Jeremjáš
11 Slovo, které přišlo k Jeremjášovi* od Jehovy a říkalo: 2 „Slyšte slova této smlouvy!
A budeš je mluvit k judským mužům* a k obyvatelům Jeruzaléma+ 3 a řekneš jim: ‚Tak řekl Jehova, BŮH Izraele: „Prokletý je muž,* který nenaslouchá slovům této smlouvy,+ 4 kterou jsem přikázal vašim praotcům v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země,+ ze železné pece,+ a říkal jsem: ‚Uposlechněte můj hlas, a budete činit věci podle všeho, co vám přikazuji;+ a jistě se stanete mým lidem a já se stanu vaším Bohem,*+ 5 abych uskutečnil přísahu, kterou jsem přísahal vašim praotcům,+ že jim dám zemi, která oplývá mlékem a medem,+ jako v tento den.‘“‘“
A přistoupil jsem k tomu, abych odpověděl a řekl: „Amen,* Jehovo.“
6 A Jehova přikročil k tomu, aby mi řekl: „Vyhlaš všechna tato slova v judských městech a na ulicích Jeruzaléma+ a říkej: ‚Slyšte slova této smlouvy, a budete je činit.+ 7 Slavnostně jsem totiž napomínal vaše praotce v den, kdy jsem je vyvedl z egyptské země,+ a až do tohoto dne, časně jsem vstával a napomínal a říkal: „Uposlechněte můj hlas.“+ 8 Avšak nenaslouchali ani nenaklonili ucho,+ ale chodili každý v zatvrzelosti svého špatného srdce;+ a tak jsem na ně přivedl všechna slova té smlouvy, která jsem [jim] přikázal činit, ale která nečinili.‘“
9 Dále mi Jehova řekl: „Mezi judskými muži a mezi obyvateli Jeruzaléma se našlo spiknutí.+ 10 Vrátili se k proviněním svých praotců,+ těch prvních, kteří odmítli poslouchat* má slova, ale kteří chodili za jinými bohy,* aby jim sloužili.+ Izraelský dům a judský dům porušily mou smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich praotci.+ 11 Proto tak řekl Jehova: ‚Hle, uvádím na ně neštěstí,+ z něhož nebudou schopni vyváznout;+ a jistě ke mně budou volat o přispění, ale nebudu jim naslouchat.+ 12 A judská města a obyvatelé Jeruzaléma budou muset jít a volat o přispění k bohům,* jimž přinášejí obětní dým,+ ale kteří jim v čase jejich neštěstí rozhodně nepřinesou záchranu.+ 13 Tvých bohů je totiž tolik, kolik [je] tvých měst, Judo;+ a tolik oltářů, kolik [je] ulic Jeruzaléma, jste umístili pro tu hanebnou věc,+ oltářů, abyste přinášeli obětní dým Baalovi.‘+
14 A pokud jde o tebe, ty se ve prospěch tohoto lidu nemodli a nepozvedej v jejich prospěch snažně prosebné volání ani modlitbu,+ vždyť nebudu naslouchat v čase, kdy ke mně budou volat vzhledem ke svému neštěstí.*+
15 Co má můj milovaný na práci v mém domě,+ že mnozí z nich by měli činit tuto věc,+ [zlý] úskok?+ A způsobí svatým masem, že tě [to] mine,+ až [přijde] tvé neštěstí? Budeš v tom čase jásat?+ 16 ‚Bujný olivovník, hezký ovocem [a] tvarem‘, takovým jménem tě nazval Jehova.+ Se zvukem velikého řevu proti němu rozpálil oheň, a olámali mu ratolesti.+
17 A Jehova vojsk, Ten, kdo tě* sázel,+ mluvil proti tobě neštěstí kvůli špatnosti izraelského domu+ a judského domu, které se ze své strany dopouštěli, aby mě uráželi tím, že přinášejí obětní dým Baalovi.“+
18 A sám Jehova mě informoval, abych věděl. Tehdy jsi způsobil, abych viděl jejich jednání.+ 19 A byl jsem jako beránek, důvěrně známý, který je veden na porážku,+ a nevěděl jsem, že to proti mně vymysleli úkladné plány:+ „Zničme strom s jeho potravou a odřízněme ho ze země živých,+ aby se už ani na jeho jméno nevzpomínalo.“ 20 Ale Jehova vojsk soudí se spravedlností;+ zkoumá ledviny* a srdce.+ Kéž vidím tvou pomstu nad nimi, vždyť tobě jsem zjevil svůj soudní případ.+
21 Proto tak řekl Jehova proti mužům z Anatotu,+ kteří hledají tvou duši* a říkají: „Nebudeš prorokovat v Jehovově jménu,+ abys nezemřel naší rukou“; 22 proto tak řekl Jehova vojsk: „Hle, obracím k nim pozornost. Mladí muži zemřou mečem.+ Jejich synové a jejich dcery pomřou hladem.+ 23 A nebude pro ně ani ostatek, protože přivedu na muže z Anatotu+ neštěstí, rok, kdy se jim dostane pozornosti.“+