Dělejme duchovní pokroky tím, že následujeme Pavlův příklad
„Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil, zachoval jsem víru.“ (2. TIM. 4:7)
1, 2. Jaké změny ve svém životě udělal Saul z Tarsu a které důležité činnosti se začal věnovat?
BYL inteligentní a rozhodný. Choval se však „v souladu s touhami svého těla“. (Ef. 2:3) Později označil sám sebe za ‚rouhače a pronásledovatele a nestoudného muže‘. (1. Tim. 1:13) Tím člověkem byl Saul z Tarsu.
2 Během doby Saul udělal v životě zásadní změny. Zanechal svého dřívějšího způsobu jednání a začal usilovně pracovat na tom, aby ‚nehledal svou vlastní výhodu, ale výhodu mnohých‘. (1. Kor. 10:33) Stal se jemným a projevoval něžnou náklonnost těm, které předtím pronásledoval. (Přečti 1. Tesaloničanům 2:7, 8.) Napsal: „Stal jsem se . . . služebníkem.“ A dodal: „Mně, menšímu než nejmenší ze všech svatých, byla dána tato nezasloužená laskavost, abych oznamoval národům dobrou zprávu o Kristově nevystižitelném bohatství.“ (Ef. 3:7, 8)
3. V čem nám může pomoci, když budeme studovat Pavlovy dopisy a záznam o jeho službě?
3 Saul, známý také jako Pavel, udělal vynikající duchovní pokroky. (Sk. 13:9) Když budeme studovat Pavlovy dopisy i záznam o jeho službě a pak budeme jeho příklad víry napodobovat, můžeme si být jisti, že se urychlí i náš duchovní růst. (Přečti 1. Korinťanům 11:1; Hebrejcům 13:7.) Zamysleme se nad tím, jak nás Pavlův příklad může povzbudit k tomu, abychom měli pravidelné osobní studium, abychom rozvíjeli upřímnou lásku k lidem a abychom měli správný pohled sami na sebe.
Pavel měl ve zvyku studovat Písmo
4, 5. K čemu Pavlovi pomohlo osobní studium?
4 Pavel byl farizeus vychovaný ‚u Gamalielových nohou a byl poučován podle přísnosti Zákona předků‘, takže nějaké poznání Písma už měl. (Sk. 22:1–3; Fil. 3:4–6) Ihned po svém křtu „odešel . . . do Arábie“, možná do Syrské pouště nebo na nějaké místo na Arabském poloostrově, kde mohl v klidu rozjímat. (Gal. 1:17) Patrně chtěl přemýšlet o těch částech Písma, které dokazovaly, že Ježíš je Mesiáš. Také se chtěl připravit na práci, která ho čekala. (Přečti Skutky 9:15, 16, 20, 22.) Udělal si čas na to, aby rozjímal o duchovních věcech.
5 Poznání a porozumění Písma, které Pavel získal osobním studiem, mu umožnily vyučovat pravdu účinně. Například v synagoze v pisidské Antiochii nejméně pětkrát citoval z Hebrejských písem, aby dokázal, že Ježíš je Mesiáš. Na svaté spisy se při této příležitosti také několikrát odvolával. Tato biblická argumentace byla tak přesvědčivá, že „mnozí z Židů a proselytů, kteří uctívali Boha, následovali Pavla a Barnabáše“, aby se dozvěděli více. (Sk. 13:14–44) Když byl Pavel o několik let později v Římě, navštívila ho skupina místních Židů. Pavel „jim vydal důkladné svědectví o Božím království a . . . přesvědčoval [je] o Ježíšovi z Mojžíšova zákona i Proroků“. (Sk. 28:17, 22, 23)
6. Co Pavlovi pomohlo, aby během zkoušek zůstal duchovně silný?
6 Pavel nepřestal zkoumat Písmo a čerpat sílu z jeho inspirovaného obsahu ani během zkoušek. (Hebr. 4:12) Když byl před svou popravou vězněn v Římě, požádal Timotea, aby mu donesl „svitky“ a „pergameny“. (2. Tim. 4:13) Pravděpodobně se jednalo o části Hebrejských písem, které potřeboval k hlubokému studiu. Takové pravidelné osobní studium bylo nezbytné, aby zůstal pevný.
