Jakou budoucnost mají ovce a kozli?

„Oddělí lidi jedny od druhých, právě jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ (MATOUŠ 25:32)

1., 2. Proč by nás mělo podobenství o ovcích a kozlech zajímat?

JEŽÍŠ KRISTUS rozhodně byl největším Učitelem, jaký kdy na zemi žil. (Jan 7:46) Jednou z jeho vyučovacích metod bylo používání podobenství neboli přirovnání. (Matouš 13:34, 35) Jeho podobenství byla jednoduchá, a přesto působivě vyjadřovala hluboké duchovní a prorocké pravdy.

² V podobenství o ovcích a kozlech Ježíš poukázal na dobu, kdy bude plnit zvláštní úlohu: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a . . .“ (Matouš 25:31) Toto podobenství by nás mělo zajímat, protože Ježíš jím uzavírá svou odpověď na otázku: „Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Co to však znamená pro nás?

3. Co Ježíš dříve řekl o tom, jaký bude vývoj událostí ihned po začátku velkého soužení?

³ Ježíš předpověděl, že „ihned po“ vypuknutí velkého soužení dojde k překvapivému vývoji událostí, na který čekáme. Řekl, že tehdy se „objeví znamení Syna člověka“. To bude mít dalekosáhlý dopad na „všechny kmeny země“, které „uvidí Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou“. Syna člověka budou provázet ‚jeho andělé‘. (Matouš 24:21, 29–31)a Jak to souvisí s podobenstvím o ovcích a kozlech? V novodobých Biblích je toto podobenství uvedeno ve 25. kapitole. Je však součástí Ježíšovy odpovědi a udává další podrobnosti o jeho příchodu ve slávě. Zaměřuje naši pozornost na Ježíšovo souzení ‚všech národů‘. (Matouš 25:32)

Kdo v tomto podobenství vystupuje

4. Jakou úvodní poznámku o Ježíšovi obsahuje podobenství o ovcích a kozlech a kdo ještě přichází na scénu?

⁴ Ježíš zahajuje své podobenství slovy: „Až přijde Syn člověka.“ Pravděpodobně víš, kdo je „Syn člověka“. Pisatelé evangelií tento výraz často uplatňovali na Ježíše. Dělal to dokonce i sám Ježíš, a nepochybně měl přitom na mysli Danielovo vidění, kde „někdo podobný synu člověka“ přichází k Prastarému na dny, aby dostal „panství a důstojnost a království“. (Daniel 7:13, 14; Matouš 26:63, 64; Marek 14:61, 62) V tomto podobenství je sice hlavní postavou Ježíš, ale není sám. Předtím v rámci téhož pojednání Ježíš řekl — jak to čteme u Matouše 24:30, 31 —, že až Syn člověka přijde „s mocí a velkou slávou“, budou mít velmi důležitou úlohu jeho andělé. Podobné to je i v podobenství o ovcích a kozlech, kde je ukázáno, že až se Ježíš „posadí na svůj slavný trůn“, aby soudil, budou s ním andělé. (Srovnej Matouše 16:27.) Soudce a jeho andělé jsou však v nebi. Pojednává se tedy v tomto podobenství o lidech?

5. Jak můžeme rozpoznat totožnost Ježíšových „bratrů“?

⁵ Již na první pohled vidíme v podobenství tři skupiny, jejichž totožnost potřebujeme rozpoznat. Syn člověka nemluví jen o ovcích a o kozlech, ale připojuje také třetí skupinu, jejíž totožnost je klíčem k tomu, abychom poznali také totožnost ovcí a kozlů. Ježíš tuto třetí skupinu nazývá svými duchovními bratry. (Matouš 25:40, 45) Musí to být praví ctitelé Boha, protože Ježíš řekl: „Každý . . . , kdo činí vůli mého Otce, . . . ten je můj bratr a sestra a matka.“ (Matouš 12:50; Jan 20:17) Kromě toho také Pavel psal o křesťanech, kteří jsou součástí ‚Abrahamova semene‘ a Božími syny. Nazval tyto křesťany Ježíšovými ‚bratry‘ a ‚účastníky nebeského povolání‘. (Hebrejcům 2:9–3:1; Galaťanům 3:26, 29)

