Oplývejte nadějí!

„Ať vás Bůh, který dává naději, naplní vší radostí a pokojem tím, že věříte, abyste mocí svatého ducha oplývali nadějí.“ — Římanům 15:13.

1, 2. a) Jaký důvod uvedl Pavel, proč máme ‚oplývat nadějí‘? b) Jak poukazuje Izaiášovo proroctví na tuto naději?

OPLÝVAT nadějí? Jak je možné „oplývat nadějí“ ve světě tak temném, jaký je dnešní svět, v němž na ulicích číhají zločinci a nemravní lidé, kde je více než miliarda lidí zachvácena hladem nebo je na pokraji hladovění a kde visí nad celým lidstvem jaderné zbraně jako Damoklův meč? Bezprostředně před tím, než apoštol Pavel pronesl výše uvedenou modlitbu, vyjádřil jeden důvod, když citoval slova proroka Izaiáše: „Bude ten, který povstane, aby vládl nad národy; v něj národy vloží svou naději.“ — Řím. 15:12.

² Pavel zde citoval z Izaiáše 11:1–10. Předpovídá ty z národů, kteří doufají v Ježíše, jehož znázorňoval král David, syn Jesseho. Toho popisoval také evangelista Matouš, který rovněž citoval Izaiáše slovy: „Pohleďte, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého má duše schválila! Vložím na něj svého ducha a bude objasňovat národům, co je právo . . . Národy budou vskutku doufat v jeho jméno.“ — Mat. 12:18–21; Iz. 42:1, 4.

3, 4. a) Jaké „jméno“ má nyní Ježíš a proč? b) Jak máme rozumět Zjevení 19:10, 11?

³ Proč by měly národy doufat v Ježíšovo jméno? Pro všechno to, co je tímto jménem zaručeno. Když byl Ježíš jako člověk na zemi, učinil si „jméno“ jako muž, který bezúhonným způsobem zachoval ryzost. Pronásledování, potupy, mučení — nic jej nemohlo odvrátit od věrného plnění Boží vůle, kterou konal až do smrti. Apoštol Pavel vysvětluje: „Právě proto ho také Bůh povýšil do nadřazeného postavení a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem, aby se v Ježíšově jménu sklánělo každé koleno těch v nebi a těch na zemi a těch pod zemí a aby každý jazyk otevřeně uznával, že Ježíš Kristus je Pánem ke slávě Boha, Otce.“ — Fil. 2:9–11.

⁴ Ježíšovo jméno nyní symbolizuje vysoké postavení, do něhož jej Jehova vyvýšil jako velekněze a krále „po pravici trůnu majestátu v nebesích“. Nazývá se „Věrný a Pravý“ a na jeho příchod se zaměřuje celé prorocké slovo, „neboť vydávání svědectví o Ježíšovi je to, co inspiruje k prorokování“. — Žid. 8:1; Zjev. 19:10, 11.

5. Proč bychom měli zvlášť dnes „oplývat nadějí“?

⁵ Proč bychom měli dnes „oplývat nadějí“? Protože prorocké slovo ukazuje, že Ježíš se chystá odčinit všechny škody, které způsobil lidstvu hříšník Adam. „Jako totiž prostřednictvím neposlušnosti jednoho člověka byli mnozí učiněni hříšníky, tak také prostřednictvím poslušnosti jednoho budou mnozí učiněni spravedlivými.“ (Řím. 5:19) Ježíš jako Boží velekněz v nebesích uplatní zásluhu své dokonalé lidské oběti, když opět uvede celé poslušné lidstvo, včetně miliard vzkříšených mrtvých, do lidské dokonalosti s vyhlídkou na věčný život na rajské zemi. Ježíš bude „vládnout jako král, dokud mu Bůh nepoloží všechny nepřátele pod nohy. Jako poslední nepřítel má být smrt obrácena vniveč.“ Pak bude mít celé lidstvo potěšení z dokonalého života v onom pokojném ráji. — 1. Kor. 15:25, 26; Žalm 72:3, 7; Iz. 33:24.

ZÍSKÁVÁME ŠIROKÝ ROZHLED

6. a) Jedině jak můžeme získat rozsáhlý pohled na Boží předsevzetí? b) Jaký užitek z toho můžeme mít?

