Otázky čtenářů

Co může křesťan dělat, když se mu nedaří najít si vhodného manželského partnera?

I když jsme oddaní křesťané, může nás přesto skličovat, když v životě něco dychtivě očekáváme, a ono se to neuskuteční. Naše pocity dobře vystihuje Přísloví 13:12, které říká: „Odkládaným očekáváním onemocní srdce.“ Tak se cítí někteří křesťané, když touží vstoupit do manželství, ale nemohou najít vhodného manželského partnera. Zejména to platí na ty, jež popisoval apoštol Pavel jako osoby, které ‚planou vášní‘. — 1. Korinťanům 7:9.

Jehova vtiskl člověku touhu najít skutečný doplněk v člověku opačného pohlaví. Vůbec tedy nepřekvapuje, že mnozí svobodní křesťané takové city silně prožívají. (1. Mojžíšova 2:18) Tyto normální pocity mohou být výraznější v kulturách, které kladou důraz na uzavření manželství (nebo na vstup do manželství do určitého věku). Také k tomu přispívá, jsou-li svobodní křesťané ve sboru obklopeni šťastnými manželskými páry. Není však dobré připustit, aby znepokojení trvalo dlouhou dobu. Jak se tedy mohou upřímní křesťané s touto situací vypořádat, aniž by je to příliš vyvádělo z rovnováhy?

Není to snadné a ostatní by k této záležitosti neměli přistupovat tak, jako by to bylo prostě přehánění nebo nějaká banální obtíž. Schopnost vyrovnat se s touto situací nebo ji řešit však ve velké míře závisí na krocích, které svobodný člověk může udělat.

Klíč nacházíme v této biblické zásadě: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) To řekl svobodný muž Ježíš Kristus a věděl, co říká. Dělat s nesobeckou pohnutkou věci pro druhé je vynikající recept, který komukoli z nás pomůže překonat pocity vyplývající z odkládaného očekávání. Co to pro svobodného křesťana znamená?

Vynasnaž se činit skutky laskavosti pro svou vlastní rodinu a pro jiné v křesťanském sboru a zvětši svou aktivitu ve službě. Tato rada není prostě doporučením: ‚Měj hodně práce, a zapomeneš na touhu po manželství.‘ Ne. Budeš-li se věnovat této tvůrčí křesťanské činnosti, možná zjistíš, že ‚stojíš pevně ve svém srdci a necítíš nutnost, ale máš autoritu nad svou vlastní vůlí‘, a že můžeš svých současných okolností prospěšně využít. — 1. Korinťanům 7:37.

Někteří velmi toužili vstoupit do manželství a připustili, aby se to stalo jejich hlavním zájmem. Šli dokonce tak daleko, že si dali inzerát do novin. Daleko lepší však je klást větší důraz na to, abychom si vážili prospěchu, který je možné získat z období, kdy je člověk svobodný. Podívej se prosím na články „Bez manželství, ale plně způsobilí ke službě Bohu“ a „Svobodný stav — způsob života, který odměňuje“ ve Strážné věži 16/1988 a „Je manželství jediným klíčem ke štěstí?“ ve Strážné věži z 15. května 1992.

Modli se k Jehovovi, aby ti pomohl ve svobodném stavu setrvat. (Filipanům 4:6, 7, 13) Mnozí svobodní křesťané zjistili, že využívají-li svého času ke studiu Božího slova a k rozjímání o něm, k účasti na shromážděních a k tomu, aby se na nich podíleli, těší se z dalšího „občerstvení pro své duše“, jak Ježíš slíbil svým následovníkům. (Matouš 11:28–30) To jim pomáhá rozvíjet duchovní smýšlení, takže budou lepšími manželi nebo manželkami, pokud časem přece najdou vhodného partnera.

Nikdy nezapomeň, že Jehova chápe situaci všech svobodných lidí, kteří mu slouží. Ví, že své současné okolnosti snad nepovažuješ za takové, jaké by sis přál. Náš milující nebeský Otec si také uvědomuje, co je dlouhodobě v tvém nejlepším zájmu, jak duchovně, tak i citově. Na druhé straně můžeš s určitostí vědět: Budeš-li trpělivě čekat na Jehovu a uplatňovat zásady jeho Slova v každodenním životě, můžeš si být jistý, že uspokojí tvé nejdůležitější potřeby způsobem, který je pro tvé věčné dobro. — Srovnej Žalm 145:16.