6. Kdo jsou „nejmenší“ z Ježíšových bratrů?

⁶ Proč se ale Ježíš zmínil o ‚nejmenším‘ z jeho bratrů? Připomíná nám to výrok, který apoštolové od Ježíše už slyšeli. Když mluvil o tom, jaký je rozdíl mezi Janem Křtitelem — který zemřel dříve než Ježíš, a měl proto pozemskou naději — a mezi lidmi, kteří mají získat nebeský život, řekl: „Nebyl vzbuzen nikdo větší než Jan Křtitel; ale kdo je menší v nebeském království, je větší než on.“ (Matouš 11:11) Někteří z těch, kdo šli do nebe, mohli mít ve sboru význačné postavení, například jako apoštolové, jiní měli méně význačné postavení, ale všichni jsou Ježíšovými duchovními bratry. (Lukáš 16:10; 1. Korinťanům 15:9; Efezanům 3:8; Hebrejcům 8:11) A tak i když někteří z nich byli na zemi zdánlivě nevýznamní, byli Ježíšovými bratry, a mělo se s nimi zacházet odpovídajícím způsobem.

Kdo jsou ovce a kdo kozlové?

7., 8. Co Ježíš řekl o ovcích, a jaký závěr o nich proto můžeme udělat?

⁷ O souzení ovcí čteme: „[Ježíš] řekne těm po své pravici: ‚Pojďte vy, kterým požehnal můj Otec, dědičně se ujměte království, připraveného pro vás od založení světa. Dostal jsem totiž hlad, a dali jste mi něco najíst; dostal jsem žízeň, a dali jste mi něco napít. Byl jsem cizí, a přijali jste mě pohostinně; nahý, a oblékli jste mě. Onemocněl jsem, a starali jste se o mne. Byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.‘ Tehdy mu spravedliví odpovědí slovy: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti něco napít? Kdy jsme tě viděli jako cizího, a přijali jsme tě pohostinně, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a šli jsme k tobě?‘ A král jim odpoví a řekne: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z nejmenších z těchto mých bratrů, činili jste to mně.‘ “ (Matouš 25:34–40)

⁸ Ovce, které jsou posouzeny jako hodné toho, aby jim byla prokázána čest a projevena přízeň tím, že mohou být po Ježíšově pravici, očividně představují určitou třídu lidí. (Efezanům 1:20; Hebrejcům 1:3) Co dělali a kdy? Ježíš říká, že mu laskavě, uctivě a štědře dávali jídlo, pití a oblečení a že mu pomáhali, když byl nemocný nebo ve vězení. Když ovce řeknou, že to Ježíšovi osobně nedělaly, Ježíš poukáže na to, že podporovaly jeho duchovní bratry, ostatek pomazaných křesťanů, a v tom smyslu to dělaly jemu.

9. Proč se toto podobenství nevztahuje na dobu Milénia?

⁹ Toto podobenství se nevztahuje na dobu Milénia, protože tehdy pomazaní nebudou lidmi, kteří trpí hladem, žízní, nemocemi a vězněním. Mnozí z nich však takové věci zakoušejí v závěru tohoto systému věcí. Satan od doby, kdy byl svržen k zemi, soustřeďuje svůj vztek především na ostatek, vystavuje ho posměchu i mučení a zabíjí jeho členy. (Zjevení 12:17)

10., 11. a) Proč je nerozumné domnívat se, že mezi ovce je zahrnut každý, kdo prokáže Ježíšovým bratrům laskavost? b) Koho vhodně představují ovce?

¹⁰ Říká zde Ježíš, že každý, kdo prokáže nějakou drobnou laskavost některému z Ježíšových bratrů — například tím, že mu nabídne kus chleba nebo sklenici vody — se stane členem třídy ovcí? Takové laskavé skutky mohou jistě být projevem přirozené lidské dobrotivosti, ale k tomu, aby mohl někdo patřit k ovcím, o nichž mluví Ježíš v tomto podobenství, je zapotřebí více. Ježíš jistě neměl na mysli například ateisty nebo duchovní, kteří některému z jeho bratrů náhodou prokázali nějakou laskavost. Naopak, Ježíš dvakrát nazval ovce ‚spravedlivými‘. (Matouš 25:37, 46) Musí to tedy být lidé, kteří určitou dobu pomáhali Kristovým bratrům — činně je podporovali — a projevovali víru do té míry, že obdrželi spravedlivé postavení před Bohem.

