Dopis, který nás vybízí k lásce

1. Jakou odpovědnost má každý z nás?

JSME moc vděční za pokojné vztahy s bratry a sestrami. Už dneska díky tomu můžeme ochutnat, jak skvělý bude život v ráji. (Iz. 32:17, 18) Je pravda, že takový pokoj máme díky Jehovovi, ale každý z nás má odpovědnost k němu přispívat a chránit ho. (Řím. 12:18) Takže jak se můžeme k druhým chovat tak, aby byla ve sboru hezká atmosféra? Co když se někoho dotkneme? A co když se někdo dotkne nás? Odpovědi na tyto otázky najdeme, když budeme přemýšlet o jedné situaci z Bible. Uvidíme, co se můžeme naučit od apoštola Pavla, Filemona a Onesima.

„DOVOLÁVÁM [SE] TVÉ LÁSKY“

2. Povyprávěj příběh o Filemonovi a Onesimovi. (Filemonovi 8, 9, 17)

² Přečti Filemonovi 8, 9, 17. Pavel ve svém dopise Filemona vybízí, aby přijal zpátky svého otroka Onesima. Prosí ho, aby to udělal z lásky ke Kristu a ke svým spolukřesťanům. Vybavuješ si ten příběh? Filemon byl bratr ze sboru v Kolosech. Byl známý svojí silnou vírou a tím, že má druhé moc rád. Měl otroka Onesima, který nebyl křesťan. Ten od něho utekl do Říma a možná ho ještě předtím okradl. (Filem. 18) Ale když byl v Římě, spřátelil se s Pavlem a stal se křesťanem. (Kol. 4:9) Jenže římský zákon říkal, že otrok, který utekl od svého pána, se k němu musí vrátit. A tak Pavel poslal svého blízkého přítele Onesima zpátky k Filemonovi. (Filem. 12, 13)

3. Čeho se Pavel mohl bát, že se stane, až se Onesimos vrátí? (Viz taky obrázek.)

³ Jak Filemon zareaguje, až se Onesimos vrátí? Měl zákonné právo svého otroka tvrdě potrestat. Ale udělá to? Jak zareaguje sbor? Co když to pány a jejich otroky rozdělí na dva tábory? Pavel věděl, že tato situace by mohla ve sboru narušit pokoj. A tak Filemonovi napsal dopis a poslal ho po Tychikovi. (Ef. 6:21, 22; Kol. 4:7–9) Zároveň poslal dopis i celému sboru v Kolosech. Pojďme si teď rozebrat, co se z těchto dopisů můžeme naučit od Pavla, Onesima a Filemona.

CO SE MŮŽEME NAUČIT OD PAVLA

4., 5. Jak můžou starší přispívat k hezké atmosféře ve sboru?

⁴ Co se můžeme naučit od Pavla? Pavel s druhými jednal tak, že to přispívalo k hezké atmosféře ve sboru. A my se od něho v tomto ohledu můžeme hodně naučit.

⁵ Pavel bral Filemona jako přítele. (Filem. 17) Nemyslel si, že může Filemonovi říkat, co má dělat, jako by byl jeho pán. (2. Kor. 1:24) Vnímal ho jako svého spolupracovníka a připomněl mu, že jsou přátelé. Tím mu dal skvělý příklad, jak se má chovat k Onesimovi, ke svému novému bratrovi. A taky dal skvělý příklad nám všem, zvlášť těm, kdo ve sboru slouží jako starší. Když starší berou bratry a sestry jako svoje přátele, hodně to přispívá k pokoji. Protože to jsou milující pastýři, nevládnou nad stádem. (1. Petra 5:1–3) Místo toho s Jehovovými ovečkami tráví čas, naslouchají jim, váží si jich a podporují je, když to potřebují. Když starší napodobují Pavla a berou ostatní jako své přátele, dávají tím druhým dobrý příklad a přispívají k hezké atmosféře ve sboru.

