‚Seskupovat se v bitevní linii‘
„Ti všichni byli válečníci seskupující se v bitevní linii; s úplným srdcem přišli do Hebronu, aby učinili Davida králem nad celým Izraelem.“ — 1. PARALIPOMENON 12:38.
1. Jaká naléhavá situace dnes vyžaduje bdělost?
DEJ hlasitě zaznít bitevnímu volání! Ať se všichni udatní svědkové Jehovy seřadí do služby! Válka proti nepříteli se blíží k rozhodnému bodu. Dny jsou naléhavé. Nemůžeme si dovolit upadnout do pohodlnosti nebo se dát ukolébat a myslet si, že válčení utichlo. To by si přál náš nepřítel. Vždyť ví, že jeho čas je krátký. Proto můžeme očekávat, že podnikne náhlý výpad v naději, že zastihne bojovníky za pravdu nepřipravené. — 1. Tes. 5:1–6.
2. Proč se svědkové Jehovovi nemusí bát svých nepřátel? (Žalm 24:8)
2 Jehova vidí dnes své věrné svědky jako bojovníky, kteří se účastní duchovního válčení, jež rychle postupuje ke svému vyvrcholení. Když je volán, stává se Jehova „mužnou válečnou osobou“, jejíž pravice může rozdrtit a smést nepřátele. (2. Mojž. 15:3, 6, 7) Jeho slib starověkému Izraeli, který měl být veden jeho andělem, dosud platí: „Budeš-li však přesně poslouchat jeho hlas a skutečně činit všechno, co budu mluvit, pak jistě budu nepřátelský vůči tvým nepřátelům a budu znepokojovat ty, kteří znepokojují tebe.“ — 2. Mojž. 23:20–22.
3. a) Popiš Ježíšovo postavení od roku 1914 n. l. b) Jakým válčením se zabývá? c) Proč jsou dnes Ježíšovi pomazaní následovníci napadáni?
3 Prorocká pravda zjevuje našim očím víry, že od podzimu roku 1914 n. l. je oslavený Kristus Ježíš jmenován Jehovou jako polní maršál nebeského vojska andělských válečníků. (Žalm 110:1, 2; Mat. 25:31) Tyto síly rychle vedl proti ďáblovi a jeho andělům a smetl je, aby očistil nebesa od jejich znečišťující přítomnosti, a uzavřel je do blízkosti planety Země. A nyní, zatímco čeká na Jehovovo závěrečné znamení ke zničení nepřítele, řídí Kristus Ježíš viditelnou světaširou činnost, která také zahrnuje válčení. (Zjev. 12:7–9) Satan a jeho tlupy démonů si uvědomují, že jejich čas je krátký, a tak zlobně vedou válku se zbývajícími z pomazaných následovníků Ježíše. Proč? Protože ti poslušně zvěstují království svého Boha a jeho Krista. — Zjev. 12:17.
‚VOJÁCI KRISTA JEŽÍŠE‘
4. Vylož, jak se někdo stává „znamenitým vojákem Krista Ježíše“.
4 Z toho vyplývá, že všichni, kdo se sdružují s ostatkem Božího pomazaného lidu a podporují jej, se rovněž stávají terčem tohoto záštiplného válčení. Proto dnes každému, kdo takto slouží jako jeden z Jehovových svědků, platí Pavlova vzrušující výzva: „Jako znamenitý voják Krista Ježíše se podílej na snášení zla. Žádný, kdo slouží jako voják, se nezaplétá do obchodních záležitostí života, aby získal schválení toho, který ho najal jako vojáka.“ (2. Tim. 2:3, 4) Každá jiná činnost v životě musí zaujmout druhé místo vedle naší služby Jehovovu velkému polnímu maršálovi.
5. a) Jak popisuje Pavel křesťanovo duchovní válčení? b) K čemu jsou odhodláni křesťanští vojáci a co je v zápase bude povzbuzovat?
5 Skutečnost a povaha tohoto duchovního válčení se nám ujasní, když budeme uvažovat o těchto připomínkách apoštola Pavla: „Ačkoli totiž chodíme v těle, neválčíme podle toho, co jsme v těle. Vždyť zbraně našeho válčení nejsou tělesné, ale mocné v Bohu k vyvracení silných opevnění. Vyvracíme totiž uvažování a všechno povýšené, co se pozvedá proti poznání Boha, . . . a jsme stále připraveni uvalit trest za každou neposlušnost, jakmile se plně uskuteční vaše poslušnost.“ (2. Kor. 10:3–6; viz také Efezanům 6:12.) Jako vojáci Krista Ježíše chceme před očima všech dokázat, že se poddáváme jeho bitevním rozkazům a vždy jsme připraveni podílet se na strategii, kterou zvolí. Abychom se tedy povzbudili ve svém duchovním zápase, obraťme zpět stránky Božího slova k jedné historické události ve starověkém Izraeli. Zde najdeme významné prorocké předobrazy událostí, jež se odehrávají nyní. — Řím. 15:4; 1. Kor. 10:11.
