Manželé, projevujte obětavou lásku
„Manželé, milujte stále své manželky, stejně jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ — Efezanům 5:25.
1. Proč křesťanské vedení hlavou klade na muže velké nároky a současně odměňuje?
„MANŽELSTVÍ! Nic jiného neklade na muže tak velké požadavky!“ To napsal norský básník Ibsen. Vzhledem k biblické zásadě vedení hlavou budeš asi ze srdce souhlasit. Ale křesťanské vedení hlavou, jestliže je správně uplatňováno, může také vytvořit domácí prostředí, které je přístavem vzájemné lásky a úcty, kde je tvému srdci volně. Tvé božsky ustanovené postavení hlavy ovšem s sebou skutečně nese větší odpovědnost před Bohem. — Luk. 12:48.
2. Závisí štěstí doma pouze na manželově úsilí?
2 Znamená to, že jsi jako manžel jedině ty odpovědný za štěstí ve svém domově? Ne, o zlepšení ovzduší se tam musíte snažit oba, ty i tvá manželka. (Přísl. 14:1) Skutečnost, že velká část následujícího výkladu platí manželovi, neznamená, že manželky jsou méně nedokonalé. Je však záměrem pomoci manželům, aby žili podle požadavků křesťanského vedení hlavou. Jak se má vlastně uplatňovat postavení hlavy? To je věc, které musejí porozumět všichni křesťané — i svobodní.
MILUJ, JAKO KRISTUS MILOVAL SBOR
3. Jak Efezanům 5:25 popisuje správné vedení hlavou a co to znamená?
3 „Manželé, milujte stále své manželky, stejně jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj,“ napsal apoštol Pavel. (Ef. 5:25) Protože manželé mají biblické právo činit v rodině konečná rozhodnutí, bylo by snadné, aby se tam vloudilo sobectví. Připouštíme, že ve většině rodinného rozhodování hrají velkou úlohu osobní záliby. Převládají tvé vlastní sklony, když nejde o žádnou biblickou zásadu? Všimni si, že manžel musí napodobovat Ježíšovu obětavou lásku. Ten se vydal za své učedníky. „Kristus se nelíbil sám sobě.“ (Řím. 15:3) Obětavost znamená vzdát se něčeho příjemného nebo na sebe vzít nějakou těžkost či nepohodlí pro dobro druhého.
4. Jakým způsobem projevil Ježíš svou starost o své učedníky?
4 Ježíšovým prvořadým zájmem bylo, aby duchovně pomáhal svým učedníkům. Plně stál za spravedlností, ale nikdy nebyl drsný, když jeho učedníci projevovali nesprávné názory nebo byli opovážliví, výbušní či zbabělí. (Mat. 18:1–3; Luk. 22:24–26, 47–51, 56–62) ‚Prostřednictvím Božího slova‘ a svého příkladu pomáhal svým učedníkům překonávat vážné slabosti, aby jako celek byl sbor „svatý a bez poskvrny“. — Ef. 5:26, 27.
5, 6. Jak může manžel napodobovat Ježíšovu obětavou lásku? Kdy je to zvlášť těžké?
5 Projevuješ takovou obětavou lásku? Někteří muži se domnívají, že starat se o manželku v hmotném ohledu je už dostatečná oběť. Pravda, taková námaha je obtížná a měla by být hluboce oceňována. Jádrem Ježíšova příkladu však bylo jeho neúnavné úsilí pečovat o duchovní a citové potřeby svých učedníků, a to navíc k jejich tělesným potřebám. Hmotná péče o rodinu je spojena v tomto světě s mnoha starostmi, a tak je pochopitelné, že celá řada mužů nechce být doma dále duševně zatěžována. Tento postoj je sice běžný v rodinách, které se nesnaží přidržovat Bible, ale smutné je, že i jedna křesťanská manželka se svěřila: „Můj manžel mi neposkytoval žádné vedení. Někdy jsem mu vylévala své srdce, když šlo o rozhodování v jistých záležitostech, ale on byl myšlenkami jinde.“
6 Řešením je obětavá láska. Jestliže je manželka zmatena nějakým problémem, pohne tě tato láska, abys s ní o věci trpělivě pohovořil, místo abys ji odradil slovem nebo výrazem obličeje. Budeš mít velkou starost o její duchovní smýšlení, budeš s ní studovat Bibli a podílet se s ní na svaté službě. Nedovolíš, aby musela na sebe brát závažná rozhodnutí, která jsou podle práva tvou odpovědností. Dohlédneš také, aby měla příležitost uvolnit se a trochu si odpočinout. (Mar. 6:31) Taková iniciativa dodá manželce sebeúctu a opravdové bezpečí.
