Má-li Bůh organizaci, co to je?
1. Jaký názor mají dnes někteří lidé na výraz „Boží organizace“ a proč?
JE PODIVNÉ, že v této době, kdy se tak vyzdvihuje rozum, mnozí lidé podlehli pochybnostem v otázce, zda Bůh má nějakou organizaci. Někteří váhají, a nyní se dokonce obávají používat výraz „Boží organizace“, protože si povšimli, že jejich překlad Bible neužívá slova „organizace“ ve spojitosti s Bohem, nebo tento výraz nepoužívá vůbec.
2. a) Je možné na základě Římanům 13:1, 2 tvrdit, že vlády křesťanstva jsou Boží viditelnou organizací? b) Jaké otázky vznikají ohledně svědků Jehovových, kteří jsou od roku 1922 organizováni, aby plnili slova u Matouše 24:14?
2 Žádný rozumný člověk nebude jistě tvrdit, že dnešní vysoce organizované vlády, včetně vlád křesťanstva, jsou Boží organizací nebo její částí. Nikdo by to nemohl dokázat, ani kdyby uplatňoval slova apoštola Pavla v Římanům 13:1, 2: „Není moci leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu.“ („Ekumenický překlad“) V téže době, obzvláště od roku 1922, jsou svědkové Jehovovi účinným způsobem organizováni, aby plnili Ježíšovo proroctví u Matouše 24:14: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ Kam je to tedy staví ve vztahu k Bohu, Jehovovi vojsk? Jsou jen lidmi vytvořenou organizací, které Bůh může používat, bude-li si to přát, nebo jsou viditelnou pozemskou částí Boží organizace? Nechme mluvit skutečnosti!
3, 4. a) Jak je možné srovnat poselství, které oznamovalo křesťanstvo v minulých staletích, s „evangeliem“, jež oznamují svědkové Jehovovi od roku 1914? b) Jedině jak to mohlo být vykonáno tváří v tvář pronásledování a odporu? Co ukazuje Zjevení 14:6, 7?
3 Čestně smýšlející člověk má příležitost porovnat způsob, jak náboženské systémy křesťanstva během všech staletí kázaly evangelium o království, se způsobem, jak to dělají svědkové Jehovovi od konce první světové války v roce 1918. Není to jedno a totéž. Svědkové Jehovovi skutečně káží „evangelium“ neboli „dobré poselství“, totiž o Božím nebeském království, které bylo zřízeno tím, že byl Boží Syn Ježíš Kristus na konci časů pohanů v roce 1914 dosazen na trůn. (Luk. 21:24) Světaširé svědectví o tom se setkává s překážkami v podobě mezinárodního pronásledování a odporu a mohlo být vydáno pouze s pomocí Božího vše přemáhajícího ducha. Nebylo to vykonáno duchem člověka ani duchem satana ďábla. Dělo se to s pomocí Božích svatých andělů, jak je to naznačeno ve Zjevení 14:6, 7:
4 „A viděl jsem jiného anděla letícího uprostřed nebe a měl věčné dobré poselství, aby je oznamoval jako radostnou zvěst těm, kteří bydlí na zemi, a každému národu a kmenu a jazyku a lidu, a říkal silným hlasem: ‚Bojte se Boha a oslavujte jej, neboť přišla hodina jeho soudu, a proto uctívejte toho, který učinil nebe a zemi a moře a prameny vod.‘ “
5. a) Kterého organizátora je nyní, v tomto čase rozhodování, nutné se bát? b) Do jakého nebeského setkání se vetřel nepřátelský organizátor, podle 1. a 2. kapitoly Jobovy?
