Vážíš si svého dědictví?
„Usilujte o pokoj. . . , pečlivě dávejte pozor. . . , aby zde nebyl žádný smilník ani takový, kdo neoceňuje svaté věci, jako Esau, který se vzdal svých prvorozeneckých práv výměnou za jeden pokrm.“ — ŽIDŮM 12:14–16.
1, 2. a) Co je dědictví? b) Jaké otázky vznikají ohledně vyššího dědictví?
LIDÉ kvůli němu zabíjeli. Jiní zemřeli, aniž je získali. Mnozí, kteří je získali, je promarnili. Co to je? Je to dědictví. A takové věci se často dějí, když jde o dědictví v podobě majetku.
2 V Bibli je 229 zmínek o dědictví, a ve většině případů jde o odkaz pozemků nebo majetku. Ale Boží slovo také mluví o dědictví mnohem vyšším, než jaké je možné odkázat v poslední vůli. A takové dědictví vrcholné ceny můžeš získat i ty, pokud jím nepohrdneš. Co je tímto dědictvím? Kdo je udílí? Proč o ně někteří lidé přicházejí? Jak můžeme dát najevo, že si ho vážíme?
Co je tímto dědictvím?
3. Co je křesťanské dědictví a kdo je dobrodincem?
3 Když Židé v Antiochii odmítli poselství záchrany, které kázal apoštol Pavel, obrátil se Pavel k těm, kteří nebyli Židy, k ‚těm z národů‘. Ti se „radovali. . . a oslavovali Jehovovo slovo a všichni, kteří byli správně nakloněni k věčnému životu, uvěřili“. (Sk. 13:45–48) Ano, dědictvím je věčný život. Pro malý počet osob to znamená „neporušitelné a neposkvrněné a nevadnoucí dědictví. . . v nebesích“. Kdo udílí toto dobrodiní? „Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista,“ řekl Petr. — 1. Petra 1:3, 4.
4. Jaké dědictví má k dispozici většina lidstva?
4 Co však bude s převážnou většinou lidí, kteří nemají nebeskou naději? Mohou zdědit dokonalý život a patřit k „nové zemi“, nové společnosti lidí vykoupených na základě oběti Ježíše Krista. To poskytuje možnost žít věčně na přetvořené planetě zbavené znečištění. (Zjev. 11:18; 21:3, 4; Jan 17:3) Jak by se ti líbila naděje na takové dědictví? Jestliže ji už máš, vážíš si jí opravdu?
Právo prvorozeného — Předmět opovržení i ocenění
5, 6. a) Kdo byli Esau a Jákob? b) Co zvláštního bylo na jejich dědictví? Kdo z něj měl mít v první řadě užitek?
5 Abychom lépe pochopili, co znamená ocenění pro dědictví, zamysleme se krátce nad příkladem dvou bratrů. Jeden měl velké ocenění pro duchovní hodnoty, zatímco druhý pro ně ztratil ocenění, a přišel proto o velmi cenné dědictví. Byli to Jákob a Esau, dvojčata hebrejského patriarchy Izáka.
6 Jejich děd Abraham zemřel, když jim bylo patnáct let. Ke hmotnému dědictví, jež zanechal svému synu Izákovi, patřila velká stáda dobytka a pole, na němž byla rodinná pohřební jeskyně. (1. Mojž. 25:5–10) Ale k dědictví patřilo něco mnohem důležitějšího, než byl majetek nebo něco hmatatelného. Byl to slib, který dal Jehova Abrahamovi a který později opakoval Izákovi: „Prostřednictvím tvého semene si budou určitě žehnat všechny národy země.“ (1. Mojž. 22:18; 25:24–26; 26:2–5) Z toho bylo patrné, že Mesiáš, ve skutečnosti „semeno“ zaslíbené v 1. Mojžíšově 3:15, přijde někdy v budoucnosti z Abrahamovy rodové linie. Esau byl z dvojčat prvorozený, a proto by byl měl při smrti svého otce Izáka zákonné právo na tento slib, a také na dvojitý díl majetku. Nyní vzniká otázka: Měl ocenění pro své dědictví?
7. V čem se lišili Esau a Jákob, pokud jde o ocenění a osobnost? (1. Mojžíšova 26:34, 35; 28:6–9)
7 Jak dvojčata rostla, začaly se projevovat jejich rozdílné povahy. Esau byl neklidný lovec, „muž otevřené krajiny“, zatímco Jákob byl ‚bezúhonný muž‘, který ‚žil usedlým životem‘. (1. Mojž. 25:27, „Jeruzalémská bible“, angl.; „Překlad nového světa“; „Nová anglická bible“) Když Jákob jednoho dne připravoval dušené jídlo z čočky, přišel Esau z pole vyčerpaný a hladový. „Esau tedy řekl Jákobovi: ‚Rychle, prosím, dej mi sousto toho červeného — tady toho červeného, neboť jsem unavený!‘ “ — 1. Mojž. 25:30.