VOLBA KRÁLE — DŘÍVE A NYNÍ
6. Popiš události, jež vedly k přijetí Davida jako krále. Jak se to dotýkalo jednotlivců?
6 Uvažuj o situaci v době krále Davida, který byl Bohem vybrán za krále pro celý Izrael. Po Saulově smrti to byli judští muži, kteří první uznali, že Boží volbou byl David dosazen za jejich krále. Ostatní kmeny zvolily za krále Saulova syna Izbozeta, a to vedlo k stálé rozepři. (2. Sam. 2:1–11; 3:1) Když byl Izbozet asi po dvou letech zavražděn, otevřela se ostatním kmenům cesta, aby se připojily k Judovi. Časem byl David řádně pomazán za krále nad celým Izraelem. (2. Sam. 4:5–12; 5:1–3) V mezidobí se však mnoho jednotlivců muselo rozhodnout, komu budou sloužit. Museli zvážit pověřovací doklady tohoto mladého muže Davida. Je opravdu Božím pomazaným? Bude mít Jehovovo požehnání na rozdíl od Bohem neschváleného Saula? Bude David schopen úspěšně vést izraelská vojska proti okolním nepřátelům?
7. Co zahrnovalo přijetí Davidova kralování?
7 Někteří Izraelité se zjevně rozhodli ve prospěch odsouzeného Saulova domu. Jiní se rozhodovali podle toho, co jim osobně prospěje. Další zůstávali nerozhodní. Dříve nebo později však muselo dojít k volbě a šťastní byli ti, kteří se z celého srdce rozhodli podporovat Davidovo kralování! Ti nebyli sobečtí ani nešli cestou nejmenšího odporu. Nebyli dvojí mysli. Jejich podpora Jehovova krále je naopak dovedla k tomu, že přijali činnou úlohu Davidových poddaných a vojáků. Jak říká zpráva v 1. Paralipomenon 12:22: „Den po dni. . . lidé přicházeli k Davidovi, aby mu pomáhali, až to byl velký tábor, jako tábor Boží.“
8. Jak označuje 1. Paralipomenon 12:32, 38 ty, kteří přijali Davidovo kralování?
8 Z podrobností zprávy si všímáme, že mezi nimi byli ti, „kteří měli poznání, jak rozlišovat časy, aby věděli, co má Izrael dělat“. (1. Par. 12:32) Ti nebyli vlažní ve své oddanosti ke králi. Byli dobře vyzbrojení, aby se mohli představit jako připravení přijmout Davidovo vedení v bitvě. Neočekávali snadný život. ‚Rozlišovali časy‘ a věděli, že království je obklopeno nepřáteli, kteří jsou připraveni pohltit Izrael a vymazat Jehovovo uctívání. Ti z oblasti východně od řeky Jordánu byli „válečníci seskupující se v bitevní linii“ a připravení sloužit pod Davidem s „úplným srdcem“. — 1. Par. 12:38.
9. a) Nacházíme novodobou obdobu situace z Davidových dnů? b) Před jakou spornou otázkou dnes stojí všichni lidé?
9 Je to vzrušující pozorovat, jak se nám dnes přímo před očima odvíjí novodobý protiobraz této situace! Větší David, Kristus Ježíš, byl Jehovou vyvolen a nyní panuje jako nebeský král. Světské národy se staví proti jeho kralování. Hrozí, že odstraní královy poddané ze země. (Žalm 2:1–3) Proto jsou jednotlivci na celém světě vyzýváni, aby se ve sporné otázce postavili na jednu nebo na druhou stranu. Otázka zní: Jsou pro království Jehovova Syna, nebo proti němu? Množství jich je nerozhodné. Jiní se rozhodují jen podle toho, co jim prospěje, uvažují pouze sobecky o osobním bezpečí a zisku. — Sof. 2:2, 3; Joel 3:14.
10. a) Proč jsou mnozí nerozhodní, pokud jde o přijetí Kristova kralování? b) Jaká odpovědnost dnes spočívá na svědcích Jehovových?
