁLOVSTVÍ
◻ PŘÍSPĚVKY NA CELOSVĚTOVÉ DÍLO: Mnozí si dávají stranou nebo oddělují z rozpočtu určitou sumu, kterou dávají do schránek na příspěvky s označením: „Příspěvky na celosvětové dílo Společnosti — Matouš 24:14.“ Každý měsíc sbory posílají tyto sumy buď do celosvětového ústředí v Brooklynu (New York) nebo do nejbližší kanceláře odbočky.
◻ DARY: Dobrovolné peněžité dary je možné posílat Pensylvánské biblické a traktátní společnosti Strážná věž, 25 Columbia Heights, Brooklyn, New York 11201, nebo místní kanceláři odbočky Společnosti. Je možné darovat i šperky či jiné cennosti. K těmto darům by měl být připojen průvodní dopis, který uvádí, že se jedná o nepodmíněný dar.
◻ PODMÍNĚNÉ DARY: Společnosti Strážná věž je možné svěřit peníze až do smrti dárce s tím, že v případě osobní potřeby se dárci vrátí.
◻ POJIŠTĚNÍ: Společnosti Strážná věž je možné odkázat některý druh životní pojistky nebo důchodu. Společnost by měla být o takovém opatření informována.
◻ BANKOVNÍ ÚČTY: Bankovní účty, depozitní potvrzení nebo individuální důchodová konta je možné Společnosti Strážná věž svěřit nebo je vytvořit splatnými při smrti v souladu s místními bankovními podmínkami. Společnost by měla být informována o jakémkoli takovém opatření.
◻ AKCIE A CENNÉ PAPÍRY: Akcie a cenné papíry je možné darovat Společnosti buď jako nepodmíněný dar, či s podmínkou, že příjem bude i nadále vyplácen dárci.
◻ NEMOVITOSTI: Prodejný nemovitý majetek je možné darovat Společnosti Strážná věž buď jako nepodmíněný dar nebo s tím, že si dárce vyhradí právo doživotního užívání. Každý by měl navázat kontakt se Společností před smluvním převedením majetku.
◻ ZÁVĚŤ A PORUČNICTVÍ: Pensylvánské biblické a traktátní společnosti Strážná věž je možné odkázat majetek nebo peníze i soudně sepsanou závětí, nebo může být Společnost jmenovaná za poručníka svěřeného majetku. Poručnictví, ze kterého má prospěch nějaká náboženská organizace, může přinést určité daňové výhody. Kopie závěti nebo poručnické smlouvy by měly být zaslány Společnosti.
O další informace v těchto otázkách si napište na adresu: Náboženská společnost svědkové Jehovovi, Praha 4, PSČ 140 00, poštovní schránka 65.