8. Jaký překvapující návrh dal Jákob svému bratrovi a jak reagoval Esau?
8 V tom okamžiku dal Jákob svému dvojčeti pozoruhodný návrh. Řekl: „Nejprve mi prodej své právo prvorozeného!“ (1. Mojž. 25:31) Požádal o Esauovo dědictví výměnou za misku dušeného jídla! Myslíš, že měl Jákob dost naděje, že se úspěšně dohodnou na takové výměně? Zřejmě si myslel, že ano. Proč? Protože znal sklony svého bratra a věděl, co má pro něj hodnotu. Mýlil se? Esau zřejmě přeháněl, když řekl o svém tělesném stavu: „Stejně mám blízko k smrti, k čemu je mi prvorozenství!“ — 1. Mojž. 25:32, „EP“.
9. V čem byl Esaúv postoj k dědictví opačný ve srovnání s postojem jeho bratra?
9 Obchod byl zpečetěn přísahou a Jákob podal svému bratrovi chléb a dušenou čočku. Esau to snědl a „bez okolků“ odešel. Pak inspirovaná zpráva výslovně poznamenává: „Tak Esau ukázal, jak málo si vážil svého práva prvorozeného.“ (1. Mojž. 25:33, 34, „Nová anglická bible“) Jak vysoce si naproti tomu vážil práva prvorozeného Jákob! Nešlo mu o majetek — o pole s pohřebištěm a o nějaká zvířata. Přál si, aby z jeho rodové linie vyšlo zaslíbené mesiášské semeno. Přál si duchovní dědictví. — Srovnej Matouše 6:31–33.
Vyměnil bys své dědictví?
10. a) Jakou zajímavou poznámku vyjádřil Pavel ohledně Esaua? b) Jaký vztah je mezi smilstvem a tím, že Esau vyměnil své právo prvorozeného?
10 Asi o devatenáct století později užil Pavel Esauova příkladu, když varoval rané křesťany slovy: „Usilujte o pokoj se všemi lidmi, . . . pečlivě dávejte pozor, aby nikdo z vás nepřišel o Boží nezaslouženou laskavost, . . . aby zde nebyl žádný smilník ani takový, kdo neoceňuje svaté věci, jako Esau, který se vzdal svých prvorozenských práv výměnou za jeden pokrm.“ Proč zde Pavel spojuje smilníka s jednáním Esauovým? Protože smýšlení, jaké měl Esau, může vést k tomu, že si neváží svatých věcí a dopustí se pak mnohem závažnějších hříchů, jako je smilstvo. — Žid. 12:14–16.
11. Co se stalo v dnešní době některým křesťanům?
11 Jsi někdy v pokušení vyměnit své křesťanské dědictví, věčný život, za něco tak pomíjivého, jako je ‚miska dušené čočky‘? Pohrdáš, snad nevědomky, „svatými věcmi“? V poslední době například někteří křesťané padli za oběť dnešní nezdravé volnosti v morálce. Zdá se, že měli jako Esau netrpělivou touhu uspokojit nějakou fyzickou žádostivost. Esau řekl Jákobovi: „Rychle, prosím, dej mi sousto toho červeného.“ A neřekli oni vlastně: ‚Rychle, proč bych měl čekat na počestné manželství?‘ — 1. Mojž. 25:30; srovnej 1. Mojžíšovu 34:1–4.
12. a) Jak někteří neprojevili ocenění pro svaté věci? b) Jaké kroky však někteří podnikli?
12 Co se tedy stalo? Touha po sexuálním uspokojení za každou cenu se pro ně stala jejich ‚miskou dušené čočky‘. A tak pohrdli svatými věcmi, včetně svého vztahu k Jehovovi Bohu a Ježíši Kristu. Opovrhli ryzostí, věrností a ctností. Dali v sázku své dědictví. Ale někteří z nich později pocítili upřímnou lítost a získali zřejmě zpět své místo před Bohem. — Srovnej Žalm 51.
Proč někteří podléhají?