5 Ten, koho je třeba se nyní bát, v této době osobního rozhodování, je tedy stvořitel, organizátor vesmíru. V knize Jobově je nám umožněno nahlédnout do jeho nebeské rodiny andělských synů. Organizátor světského systému věcí od potopy v době Noemově, satan ďábel, byl kdysi členem této rodiny. U Joba 1:6, 7 je zobrazen jako vetřelec zasahující do rodinných záležitostí. Čteme zde: „Nyní nadešel den, kdy synové pravého Boha vstoupili, aby se postavili před Jehovu, a dokonce i satan vstoupil přímo mezi ně. Tehdy řekl Jehova satanovi: ‚Odkud jdeš?‘ Na to odpověděl satan Jehovovi a řekl: ‚Z potulky po zemi a z obchůzky po ní.‘ “ U Joba 2:1, 2 je vylíčen podobný obraz jednoho pozdějšího setkání synů pravého Boha v neviditelných nebesích.
6. a) Co je zřejmé z takového setkání nebeských „synů pravého Boha“, jemuž předsedal Jehova Bůh? b) Jak byli tito „synové pravého Boha“ povzbuzeni příkladem, který jim poskytl Job?
6 Co naznačují tato dvě shromáždění synů Jehovy Boha? Jak by měli být správné nazváni ti, kteří tvoří tuto rodinnou skupinu? Jaké vhodné slovo nebo slova vyvstávají v mysli? Ponecháváme čtenáři, aby to řekl sám. Tato setkání byla oficiální a pravý Bůh jim oprávněně předsedal. To, že byl satan připuštěn k těmto setkáním, neznamená, že byl stále ještě považován za jednoho ze „synů pravého Boha“ a že byl stále ještě částí Boží nebeské domácnosti. Již jeho označení „satan“ naznačuje, že to tak nebylo, protože toto jméno znamená „odpůrce“. Neměl proto dobrý úmysl, když se pohyboval po zemi jako lidem neviditelný duch. Odporoval každému člověku, který se snažil zachovávat ryzost ve vztahu k pravému Bohu. S božským svolením učinil onoho spravedlivého, bohabojného muže Joba ze země Uz obětí svých útoků. Nezdařil se mu však jeho podlý úmysl dosáhnout toho, aby lidé na zemi i andělé v nebi pohrdli univerzální svrchovaností Jehovy Boha. Jobův věrný příklad se stal velkým povzbuzením pro Jehovovu nebeskou rodinu andělských synů.
7. Z jaké rodiny se svou neposlušností vyřadil Adam s Evou? Kolik tvorů z duchovní říše plnilo strážní službu?
7 Satan si snad myslel, že zvítězí, jako v případě prvního člověka na zemi, Božího syna Adama. Ke konci šestého stvořitelského dne, kdy ještě na zemi nebyl žádný člověk ani žádné lidské stvoření, řekl Bůh: „Udělejme člověka ke svému obrazu, podle své podoby.“ Bůh zde nepoužil oficiálního „my“, jako kdyby mluvil sám k sobě. Oslovil nejméně jednu jinou osobu, kterou chtěl zapojit do tohoto stvořitelského činu. (1. Mojž. 1:26) Žádný nezaujatý člověk nepopře, že to vyžadovalo nebeskou spolupráci. První lidští tvorové, Adam a Eva, však přešli na stranu neviditelné duchovní osoby, která stála za viditelným hadem a jehož přiměla, aby označil Boha za lháře. Neposlechli Boha, a tak se vyřadili z Boží univerzální rodiny dětí a byli vyhnáni ze zahrady Eden. Potom Bůh „postavil cherubíny na východě zahrady Eden a planoucí ostří meče, který se neustále otáčel, aby střežili cestu ke stromu života“ v zahradě. (1. Mojž. 3:24) Byli tam nejméně dva cherubíni, a byli to členové Boží nebeské domácnosti, kteří dostali pověření, aby se ztělesnili a objevili se lidem.
