Zásady si můžete vybrat

JSTE zásadovým člověkem? Nebo se vám zdá, že mravní zásady jsou už do jisté míry pouhým přežitkem minulosti? Každý se řídí nějakými zásadami, které považuje za důležité. Zásada může být definována jako „osobní systém pravidel správného jednání“. Zásadami se řídíme při svém každodenním rozhodování a na základě zásad se také rozhodujeme, kterým směrem se v životě vydáme. Zásady mohou sloužit jako kompas.

Ježíš například nabádal své následovníky, aby se drželi Zlatého pravidla, které je uvedeno u Matouše 7:12: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim.“ Následovníci Konfucia zachovávají zásady označované výrazy li a žen, které se vztahují na vlastnosti, jako je například laskavost, pokora, úcta a loajalita. Ovšem i lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, mají určité pořadí hodnot nebo určitá vodítka, jimiž se řídí ve svém chování.

Jaké zásady si vybrat?

Je však třeba si uvědomit, že zásady mohu být jak dobré, tak špatné. Například stále více lidí podléhá egocentrismu — zaujímají totiž postoj, který se přibližně v posledních deseti letech vyjadřuje slovy „nejdřív já“. Mnozí možná tento výraz neznají nebo se domnívají, že se na ně nevztahuje, ale jakmile se ve svém chování přestanou řídit vysokými měřítky, uchýlí se k jednání podle zásady „nejdřív já“. Bez ohledu na to, jak se tomuto postoji říká, je egocentrismus projevem sobectví a často je spojen s primitivním hmotařstvím. „Máme jen dvě zásady,“ prohlásil jeden vysoký představitel jisté televizní společnosti v Číně. „Jedna je uspokojit poptávku. Druhá je vydělat peníze.“

Egocentrismus může působit jako magnet. A jak magnet působí na kompas? Když jsou vedle sebe, střelka kompasu ukazuje nesprávným směrem. Stejně se může zhroutit i morální kompas člověka neboli jeho soubor zásad správného chování, jestliže člověk podlehne egocentrismu a všechno ostatní se pak musí podřídit jeho vlastním touhám.

Překvapí vás, že egocentrismus není nic nového? Takový přístup k životu se projevil už v zahradě Eden, když naši první předkové opustili morální měřítko, které určil náš Stvořitel. Tím se změnil jejich morální kompas. Lidé jakožto potomci Adama a Evy jsou zatíženi stejným postojem k životu — jen s tím rozdílem, že se mu dnes říká egocentrismus. (1. Mojžíšova 3:6–8, 12)

Šíření tohoto postoje můžeme pozorovat zejména v době, kterou Bible prorocky označuje jako ‚poslední dny‘, jako „kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat“. Mnozí lidé ‚milují sami sebe‘. Není divu, že jsme vystaveni tlaku, abychom tento egocentrický postoj napodobovali. (2. Timoteovi 3:1–5)

Možná budete souhlasit s tím, co napsal do jedné evropské odbočky svědků Jehovových mladý muž jménem Olaf. Uvedl: „Je velmi obtížné, zejména pro nás mladé, abychom zůstali morálně bezúhonní. Prosím, dále nám připomínejte, že je nutné přidržovat se biblických zásad.“

Olaf vyjádřil rozumný názor. Bez ohledu na to, zda jsme mladí nebo staří, Boží zásady nám mohou pomoci zachovávat vysoká měřítka chování. Mohou nám také pomoci odolávat egocentrismu, ať se mu říká jakkoli. Pokud byste se rádi dozvěděli víc o tom, jak vám biblické zásady mohou skutečně pomoci, zamyslete se prosím nad následujícím článkem.

[Obrázky na straně 4]

Mnozí lidé se dnes vůbec nestarají o to, co potřebují druzí