totiž dobře znám myšlenky, které mám vzhledem k vám,‘ je Jehovův výrok, ‚myšlenky o pokoji, a ne o neštěstí, abych vám dal budoucnost a naději.‘ “ (Jer. 29:11) „Budoucnost“, kterou Jehova pro nás zamýšlí, je ta nejkrásnější. Jestliže se nyní podřídíme jeho universální svrchovanosti, bude to věčný život v pokoji, blahobytu a štěstí umožněný jeho královským služebníkem Ježíšem Kristem. To je ta naděje, kterou Jehova před nás staví. Jednejme v souladu s ní, a to s hlubokou vděčností.

Žalmy

Bůh vysvobozuje ohleduplného

POZOROVAL jsi, že lidé se obyčejně shromažďují okolo zámožných lidí a těch, kteří mají význačné sociální postavení? A naopak, často se vyhýbají zchudlým, churavým a těm, kteří jinak postrádají sílu.

Taková zkušenost je zaznamenána v 41. žalmu. Tento žalm se dá rozdělit na tři části. První mluví o požehnáních, která poskytuje Bůh jedincům, kteří „s nepatrným“ jednají ohleduplně. (Verše 1–3; 2–4, „KB“) Dále je popsáno, že žalmista trpěl sám vážnou nemocí a zradou přátel. Na konci je modlitba o Boží pomoc a vyjádření pevné důvěry, že modlitba bude příznivě vyslyšena. (Verše 10–12; 11–13, „KB“) Poslední verš (13; 14, „KB“) tvoří závěr první z pěti malých „knížek“, do nichž jsou knihy žalmu rozděleny.

Nadpis 41. žalmu (verš 1, „KB“) říká, že je to „Davidova melodie“. Okolnosti popsané v tomto žalmu se dobře hodí na neklidná léta Davidova života, která následovala po jeho hříchu s Betsabé. (2. Sam. kap. 11–18) Mluví nicméně o událostech podobných těm, které oddaní Boží služebníci podstupovali ve všech obdobích dějin.

Žalm začíná: „Šťastný je každý, kdo jedná ohleduplně s nepatrným.“ (Žalm 41:1a; 41:2a, „KB“) Hebrejské slovo pro „nepatrný“ doslova znamená „tenký“, „hubený“, „štíhlý“. Označuje toho, kdo je slabý pro chudobu, nemoc nebo skličující okolnosti a kdo potřebuje pomoc. Člověk, který „jedná ohleduplně“, rozeznává potřeby nepatrných. Místo aby bez zájmu přešel kolem, stará se o potřebného, ošetřuje jej a projevuje něžný soucit. Člověk ohleduplný je skutečně „šťastný“, jednak pro dobrý pocit, který pramení ze štědrosti, jednak pro přízeň všemohoucího Boha, jehož štědrost napodobuje. — Sk. 20:35; Jak. 1:17.

Žalmista dále říká o ohleduplném: „V den neštěstí mu Jehova opatří únik, Jehova sám jej ochrání a zachová jej naživu. Bude prohlášen za šťastného na zemi a je nemožné, abys jej vydal duši jeho nepřátel.“ — Žalm 41:1b, 2; 41:2b, 3, „KB“.

„Den neštěstí“ se může vztahovat na nějakou nešťastnou událost, nebo dokonce na delší období těžkostí. Verš 3 (4, „KB“) naznačuje, že žalmista měl na mysli zejména nemoc, která přivedla ‚ohleduplného k nepatrným‘ až do stavu krajní slabosti. Vyjadřuje důvěru, že Jehova jej během jeho nemohoucnosti ochrání a zachová jej naživu. Kdyby jiní pozorovali, jak jej Bůh vysvobodil ze zdánlivě beznadějné situace, ‚prohlásili by jej za šťastného na zemi‘ tím, že by šířili zprávu o Božím milosrdném jednání s ním.

Žalmista nato pokračuje: „Jehova sám jej [ohleduplného] bude podporovat na lůžku nemoci: celé lože jistě změníš