Rozhodli se pro bohulibý způsob života
Na oblastních sjezdech „Bohulibý způsob života“ bylo připraveno opravdu mnoho věcí pro ty, kdo chtějí sloužit Bohu. Jedna delegátka popisovala tento oblastní sjezd jako „překrásné období vyučování, povzbuzení a osvícení“.
JINÝ delegát řekl, že „tam bylo mnoho věcí k potěšení, k přemýšlení a k uplatnění“. Podívejme se tedy nyní přímo na program sjezdu.
Ježíš Kristus — Cesta, pravda a život
To byl námět prvního sjezdového dne. (Jan 14:6) V prvním proslovu bylo ukázáno, za jakým účelem jsme se na sjezdu shromáždili: abychom se dále učili poznávat nejlepší možný způsob života, totiž bohulibý způsob života. Jehova učí své ctitele, jak mají chodit po jeho cestách. Učí je to prostřednictvím Bible, ‚věrného a rozvážného otroka‘ a svatého ducha. (Matouš 24:45–47; Lukáš 4:1; 2. Timoteovi 3:16) Být vyučováni Svrchovaným Panovníkem vesmíru je opravdu velká výsada.
Hlavní proslov měl v souladu s námětem dne název „Kristovo výkupné — Boží způsob záchrany“. K tomu, aby si člověk osvojil bohulibý způsob života, je pro něj velmi důležité uznávat úlohu Ježíše Krista v Jehovově záměru. Řečník uvedl: „Bez výkupní oběti Ježíše Krista by žádný člověk, ať už věří čemukoli nebo koná jakékoli skutky, nemohl od Boha získat věčný život.“ Potom citoval Jana 3:16, kde je napsáno: „Bůh . . . tak velice miloval svět, že dal svého jediného zplozeného Syna, aby žádný, kdo v něj projevuje víru, nebyl zahuben, ale měl věčný život.“ Máme-li projevovat víru v Kristovu výkupní oběť, musíme získat přesné poznání pravdy. K tomu také patří, že svůj život zasvětíme Jehovovi, že své zasvěcení symbolizujeme křtem ve vodě a že budeme žít podle vzoru, který nám zanechal Ježíš Kristus. (1. Petra 2:21)
Odpolední program začal proslovem nazvaným „Cesta lásky nikdy neselhává“. Tento proslov mimo jiné obsahoval postupný rozbor jednotlivých veršů Pavlova podnětného popisu lásky, který je uveden v 1. Korinťanům 13:4–8. Posluchačům bylo připomenuto, že obětavá láska je poznávacím znakem křesťanství a že základní znaky uctívání, které Jehova schvaluje, jsou láska k Bohu a láska k bližnímu.
Pak následovalo třídílné sympozium nazvané „Rodiče, veďte své děti k bohulibému způsobu života“. Rodiče mohou svým dětem pomáhat, aby sloužily Bohu, jestliže jim dávají dobrý příklad ve čtení a studiu Božího slova. Mohou svým dětem vštěpovat pravdu pomocí pravidelného rodinného studia, pokud toto studium přizpůsobují potřebám rodiny. Dále je důležité dětem pomáhat, aby se zapojily do sborové činnosti a do kazatelské služby. Vychovávat děti v tomto ničemném světě tak, aby byly bohabojné, je sice náročný úkol, ale přináší to velkou odměnu.
Po tomto sympoziu následoval proslov „Ať vás Jehova utváří pro čestné použití“. Právě tak, jako hrnčíř tvaruje hliněnou nádobu, i Bůh tvaruje ty, kdo mu chtějí sloužit. (Římanům 9:20, 21) Dělá to pomocí rad obsažených v jeho Slově a prostřednictvím své organizace. Jehova nám pomůže, abychom plně využili své schopnosti, jestliže se dáme k dispozici, využijeme každé příležitosti a dovolíme mu, aby řídil naše kroky.