6. Proč je pochvala důležitá?

⁶ Pavel Filemona chválil. (Filem. 4, 5, 7) Pochvala je něco, co potřebuje každý z nás. Proč? Jeden z důvodů je, že spousta z nás bojuje s pocity nedostatečnosti. Možná nás trápí to, jak vypadáme, jestli nás druzí mají rádi nebo jestli nepřijdeme o úkol, který je pro nás důležitý. Takové pocity jsou normální. Ale někdy se kvůli tomu můžeme až moc stresovat, snadno se urazit, brát si věci osobně, nebo se dokonce snažit dokázat, že jsme lepší než druzí. Takové reakce můžou ohrozit dobré vztahy s druhými. Pocity nedostatečnosti se ale člověku lépe zvládají, když ho druzí chválí. (Přísl. 12:25) Ujišťuje ho to, že ho mají rádi a váží si ho. Chtěl bys tak na druhé působit i ty? Pokud ano, přemýšlej, za co bys je mohl upřímně pochválit. Chval je nejen za dobré výsledky, ale i za jejich snahu. Jednoduše řečeno, když si něčeho hezkého všimneš, něco hezkého řekni.

7. Proč bychom si měli dávat pozor na to, co říkáme o druhých? (Filemonovi 10–12)

⁷ Pavel o Onesimovi mluvil hezky. (Přečti Filemonovi 10–12.) Jak mohla Pavlova laskavá slova na Filemona zapůsobit? Rozhodně mohla ovlivnit to, co si Filemon o Onesimovi myslel, jak s ním mluvil a jak se k němu choval. Podobné je to s námi. To, jak mluvíme o bratrech a sestrách, má vliv na to, co si o nich myslí druzí a jak se k nim chovají. Když o nich budeme mluvit pozitivně, druhým to pomůže, aby k nim byli laskaví. Je ale smutné, že to platí i naopak. Když o bratrech a sestrách budeme mluvit negativně, může to vést k tomu, že druzí k nim začnou být nelaskaví. Ale abychom o druhých hezky mluvili, musíme si nejdřív všímat jejich hezkých vlastností. Co nám s tím pomůže? Pojďme se podívat na jeden zvyk, který Pavel měl.

8. Co nám pomůže o bratrech a sestrách přemýšlet a mluvit pozitivně? (Viz taky obrázky.)

⁸ Pavel měl ve zvyku Jehovovi za svoje přátele děkovat. Pokaždé, když s ním mluvil o Filemonovi, děkoval mu za jeho krásné vlastnosti. (Filem. 4, 5) A stejně to dělal u spousty dalších lidí. (1. Kor. 1:4–7; Filip. 1:3–5; Kol. 1:3, 4; 1. Tes. 1:2, 3) Samozřejmě to neznamenalo, že neviděl jejich negativní vlastnosti, ale zaměřoval se na to dobré. Pokud je pro tebe těžké o druhých mluvit pozitivně, pamatuj: Když si vytvoříš zvyk o druhých pozitivně přemýšlet a upřímně prosit Jehovu, aby je podporoval, bude pro tebe jednodušší o nich pozitivně mluvit.

9. Proč je zvlášť pozoruhodné to, že Pavel psal Filemonovi laskavě?

⁹ Pavel byl k Filemonovi laskavý, i když to sám neměl jednoduché. Už jsi někdy s někým ztratil trpělivost, když jsi byl unavený nebo ve stresu? Když prožíváme něco těžkého, může se to snadno podepsat na tom, jak se k druhým chováme. V jaké situaci byl Pavel, když psal dopis Filemonovi, a co měl za sebou? Jenom o pár let dřív ho napadli a nespravedlivě uvěznili. Drželi ho ve vazbě v Jeruzalémě a taky v Cesareji. Pak ho poslali do Říma, ale loď, kterou se plavil, po cestě ztroskotala. A teď když Filemonovi píše, je v domácím vězení v Římě. (Filem. 1) Ale ovlivnilo to, co zažil, způsob, jakým Filemonovi psal? Ne. Jeho dopis je laskavý a taktní. Co se z toho můžeme naučit? Když děláme všechno pro to, abychom se k druhým chovali laskavě, i když jsme unavení, vystresovaní nebo prožíváme něco náročného, přispíváme k tomu, aby byla ve sboru hezká atmosféra. A když se ve sboru cítíme dobře, je pro nás jednodušší zvládat svoje problémy.