⁶ Jedině z Bible se můžeme dovědět o skutečném smyslu života. Pouze Bůh nám může ve svém Slovu vysvětlit, odkud pocházíme, proč jsme zde a co nám přinese budoucnost. (Iz. 46:9, 10; 2. Tim. 3:16) Bible nám poskytuje široký rozhled na způsob, jak se rozvíjejí předsevzetí svrchovaného Pána Jehovy. Říká nám, jak můžeme mít povznášející účast na konání jeho vůle, a to po celou věčnost, jež je před námi. — Žalm 37:31, 34.

7. Jak se splňuje Ježíšovo prorocké „znamení“?

⁷ Prorocké „znamení“, o němž mluvil Ježíš v závěru své pozemské služby, se nyní pozoruhodně splňuje. Ježíš nyní sedí na svém slavném nebeském trůně, soudí národy na zemi a rozděluje lidi, „jako pastýř odděluje ovce od kozlů“. Děje se to podle jejich reakce na poselství o království, jež oznamují Kristovi „bratři“, pomazaní svědkové Jehovovi, kteří dosud slouží Bohu zde na zemi. (Mat. 24:3–14; 25:31–40, 46) Znamená to však, že je Ježíš roven Jehovovi Bohu nebo že jej dokonce převyšuje?

8. a) Proč učinil Jehova Ježíše svým spolukrálem? b) Jak ukáže Ježíš, že je podán Otci?

⁸ Nikoli. Vždyť „hlavou Krista je . . . Bůh“, který je vždy „Králem věčnosti“ a svrchovaným panovníkem všeho svého stvoření. (1. Kor. 11:3; 1. Tim. 1:17; Zjev. 4:11) Teprve když v edenském ráji vztyčila svou odpornou hlavu vzpoura, prohlásil Jehova, že vzbudí spolukrále — „semeno“ slibu —, „aby přerušil ďáblova díla“. (1. Mojž. 3:15; 1. Jana 3:8) Ale až Kristus ospravedlní Jehovovo jméno a jeho svrchovanost a povznese lidstvo k dokonalosti na obnovené rajské zemi, pak „odevzdá království svému Bohu a Otci“ a také Syn se sám poddá Bohu. — 1. Kor. 15:24–28.

9. a) Jak popisuje Izaiáš Jehovův majestát? b) Co ukazuje Písmo o prostředku k záchraně?

⁹ Prorok Izaiáš mluví o ‚majestátním, Jehovovi,‘ a uznává: „Jehova je náš Soudce, Jehova je náš Zákonodárce, Jehova je náš Král; on sám nás zachrání.“ Záchrana přichází od Jehovy skrze Krista Ježíše, a tuto pravdu musí přijmout všichni, kteří hledají život. (Iz. 33:21, 22; 12:2; Sk. 2:21; 4:12; Řím. 10:13; Zjev. 7:10) Izaiáš nejdříve říká, že Jehovův majestát je nade vším, a pak ukazuje, jak a proč Jehova zachrání ty, kteří ho milují.

JEHOVŮV „DEN POMSTY“

10. Jaký rozsudek je vyjádřen u Izaiáše 34:1–4 a proč?

¹⁰ O světových národech je známo, že se vyznačují hroznou bezzákonností a že zavrhly Boží spravedlivé království v rukou jeho Krista. Proto se k nim prorok Izaiáš obrací slovy: „Pojďte blíž, národy, abyste slyšely, a vy, národnostní skupiny, dávejte pozor. Ať naslouchá země a to, co ji naplňuje, úrodná půda a všechen její výnos. Jehova je totiž rozhořčen proti všem národům a pociťuje zlobu proti celému jejich vojsku. Oddá je ke zničení, musí je vydat k pobíjení. A jejich zabití budou vyhozeni; a pokud jde o jejich mrtvoly — jejich zápach bude vystupovat; a hory se rozpustí pro jejich krev. A všichni z nebeského vojska shnijí. A nebesa budou svinuta jako svitek knihy; a jejich vojsko celé seschne tak, jako sesychá list révy a jako seschlý fík z fíkovníků.“ — Iz. 34:1–4.a

11. a) Co prohlašuje Jehova u Izaiáše 34:5–7 o Edomu? b) Co byl Edom a co je dnes jeho protějškem?