Pak následovala velmi přitažlivá část programu — „Misionářská služba“. Ve 148 zemích světa v současné době působí 2 390 křesťanských služebníků, kteří mají statut misionářů. Svou věrnou oddaností a horlivostí dávají znamenitý příklad, a jsou hluboce vděčni za výsadu, že mohou sloužit v zahraničí. Na mezinárodních sjezdech v této části programu vystoupili misionáři a vyprávěli o problémech a radostech misionářského života.
Poslední proslov prvního dne měl název „Existuje posmrtný život?“. Tuto otázku si lidstvo klade už celá tisíciletí. S tímto námětem si lámou hlavu lidé v každé společnosti. Údajných odpovědí na tu otázku je bezpočet a jsou stejně rozmanité jako zvyky a náboženské názory těch, kdo ty odpovědi předkládají. Lidé se však potřebují dozvědět pravdu.
Proto řečník oznámil, že vychází nová barevná 32stránková brožura Co se s námi stane, když zemřeme? Tato brožura vysvětluje původ nauky o nesmrtelnosti duše a ukazuje, jak se tato představa stala ústřední myšlenkou téměř všech náboženství, jež dnes ve světě existují. Jasně a působivě předkládá, co Bible říká o duši, o tom, proč umíráme, a co se s námi děje při smrti. Tato brožura také vysvětluje, jakou naději mají ti, kdo zemřeli, a ti, kdo žijí. Pro ty, kdo hledají pravdu, ať žijí kdekoli na světě, bude tato publikace velmi prospěšná.
Přísně dbejte na to, jak chodíte
To byl velmi vhodný námět druhého sjezdového dne. (Efezanům 5:15) Dopolední program byl zaměřen na kazatelskou službu a na úkol činit učedníky. Po rozboru denního textu program pokračoval proslovem „Pomáhejme lidem nastoupit cestu k životu“. Při této naléhavé práci si musíme zachovat kladný postoj a uznávat, že oznamovat pravdu jiným lidem je výsada i povinnost. Většina lidí v prvním století našeho letopočtu Boží slovo odmítala. Avšak ti, „kdo byli správně nakloněni k věčnému životu, se stali věřícími“ navzdory odporu. (Skutky 13:48, 50; 14:1–5) Dnes je podobná situace. I když mnozí lidé biblickou pravdu odmítají, my stále pátráme po těch, kdo by mohli reagovat příznivě. (Matouš 10:11–13)
Další proslov se zabýval problémem, jak jiným lidem předat poselství života. Dnes je obtížnější zastihnout lidi doma, a proto musíme být svědomití a vynalézaví, chceme-li se s poselstvím o Království dostat k co možná nejvíce lidem. V mnoha zemích zvěstovatelé dobré zprávy dosahují pěkných výsledků tím, že vydávají svědectví telefonem a v obvodu s obchody a podniky, a tak se dostávají k těm, s nimiž je jinak nesnadné se setkat.
Proslov s názvem „Čiňme učedníky a vyučujme je vše, co Kristus přikázal“ se zaměřoval na to, že je důležité, abychom ve své službě získávali obratnost. Svou schopnost vyučovat zlepšujeme tím, že se učíme od jiných křesťanů a že využíváme vynikající školení, které dostáváme na sborových shromážděních. Když ve svém vyučování získáme obratnost, pocítíme větší radost a uspokojení ze své práce, která lidem pomáhá poznat biblickou pravdu.
Dopolední program skončil proslovem o významu zasvěcení a křtu. Řečník mimo jiné vyjádřil myšlenku, že budeme-li zcela důvěřovat Bohu a opravdově usilovat o to, abychom činili jeho vůli, Jehova nám bude žehnat a bude nás podporovat. Moudrý muž napsal: „Všímej si [Boha] na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ (Přísloví 3:6) Samotný křest byl radostnou událostí a jedním z vrcholných bodů sjezdového programu a bylo z něj vidět, že mnozí lidé začínají žít bohulibě.
