Jak Jehova žehná těm, kdo projevují ocenění pro jeho lásku — 1. část
1 Apoštol Jan napsal: „Pokud jde o nás, my milujeme, protože [Jehova] nejprve miloval nás.“ (1. Jana 4:19) Přemýšlíme-li o všem, co nám Jehova dává, podněcuje nás to, abychom mu na oplátku projevovali hluboké ocenění. Příklad nám v tomto ohledu dal Ježíš, když poslušně vydával svědectví o Božím jménu a Království. (Jan 14:31) Je vhodné se zamyslet nad tím, jakými způsoby můžeme ocenění pro Jehovovu lásku projevovat my a k jakému požehnání to povede.
2 Choďme dům od domu: Ježíš své následovníky učil, jak mají postupovat v díle kázání o Království. Z jeho pokynů jednoznačně vyplývá, že při šíření dobré zprávy chodili dům od domu. (Luk. 9:1–6; 10:1–7) K tomu, abychom dům od domu chodili i přesto, že se setkáváme s lhostejností a odporem, opravdu potřebujeme lásku k Bohu a k bližnímu. Vytrvávat v této činnosti je však k našemu vlastnímu užitku, protože tak sílí naše víra, upevňuje se naše přesvědčení, a naše naděje je stále jasnější.
3 V našem díle vedeném anděly nalézáme mnoho lidí, kteří hladovějí a žízní po pravdě. (Zjev. 14:6) Oslovení lidé někdy říkají, že ve chvíli, kdy svědek přišel k jejich dveřím, se právě modlili o pomoc. Na jednom karibském ostrově šly dům od domu dvě sestry s malým dítětem. Tyto sestry se rozhodly, že ten den už se službou skončí, ale dítě šlo samo k dalším dveřím a zaklepalo na ně. Dveře otevřela mladá žena. Když to sestry viděly, šly k té ženě a mluvily s ní. Pozvala je dovnitř a vyprávěla, že se právě modlila k Bohu, aby k ní poslal svědky, kteří ji budou učit z Bible.
4 Vydávejme svědectví na ulici: V některých oblastech je velmi obtížné zastihnout někoho doma. Účinnou metodou, jak lidem kázat, je proto vydávání svědectví na ulici. Mnozí lidé také bydlí v objektech s uzamčeným vstupem nebo v domech chráněných bezpečnostními systémy, kde dveře ode dveří chodit nemůžeme. Naše ocenění pro Jehovovu lásku nás ale pobízí, abychom poselství o Království lidem sdělovali všemi dostupnými způsoby, a k nim patří i vydávání svědectví na ulici. (Přísl. 1:20, 21)
5 Konejme opětovné návštěvy: Hledáme ty, kdo si „uvědomují svou duchovní potřebu“, a chceme dělat vše, co je v našich silách, abychom tuto jejich potřebu uspokojili. (Mat. 5:3) To znamená, že lidi musíme opětovně navštěvovat a zasetá semena pravdy zalévat. (1. Kor. 3:6–8) Jistá sestra v Austrálii zanechala traktát ženě, která nejevila příliš velký zájem. I přesto se ji vytrvale snažila opět zastihnout doma. Když se s ní naše sestra konečně setkala, zjistila, že si ta žena hned potom, co byla poprvé navštívena, koupila drahou Bibli. Sestra se ženou zahájila studium. Důsledné vykonávání opětovných návštěv je jednou z priorit naší služby. Přejeme si být k dispozici právě lidem, kteří projevili zájem tím, že si vzali literaturu či souhlasili s dalším rozhovorem nebo trpělivě vyslechli to, co jsme jim chtěli říci. Budeme-li důslední, podaří se nám získat více pravidelných odběratelů. S těmito lidmi budeme mít následně vždy bližší vztah než s těmi, které oslovíme pouze několikrát do roka.
6 Veďme biblická studia: Tento druh služby nám může přinášet tu největší radost a uspokojení. Existuje nějaké větší požehnání než to, že pomáháme lidem poznat Jehovu, sledujeme, jak mění svůj život, protože se mu chtějí líbit, a potom jsme svědky jejich křesťanského křtu na znamení toho, že se zasvětili Bohu? (1. Tes. 2:20; 3. Jana 4) Každé skutečné požehnání je podmíněno osobním nasazením. Usilujme o to, abychom mohli být k dispozici všem, kdo jsou „správně nakloněni k věčnému životu“. (Sk. 13:48)
7 V příštím vydání se zamyslíme nad tím, v jakých dalších ohledech nám Jehova žehná, když projevujeme ocenění pro jeho lásku.