¹¹ Tato slova jsou velice silná! A posvátnou úctu vzbuzuje i soud, který pronáší sám Jehova proti edomskému lidu: „Vždyť v nebesích bude jistě zborcen můj meč. Hle, sestoupí na Edom a na lid, který jsem právem oddal ke zničení.“ (Iz. 34:5–7) Edom, pocházející od Jákobova bratra Ezaua (který dostal přízvisko Edom), byl odedávna nepřítelem izraelského národa, jehož předkem byl Jákob. A to má svůj novodobý protějšek. Jaký? Nuže, kdo stál v čele hanobení a pronásledování duchovního izraele ve dvacátém století? Nebylo to odpadlé křesťanstvo prostřednictvím své pyšné třídy duchovenstva? Duchovenstvo nejenže na obou stranách otevřeně podporovalo obě světové války v našem století, ale ještě zvětšilo svou vinu krve, protože podnítilo světové vlády, aby zakazovaly, a dokonce zabíjely svědky Jehovovy, kteří zastupují na zemi nebeský Jeruzalém neboli Sión.

12. a) Jak přivádí Jehova na „Edom“ odplatu? b) Jakými způsoby se oddělili svědkové Jehovovi od náboženství křesťanstva?

¹² Boží prorok tudíž prohlašuje: „Jehova má totiž den pomsty, rok odplat pro právní při ohledně Sióna.“ (Iz. 34:8) Jak to zapůsobí na novodobý „Edom“? V podobě zpustošení, což ukazují další verše u Izaiáše 34:9–17. Od poválečného roku 1919 se náboženství křesťanstva opravdu stala ze stanoviska svrchovaného Pána, Jehovy, v duchovním smyslu něčím mrtvým, bezútěšným. Jsou nejvýznačnější částí „Velikého Babylóna“, světové říše falešného náboženství, na níž spočívá vina krve a jež po první světové válce utrpěla duchovně velký pád, protože ji Jehova odsoudil. Svědkové Jehovovi se od tohoto duchovně zemřelého novodobého „Edomu“ oddělili. Neúčastní se jeho mezicírkevních hnutí, politické agitace ani jeho sektářské okázalosti. Tento odpadlý systém bude velmi brzo úplně zpustošen, protože na celou zem přijde Jehovův „den pomsty“. — Zjev. 14:8; 18:2, 4, 24; 19:11–21.

OCHRANA V „RÁJI“

13. Jak popisuje Izaiáš návrat z novodobého „Babylóna“?

¹³ 35. kapitola Izaiášova pak v nádherných poetických výrazech popisuje návrat ostatku duchovního izraele ze zajetí ve „Velikém Babylóně“ a vrcholí slovy: „A navrátí se právě ti, kteří byli Jehovou vykoupeni, a jistě přijdou k Siónu s radostným voláním, a na jejich hlavě bude radost na neurčitý čas. Dosáhnou jásání a radosti, a zármutek a vzdychání uteče.“ To je opravdu duchovní ráj, který nám připomíná slova u Izaiáše 51:3: „Jehova jistě totiž utěší všechna jeho zpustošená místa a jeho pustinu učiní podobnou Edenu a jeho pouštní rovinu zahradě [paradeison (ráj), překlad „Septuaginta“] Jehovově.“

14. a) Jaký ráj popsal Pavel? b) Jak je tento ráj vylíčen u Izaiáše 35:1–7 a kdo na něm může mít podíl?

¹⁴ Jehovův pomazaný lid v dnešní době opravdu vstoupil do duchovního ráje. Jak dobře je to popsáno u Izaiáše 35:1–7! Tento stav je možné srovnat s tím, co popisuje apoštol Pavel ve 2. Korinťanům 12:3, 4, kde mluví zřejmě o své vlastní zkušenosti: „Ano, znám takového člověka — zda v těle nebo odděleně od těla, nevím, Bůh ví —, že byl vytržen do ráje a slyšel nevyslovitelná slova, o kterých není pro člověka zákonné mluvit.“ Ale dnes je zákonné mluvit o duchovním ráji, který nyní existuje mezi Božím pomazaným ostatkem a na němž se podílí i ‚velký zástup ze všech národů‘. Vzkvétá mezi nimi nádherně prosperující organizace, celosvětová společnost svědků Jehovových, kteří jsou sjednoceni poutem lásky a jediným předsevzetím a činností. Je to skutečně duchovní ráj!

