-
Boží slib světové vlády je spolehlivýStrážná věž – 1980 (vydáno v Rakousku) | 1. listopadu
-
-
Boží smlouvu, protože Bůh oslavil Ježíše v nebesích. Tam, jak sám říká, „žije po celou věčnost“. (Zjev. 1:18) Žil až do doby, kdy jej Jehova dosadil jako krále v zaslíbené světové vládě. Boží slib se prokázal jako spolehlivý!
-
-
Osvobozeni s vyhlídkou přežít pád křesťanstvaStrážná věž – 1980 (vydáno v Rakousku) | 1. listopadu
-
-
Osvobozeni s vyhlídkou přežít pád křesťanstva
1, 2, a) Kdy a za čí prorocké služby měli Židé svůj poslední jubilejní rok? b) Co přikazoval Židům ohledně jubilejního roku Jehovův Zákon předaný skrze Mojžíše?
V JEREMIÁŠOVÝCH dnech měl být sabatní rok dobou osvobození židovských otroků. Poslední takový sabatní rok končil 9. tišri 609 př. n. l. , den před židovským Dnem smíření. Od Jeremiášova lidu se vyžadovalo, aby slavil sabatní roky od svého vstupu do kanaánské země v roce 1473 př. n. l. Od té doby každý 50. rok měl být považován za jubilejní rok, jenž měl začínat v Den smíření. Ukázalo se, že 17. jubilejní rok měl být poslední. Skončil v roce 623 př. n. l., během Jeremiášovy prorocké činnosti. Jako kněz v chrámu měl Jeremiáš slyšet troubení trubky, které oznamovalo začátek jubilejního roku, zvláštního roku osvobození. Jehovův zákon daný skrze proroka Mojžíše přikazoval:
2 „Posvětíš padesátý rok a provoláš svobodu v zemi všem jejím obyvatelům. Bude to pro tebe jubilejní rok, a vrátíš každému jeho majetek a vrátíš každého jeho rodině. Tento padesátý rok bude pro tebe jubilejním rokem.“ — 3. Mojž. 25:10, 11.
3. Jaký byl Boží zákon o každém sedmém roce mezi jubilejními roky? Jak dlouho mohl mít hebrejský majitel hebrejského otroka?
3 Stejně jako týdenní sabat, měl být i každý sedmý rok mezi jubilejními roky sabatním rokem. (3. Mojž. 25:1–9) Podobně říkal Jehovův zákon: „Kdybys koupil hebrejského otroka, bude otrokem po šest let, ale v sedmém vyjde jako propuštěný bez vyplacení.“ (2. Mojž. 21:2) „Kdyby ti byl prodán tvůj bratr, Hebrejec nebo Hebrejka, a sloužil by ti šest let, pak ať jej v sedmém roce pošleš pryč jako propuštěného.“ — 5. Mojž. 15:12.
4. Co vhodného měli učinit hebrejští majitelé otroků v sabatním roce 610–609 př. n. l. , avšak jak dali Bohu další příčinu k potrestání?
4 A tak v Jeremiášových dnech, v lunárním sabatním roce 610–609 př. n. l. , bylo v Jehovových očích dobré, aby židovští majitelé otroků uzavřeli před ním v jeruzalémském chrámu smlouvu a propustili hebrejské otroky. Vzdor mezinárodní situaci, tak nebezpečné pro Jeruzalém, měl Jeremiášův lid učinit tento krok poslušnosti. Avšak ještě než uplynul rok osvobození, dřívější majitelé otroků porušili svou slavnostní smlouvu a přinutili opět k otroctví své služebníky i služebnice. To se nelíbilo Jehovovi, který dodržuje smlouvy, a dalo mu to další příčinu k potrestání. — Jer. 34:8–16.
5. a) Kteří cizinci v Jeruzalémě se na tom nepodíleli, a přesto byli v nebezpečí? b) Z které strany dnes podobně hrozí nebezpečí novodobému protiobrazu Jeruzaléma?
5 Na této neúctě ke smlouvě, slavnostně uzavřené před Bohem, se
-