¹¹ Během staletí se ze spravedlivého postavení před Bohem těšili mnozí lidé, například Abraham. (Jakub 2:21–23) Noe, Abraham i jiní věrní lidé patří k „jiným ovcím“, které zdědí život v ráji pod vládou Božího Království. V nedávné době se miliony dalších lidí chopily pravého uctívání jako jiné ovce a staly se „jedním stádem“ s pomazanými. (Jan 10:16; Zjevení 7:9) Lidé s pozemskou nadějí uznávají Ježíšovy bratry jako vyslance Království, a proto jim po hmotné i duchovní stránce pomáhají. Na to, co jiné ovce dělají pro jeho bratry na zemi, se Ježíš dívá tak, jako by to dělaly jemu. Lidé, kteří takto jednají a kteří budou žít, až Ježíš přijde soudit národy, budou označeni jako ovce.

12. Proč by se mohly ovce ptát, jak Ježíšovi prokazovaly laskavost?

¹² Jestliže jiné ovce nyní káží dobrou zprávu s pomazanými a pomáhají jim, proč by se měly ptát: „Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti něco napít?“ (Matouš 25:37) Důvodů by mohla být celá řada. Jde však o podobenství. Jeho prostřednictvím Ježíš ukazuje, že má o své duchovní bratry hluboký zájem — cítí s nimi, trpí s nimi. Ježíš již dříve řekl: „Kdo přijímá vás, přijímá také mne, a kdo přijímá mne, přijímá také toho, který mě vyslal.“ (Matouš 10:40) V tomto podobenství Ježíš vyjadřuje tu zásadu, že vše (dobré i zlé), co se stane jeho bratrům, se projeví v samotném nebi; bude to, jako by se to stalo jemu v nebi. Ježíš zde také zdůrazňuje Jehovovo měřítko pro posuzování lidí — jasně ukazuje, že Boží soud, ať příznivý, nebo nepříznivý, je platný a spravedlivý. Kozlové se nemohou vymlouvat a říkat: ‚Kdybychom tě jen byli viděli na vlastní oči.‘

13. Proč by mohli lidé podobní kozlům oslovovat Ježíše „Pane“?

¹³ Když si uvědomíme, kdy je vynesen rozsudek, o němž se v tomto podobenství mluví, pak jasněji pochopíme, kdo jsou kozlové. Odehrává se to v době, kdy „se na nebi objeví znamení Syna člověka a potom se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka, jak přichází . . . s mocí a velkou slávou“. (Matouš 24:29, 30, Reference Bible) Lidé, kteří přežijí soužení, jež přijde na Velký Babylón, a kteří jednali s královými bratry zlomyslně, mohou nyní Ježíše zoufale oslovovat „Pane“ v naději, že si tím zachrání život. (Matouš 7:22, 23; srovnej Zjevení 6:15–17.)

14. Na jakém základě bude Ježíš soudit ovce a kozly?

¹⁴ Ježíš však nebude bývalé členy církví, ateisty a jiné lidi soudit na základě jejich zoufalých výroků. (2. Tesaloničanům 1:8) Soudce bude prověřovat srdce lidí a to, jak jednali s ‚jedním z nejmenších jeho bratrů‘. Je pravda, že počet pomazaných křesťanů, kteří ještě zbývají na zemi, klesá. Avšak dokud budou pomazaní, kteří tvoří „věrného a rozvážného otroka“, poskytovat duchovní pokrm a vedení, budou mít lidé, kteří mají naději stát se ovcemi, příležitost prokazovat třídě otroka dobro — tak, jak to dělá ‚velký zástup ze všech národů a kmenů a lidí‘. (Zjevení 7:9, 14)

15. a) Jak se mnozí lidé prokázali jako podobní kozlům? b) Proč bychom se měli vyvarovat toho, že bychom o někom tvrdili, že je ovcí či kozlem?

¹⁵ Jak lidé jednají s Kristovými bratry a s miliony jiných ovcí, které jsou s Kristovými bratry sjednoceny v jednom stádu? Mnozí lidé snad Kristovy představitele nikdy nenapadli, ale také nejednali s Kristovým lidem láskyplně. Lidé podobní kozlům dávají přednost ničemnému světu, a proto odmítají poselství o Království — ať je slyší přímo, nebo nepřímo. (1. Jana 2:15–17) Samozřejmě, že soudit je nakonec bude Ježíš — ten je k tomu určen. Není na nás, abychom určovali, kdo je ovce a kdo kozel. (Marek 2:8; Lukáš 5:22; Jan 2:24, 25; Římanům 14:10–12; 1. Korinťanům 4:5)

Jaká budoucnost čeká každou z těchto skupin?

