obnovy. Jako věrní svědkové dále káží s misionářskou horlivostí, takže se Jehovova organizace rozšířila až do končin země. (Řím. 10:10, 18) Skutečně je čas, kdy je shromažďován Jehovův lid. A proč? Jehova sám říká:

„Způsobím. . . , abyste se stali jménem a chválou mezi všemi národy země.“ (Sof. 3:20)

Tím, že pomazaný ostatek Jehovova lidu radostně vyvyšoval vzácné jméno svrchovaného Pána Jehovy, stal se „jménem a chválou“ a dnes s ním „bok po boku“ spolupracují mnozí z „národů země“ a oznamují Jehovova předsevzetí ohledně království. Naše řeč se stala ‚čistým jazykem‘ a neustále oznamujeme „dobré poselství o království“. Tak dostanou ještě tisíce lidí pomoc, aby ‚vzývali Jehovovo jméno‘ a mohli být ‚ukryti‘ v den Jehovova hněvu a aby směle vystoupili a po celou věčnost chválili Jehovu.

Žalmy

Požehnání bratrské jednoty

JEDNOTA je jistě požehnáním. Spojeným úsilím mnohých je možno vykonat mnohem více, než dokáže člověk sám. Když lidé spolu dobře vycházejí, nalézají velkou radost ve společné práci.

David psal pod inspirací o požehnání bratrské jednoty. Protože všichni Izraelité byli potomky jednoho muže, Jákoba, vztahovala se Davidova slova v Žalmu 133 ve skutečnosti na celý národ. Dnes jsou oddaní křesťané členy světaširého bratrstva, a tak by se měli snažit, aby udrželi blahodárnou jednotu popsanou žalmistou. „Hle, jak je dobré a jak příjemné, přebývají-li bratři spolu v jednotě! Je to jako dobrý olej na hlavě, který stéká na vous, na Áronův vous, který stéká na límec jeho oděvu. Je to jako rosa Hermonu, která sestupuje na hory sionské, neboť Jehova přikázal, aby tam bylo požehnání i život na neomezený čas.“ — Žalm 133:1–3.

Když všechny kmeny Izraele přicházely do Jeruzaléma slavit tři roční svátky, měly příležitost přebývat spolu v jednotě. Ačkoli příchozí pocházeli z různých kmenů, byli jedinou rodinou bratrů. Když byli spolu, mělo to na ně příjemný a zdravý účinek. Vliv tohoto společného přebývání v jednotě byl jako dobrý olej pomazání — osvěžující látka s trvalou a příjemnou vůní. Olej vylitý na Áronovu hlavu stékal po jeho dlouhých vousech až na límec jeho oděvu. Podobně i zdravý vliv toho, že byli Izraelité pospolu, mělo pronikavý účinek, který pronikal všemi shromážděnými lidmi. To vedlo k tomu, že bývala vyjasněna nedorozumění a odstraněny předsudky. Bylo to, jako by vším prosákl dobrý olej. Zásluha za to samozřejmě patřila Jehovovi Bohu, od něhož nám plynou všechna požehnání.

Když taková bratrská jednota, jakou popisuje žalmista, existuje i mezi křesťany, křesťané se nehašteří, nevyhledávají vzájemně chyby a stále si nestěžují. Jejich shromažďování je naopak dobré, zdravé a prospěšné. Spojeni svazkem lásky, zajímají se činně jeden o druhého a jsou spolu rádi. Jejich jednota je pro ně blahodárná neboli příjemná, protože se tak navzájem povzbuzují a budují. Každé nedorozumění