10 Jak se pověst Božích královských představitelů šíří po celé zemi, mohou další osoby učinit rozumné rozhodnutí. (Mich. 4:1–3; Zach. 8:23) Mnozí jsou nerozhodní jen proto, že neznají skutečnosti; chybí jim rozlišovací schopnost, pokud jde o význam těchto časů a naléhavou potřebu toho, aby se pevně postavili za Boží království. Množství lidí je proto ještě stále pod vlivem satanské propagandy a v nebezpečí, že budou strženi do zničení spolu se satanem a jeho spolčenci. Proto zní naléhavá výzva, aby se všichni Jehovovi svědkové seskupili po boku Většího Davida, Krista Ježíše, vyzbrojeni a vystrojeni do bitvy proti nepříteli. — Srovnej Matouše 12:30.
KDO JE ZPŮSOBILÝ K BITVĚ?
11. Vysvětli, jak ukázal Ježíš cestu, jíž se může ‚plně uskutečnit‘ naše poslušnost Kristu.
11 Všichni Kristovi vojáci musejí ve svém duchovním válčení odpovídat několika velmi důležitým požadavkům. Pavel například ukázal, že jejich poslušnost Kristu se musí ‚plně uskutečnit‘. (2. Kor. 10:5, 6) Jak můžeme určit, zda se to dnes zrcadlí v našem vlastním postupu a postoji? Abychom poznali, jak jsme na tom osobně, k tomu by nám mohly pomoci následující otázky:
Postavili jsme skutečně svou službu Bohu a Kristu daleko před jakýkoli lidský vztah? (Mat. 10:37)
Zbavili jsme se veškeré ctižádosti zbohatnout v hmotném ohledu, nebo chceme, aby se o nás dobře mluvilo ve světských kruzích? (Luk. 6:20–26)
Snažíme se úzkostlivě, abychom se líbili našemu Vůdci a Veliteli, místo abychom měli úzkostlivou starost o ty věci, které nám slíbil opatřit Jehova, o potravu, ošacení a přístřeší? (Mat. 6:25–32)
Přestali jsme soudit a kritizovat naše druhy, Kristovy vojáky, abychom tak nevnášeli nejednotu a neshody do svatých řad? (Luk. 6:37; Žalm 133:1–3)
Opravdu milujeme své bratry a usilujeme o blaho všech, kteří jsou povoláni k tomuto duchovnímu válčení proti Božím nepřátelům? (Jan 13:35; 1. Petra 4:8)
To jsou zkoumavé otázky, na které si všichni Kristovi následovníci musí odpovědět osobně.
12. Jakým způsobem je možno určit přátele a nepřátele Božího království? (Mat. 25:31–46)
12 Jiná důležitá věc, kterou musíme vzít v úvahu při našem křesťanském válčení, je, zda jasně vidíme propast, která dělí Boží čistou organizaci od povolných, nemravných organizací tohoto světa. (1. Mojž. 3:15; Žalm 97:10) Vojska, stojící proti sobě ve válce, by měla být schopna jasně rozlišit přítele od nepřítele. To umožňují jejich odlišné uniformy a válečná výzbroj. Byli jsme poučeni o ovoci Božího ducha. Byly nám osvětleny skutky těla, které jsou zjevné stejně jako ovoce. (Gal. 5:19–24) Žádná šedá oblast mezi Boží organizací a satanovou organizací tedy neexistuje.
13. Čemu v našem duchovním válčení slouží pravidelné schůzky?
13 Dále, ukazujeme svým jednáním, že jsme si pravidelně ‚vědomi svých duchovních potřeb‘? (Mat. 5 :3; Žid. 10:25) V tělesném válčení je nezbytné, aby důstojníci a ostatní vojáci měli schůzky, kde se poučují, co je nového na bitevním poli a jaká je nejnovější strategie nepřítele. Podobně i naše schůzky v sále království nebo jinde jsou životně důležité, abychom byli pravidelně posilováni Božím slovem a svatým duchem a abychom také věděli o pohybech nepřítele. — 1. Petra 5:8.
14. Jak mohou Zachariášova slova u Lukáše 1:74, 75 dobře vyjádřit naše pocity?
14 Jak všichni bychom měli být vděční Jehovovi a jeho Synu, že nás tak dobře vybavili pro duchovní válčení! Jako Zachariáš, otec Jana Křtitele, se cítíme podníceni chválit Jehovu za to, že nám zajistil, „aby nám, až budeme vyproštěni z rukou nepřátel, poskytl přednost nebojácně mu prokazovat svatou službu s věrnou oddaností a spravedlností před ním po všechny naše dny“. (Luk. 1:74, 75) Byli jsme vyproštěni z Velikého Babylóna. A nyní, když jsme vyhověli požadavkům našeho Vůdce a Velitele, máme možnost nastoupit do bitevní řady a střetnout se s nepřáteli Boha a Krista.
