Pomáhejme lidem, aby se přiblížili k Jehovovi

„Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.“ (JAN 14:6)

1. Jaký příkaz dal vzkříšený Ježíš svým učedníkům a jaké výsledky přináší to, že svědkové Jehovovi Ježíšův příkaz poslouchají?

JEŽÍŠ KRISTUS přikázal svým následovníkům, aby ‚činili učedníky z lidí všech národů a křtili je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha‘. (Matouš 28:19) V uplynulých deseti letech poskytli svědkové Jehovovi více než třem milionům lidí pomoc, aby poznali Boha. Za čas se tito lidé dali pokřtít, čímž symbolizovali, že svůj život zasvěcují Bohu a činění jeho vůle. Velmi nás těší, že můžeme lidem pomáhat, aby se přiblížili k Bohu. (Jakub 4:8)

2. K čemu dochází, přestože se dává pokřtít mnoho nových učedníků?

² V některých zemích se dává pokřtít mnoho nových učedníků, ale vzrůst v počtu zvěstovatelů Království tomu neodpovídá. Musíme pochopitelně počítat s těmi, kdo zemřeli. Roční úmrtnost je totiž asi 1 procento. V několika posledních letech však nezanedbatelný počet křesťanů z nějakého důvodu odpadl. Proč se to stalo? Tento článek i ten následující pojednávají o tom, jak se lidé mohou přiblížit k Jehovovi, a o tom, proč někteří mohou odpadnout.

Účel naší kazatelské činnosti

3. (a) V jakém smyslu je poslání, kterým byli pověřeni Ježíšovi učedníci, stejné jako poslání anděla, o němž se mluví ve Zjevení 14:6? (b) Jakým způsobem je možné účinně vzbudit v lidech zájem o poselství o Království, ale co je problémem?

³ Dnes, v ‚čase konce‘ mají Ježíšovi učedníci pověření šířit „pravé poznání“, jež souvisí s ‚touto dobrou zprávou o království‘. (Daniel 12:4; Matouš 24:14) Mají stejné poslání jako anděl, který má „věčnou dobrou zprávu, aby ji oznamoval jako radostnou zvěst těm, kdo bydlí na zemi, a každému národu a kmenu a jazyku a lidu“. (Zjevení 14:6) Tento svět je však velmi zaujat běžnými pozemskými záležitostmi, a proto obvykle nejúčinnějším způsobem, jak vzbudit u lidí zájem o Boží Království a pomoci jim přiblížit se k Jehovovi, je mluvit s nimi o naději na věčný život na rajské zemi. To lze snadno pochopit. Nicméně ti, kdo jsou s Božím lidem spojeni jen proto, aby získali přístup do ráje, nestojí pevně na úzké cestě, která vede k životu. (Matouš 7:13, 14)

4. Co je podle slov Ježíše a podle slov anděla letícího uprostřed nebe účelem našeho kazatelského díla?

⁴ Ježíš prohlásil: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ (Jan 17:3) Anděl letící uprostřed nebe oznamuje „věčnou dobrou zprávu“ a obyvatelům země říká: „Bojte se Boha a oslavujte jej, protože přišla hodina jeho soudu, a proto uctívejte Toho, který udělal nebe a zemi a moře a prameny vod.“ (Zjevení 14:7) Základním účelem kázání dobré zprávy je tedy pomoci lidem, aby se prostřednictvím Krista Ježíše přiblížili k Jehovovi.

Naše úloha v Jehovově díle

5. Které výroky Pavla a Ježíše ukazují, že dílo, jež konáme, není naše, ale Jehovovo?

⁵ Když apoštol Pavel psal pomazaným spolukřesťanům, zmínil se o ‚službě smíření‘ a napsal, že na základě výkupní oběti Ježíše Krista Bůh se sebou smiřuje lidi. Pavel řekl, že to je tak, „jako by Bůh skrze nás snažně prosil“, a že my „jako zástupci Krista prosíme: ‚Smiřte se s Bohem.‘ “ To je skutečně povzbudivá myšlenka. Ať už tedy patříme k pomazaným ‚vyslancům, kteří zastupují Krista‘, nebo jsme zplnomocněnci s pozemskou nadějí, nikdy bychom neměli zapomenout, že se jedná o Jehovovo, nikoli o naše dílo. (2. Korinťanům 5:18–20) Opravdu, je to Bůh, kdo přitahuje a vyučuje lidi, kteří přicházejí ke Kristu. Ježíš řekl: „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v posledním dnu. V Prorocích je napsáno: ‚A všichni budou vyučováni Jehovou.‘ Každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně.“ (Jan 6:44, 45)