POKORNÝ V SRDCI
7. Jaká vlastnost je potřebná k vyváženému vedení?
7 Při svém vedení mají muži často potíže s hledáním vyrovnanosti. Někdy se někteří cítí ohroženi, dokonce i když manželka jen vznese návrh nebo je poněkud kritická. Ježíš, vzor pro všechny křesťanské hlavy, řekl: „Jsem mírné povahy a pokorný v srdci.“ (Mat. 11:29) Jeho pokora nebyla jen povrchní, aby zmizela, jakmile s ním někdo nesouhlasil.
8, 9. a) Z čeho vinila Sára Abraháma a proč? b) Proč ji Abrahám nesnižoval ani neodpověděl drsně?
8 Abrahám byl také příkladem pokory. S jeho manželkou Sárou zacházela neuctivě její otrokyně Agar. Abrahám si toho buď nevšiml, nebo rychle nezasáhl. „Násilí mně způsobené ať je na tobě. Sama jsem dala svou služku do tvé náruče, a ona si uvědomila, že je těhotná, a pohrdla mnou ve svých očích. Ať Jehova soudí mezi mnou a tebou.“ — 1. Mojž. 16:5.
9 Jak musela ta slova pálit! Abrahám přece hluboce Sáru miloval a nikdy by nechtěl, aby jí někdo ubližoval. Sára snad sice měla důvod vinit Abraháma ze svého postavení, ale možná, že reagovala přehnaně, vždyť se dokonce obracela k Bohu, jako by Abrahám nechtěl jednat podle práva. Ale učinil Abrahám výpad na obranu svého postavení hlavy? Považoval Sáru za nepoddajnou? Věděl, že Sára opustila pohodlný domov v Ur a že již přes deset let bydlí ve stanech, když on reagoval na Boží vedení. Tomu se říká podřízenost! Její poddajná, nesobecká podpora mu ji učinila drahou. (1. Petra 3:5, 6) „Podívej se, tvá služka je ve tvé moci,“ byla jeho mírná odpověď. „Udělej s ní, co je v tvých očích dobré.“ (1. Mojž. 16:6) Abrahám byl pokorný v srdci. To byl muž!
10. a) Jak může manžel napodobovat Abraháma? b) Budeš mít vždycky úspěch?
10 Když tě snad manželka obviňuje pro nějaký problém, snaž se odpovědět jako Abrahám. Není to vždy snadné. Někdy toho nedosáhneš. Ale naslouchej, snaž se porozumět a zhodnotit, co říká. Někdy manželka při výbuchu citů nepoužije právě ta nejvhodnější slova. Zareaguje možná přehnaně jako Sára. Snaž se přijít na to, jak byste vše spolu mohli vyřešit.
11. Proč by neměl manžel pohlížet na manželku jako na „druhořadou“ osobu?
11 Manžel ovšem může stanovit pro domácnost různá pravidla. (Řím. 7:2) Tvá manželka však není dítě ani nějaká „druhořadá“ osoba. Jehova řekl: „Udělám [muži] pomocnici, jako jeho doplněk [doslova: „někoho jako on“].“ (1. Mojž. 2:18) Eva měla být na Adamově úrovni inteligence, jeho protějškem, skutečně schopná pomáhat mu v tom, co jim Bůh uložil.