8. Stalo se tedy v té době zřejmým, že v Boží domácnosti byli i jiní? Co nám o tom ukazuje Job 38:6, 7?
8 Tak se ukazuje, že v této počáteční fázi lidské existence byli v Boží nebeské domácnosti již jiní členové. Když Jehova Bůh kladl otázky ohledně založení Země, mohl proto říci: „Do čeho byly zapuštěny její podstavce, nebo kdo položil její úhelný kámen, když spolu radostně provolávaly jitřní hvězdy a všichni Boží synové začali volat ve chvále?“ — Job 38:6, 7.
9. O jakých postaveních nebeských tvorů jsou zmínky v žalmech, u Izaiáše 6:2 a v Danielově proroctví?
9 Žalm 80:1 a 99:1 říká, že Jehova ‚sedí nad cherubíny‘. Tento popis je zřejmě odvozen od toho, jak vypadala svatá truhla smlouvy, která byla umístěna v Nejsvětější jeruzalémského chrámu. Nad touto truhlou byli dva zlatí cherubíni s křídly rozpjatými proti sobě, a uprostřed nad nimi se objevovalo takzvané světlo šekina, které představovalo přítomnost Jehovy Boha v jeho chrámu. V zázračném vidění vnitřní části chrámu viděl prorok Izaiáš Jehovu na trůnu a viděl, jak mu slouží duchovní tvorové nazvaní serafíni. (Iz. kap. 6) Kromě serafínů a cherubínů existují andělé všeobecně, jak se o nich mluví v poslední knize Bible, Zjevení. Nesmíme přehlédnout nebo vynechat to, že existuje nebeský tvor jménem Michael. Je o něm řečeno, že je „jeden z předních knížat“ a ‚kníže vašeho lidu‘, to jest lidu Danielova. (Dan. 10:13, 21; 12:1) Juda 9 jej vhodně nazývá „archanděl Michael“.
10. Proč musel být zachován pořádek při zasedání soudu, jak je to popsáno ve vidění zaznamenaném u Daniela 7:1–10?
10 O vidění zvláštní nebeské nádhery říká prorok Daniel: „Díval jsem se dále, až byly postaveny trůny a Starý na dny se posadil. Jeho oblečení bylo právě tak bílé jako sníh a vlasy na jeho hlavě byly jako čistá vlna. Jeho trůn byl plameny ohně; jeho kola byla planoucí oheň. Byl tam ohnivý proud, který tekl a vycházel z místa před ním. Tisíc tisíců mu tam neustále sloužilo a desettisíckrát deset tisíc stálo přímo před ním. Zasedl soud a byly otevřeny knihy.“ (Dan. 7:9, 10) U tohoto božského soudu musel panovat pořádek, obzvláště mezi desettisíckrát deseti tisíci, kteří sloužili soudci.
11. Co říká v souladu s tím Žalm 103:19–21? Jak je označován Jehova počínaje slovy v 1. Samuelově 1:3?
11 V souladu s tím je v Žalmu 103:19–21 řečeno: „Jehova sám pevně založil svůj trůn v samých nebesích; jeho vlastní kralování si udrželo nadvládu nade vším. Žehnejte Jehovovi, jeho andělé, mocní v síle, kteří plníte jeho slovo tím, že nasloucháte hlasu jeho slova. Žehnejte Jehovovi, všechna jeho vojska, vy jeho služebníci, kteří konáte jeho vůli.“ Je naprosto vhodné, že od 1. Samuelovy 1:3 dále je univerzální svrchovaný vládce označován jako „Jehova vojsk“. — Jak. 5:4.
12. Co existuje v nebi, vezmeme-li v úvahu, že mezi osobami, které má Bůh v nebi, jsou osoby s tituly nebo hodnostmi, a dokonce „vojska“?