6. Jaké předběžné kymácení národy Jehova provádí a kdo zároveň nachází útočiště v jeho ‚domě‘ uctívání?

⁶ Jak ale v těchto posledních dnech Jehova k sobě přitahuje lidi a otevírá jim „dveře víry“? (Skutky 14:27, Reference Bible, poznámka pod čarou; 2. Timoteovi 3:1) Dělá to zejména tak, že nechává své svědky ohlašovat poselství záchrany a také poselství soudu nad tímto ničemným systémem věcí. (Izajáš 43:12; 61:1, 2) Toto celosvětové dílo ohlašování způsobuje mezi národy chvění, což je předzvěstí toho, že na základě soudu brzy nastane zničení. Zároveň jsou však z tohoto systému vyváděni lidé, kteří jsou „drahocenní“ v Jehovových očích, a ti nacházejí útočiště v ‚domě‘ pravého uctívání. Jehova tak splňuje svá prorocká slova, která zapsal Ageus: „Budu kymácet všemi národy, a žádoucí věci všech národů vejdou; a naplním tento dům slávou.“ (Ageus 2:6, 7, Reference Bible, poznámka pod čarou; Zjevení 7:9, 15)

7. Jak Jehova otevírá srdce lidí a jak je přitahuje k sobě a ke svému Synovi?

⁷ Jehova těmto lidem, kteří se ho bojí — ‚skvostům všech národů‘ —, otevírá srdce, aby ‚věnovali pozornost tomu, o čem mluví‘ jeho svědkové. (Ageus 2:7, Heger; Skutky 16:14) Stejně jako v prvním století, i dnes Jehova někdy používá své anděly, aby vedli jeho svědky k upřímným lidem, kteří k němu volají o pomoc. (Skutky 8:26–31) Postupně, jak se dozvídají o nádherných opatřeních, která pro ně Bůh učinil prostřednictvím svého Syna, Ježíše Krista, jsou tito lidé přitahováni k Jehovovi jeho láskou. (1. Jana 4:9, 10) Ano, Bůh k sobě a ke svému Synovi přitahuje lidi svou „milující laskavostí“ neboli „věrně oddanou láskou“. (Jeremjáš 31:3, Reference Bible, poznámka pod čarou)

Koho Jehova přitahuje?

8. Jaký druh lidí Jehova přitahuje?

⁸ Jehova k sobě a ke svému Synovi přitahuje ty, kdo Jehovu hledají. (Skutky 17:27) K nim patří lidé, kteří „vzdychají a sténají nad všemi odpornými věcmi, které se dějí“ nejen v křesťanstvu, ale vlastně po celém světě. (Ezekiel 9:4) „Uvědomují [si] svou duchovní potřebu.“ (Matouš 5:3) Jsou skutečně ‚mírnými [‚pokornými‘, Reference Bible, poznámka pod čarou] země‘, kteří budou věčně žít na rajské zemi. (Sefanjáš 2:3)

9. Jak může Jehova poznat, zda jsou lidé „správně nakloněni k věčnému životu“, a jak tyto lidi přitahuje?

⁹ Jehova vidí, co je v srdci člověka. Král David řekl svému synu Šalomounovi: „Jehova . . . zkoumá všechna srdce a rozeznává každý sklon myšlenek. Jestliže po něm budeš pátrat, dá se ti najít.“ (1. Paralipomenon 28:9) Podle toho, jaký je stav srdce určitého člověka a jaký je jeho duch neboli převládající postoj, může Jehova poznat, zda je pravděpodobné, že tento člověk bude reagovat na Boží opatření, jež vedou k odpuštění hříchů a k naději na věčný život v Božím spravedlivém novém systému. (2. Petra 3:13) Jehova k sobě a ke svému Synovi přitahuje ‚všechny, kdo jsou správně nakloněni k věčnému životu‘, a tito lidé se ‚stávají věřícími‘. Jehova to dělá prostřednictvím svého Slova, které káží a vyučují jeho svědkové. (Skutky 13:48)

10. Z čeho je zřejmé, že v souvislosti s tím, že Jehova k sobě některé lidi přitahuje a jiné ne, nelze mluvit o předurčení?