CO SE MŮŽEME NAUČIT OD ONESIMA

10. Co se můžeme naučit od Onesima?

¹⁰ Každý z nás dělá a říká věci, které můžou druhé bolet. Od Onesima se můžeme naučit, jak narušené vztahy napravit. Udělal něco, co zní jednoduše, ale často je to hodně těžké. Uznal svoji chybu a udělal, co mohl, aby to s Filemonem urovnal. Určitě věděl, že podle římského zákona se má ke svému pánovi vrátit, a tak se vydal na 1 400 kilometrů dlouhou cestu zpátky za Filemonem. Taková cesta musela být drahá a vyčerpávající. Onesimos se musel vzdát své svobody a pravděpodobně přijmout následky toho, co udělal. To rozhodně nebylo jednoduché rozhodnutí. A možná měl dokonce pocit, že měl důvod utéct od Filemona. Pokud to tak bylo, nezastavilo ho to, aby se ke svému pánovi vrátil, a udělal všechno pro to, aby se svým duchovním bratrem urovnal vztahy.

11. Když jsme se někoho nějak dotkli, jak to můžeme urovnat? (Viz taky obrázky.)

¹¹ Jestli ses někoho nějak dotkl, udělej, co je v tvých silách, abys to napravil. (Mat. 5:23–25) Je pravda, že to může být těžké, ale mít zase dobré vztahy za to stojí. Začni upřímnou omluvou. Buď ochotný si toho člověka vyslechnout a snaž se pochopit, jak se cítí. Uznej svoji chybu. Svoje jednání neobhajuj ani neházej vinu na druhé. Pokud bys to dělal, tvoje omluva by byla zbytečná. Neshody by mohly pokračovat a situaci by to možná ještě zhoršilo. Aby ses dokázal omluvit, chce to pokoru, ale často je to ten nejrychlejší způsob, jak dosáhnout pokoje. (Řím. 14:19)

CO SE MŮŽEME NAUČIT OD FILEMONA

12. Proč si byl Pavel jistý, že Filemon Onesimovi odpustí?

¹² Od Filemona se můžeme naučit, jak bychom měli reagovat, když nám někdo ublíží. Odpustil Filemon Onesimovi a přijal ho zpátky s láskou? To Bible neříká. Ale Pavel si byl jistý, že to Filemon udělá. (Filem. 17, 21) Věděl, že má ty nejlepší předpoklady, aby Onesimovi odpustil. Měl totiž krásné vlastnosti. Jaké?

13. Proč je láska nezbytná k tomu, abychom s druhými měli dobré vztahy? (Kolosanům 3:14)

¹³ Filemon měl druhé moc rád. (Filem. 5) Jeho jméno znamená „milující“ a to se k němu opravdu hodilo. Byl známý svojí výjimečnou láskou, vlastností, která byla klíčem k tomu, aby Onesimovi dokázal odpustit. Stojí za zmínku, že když psal Pavel dopis do sboru v Kolosech, kam patřil i Filemon, řekl o lásce, že je „dokonalým poutem jednoty“. (Přečti Kolosanům 3:14.) Jinými slovy, žádná jiná vlastnost nepřispívá k pokoji a jednotě tak jako láska. Čím víc máme druhé rádi, tím snazší je pro nás jim odpouštět a být k nim laskaví. (1. Kor. 13:4–7) Pojďme se teď podívat na to, co Filemonovi mohlo pomáhat, aby jeho láska k druhým byla ještě silnější.