7. Jaký užitek můžeš mít z pravidelného studia Bible?
7 Díky pravidelnému studiu Bible a rozjímání duchovně porosteme. (Hebr. 5:12–14) O hodnotě Božího Slova žalmista napsal: „Zákon tvých úst je pro mne dobrý, a to více než tisíce kousků zlata a stříbra. Tvé přikázání mě činí moudřejším, než jsou moji nepřátelé, protože je moje na neurčitý čas. Před každou špatnou stezkou jsem zadržel svou nohu, abych dodržoval tvé slovo.“ (Žalm 119:72, 98, 101) Máš pravidelné osobní studium Bible? Čteš Bibli denně a přemýšlíš o tom, co čteš? Můžeš se tak připravit na to, k čemu tě Jehova v budoucnu použije.
Saul se naučil milovat lidi
8. Jak Saul jednal s těmi, kdo nepatřili k judaismu?
8 Předtím než se Saul stal křesťanem, byl horlivým zastáncem judaismu, ale měl jen malý zájem o lidi, kteří k tomuto náboženství nepatřili. (Sk. 26:4, 5) Přihlížel tomu, jak někteří Židé kamenují Štěpána, a souhlasil s tím. Štěpánovu popravu možná považoval za zasloužený trest a povzbudila ho, aby křesťany pronásledoval. (Sk. 6:8–14; 7:54–8:1) Inspirovaná zpráva uvádí: „Saul . . . začal jednat surově se sborem. Vpadal do jednoho domu za druhým, vyvlékal muže i ženy ven a předával je do vězení.“ (Sk. 8:3) ‚Šel tak daleko, že je pronásledoval i ve vzdálených městech.‘ (Sk. 26:11)
9. Která událost Saula přiměla, aby s druhými začal jednat jinak?
9 Když Saul cestoval do Damašku, aby tam pronásledoval Kristovy učedníky, objevil se mu Pán Ježíš. Jeho nadpřirozená záře Saula oslepila, takže zůstal odkázaný na pomoc druhých. Když Jehova použil Ananiáše, aby Saulovi vrátil zrak, měl už Saul k druhým lidem úplně jiný postoj. (Sk. 9:1–30) Potom, co se stal křesťanem, usilovně se snažil jednat se všemi lidmi tak jako Ježíš. To znamenalo, že se přestal chovat násilně a byl ‚pokojný vůči všem lidem‘. (Přečti Římanům 12:17–21.)
10, 11. Jak Pavel projevoval lidem lásku?
10 Pavel se nespokojil pouze s tím, že s druhými jednal pokojně, ale chtěl jim také projevovat upřímnou lásku. Právě to mu umožnila křesťanská služba. Na své první misionářské cestě kázal dobrou zprávu v Malé Asii. Navzdory prudkému odporu se Pavel a jeho spolupracovníci zaměřovali na to, aby pomáhali mírným lidem přijmout křesťanství. Znovu navštívili Lystru a Ikonion, i když se odpůrci v těchto městech předtím pokusili Pavla zabít. (Sk. 13:1–3; 14:1–7, 19–23)
11 Pavel a jeho spolupracovníci později hledali upřímné lidi v makedonském městě Filipy. Dobré zprávě naslouchala židovská proselytka Lydie, a stala se křesťankou. Městští úředníci dali Pavla a Sila zbít pruty a uvrhli je do vězení. Pavla to ale neodradilo a vydal svědectví žalářníkovi. On i jeho rodina se stali Jehovovými ctiteli a byli pokřtěni. (Sk. 16:11–34)