¹⁰ Dá se snad v souvislosti s tím, že Jehova k sobě některé lidi přitahuje a jiné ne, mluvit o určité formě předurčení? Rozhodně ne! To, že Bůh k sobě lidi přitahuje, závisí na tom, zda oni sami po tom touží. Jehova respektuje jejich svobodnou vůli. Obyvatelům země dává dnes stejnou možnost volby, jakou předložil před 3 000 lety Izraelitům. Tehdy Mojžíš řekl: „Já ti dnes předkládám život a dobré, a smrt a špatné. . . . Dnes proti vám opravdu beru za svědky nebesa a zemi, že jsem ti předložil život a smrt, požehnání a zlořečení; a vyvolíš si život, abys zůstal naživu ty a tvé potomstvo, tím, že budeš milovat Jehovu, svého Boha, tím, že budeš naslouchat jeho hlasu, a tím, že se ho přidržíš; je totiž tvým životem a délkou tvých dnů.“ (5. Mojžíšova 30:15–20)

11. Jak si Izraelité měli zvolit život?

¹¹ Povšimněme si, že si Izraelité měli život zvolit ‚tím, že by milovali Jehovu, svého Boha, tím, že by naslouchali jeho hlasu, a tím, že by se ho přidrželi‘. V době, kdy tato slova byla pronesena, izraelský národ ještě neměl ve vlastnictví Zaslíbenou zemi. Izraelité tábořili na Moabských pláních a chystali se překročit Jordán a vstoupit na území Kanaánu. Bylo přirozené, že své myšlenky obraceli k „dobré a prostorné“ zemi, ‚která oplývala mlékem a medem‘ a kterou měli brzy obdržet, ale uskutečnění jejich snů bylo závislé na tom, zda milují Jehovu, zda naslouchají jeho hlasu a zda se Jehovy přidržují. (2. Mojžíšova 3:8) Mojžíš to jasně vyjádřil těmito slovy: „Jestliže budeš naslouchat přikázáním Jehovy, svého Boha, která ti dnes přikazuji, takže budeš milovat Jehovu, svého Boha, chodit po jeho cestách a dodržovat jeho přikázání a jeho ustanovení a jeho soudcovská rozhodnutí, potom zcela jistě zůstaneš naživu a budeš se množit a Jehova, tvůj Bůh, ti požehná v zemi, do které jdeš, abys ji vzal do vlastnictví.“ (5. Mojžíšova 30:16)

12. Co bychom se z příkladu Izraelitů měli naučit, pokud jde o naše kazatelské a vyučovací dílo?

¹² Neměli bychom si snad z uvedených myšlenek vzít poučení vzhledem ke kazatelskému a vyučovacímu dílu, které se vykonává v tomto čase konce? Jistě myslíme na budoucí ráj na zemi a mluvíme o něm v naší službě. Nicméně nikdo — ani my, ani učedníci, které činíme — nezažije splnění tohoto slibu, pokud Bohu slouží ze sobeckých důvodů. Podobně jako Izraelité se musíme všichni, tedy my i ti lidé, které vyučujeme, naučit ‚milovat Jehovu, naslouchat jeho hlasu a přidržet se ho‘. Když na to při naší službě budeme pamatovat, budeme vlastně s Bohem spolupracovat na tom, jak k sobě přitahuje lidi.

Boží spolupracovníci

13, 14. (a) Jak se podle slov v 1. Korinťanům 3:5–9 stáváme Božími spolupracovníky? (b) Komu patří chvála za vzrůst a proč?