13. Co může podkopat naše duchovní hodnoty?
13 Co je příčinou těchto nemravných sklonů? Mohlo by se stát, že tito lidé připustili, aby byly podkopány jejich duchovní hodnoty? Mnoho činitelů může škodlivě působit na naše smýšlení — přátelé a příbuzní, kteří nesdílejí naše zásady, i duchovně slabé osoby ve sboru, nevázaná atmosféra v práci, pochybné zábavy a čtení, nemístná touha po lásce a náklonnosti od nevěřících. To všechno může vést k nemravnosti. Mohlo by něco z těchto věcí působit na tvůj smysl pro hodnoty právě teď? — 2. Kor. 6:14; 2. Tes. 3:6.
14. V čem jsou některé moderní způsoby zábavy nebezpečné?
14 Přistihneš se například, že se díváš na televizní program nebo na filmy, které schvalují nebo dokonce podporují nemravnost? Je nutné připustit, že tyto filmy mohou působit přitažlivě na padlé tělo — jako vír, který do sebe strhne toho, kdo nedává pozor. Mohou rafinovaně působit na tvůj způsob myšlení. To je jasně patrné z toho, jak silně ovlivňují homosexuálové sféru zábavy. Podporují filmy a hry, které ospravedlňují homosexualitu. Vede to k tomu, že jednání, které bylo dříve považováno za sexuální úchylku, je nyní zjemňujícím způsobem označováno jako „jiný životní styl“. Bylo dosaženo situace, kterou popsal apoštol Pavel: „Protože ztratili všechen mravní smysl, oddali se volnému chování, aby chamtivě páchali nečistotu všeho druhu.“ — Ef. 4:19; 1. Kor. 6:9–11.
15. Jak se můžeme vyhnout léčce nemravnosti?
15 Jaké je řešení? Vyvaruj se „hlubokého bahna prostopášnosti“! Bible radí: „Hledejte, co je dobré, a ne, co je špatné. . . Mějte v nenávisti, co je špatné, a milujte, co je dobré.“ Ano, zde je skutečná zkouška — aktivně nenávidět, co je špatné. — 1. Petra 4:4; Amos 5:14,15
16. Jaké měřítko určil Pavel pro křesťany?
16 Neměli bychom, jestliže máme Kristovu mysl, mít odpor k svévolnému násilí, chorobnému sadismu a hrubé nemravnosti, což všechno se dnes předvádí ve většině zábavných pořadů? Jaký bychom vlastně měli mít postoj? Pavel odpovídá: „Všechno, co je pravé, co si zasluhuje vážný zájem, co je spravedlivé, co je cudné, co je hodné lásky, o čem se dobře mluví, každá ctnost a každá věc hodná chvály, o tom dále uvažujte.“ — Fil. 4:8.
17. a) Co je pornografie? b) Jak někteří poskvrnili svou mysl? c) Co je moudrý způsob jednání?
17 Jistě je lepší a jistější poslouchat apoštolovo důtklivé napomenutí. Je smutné, že někteří ‚dále uvažovali‘ o pornografických televizních programech, filmech a literatuře.a Vedlo to k tomu, že poskvrnili svou mysl a své srdce nemravností a sexuální zvráceností. Oč by bylo lepší, kdyby byli jednali podle apoštolovy rady: „Bratři, nestaňte se malými dětmi ve schopnosti porozumění [v duchovních věcech], ale buďte nemluvňaty vzhledem ke špatnosti“! — 1. Kor. 14:20.
Jak můžeme zvětšovat své ocenění?
18. Co může sloužit jako ochrana a pomoci nám, abychom oceňovali svaté věci?
18 Máme-li důvěrný vztah ke svým rodičům, pomůže nám to, že si budeme velmi uvědomovat jejich lásku a zásady, a tak bude menší pravděpodobnost, že zklameme rodinu. Totéž platí o našem vztahu k Jehovovi. A jak můžeme posílit tento vztah? Tím, že Boha důvěrně poznáme. Naše hluboké osobní studium Božího slova nám pomůže jej poznat a milovat tak velice, že budeme chtít odolávat každému pokušení. Jak to vyjádřil David v Žalmu 23, budeme stále cítit, že náš Pastýř, Jehova, je s námi. Jak pošetilé by bylo dopustit se závažného pochybení, když je náš Pastýř tak blízko! — Žid. 4:13.
19, 20. a) Jaké dva problémy mají někteří ohledně osobního studia? b) Proč se zdá, že je méně času k osobnímu studiu?
19 Jsou však dva základní problémy. První z nich je, že pro mnohé je osobní studium břemenem. Mnozí lidé dnes mají velké těžkosti se čtením, protože vzdělávací systémy jsou nedostatečné. Studium vyžaduje, aby vynaložili velké úsilí. Ale úsilí je třeba v životě ke všemu, co má trvalou hodnotu. Nevyplatí se vynaložit úsilí, abychom poznali Jehovu, svrchovaného pána vesmíru, našeho Otce a Boha nezasloužené laskavosti? — Mat. 6:9; Jak. 4:8.