14. Jak víme, že byl Filemon pohostinný?

¹⁴ Filemon byl pohostinný. Díky této vlastnosti byla jeho láska k druhým ještě silnější. Dal k dispozici svůj dům, aby tam mohla probíhat shromáždění. (Filem. 2) Pavel ho taky ve svém dopise prosil, aby mu připravil ubytování, protože věděl, jaký je. (Filem. 22) Můžeme si být jistí, že právě díky tomu, že byl Filemon pohostinný, se druzí cítili moc dobře. (Filem. 7)

15. Proč je pro nás jednodušší mít druhé rádi, když jsme k nim pohostinní? (Viz taky obrázky.)

¹⁵ Jak může naši lásku k druhým posílit to, když budeme napodobovat Filemonovu pohostinnost? Když jsme pohostinní, svoje bratry a sestry lépe poznáme. Možná máme kolem sebe lidi, se kterými netrávíme moc času. A dokonce si možná myslíme, že s nimi nemáme skoro nic společného. Ale když s nimi budeme trávit čas, pomůže nám to pochopit, že každý z Jehovových služebníků má jedinečnou osobnost a že díky tomu je naše organizace ještě krásnější. Když zjistíme, z jakého prostředí pochází, jak poznali pravdu a jak vytrvali v různých zkouškách, naše láska k nim poroste a budeme si jich víc vážit. Pochopíme, proč je Jehova přitáhl do svojí rodiny. (Jan 6:44) Takže když jsme k našim bratrům a sestrám pohostinní, pomáhá nám to, abychom je měli víc rádi, mysleli si o nich to nejlepší a odpouštěli jim, když udělají nějakou chybu.

16. Jak mohl Filemon uplatnit Pavlovu radu z Kolosanům 3:13?

¹⁶ Možná se teď snažíš někomu odpustit, ale je to pro tebe těžké. Může to být těžké, dokonce i když máš svoje bratry a sestry rád. Co ti může pomoct? Všimni si, co Pavel napsal sboru v Kolosech, kam patřil i Filemon. Je to zapsané v Kolosanům 3:13. (Přečti.) Představ si Filemona, jak sedí ve vlastním domě a poslouchá ta slova, jak se čtou celému sboru. O kom asi tak přemýšlí? Možná se na Onesima pořád zlobí. Pokud to tak je, ví, co musí udělat. Musí Onesima snášet a velkoryse mu odpustit. Jak Pavlova rada může pomoct nám, když je pro nás těžké někomu odpustit?

17. Co to znamená, že bychom měli snášet jeden druhého?

¹⁷ Co Pavel myslel slovy „snášejte jeden druhého“? Povzbuzoval nás, abychom měli s druhými trpělivost a byli k nim laskaví, i když dělají něco, co nám vadí nebo ubližuje. V tom samém verši Pavel vyzdvihl, jak úžasný je Jehova. Je rozumný v tom, co od svých služebníků očekává. Ví o našich omezeních, ale zaměřuje se na naše dobré vlastnosti. (Žalm 103:13, 14; 130:3) Právě proto nás dál zahrnuje svou nezaslouženou laskavostí a milosrdenstvím. (Nář. 3:22, 23) Když se budeme snažit dívat se na bratry a sestry tak jako Jehova, bude pro nás snazší mít s nimi trpělivost a snášet jejich chyby. A jsme moc vděční, když oni mají trpělivost s námi a snáší naše chyby. Jedno přirovnání: Když víme, jak krásná je nějaká rostlina, když kvete, máme motivaci se o ni starat, i když zrovna nekvete. A podobné je to, když si pamatujeme dobré vlastnosti našich bratrů a sester. Máme motivaci jim odpouštět a chovat se k nim hezky, i když nás někdy zklamou.

18. K čemu tě motivuje tento článek?

¹⁸ Jehova si váží všeho, co děláš pro to, aby byla ve sboru hezká atmosféra. Každý den hledej způsoby, jak můžeš k pokoji přispět. S druhými a taky o nich nepřestávej mluvit laskavě. Když se někoho dotkneš, omluv se a udělej všechno pro to, abys to napravil. A měj svoje bratry a sestry čím dál víc rád. Pomůže ti to, aby pro tebe bylo snazší jim odpouštět. Když to všechno budeš dělat, k pokojné atmosféře ve sboru tím hodně přispěješ. A budeš patřit k mírným, kteří „budou vlastnit zemi“ a navždy se budou „těšit z dokonalého pokoje“. (Žalm 37:11)