¹³ Pavel přirovnal spolupráci s Bohem k obdělávání pole. Napsal: „Co je tedy Apollos? Ano, co je Pavel? Služebníci, jejichž prostřednictvím jste se stali věřícími, právě jak Pán každému dopřál. Já jsem sázel, Apollos zaléval, ale Bůh působil vzrůst; takže ten, kdo sází, není nic, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, který působí vzrůst. Kdo tedy sází a kdo zalévá, jsou jedno, ale každý obdrží svou vlastní odměnu podle své vlastní namáhavé práce. Jsme totiž Boží spolupracovníci. Vy jste Boží obdělávané pole.“ (1. Korinťanům 3:5–9)

¹⁴ Jakožto Boží spolupracovníci musíme do srdce lidí věrně sázet „slovo o království“ a pak každý projevený zájem zalévat dobře připravenými opětovnými návštěvami a biblickými studii. Jestliže půda, tedy srdce, je dobrá, pak Jehova udělá svůj díl práce tím, že způsobí, aby ze semene biblické pravdy vyrostla plodící rostlina. (Matouš 13:19, 23) Jehova pak tohoto člověka přitáhne k sobě a ke svému Synovi. V konečném důsledku je tedy každý vzrůst v počtu zvěstovatelů Království způsoben dílem, které Jehova vykonal v srdci lidí — tím, že nechal vyrůst semena pravdy, a tím, že tyto lidi přitáhl k sobě a ke svému Synovi.

Stavební dílo, které vydrží

15. Jaké přirovnání použil Pavel, aby ukázal, jak můžeme ostatním lidem pomáhat, aby si budovali svou víru?

¹⁵ Ze vzrůstu máme velkou radost, ale zároveň si upřímně přejeme, aby lidé dál milovali Jehovu, naslouchali jeho hlasu a přidrželi se ho. Jsme smutní, když vidíme, jak někteří křesťané ochládají a nakonec odpadnou. Mohli bychom snad udělat něco pro to, abychom tomu předešli? V jiném svém přirovnání Pavel ukazuje, jak můžeme ostatním lidem pomáhat, aby pěstovali víru. Pavel píše: „Žádný člověk . . . nemůže položit jiný základ než ten, který je položen, jenž je Ježíš Kristus. A jestliže však někdo staví na ten základ zlato, stříbro, drahokamy, dříví, seno, slámu ze strniště, dílo každého vyjde najevo, neboť den je ukáže, protože bude zjeveno prostřednictvím ohně; a ohněm se prokáže, jakého druhu je dílo každého.“ (1. Korinťanům 3:11–13)

16. (a) V čem se liší dvě přirovnání, která použil Pavel? (b) Jak by se mohlo stát, že by se naše stavební dílo neprokázalo jako vyhovující nebo jako ohnivzdorné?

¹⁶ V přirovnání, v němž Pavel mluví o poli, je růst závislý na pečlivém sázení, pravidelném zalévání a na Božím požehnání. Ve druhém přirovnání apoštola Pavla je zdůrazněno, jakou odpovědnost za výsledek stavebního díla má křesťanský služebník. Stavěl na spolehlivém základu a použil kvalitní materiály? Pavel varuje: „Ať každý stále bdí, jak . . . staví.“ (1. Korinťanům 3:10) Možná jsme někomu vyprávěli o naději na věčný život v ráji a tím jsme vzbudili jeho zájem. Soustřeďujeme se však při vyučování pouze na základní poznání Písma a pak klademe důraz hlavně na to, co je třeba dělat, abychom získali věčný život? Mohlo by se snad naše vyučování omezovat pouze na myšlenku: ‚Chcete-li žít navždy v ráji, musíte studovat, chodit na shromáždění a podílet se na kazatelském díle?‘ Pokud to tak děláme, pak víru toho, s nímž studujeme, nestavíme na pevném základu. A to, co stavíme, možná nevydrží v ohni zkoušek nebo to neobstojí v závodě s časem. Kdybychom se lidi snažili k Jehovovi přitáhnout pouze nadějí na život v ráji výměnou za několik let služby pro něho, bylo by to stejné jako stavět dům ze ‚dříví, sena a slámy‘.

Povzbuzujme lidi k lásce k Bohu a Kristu

17, 18. (a) Co je nezbytné, jestliže si má člověk uchovat pevnou víru? (b) Jak můžeme ostatním lidem pomoci, aby Kristus přebýval v jejich srdci?