20 Druhým problémem je zdánlivý nedostatek času na osobní studium. A ještě před 30 nebo 40 lety se zdálo, že je čas, čas k rozpravám, ke čtení, k psaní dopisů, k rodinným procházkám, k uvažování. Proč se situace změnila? Náš čas byl postižen jakousi formou inflace. Reálně vzato, čas již nemá často hodnotu 24 hodin. Proč? Protože do mnoha domácností vnikl jakýsi „zloděj“ a odňal jim mnoho cenného času. Víš, co je tímto „zlodějem“? Ano, je to televize se svým ochromujícím vlivem. Z jedné studie vyplývá, že „průměrná americká rodina se dívá denně na televizi 7 hodin a 22 minut“. To je téměř třetina dne! Kolik času průměrně strávíš každý den sledováním televize ty? Denně se promarní na celém světě miliardy cenných hodin života tím, že lidé vysedávají před televizorem. Je pravda, že některé programy jsou čisté, zábavné nebo výchovné. Ale i to může ubírat čas. Lákadlo v podobě televize je velmi svůdné.
21. a) Jaký problém snad mají některé osoby? b) Co myslíš, že je řešením?
21 Jak mohou křesťané zabránit tomu, aby je tento „zloděj“ neokrádal? Jedině tím, že si přísně rozdělí čas. Urči hranice času, kdy se díváš na televizi. Uvědom si, co má pro tebe větší význam — lidé a vztahy jsou mnohem důležitější než televize. Neseš například s nelibostí, když ti přijde návštěva ve chvíli, kdy sleduješ svůj oblíbený televizní program? A zdá se ti obtížné vypnout televizi, i když je program nudný nebo špatný? Pak to je tvůj problém. — 1. Kor. 9:24–27.
22. Jak můžeš získat zpět pro jiné účely čas, věnovaný sledování televizních pořadů?
22 Jaké praktické kroky můžeš podniknout, aby sis koupil zpět tyto cenné hodiny pro osobní studium a vztahy? Vyber si jen programy, které stojí za to, aby se na ně křesťan díval, a dívej se na ně jen tehdy, nemáš-li nic důležitějšího na práci. Někteří podnikli ještě mnohem tvrdší opatření — vůbec žádný televizor v domácnosti! To je ovšem osobní věc. Ale rozhodně nejsou duchovně ochuzeni tím, že nemají televizor. — Ef. 5:15, 16.
23, 24. Co můžeme učinit, abychom projevili, že si opravdu vážíme svého dědictví? (Židům 11:26)
23 Co tedy můžeme učinit, chceme-li si zachovat své drahocenné dědictví a neprodat je za ‚misku dušené čočky‘? Ujisti se o tom, co jsou v životě křesťana důležitější věci. Rozhodni se, čemu dáváš přednost, a drž se toho. Jednej svědomitě tak, abys získal dar věčného života, stejně jako apoštol Pavel ‚usiloval o cíl, cenu Božího povolání vzhůru‘. Projevuj jako Jákob hluboké ocenění pro dědictví. Jako Mojžíš ‚hleď upřeně vstříc vyplacení odměny‘. — Fil. 1:9, 10; 3:13, 14; Žid. 11:24–26.
24 Jak se můžeme podnítit k takovému jednání? Tím, že pilně studujeme Bibli. Uplatňuj ji denně ve svém životě. Pravidelně se účastni křesťanských shromáždění a dávej při nich bedlivě pozor. Miluj to, co je spravedlivé, a měj v nenávisti to, co je špatné. Ne, nepohrdej svým dědictvím, abys uspokojil nějakou naléhavou tělesnou žádost. Tvé dědictví, věčný život, má daleko větší cenu než ‚miska dušené čočky‘, ať má v dnešní době jakoukoli podobu! — Žid. 10:24, 25; 12:12–16.
[Poznámka pod čarou]
a Pornografie je definována jako „psané, grafické nebo jiné formy sdělení určené k vyvolání necudných pocitů“. [Z řeckého výrazu pornographos, psaní o prostitutkách. . .] — „The American Heritage Dictionary of the English Language“.
Vzpomínáš si?
◆ Co je křesťanské dědictví?
◆ Jak pohrdl Esau svým právem prvorozeného?
◆ Jaké nebezpečí dnes hrozí křesťanům, pokud jde o jejich dědictví?
◆ Jakými různými způsoby můžeme zvyšovat své ocenění?
[Obrázek na straně 20]
Vyměnil bys své dědictví za misku jídla?