16., 17. Jakou budoucnost mají ovce?

¹⁶ Ježíšův rozsudek nad ovcemi zní: „Pojďte vy, kterým požehnal můj Otec, dědičně se ujměte království, připraveného pro vás od založení světa.“ Jak laskavé je to pozvání: „Pojďte“! Kam? Do věčného života, jak to Ježíš shrnul slovy: „Spravedliví [vstoupí] do věčného života.“ (Matouš 25:34, 46)

¹⁷ V podobenství o talentech Ježíš ukázal, co se čeká od těch, kdo s ním budou panovat v nebi, ale v tomto podobenství ukazuje, co se čeká od poddaných Království. (Matouš 25:14–23) Je příhodné, že ovce díky tomu, jak plně podporují Ježíšovy bratry, zdědí místo v pozemské říši jeho Království. Budou se těšit ze života na rajské zemi — což je vyhlídka, kterou pro ně Bůh připravil „od založení světa“ lidí, jež je možné vykoupit. (Lukáš 11:50, 51)

18., 19. a) Jaký rozsudek vynese Ježíš nad kozly? b) Proč si můžeme být jisti, že kozlové nebudou věčně trápeni?

¹⁸ Jak odlišný rozsudek je vynesen nad kozly! „Pak zase řekne těm po své levici: ‚Odejděte ode mne, vy, kteří jste byli prokleti, do věčného ohně, připraveného pro Ďábla a jeho anděly. Dostal jsem totiž hlad, ale nedali jste mi nic jíst, a dostal jsem žízeň, ale nedali jste mi nic pít. Byl jsem cizí, ale nepřijali jste mě pohostinně; nahý, ale neoblékli jste mě; nemocný a ve vězení, ale nestarali jste se o mne.‘ Tehdy také odpovědí slovy: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizího nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ Tehdy jim odpoví slovy: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to nečinili jednomu z těchto nejmenších, nečinili jste to mně.‘ “ (Matouš 25:41–45)

¹⁹ Badatelé Bible vědí, že tato slova nemohou znamenat, že nesmrtelné duše lidí podobných kozlům budou trpět ve věčném ohni. Nemůže to tak být, protože lidé jsou duše, nemají nesmrtelnou duši. (1. Mojžíšova 2:7; Kazatel 9:5, 10; Ezekiel 18:4) Když Soudce říká, že kozlové budou odsouzeni do „věčného ohně“, má na mysli zničení, v němž není žádná naděje do budoucnosti a jež bude také znamenat definitivní konec pro Ďábla a jeho démony. (Zjevení 20:10, 14) Jehovův Soudce staví proti sobě protiklady. Ovcím říká „Pojďte“, kozlům „Odejděte ode mne“. Ovce zdědí ‚věčný život‘. Kozlové „odejdou do věčného odříznutí“. (Matouš 25:46)b

Co to znamená pro nás?

20., 21. a) Jaké důležité dílo mají křesťané konat? b) Jaké dělení nyní probíhá? c) V jaké situaci lidé budou, až se podobenství o ovcích a kozlech začne plnit?

²⁰ Čtyři apoštolové, kteří slyšeli Ježíšovu odpověď o znamení jeho přítomnosti a závěru systému věcí, měli mnoho o čem přemýšlet. Budou muset zůstat bdělí a ostražití. (Matouš 24:42) Také budou muset konat svědecké dílo, o němž je zmínka u Marka 13:10. Tohoto díla se dnes aktivně účastní svědkové Jehovovi.

²¹ Co však toto upřesněné porozumění podobenství o ovcích a kozlech znamená pro nás? Lidé se již dnes staví na jednu nebo na druhou stranu. Někteří jsou na ‚široké cestě, jež vede do zničení‘, zatímco jiní se snaží zůstat na ‚stísněné cestě, jež vede do života‘. (Matouš 7:13, 14) Ale čas, kdy Ježíš vynese konečný rozsudek nad ovcemi a kozly, o nichž se mluví v tomto podobenství, je teprve před námi. Až Syn člověka přijde v roli Soudce, rozhodne o tom, že mnoho pravých křesťanů — vlastně „velký zástup“ zasvěcených ovcí — je způsobilých pro přežití konečné části „velkého soužení“ a pro vstup do nového světa. Tato vyhlídka by pro nás měla být zdrojem radosti. (Zjevení 7:9, 14) Na druhé straně se však ohromné množství lidí „ze všech národů“ prokáže jako tvrdohlaví kozlové. „Odejdou do věčného odříznutí.“ Jaká úleva to bude pro zemi!