¹⁷ Má-li víra zůstat pevná, musí být založena na osobním vztahu k Jehovovi Bohu, a to prostřednictvím Ježíše Krista. Jakožto nedokonalí lidé můžeme tento pokojný vztah k Bohu získat jedině prostřednictvím jeho Syna. (Římanům 5:10) Pamatujme na to, co řekl Ježíš: „Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne.“ Chceme-li ostatním lidem pomoci vybudovat víru, pak „žádný člověk . . . nemůže položit jiný základ než ten, který je položen, jenž je Ježíš Kristus“. Co to znamená? (Jan 14:6; 1. Korinťanům 3:11)

¹⁸ Stavět na Kristu jako na základu znamená vyučovat tak, aby si zájemce vypěstoval k Ježíšovi hlubokou lásku na základě přesného poznání jeho úlohy Výplatce, Hlavy sboru, láskyplného Velekněze a panujícího Krále. (Daniel 7:13, 14; Matouš 20:28; Kolosanům 1:18–20; Hebrejcům 4:14–16) To znamená, že bychom se měli snažit, aby Ježíš byl pro zájemce tak skutečný, že by vlastně přebýval v jejich srdci. Naše modlitby za ně by se měly podobat prosebné žádosti, kterou Pavel přednesl za křesťany v Efezu. Napsal: „Klekám na kolena před Otcem, . . . aby vám . . . dopřál, . . . aby Kristus prostřednictvím vaší víry přebýval s láskou ve vašem srdci; abyste byli zakořeněni a pevně založeni.“ (Efezanům 3:14–17)

19. K čemu by mělo vést to, že v srdci zájemců budujeme lásku ke Kristu, ale co je musíme učit?

¹⁹ Jestliže stavíme tak, že v srdci zájemců roste láska ke Kristu, povzbudí se tím zákonitě i jejich láska k Jehovovi Bohu. Láska, city a soucit Ježíše jsou věrným odrazem Jehovových vlastností. (Matouš 11:28–30; Marek 6:30–34; Jan 15:13, 14; Kolosanům 1:15; Hebrejcům 1:3) Jestliže tedy lidé poznají Ježíše a získají k němu lásku, pak také poznají a zamilují si Jehovu.a (1. Jana 4:14, 16, 19) Musíme zájemce učit, že za vším, co Kristus udělal pro lidstvo, stojí Jehova a že jsme tedy povinni vzdávat mu díky a chválu a uctívat ho jako ‚Boha naší záchrany‘. (Žalm 68:19, 20; Izajáš 12:2–5; Jan 3:16; 5:19)

20. (a) Jak můžeme lidem pomoci, aby se přiblížili k Bohu a k jeho Synovi? (b) O čem bude pojednávat příští článek?

²⁰ Jakožto Boží spolupracovníci pomáhejme lidem přiblížit se k Bohu a jeho Synovi a pomáhejme jim, aby ve svém srdci pěstovali lásku a víru. Jehova se tak pro ně stane skutečnou osobou. (Jan 7:28) Prostřednictvím Krista si budou moci vytvořit důvěrný vztah k Bohu, Boha si zamilovat a přidržet se ho. Když mu budou sloužit z lásky, nestanoví si pro svou službu žádné časové omezení, ale budou projevovat víru v to, že se Jehovovy nádherné sliby v patřičném čase splní. (Nářky 3:24–26; Hebrejcům 11:6) Zatímco však ostatním lidem pomáháme, aby pěstovali víru, naději a lásku, musíme sami budovat svou víru, aby jako pevná loď dokázala odolat silným bouřím. O tom bude pojednávat následující článek.

[Poznámka pod čarou]

Pro zopakování

◻ Jakým způsobem často probudíme v lidech zájem o poselství o Království, ale jaké nebezpečí existuje?

◻ Jaké lidi Jehova přitahuje k sobě a ke svému Synovi?

◻ Na čem záviselo, zda Izraelité vstoupí do Zaslíbené země, a co se z toho můžeme naučit?

◻ Jaká je naše úloha, pokud jde o pomoc lidem, aby se přiblížili k Jehovovi a jeho Synovi?

[Obrázek na straně 10]

I když lidem předkládáme naději na věčný život v ráji, je naším hlavním cílem pomoci jim, aby se přiblížili k Jehovovi

[Obrázky na straně 13]

Naše opětovné návštěvy mohou být velmi účinné, jestliže se na ně dobře připravujeme