Odpolední program po polední přestávce byl zahájen proslovem „Služme s vyhlídkou na věčný život“. Božím záměrem bylo, aby na zemi žili poslušní lidé, kteří mu budou věčně sloužit, a tento záměr se uskuteční. Je tedy velmi vhodné, že své myšlenky, plány i naděje zaměřujeme na to, že budeme sloužit Jehovovi s ohledem na věčnost. Chceme pevně chovat v mysli „Jehovův den“, a proto je také nesmírně důležité, abychom nezapomínali, že naším cílem je sloužit Jehovovi po celou věčnost. (2. Petra 3:12) To, že přesně nevíme, kdy Ježíš vykoná Boží pomstu, nás udržuje v bdělosti a denně nám dává příležitost dokázat, že Jehovovi sloužíme z nesobeckých pohnutek.
Dva následující proslovy pojednávaly o 4. kapitole Pavlova dopisu Efezanům. Kromě jiného se tam rozebíralo, jak jsou pro nás prospěšné „dary v podobě lidí“, muži, kteří splňují potřebné požadavky a kteří byli jmenováni svatým duchem. Tito starší nám dávají rady a pokyny k našemu duchovnímu užitku. V tomto inspirovaném dopise Pavel také křesťany vyzývá, aby oblékli „novou osobnost“. (Efezanům 4:8, 24) K bohulibé osobnosti patří takové vlastnosti, jako je soucit, laskavost, poníženost mysli, mírnost, trpělivost a láska. (Kolosanům 3:12–14)
Námětem dalšího proslovu bylo: Máme-li přísně dbát na to, jak chodíme, musíme se také zachovávat neposkvrnění od světa. Je nutné udržet si vyrovnanost, pokud jde o výběr zábavy, o společenskou činnost a o zájem o hmotné věci. Jestliže uplatňujeme radu z Jakuba 1:27, abychom se zachovávali neposkvrnění od světa, máme čisté postavení před Bohem a čisté svědomí. Můžeme také žít smysluplně a získáme pokoj, duchovní blahobyt a vynikající přátele.
Následovalo třídílné sympozium „Mladí, žijte bohulibě“. Mladí lidé vědí, že Bůh je miluje a že si váží jejich snahy držet se čistého uctívání, a proto by měli cvičit svou vnímavost, aby Jehovovi stále věrně sloužili. Vnímavost si člověk například rozvíjí tím, že denně čte Boží slovo a rozjímá o něm. Pokud to děláme, můžeme poznávat Jehovovy cesty. (Žalm 119:9–11) Mladý člověk si vnímavost rozvíjí také tím, že přijímá rozumné rady od svých rodičů, od sborových starších a z publikací Společnosti. Jestliže mladí lidé používají svou vnímavost správně, mohou se ubránit takovým věcem, jako je příliš velký zájem o hmotný majetek, nečistá mluva a přemíra rekreace, kterými se vyznačuje tento svět odcizený Bohu. Budou-li mladí i letití lidé žít bohulibě, jejich život může být opravdu úspěšný.
Posledním proslovem tohoto dne byl proslov „Osobnost a cesty našeho Stvořitele“. Řečník upozornil na to, že miliardy lidí Stvořitele neznají, a potom řekl: „Skutečný smysl života souvisí s tím, že poznáme Stvořitele, našeho Boha, poznáme jeho osobnost a přizpůsobíme svůj život jeho cestám. . . . O našem světě a o nás existují fakta, která můžeme použít, když chceme lidem pomoci, aby uznali Stvořitele a ve spojitosti s ním našli smysl života.“ Potom řečník hovořil o dokladech, které poukazují na existenci moudrého a láskyplného Stvořitele. Tento proslov vyvrcholil uveřejněním nové knihy — Existuje Stvořitel, který se o vás stará?
„To je ta cesta. Choďte po ní“
To byl námět třetího sjezdového dne. (Izajáš 30:21) Program začal třemi proslovy, které tvořily zajímavé sympozium zaměřené na Ezekielovo vidění chrámu. Toto vidění má velký význam pro dnešní Boží ctitele, protože se týká i čistého uctívání v dnešní době. Klíčem k porozumění tomuto vidění je to, že Jehovův velký duchovní chrám představuje Boží uspořádání pro čisté uctívání. Když byly postupně rozebírány jednotlivé rysy tohoto vidění, posluchači přemýšleli, jak svou činností podporují práci, kterou vykonávají láskyplní dozorci z pomazaného ostatku a také budoucí členové třídy náčelníka.