22., 23. Proč je naše kazatelské dílo životně důležité už dnes, když se toto podobenství teprve splní?

²² Zatímco soud popsaný v tomto podobenství se týká blízké budoucnosti, něco životně důležitého se odehrává již nyní. My křesťané se účastníme díla, které může lidem zachránit život — rozhlašujeme poselství, jež působí mezi lidmi rozdělení. (Matouš 10:32–39) Pavel napsal: „Vždyť ‚každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn‘. Jak ale budou vzývat toho, v něhož neuvěřili? Jak zase uvěří v toho, o němž neslyšeli? Jak zase uslyší, nebude-li někdo kázat?“ (Římanům 10:13, 14) Naše veřejná služba, při níž je oznamováno Boží jméno a Boží poselství o záchraně, se dostává k lidem žijícím více než ve 230 zemích. V čele tohoto díla jsou stále Kristovi pomazaní bratři. Dodnes se k nim připojilo přibližně pět milionů jiných ovcí. A na poselství, které Ježíšovi bratři hlásají, reagují lidé po celém světě.

²³ Mnoho lidí má možnost slyšet naše poselství, když kážeme dům od domu nebo vydáváme svědectví neformálním způsobem. Jiní se o svědcích Jehovových a o názorech, které zastáváme, dozvídají cestami, o nichž nevíme. Do jaké míry bude Ježíš v době soudu brát ohled na kolektivní a rodinnou odpovědnost? To nevíme, a bylo by bezpředmětné o tom spekulovat. (Srovnej 1. Korinťanům 7:14.) Mnozí lidé dnes odmítají naslouchat Božímu lidu, posmívají se mu nebo jej otevřeně pronásledují. Dnešní doba je proto rozhodující; takoví lidé v sobě možná rozvíjejí rysy těch lidí, které Ježíš odsoudí jako kozly. (Matouš 10:22; Jan 15:20; 16:2, 3; Římanům 2:5, 6.)

24. a) Proč je důležité, aby jednotliví lidé reagovali kladně na naše kázání? b) K jakému postoji ke službě pomohlo toto studium tobě osobně?

²⁴ Můžeme však být šťastní, že mnozí lidé reagují kladně, studují Boží slovo a stávají se Jehovovými svědky. Někteří lidé, kteří dnes připomínají kozly, se mohou změnit a začít se podobat ovcím. Ti lidé, kteří reagují kladně a kteří aktivně podporují ostatek Kristových bratrů, budou na základě průkazných znaků, jež dnes mají, postaveni po Ježíšově pravici, až Ježíš v blízké budoucnosti usedne na svůj trůn, aby soudil. Bůh jim nyní žehná a bude jim žehnat i dále. Toto podobenství by nás tedy mělo podnítit k ještě horlivější kazatelské službě. Chceme dělat vše, co je v naší moci, abychom oznamovali dobrou zprávu o Království, a dali tak ostatním lidem možnost reagovat na tuto zprávu dříve, než bude příliš pozdě. Potom bude na Ježíšovi, aby vynesl buď nepříznivý, nebo příznivý rozsudek. (Matouš 25:46)

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Které podobné myšlenky z Matouše 24:29–31 a Matouše 25:31–33 ukazují, že podobenství o ovcích a kozlech se splní v budoucnosti, a kdy konkrétně se splní?

◻ Kdo jsou ti „nejmenší“ z Ježíšových bratrů?

◻ Jak nám Ježíšovo použití výrazu „spravedliví“ pomáhá rozpoznat, na koho se tento výraz vztahuje, a na koho ne?

◻ Proč je naše kazatelská činnost nyní tak důležitá a naléhavá, když se toto podobenství teprve splní?

[Rámeček a obrázek na straně 24]

VŠIMNI SI PODOBNOSTÍ

Matouš 24:29–31 Matouš 25:31–33

Jsou s ním andělé Přijdou s ním andělé

[Podpisek]

Garo Nalbandian