15, 16. a) Jaká „uvažování“ a „silná opevnění“ vložil satan do lidských myslí? b) Pouze jak se dají ‚strhnout‘ a v jaké míře se to děje?
15 Všechny zbraně a ozbrojené síly tohoto světa jsou pouhé dětské hračky ve srovnání s falešnými filozofiemi a tradicemi lidí, inspirovanými satanem a jeho démonskými zástupy. Ve snaze podobat se Bohu vznešeností a mocí propaguje satan široko daleko zlé lživé učení. Odporuje pravému Bohu a klamně tvrdí, že on sám je pramenem poznání. Učí, že člověk nepotřebuje Jehovu, že člověk sám o sobě může dospět tak daleko, aby byl jako Bůh. Ďábel upírá Bohu stvořitelská práva a vnucuje lidstvu představu, že člověk je plodem evoluce. Podařilo se mu, že množství lidí uvěřilo, že skutečná smrt neexistuje, že to, co se zdá být smrtí, je ve skutečnosti proměna v nějakou jinou formu života. Podporoval různé formy vlády, všechny zakořeněné a zakotvené v sobectví. To a mnoho jiného jsou „uvažování a všechno povýšené, co se pozvedá proti poznání Boha“. — 2. Kor. 10:5.
16 Tato ‚silná opevnění‘ myšlenek je třeba strhnout, odhalit, aby tak byly oběti klamu duševně i duchovně osvobozeny. (2. Kor. 10:4) Máme potřebné zbraně a výzbroj — víru jako štít, pravdu jako posilující opasek, spravedlnost jako ochranu srdce, naději na záchranu jako přilbu, Boží slovo jako meč a dobré poselství pokoje, abychom pomáhali těm, kteří se chtějí podřídit Jehovovu vyvolenému Králi. (Ef. 6:14–17) Tím, že křesťanští svědkové Jehovovi používají takové duchovní zbraně, osvobozují nespočetné zajatce!
VÍTĚZSTVÍ JE ZAJIŠTĚNO
17. Na jaký výsledek poukazuje Žalm 45:3, 4 (45:4, 5, „KB“), až se Kristus střetne s nepřítelem v konečné válce?
17 Stále se blíží čas, kdy Jehova dá znamení svému vyvolenému Králi, aby se střetl s nepřítelem v konečné válce. Jehova oslaví tohoto Vůdce nebeských vojsk a zvolá slovy žalmu 45:3, 4; 45:4, 5, „KB“: „Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň.“ Výsledek tohoto zásahu je jistý. Celá satanova organizace, viditelná i neviditelná, bude odstraněna, a země se zbaví ničemného a utiskujícího panství. Jak šťastný to bude den pro přežijící, až budou všichni utlačovatelé, lháři, smilníci a ničitelé země navždy pryč! — Zjev. 11:16–18; 19:11–21.
18. Jak bylo patrné ‚seskupování do bitevní linie‘ od roku 1914 n. l.?
18 Je podivuhodné vidět splňování dramatických situací zaznamenaných v Písmech, jež se právě odehrávají. Za našich dnů přijali Kristovi pomazaní duchovní bratři první Ježíše jako svého krále po jeho dosazení na trůn roku 1914 n. l. Všichni se ‚seskupili do bitevní linie‘. Pak, zejména od roku 1935, kdy světlo osvítilo Zjevení 7:9–17, rozpoznal „velký zástup“ pravý zdroj zdaru a požehnání a začal se ‚seskupovat‘. Připojili se k novodobým duchovním izraelitům, všichni v bitevní formaci, připraveni podílet se na utrpeních a těžkostech vyhlášené duchovní války s celou satanovou organizací — ke cti a slávě Jehovově. — Zach. 2:11.
19. K čemu by tedy měli být odhodláni všichni udatní svědkové Jehovovi?
19 Dny jsou tedy zřetelně naléhavé. Není čas myslet si, že duchovní válčení je odbyto. Kéž nás nepřítel nikdy nezastihne nepřipravené v blížícím se kritickém údobí naší svaté služby. Ať jsme z ostatku duchovních izraelitů nebo z „velkého zástupu“ jejich druhů, ‚seskupujme se všichni do bitevní linie s úplným srdcem‘. Kéž dáváme dál směle zaznít volání do bitvy, protože Jehova nám zaručuje vítězství! — 2. Par. 20:15.
Shrnutí
◆ Proč je nyní naléhavé ‚seskupovat se do bitevní linie‘?
◆ Jakým druhem válčení se zabývají svědkové Jehovovi?
◆ Před jakou životně důležitou spornou otázkou dnes stojí všichni lidé?
◆ Kdo je způsobilý jako „voják Ježíše Krista?“
◆ Jaké vítězství je dnes zaručeno?