12 Co tedy ve světle všech výše uvedených biblických textů jasně vyplývá z toho, že mezi nebeskými osobami, které patří Bohu, je archanděl, knížata, cherubíni, serafíni, andělé, vojska, přičemž všechny tyto bytosti a „vojska“ všech hodností a řádů a úrovní jednají v úplném souladu a v naprosté poddanosti „Starému na dny“, Jehovovi Bohu? Je z toho zřejmé, že to vyžaduje, aby všechny tyto osoby, které v nebesích patří Bohu, byly zorganizovány. Celý takový nebeský personál tak tvoří Boží organizaci. Znamená to, že Bůh má organizaci. Hebrejské slovo pro to je histadruth a řecké slovo je organosis.
„ŽENA“ V NEBI
13. a) Jak zapůsobil na Boží organizaci hřích Adama a Evy? b) Co tehdy řekl Bůh zdánlivě hadu, čemuž had nemohl rozumět?
13 Když Adam s Evou zhřešili proti Bohu, zapůsobilo to na jeho univerzální organizaci, jejíž pozemskou viditelnou částí byli. Přestali být členy rodiny, které je on nebeským Otcem, stvořitelem. Přešli na stranu neviditelného duchovního tvora, který stál za hadem pronášejícím lež. Doslovný had jistě nerozuměl tomu, co Bůh mínil, když zdánlivě jemu řekl: „Protože jsi to udělal, jsi prokletý mezi všemi domácími živočichy a mezi všemi divoce žijícími polními zvířaty. Budeš lézt po břiše a budeš žrát prach po všechny dny svého života. A položím nepřátelství mezi tebe a ženu a mezi tvé semeno a její semeno. Ono ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“ — 1. Mojž. 3:14, 15.
14. Proč je vyloučeno, aby Boží slova platila doslovnému hadu? O jakého hada a ženu tedy muselo jít?
14 Co by tato slova znamenala, kdybychom je chápali doslovně? Znamenala by, že mezi doslovným hadem a doslovnou ženou měla být smrtelná nenávist. A také že semeno neboli potomstvo Evy mělo být neúprosným nepřítelem potomků onoho hada; a že onen had měl žít dále, dokud nepřijde semeno ženy Evy. Potom by had měl rozdrtit toto „semeno“ na doslovné patě a zraněné „semeno“ by rozdrtilo hadovu hlavu, čímž by jej zřejmě usmrtilo. Ale kolik útěchy a užitku by to přineslo celému lidstvu? Takové doslovné vysvětlení opravdu nemá smysl. Vede k tolika obtížím, že každý duševně vyrovnaný badatel Bible musí připustit, že Boží slova v 1. Mojžíšově 3:14, 15 musí mít symbolický význam. A tak had, který položil Evě lstivou otázku, musel symbolizovat něco většího, a také „žena“, o níž je zmínka v této souvislosti, musí být „žena“ symbolická.
15. Proč se nemusíme dohadovat o tom, kdo je symbolický had? Protože je „prahadem“, jak je nyní starý?
15 Musíme snad nyní hádat, kdo je tento symbolický had? Ne! Bible sama nám to říká. Ve Zjevení 12:9 mluví o tomto symbolickým hadu jako o „velkém draku“, „prahadu, který je nazýván ďábel a satan“. Původně to byl symbolický had. V roce 96 n. l., kdy přibližně apoštol Jan psal knihu Zjevení, byl satan ďábel jako symbolický had již více než 4 100 let starý. Nyní, kdy se již má splnit vidění ze Zjevení, je tento „prahad“ asi 6 000 let starý, což je delší doba, než jakou kdy žil nějaký doslovný had. U Jana 8:44 je řečeno, že „je lhář a otec lži“.
16. a) Konflikt mezi kterými dvěma hlavními osobami ukazuje 12. kapitola Zjevení? Co se však přece úspěšně zrodí? b) Kde a proč musí být symbolická matka duchovně živena a chráněna?