12. Co podnítilo nestoudného Saula, aby se z něj stal laskavý apoštol Ježíše Krista?
12 Proč Pavel přijal víru těch, které dříve pronásledoval? Co podnítilo tohoto nestoudného muže, aby se změnil v laskavého apoštola, který byl ochotný riskovat vlastní život, aby se druzí mohli dozvědět pravdu o Bohu a Kristu? Sám Pavel to vysvětlil: „Bůh, který mě . . . povolal . . . prostřednictvím své nezasloužené laskavosti, uznal za dobré zjevit svého Syna ve spojitosti se mnou.“ (Gal. 1:15, 16) Timoteovi napsal: „Bylo [mi] projeveno milosrdenství proto, aby prostřednictvím mne, jako nejpřednějšího případu, Kristus Ježíš mohl projevit celou svou trpělivost jako příklad pro ty, kdo na něm založí svou víru pro věčný život.“ (1. Tim. 1:16) Jehova Pavlovi prokázal nezaslouženou laskavost a milosrdenství tím, že mu odpustil. Právě to Pavla podnítilo, aby kázal druhým dobrou zprávu a projevoval jim tak lásku.
13. Co by nás mělo podnítit, abychom druhým dávali najevo lásku, a jak to můžeme dělat?
13 Jehova promíjí i naše hříchy a chyby. (Žalm 103:8–14) Žalmista se ptal: „Kdyby provinění byla to, na co dáváš pozor, Jah, Jehovo, kdo by mohl obstát?“ (Žalm 130:3) Bez Božího milosrdenství bychom se nemohli věnovat posvátné službě ani bychom neměli naději na věčný život. Každému z nás Bůh projevuje velkou nezaslouženou laskavost. Proto bychom měli stejně jako Pavel dávat druhým najevo lásku tím, že kážeme dobrou zprávu, vyučujeme pravdě a posilujeme naše spoluvěřící. (Přečti Skutky 14:21–23.)
14. Co nám pomůže, abychom rozšířili svou službu?
14 Pavel chtěl jako služebník dobré zprávy dělat pokroky. Na jeho srdce zapůsobil Ježíšův příklad. Boží Syn projevoval nesrovnatelnou lásku k lidem mimo jiné tím, že veřejně kázal. Řekl: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“ (Mat. 9:35–38) Pavel se o více dělníků zřejmě modlil a v souladu s takovými prosbami i jednal — stal se horlivým kazatelem. A co ty? Můžeš svou službu zkvalitnit? Nebo se můžeš kázání o Království věnovat více, možná dokonce tak, že vstoupíš do průkopnické služby? Projevujme upřímnou lásku k druhým tak, že jim budeme pomáhat, aby ‚pevným sevřením drželi slovo života‘. (Fil. 2:16)
Jak se Pavel díval sám na sebe
15. Jak se Pavel díval sám na sebe?
15 Pavel nám dal vynikající příklad ještě v jiné oblasti křesťanského života. Ačkoli měl ve sboru mnoho výsad, jasně si uvědomoval, že si taková požehnání nijak nevysloužil ani je nezískal díky svým schopnostem. Věděl, že jsou projevem Boží nezasloužené laskavosti. Měl na mysli, že i ostatní křesťané jsou schopní služebníci dobré zprávy. I když měl mezi Božím lidem velkou autoritu, zůstal pokorný. (Přečti 1. Korinťanům 15:9–11.)
16. Jak Pavel projevil pokoru a skromnost, když se řešila otázka obřízky?
16 Uvažujme o tom, jak se Pavel postavil k problému, který vyvstal v syrské Antiochii. V tamějším křesťanském sboru vzniklo rozdělení kvůli obřízce. (Sk. 14:26–15:2) Pavel byl pověřen tím, aby vedl kazatelskou činnost mezi neobřezanými pohany, a tak si mohl myslet, že ví nejlépe, jak s nimi jednat a jak tento problém vyřešit. (Přečti Galaťanům 2:8, 9.) Když jeho snaha v této věci nepomohla, Pavel s pokorou a skromností souhlasil, aby otázka obřízky byla předložena vedoucímu sboru v Jeruzalémě. Členové vedoucího sboru záležitost vyslechli, dospěli k řešení a pověřili Pavla a některé další křesťany, aby konečné rozhodnutí oznámili sborům. V tom všem Pavel s vedoucím sborem plně spolupracoval. (Sk. 15:22–31) Tak ‚poskytl vedení v projevování úcty‘ spolukřesťanům. (Řím. 12:10b)
17, 18. (a) Jaký postoj měl Pavel ke spoluvěřícím? (b) Co se o Pavlovi dozvídáme z toho, jak se s ním loučili starší z Efezu?