Později dopoledne byla předvedena poutavá biblická dramatizace, ve které někteří účinkující vystupovali v dobových kostýmech. Dramatizace měla název „Zařaďte do svého rodinného života každodenní čtení Bible!“. Byla v ní pěkně vykreslena víra a odvaha tří Hebrejců, kteří odmítli klanět se před zlatou sochou postavenou babylónským králem Nebukadnecarem. Cílem této dramatizace bylo ukázat, že Bible je nejen starověká historická kniha, ale že její rady jsou i dnes prospěšné jak pro mladistvé, tak pro dospělé.
V odpoledním programu byl vyhrazen čas na veřejnou přednášku „Jediná cesta k věčnému životu“. Řečník postupně objasnil, jak se stalo, že lidstvo upadlo do hříchu a smrti, a přednášku ukončil podnětnými slovy: „Námětem tohoto sjezdového dne byla slova z Izajáše, 30. kapitoly a 21. verše. Píše se tam: ‚Tvé vlastní uši uslyší za tebou slovo, jež říká: „To je ta cesta. Choďte po ní“, v případě, že byste měli jít doprava, nebo v případě, že byste měli jít doleva.‘ Jak tento hlas můžeme slyšet? Tím, že nasloucháme Božímu slovu, svaté Bibli, a tím, že se řídíme pokyny, které nám prostřednictvím svého Slova a své novodobé křesťanské organizace dává Vznešený učitel, Jehova Bůh. Právě to je ta jediná cesta k věčnému životu.“
Pak bylo předneseno shrnutí studijního článku ze Strážné věže, který byl určen pro daný týden, a následoval závěrečný proslov nazvaný „Choďte i nadále po Jehovových cestách“. V tomto proslovu byly zčásti zopakovány hlavní myšlenky z celého programu. Potom řečník předložil rezoluci vyjadřující rozhodnutí účastníků sjezdu, že chtějí nadále žít bohulibě.
Rezoluce byla zakončena těmito burcujícími slovy: „Jsme přesvědčeni, že žít podle biblických zásad, rad a napomenutí je dnes ten nejlepší způsob života a je to také znamenitý základ pro budoucnost, abychom se pevně chopili skutečného života. Tuto rezoluci však přijímáme především proto, že celým srdcem, celou duší, myslí a silou milujeme Jehovu Boha!“ Všichni přítomní potvrdili svůj souhlas zvučným „Ano“.
[Rámeček a obrázek na straně 8]
Existuje Stvořitel, který se o vás stará?
Nová kniha, která má tento název, předkládá přesvědčivé doklady o existenci Stvořitele, Jehovy, a pojednává o jeho vlastnostech. Tato kniha je určena zejména pro lidi s vyšším vzděláním, kteří však nevěří v Boha. Tato 192stránková kniha také prohloubí víru těch lidí, kteří již v Boha věří, a posílí jejich ocenění pro Boží osobnost a jeho cesty.
Kniha Existuje Stvořitel, který se o vás stará? je především určena pro nevěřící čtenáře. Přesněji řečeno pojednává o tom, jak nejnovější vědecké objevy a názory potvrzují existenci Stvořitele. Obsahuje například kapitoly: „Jak může váš život získat hlubší smysl?“, „Spor o to, jak vznikl vesmír“ a „Jste opravdu jedineční!“. Další kapitoly pojednávají o tom, proč si můžeme být jisti, že Bible je inspirována Bohem. Nová kniha také poskytuje celkový přehled o Bibli, která odhaluje osobnost a cesty našeho Stvořitele. Tato kniha nejen popisuje, proč Bůh připustil tolik utrpení, ale také vysvětluje, jak Bůh toto utrpení navždy ukončí.
[Obrázky na straně 7]
Mnoho lidí bylo pokřtěno
[Obrázky na straně 7]
Novou brožuru zveřejnil A. D. Schroeder, člen vedoucího sboru svědků Jehovových
[Obrázky na straně 8 a 9]
Poutavá dramatizace povzbuzovala ke každodennímu čtení Bible