16 Protože Eva, které satan ďábel lhal prostřednictvím hada, nebyla ona „žena“, o níž mluví 1. Mojžíšova 3:15, kdo je tato „žena“? Kniha Zjevení nám opět pomáhá ke správnému porozumění. Dvanáctá kapitola popisuje konflikt mezi satanem ďáblem a „ženou“, která je od hlavy až k patě oděna světlem slunce, měsíce a (dvanácti) hvězd. Zdravý úsudek nám říká, že to musí být symbolická „žena“ v nebesích, protože o žádném z nebeských andělů se nemluví jako o ženě. Je těhotná, a satan ďábel jako lačný drak čeká, aby mohl pohltit jejího potomka, jakmile jej porodí. Ale nebeský Otec na tohoto potomka dává pozor a brání satanovi, takže ve chvíli, kdy se tento potomek narodí, je ‚vytržen k Bohu a k jeho trůnu‘, aby odtud mohl „pást všechny národy železným prutem“. (Zjev. 12:1–5) Tímto královským zrozením neskončilo nepřátelství satana vůči této symbolické „ženě“, protože ta musí být duchovně živena pod božskou ochranou před satanem. Následuje válka v nebi.
17. Byla jako výsledek války v nebi rozdrcena hlava „prahada“? Jak výsledek této války zapůsobil na lidi na zemi a na moři?
17 Bojové síly „Jehovy vojsk“ vede archanděl Michael. S těmito andělskými vojsky bojuje Michael ve prospěch novorozeného dítěte „ženy“, jež bylo dosazeno na trůn. Satanovi, „prahadu“, má být rozdrcena hlava, a proto on a jeho démonští andělé prohrávají bitvu. Jsou vyvrženi z nebe a svrženi na naši zem. Ale satanovi tím není rozdrcena hlava, je stále ještě velmi živý. Proto se nemůžeme divit, že z nebes zaznívá volání: „Běda zemi a moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velkou zlobou, protože ví, že má krátké časové období.“ — Zjev. 12:7–12.
18. Co zajistilo pro „království našeho Boha“ vítězství Michaela a jeho vojsk? Kdo se proto mohl radovat?
18 Archanděl Michael a jeho andělé vítězí a královské „dítě“ není sesazeno ze svého nebeského trůnu vedle Boha. Proto je vhodné, že v nebesích zaznělo oznámení: „Nyní přišla záchrana a moc a království našeho Boha a moc jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před naším Bohem! . . . Proto se radujte, nebesa.“
19. Co znázorňuje „žena“, která je matkou „dítěte“ mužského rodu? Proč?
19 „Dítě“ mužského rodu, o němž se mluví ve Zjevení 12:5, je zřejmě symbolické. Všechno, co je v souvislosti s tím řečeno, odhaluje, že tím není znázorněna nějaká jednotlivá osoba, ale Boží království, v němž byl jeho Syn, Ježíš Kristus, pověřen, aby pásl všechny národy železným prutem, aby je roztříštil v budoucí „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“, v Armageddonu. (Zjev. 16:14–16) Stejně jako „dítě“ není jednotlivá osoba, není ani jeho matka, „žena“ v nebesích, jednotlivá osoba. Protože tato symbolická „žena“ otěhotněla zásluhou Boha jako svého manžela, musí znázorňovat Boží duchovní organizaci. Z této organizace vycházejí členové onoho nebeského království. Je jím nejen oslavený Ježíš Kristus, který zřejmě jedná v úloze archanděla Michaela, ale také jeho duchovní „bratři“, kteří jsou také „bratry“ Boží duchovní organizace. — Zjev. 12:10, 11.
20. Jak Zjevení 12:17 ukazuje, zda jsou ještě na zemi nějací „bratři“ Boží duchovní organizace?
20 Na naší zubožené zemi je ještě ostatek těchto duchovních „bratrů“. Zjevení 12:17 totiž dále říká: „A drak se rozhněval na ženu a odešel vést válku se zbývajícími z jejího semene, kteří zachovávají Boží přikázání a konají dílo vydávání svědectví pro Ježíše.“ Jako část semene Boží „ženy“ mají naději na království.