17 Pokorný apoštol Pavel si od spoluvěřících ve sboru nezachovával odstup, ale měl k nim naopak velmi blízký vztah. V závěru svého dopisu Římanům pozdravoval více než dvacet bratrů a sester, které uvedl jménem. O většině z nich není zmínka nikde jinde v Písmu a jen někteří měli zvláštní výsady. Byli to ale věrní služebníci Jehovy a Pavel je vřele miloval. (Řím. 16:1–16)
18 Pavel svým pokorným a přátelským chováním sbory upevňoval. Když se naposledy sešel se staršími z Efezu, „padli [mu] kolem krku a něžně ho líbali, protože je zvláště zabolelo slovo, které pronesl, že již nespatří jeho obličej“. Pokud by Pavel byl pyšný a přezíravý, jistě by se s ním takto neloučili. (Sk. 20:37, 38)
19. Jak můžeme projevovat ‚poníženost mysli‘ v jednání se spolukřesťany?
19 Každý, kdo chce dělat duchovní pokroky, musí podobně jako Pavel projevovat pokoru. Pavel spolukřesťany vybízel: „Nic nebudete dělat ze svárlivosti ani ze samolibosti, ale s ponížeností mysli budete považovat ostatní za sobě nadřazené.“ (Fil. 2:3) Jak můžeme tuto radu uplatňovat? Jedním způsobem je to, že budeme spolupracovat se staršími v našem sboru, řídit se jejich pokyny a respektovat rozhodnutí právního výboru. (Přečti Hebrejcům 13:17.) Dalším způsobem je to, že si budeme hluboce vážit všech našich bratrů a sester. Ve sborech svědků Jehovových jsou lidé, kteří pocházejí z různých národů, kultur a etnik. Měli bychom se tedy naučit jednat se všemi nestranně a s láskou, jako to dělal Pavel. (Sk. 17:26; Řím. 12:10a) Jsme povzbuzováni, abychom ‚se vítali navzájem, právě jako i Kristus uvítal nás, aby to Bohu přineslo slávu‘. (Řím. 15:7)
„S vytrvalostí běžme“ závod o život
20, 21. Co nám pomůže, abychom v závodu o život doběhli do cíle?
20 Život křesťana můžeme přirovnat k vytrvalostnímu běhu. Pavel napsal: „Běh jsem dokončil, zachoval jsem víru. Od tohoto času je pro mne vyhrazena koruna spravedlnosti, kterou mi dá Pán, ten spravedlivý soudce, jako odměnu v onen den, ne však pouze mně, ale také všem těm, kdo milovali jeho objevení se.“ (2. Tim. 4:7, 8)
21 Když budeme následovat Pavlův příklad, pomůže nám to, abychom v závodu o věčný život doběhli do cíle. (Hebr. 12:1) Ze všech sil se tedy snažme dělat duchovní pokroky tím, že budeme mít pravidelné osobní studium, budeme rozvíjet upřímnou lásku k lidem a zůstaneme pokorní.
Jak bys odpověděl?
• Jaký užitek měl Pavel z pravidelného osobního studia Písma?
• Proč je důležité, aby praví křesťané měli hlubokou lásku k lidem?
• Které vlastnosti ti pomohou jednat s druhými nestranně?
• Jak ti může Pavlův příklad pomoci, abys spolupracoval se staršími ve sboru?
[Obrázek na straně 23]
Čerpejme sílu z Písma, podobně jako to dělal Pavel
[Obrázek na straně 24]
Lásku lidem projevujeme tím, že s nimi mluvíme o dobré zprávě
[Obrázek na straně 25]
Víš, proč měli spoluvěřící Pavla rádi?