12. a) Čeho bylo dosaženo, když si jeden manžel vypěstoval skromnost srdce? b) Jak přispívá skromnost ke štěstí v manželství?
12 Schopné manželce popsané v Přísloví 31 její manžel důvěřoval. Kupovala majetek; dokonce sázela vinici „z plodů svých rukou“ — a to nebyl malý úkol! Odmítal to její manžel, cítil, že je ohroženo jeho postavení hlavy? Ne, chválil ji! (Verše 10, 11, 16, 28) Podobný postoj ti může pomoci. aby ses vyhnul zbytečným rozepřím. Jeden manžel a manželka se například ustavičně přeli. Manžel opravdu uplatňoval „pánovité“ vedení. Když však na modlitbě prozkoumal sám sebe, potlačil svou nepatřičnou pýchu. Začal oceňovat její návrhy. Nakonec jí dokonce dovolil, aby se starala o některé peněžní záležitosti. Dnes říká: „Dělá to ohromně!“ Manželka dodává: „Chtěla jsem jen důvěru. Je to dobré, když vnitřně cítíš, že ti manžel důvěřuje.“ Přísloví 13:10 varuje: „Opovážlivostí člověk vyvolává pouze zápas, ale u těch, kteří se spolu radí, je moudrost.“ Manžel, který si uvědomuje svá omezení, se raduje z dovednosti své manželky, a tím ukazuje, že je skromný v srdci. — Přísl. 11:2.
PROKAZUJTE ČEST „SLABŠÍ NÁDOBĚ“
13. a) Co musí dělat manžel podle 1. Petra 3:7? b) Jaká citová potřeba činí z manželky „slabší nádobu“?
13 „Vy, manželé,“ napsal apoštol Petr, „bydlete [se svými manželkami] nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě.“ (1. Petra 3:7) Musíš znát citové založení své manželky, které je základním důvodem, proč je považována za slabší nádobu. Manželka musí cítit, že ji manžel miluje a dbá o ni. Bez této jedné věci — bez ohledu na to, jaký hmotný majetek má — nebude nikdy spokojená. Musí být přesvědčena, že její manžel smýšlí stejně jako manžel z dávné doby, který své manželce řekl: „Je mnoho dcer, které projevily schopnost, ale ty — ty jsi je všechny převýšila.“ — Přísl. 31:28, 29.
14. Co dává ženě citové bezpečí?
14 ‚Moje manželka by přece měla vědět, že ji miluji. Cožpak jsem si ji nevzal?‘ myslí si možná někteří muži. Manželky však žijí z vyjádřené náklonnosti. Věrný muž Izák byl k této potřebě citlivý. Po pětatřiceti letech manželství ho viděli, jak své manželce projevuje náklonnost. (1. Mojž. 26:8) Jednej také tak. Pozorností, kterou jí věnuješ, jí dej najevo, že tvé srdce je při ní, že pro tebe ‚převyšuje všechny ženy‘.
15. Nač musí manželé pamatovat, aby zůstali pozorní ke svým manželkám? Proč je to tak důležité?
15 Být tak pozorný vyžaduje čas a přemýšlení. Pro některé manželky je snadnější být pozorný k někomu, kdo se zdá nový a vzrušující. To se dělo v Izraeli za časů Malachiáše. Jehova řekl mužům, kteří byli zaměřeni sami na sebe a kteří jednali zrádně se svými manželkami: „Budete na stráži vzhledem ke svému duchu.“ (Mal. 2:13–16) Ano, bylo třeba, aby byli na stráži, aby se měli na pozoru před svými city. Protože možná pracuješ nebo žiješ v blízkosti jiných žen, musíš dělat to též. Je třeba vědomého úsilí a sebekázně, abys zabránil sobectví, nudě nebo zvědavosti změnit tvého ducha neboli tvé vnitřní city vůči tvé manželce. — Mat. 5:27–30.
CO MANŽELCE „PATŘÍ“
16. V jaké oblasti manželství je mnoho problémů? Jak je v 1. Korinťanům 7:3, 4 poukázáno na nesobeckost?
16 Tvá obětavost je nutná zejména v tom, co se v manželství „patří“. „Ať manžel poskytuje své manželce, co jí patří, ale ať také manželka jedná stejně se svým manželem. Manželka nemá autoritu nad svým tělem, ale její manžel; stejně také manžel nemá autoritu nad svým tělem, ale jeho manželka.“ (1. Kor. 7:3, 4) V tomto citlivém vztahu jsou hojné problémy. Některé výzkumy ukázaly, že polovina všech dvojic někdy během svého manželství zakusí vážný sexuální problém.
17. a) Co by mělo být zahrnuto v dávání toho, co manželce patří? b) Jak vysvětluje jeden badatel potřeby manželky?
17 Mnoho manželů často srovnává manželčiny potřeby neboli to, co jí sexuálně „patří“, se svými vlastními. Ve zcela jiné oblasti ukázal Pavel, že každému ‚nepatří‘ totéž. Podle Římanům 13:7 některým vládním úředníkům patří daň, jiným poplatek a ještě jiným čest. To, co komu patří, závisí na specifické potřebě nebo požadavku jednotlivce. V manželství patří tvé manželce více než jen tělesné spojení. V knize „Rodina, společnost a jednotlivec“ (angl.) prohlašuje badatel William M. Kephart: „Podstatu ženské sexuality lze tedy nejlépe popsat v pojmech lásky a náklonnosti . . . Během sexuální činnosti záleží průměrné ženě přinejmenším stejně na láskyplném chování — na tom, že je objímána, laskána, líbána . . . zdá se, že je v povaze žen myslit na sex v pojmech něžnosti a lásky spíše než izolovaného tělesného pudu.“
18. Co může vyvolat sobeckost?
18 Citové založení tvé manželky jako „slabší nádoby“ vyžaduje, abys byl obětavý, a nestaral se jen o vlastní uspokojení. A navíc, vybírat si pro zábavu to, co pojednává o sexu, může vyvolat nepatřičné „pohlavní choutky“ a vést k sobeckosti, takže to, co by mělo být krásné, bude hrubé a sprosté. Vyhýbej se takové volbě zábavy jako moru! (Kol. 3:5) Trpělivě, pomocí projevů něžné lásky, dávej své manželce plně, co jí patří. — 1. Kor. 10:24.
OBĚTAVOST SE DOTÝKÁ SRDCE
19. Jestliže je manžel obětavý, měla by toho křesťanská manželka zneužívat?
19 Při takovém zdůrazňování manželovy obětavosti můžeš mít pocit: ‚Nebudou toho manželky zneužívat? Nebudou vždycky trvat na tom, že bude po jejich?‘ Tak by to být nemělo! Křesťanské manželky by měly reagovat tak, jako sbor reagoval na Ježíšovu obětavou lásku. Pavel píše: „Pohání nás totiž láska, kterou má Kristus . . . a zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, již nežili pro sebe.“ (2. Kor. 5:14, 15) Stejně by měla i tvá manželka reagovat nesobeckostí. Jak řekla jedna šťastná křesťanská manželka: „Budu se vydávat do posledního dechu pro svého manžela, abychom mohli dále sloužit ve svém velmi obtížném teokratickém přidělení, protože vím, že mu na mně záleží.“
20. a) Jak ukazuje úvaha o 1. Mojžíšově 3:16, že manžel i manželka mohou ztratit vyrovnanost? b) Proč by neměly manželky spěšně poukazovat manželům na jejich provinění?
20 Ano, manželky, je třeba, abyste byly nesobecké. Stejně jako manžel může zneužívat svého postavení hlavy tím, že sobecky panuje nad svou manželkou, i manželka může mít nepřiměřenou touhu po pozornosti svého manžela. (1. Mojž. 3:16) Vyrovnanost není snadná. Při všech požadavcích kladených na tvého manžela, včetně těžkých povinností ve sboru, určitě se stává, že někdy neuspokojí všechny tvé citové potřeby. „Kdyby provinění bylo to, co pozoruješ, Jah, Jehovo, kdo by mohl obstát?“ přiznal žalmista. Nikdo z nás! (Žalm 130:3) Stejně jako se bude zodpovídat Jehovovi tvůj manžel, budeš to činit i ty. Ale nyní tvé projevy ocenění pro to dobré, co dělá, spolu s milosrdenstvím zaujmou nejen pozornost tvého manžela, ale i samotné jeho srdce.
POMOC SHORA
21. Jak pomáhá Bůh? Uveď příklad.
21 Všechny tyto odpovědnosti se ovšem mohou zdát obtížné. Ale Bůh vám pomůže, „abyste byli posilněni mocí prostřednictvím jeho ducha v člověku, kterým jste uvnitř“. Právě tato vnitřní síla vám dá schopnost nést jakýkoli náklad; vždyť Jehova prostřednictvím své moci může „učinit více než v nadbytku vše, oč prosíme nebo nač pomyslíme“. (Ef. 3:16, 20) Jedna křesťanská dvojice se rozešla kvůli problémům. Po nějakém čase se spolu posadili, aby si pohovořili o možném usmíření. Znovu začal křik. Pak manžel navrhl, aby se společně pomodlili. Uklidnili se. „To byl zřejmě ten opravdový problém v našem manželství,“ svěřil se manžel. „Vždycky jsme se snažili urovnávat své problémy sami, místo abychom hledali pomoc u Jehovy. A nic se nikdy nedařilo.“ Když byli opět spolu již pět let, řekla manželka: „Neustále se to zlepšuje. Čím víc uplatňujeme biblickou pravdu, tím jsme šťastnější. Nyní se snažíme včlenit Jehovu do každé stránky našeho manželství. Tolik se nám líbí pracovat společně v kazatelském díle!“
22. 23. a) Kolem čeho by mělo být soustředěno křesťanské manželství b) Proč si tolik manželek zaslouží srdečnou pochvalu?
22 Ano, křesťanovo manželství by mělo být soustředěno kolem jeho vztahu k Bohu, ne jen kolem toho, aby se líbil svému druhovi. Jak napsal Pavel: „Ať jsou . . . ti, kteří mají manželky, jako kdyby neměli žádné.“ (1. Kor. 7:29) Pavel samozřejmě neříkal manželům, že mají své manželky přehlížet. Je jen správné, snaží-li se ženatý muž ‚získat schválení své manželky‘. (1. Kor. 7:33) Jak ale muž dělá duchovní pokroky a projevuje vlastnosti dobrého manžela, pravděpodobně bude jmenován do služebních předností sboru. To zabere část času, který předtím sdílel s manželkou, ačkoli by se proto neměl stát nevyrovnaným. Přesto se však manželka bude muset asi někdy obejít bez jeho plné pozornosti.
23 Mnohé z vás, manželky, při různých příležitostech nesobecky vyčkávaly, zatímco se manžel musel starat o nutné povinnosti ve sboru. Zasloužíte si opravdu chválu! Váš manžel a Jehova hluboce oceňují vaši trpělivou podporu. Jste právě tím, co říká Bible — „korunou“ svého manžela, někdo, kdo přináší ‚dobrou vůli od Jehovy‘! — Přísl. 12:4; 18:22.
24. Co by se měl snažit dělat manžel a co manželka?
24 Manželé, projevujte tedy nadále obětavou lásku. Manželky, reagujte nadále nesobeckou podporou. Budujte své manželství okolo svého vztahu k Bohu. A kéž náš něžný Otec bohatě požehná vašim snahám!
Vzpomínáš si?
• Jak manžel ‚miluje svou manželku, jako Kristus miloval sbor‘?
• Jak může manžel napodobovat Abrahámovu pokoru?
• Jak prokazuje muž své manželce čest jako slabší nádobě?
• Jak by měly manželky reagovat na takovou obětavost?