15. a) Co naznačuje Žalm 91 ohledně duchovního ráje? b) Jaká otázka vzniká ohledně „velkého zástupu“ a proč?

¹⁵ Pokud budou svědkové Jehovovi nadále pěstovat tento duchovní ráj, neuškodí jim zbraně, které proti nim vrhá satan. (Žalm 91:1–11) Pokud jde o pomazaný ostatek duchovního izraele, splňují se nyní podivuhodným způsobem Izaiášova vznešená proroctví o obnově. Ale počet těchto pomazaných na zemi se zmenšil na méně než 10 000 — méně než 0,4 procenta všech svědků. V převážné většině ze 45 000 sborů svědků Jehovových není dnes ani jediný pomazaný. Co tedy lze říci o těch miliónech, jež tvoří „velký zástup“? Je pravda, že se podílejí s pomazaným ostatkem na radostech duchovního ráje. Nevidíme však, že je v týchž proroctvích znázorněna jejich podivuhodná naděje na rajskou zemi?

VYHLÍDKA NA NÁDHERNOU ZEMI

16. a) Kde a jak musí být ospravedlněno Boží předsevzetí? b) Jedině jak se může člověk stát způsobilým pro život v ráji? c) Jak to bylo opět umožněno?

¹⁶ Vzpomeň si, že ráj byl ztracen právě zde na zemi, v Edenu. Proto musí být právě zde ospravedlněno Jehovovo předsevzetí se Zemí a s člověkem. Ze Země musí být učiněn celosvětový ráj pro lidstvo v souladu s Jehovovým původním předsevzetím. (1. Mojž. 1:27, 28) Edenský ráj znamenal víc než jen pokoj mezi člověkem a zvířaty a víc než jen krásnou zahradu podobnou parku. Člověk vytvořený k Božímu obrazu byl morálně čistý a měl takový zůstat, aby mohl být částí Boží vznešené organizace. Měl-li zůstat dokonalý, bez nemocí, smrti a sklonu k nesprávnému jednání, musel poslouchat svého stvořitele. Adam v tom selhal. Má-li tedy být obnoven pozemský ráj, musí být hříšný člověk opět pozdvižen k dokonalosti, což je umožněno prostřednictvím Ježíšovy vykupující oběti. — Řím. 5:12, 18.

17. a) Jak získá „velký zástup“ vstup do duchovního ráje? b) Jak jsou podle Písma připravováni pro věčný život? Kde budou žít?

¹⁷ Dnes Země zdaleka není rájem. A přece „velký zástup“ „jiných ovcí“ vstoupil do duchovního ráje. (Zjev. 7:9; Jan 10:16) Jak? Tím, že tito lidé oddali svůj život Jehovovi, přizpůsobili se jeho požadavkům a vstoupili do společenství s pomazaným ostatkem, který je od roku 1919 uveden do duchovního ráje. (Srovnej s Ezechielem 38:8–11.) Tam jsou připravováni a vybavováni pro život v pozemském ráji, který přijde po armageddonském soužení. Pokud jde o tuto Zemi, bude trvat obnovený ráj navždy, a to k Boží slávě. Král David o tom prorokoval: „Ale právě mírným bude patřit zem a vskutku budou mít největší potěšení v hojnosti míru.“ Ano, Ježíš řekl: „Šťastní jsou mírní, protože zdědí zemi.“ — Žalm 37:11; Mat. 5:5.

18. Jak bude v pozemském ráji vidět „Jehovova sláva“?

¹⁸ Všichni lidé, kteří využijí Ježíšovy vykupující oběti (včetně těch, kteří budou vzkříšeni), se budou těšit z požehnání, jaká popsal Izaiáš a jiní proroci, když mluvili o duchovním izraeli. Je štěstím, že se podivuhodně splní slib, který dal Ježíš soucitnému zlodějovi na kůlu na Kalvárii. (Luk. 23:43) ‚Jehovova sláva, nádhera našeho Boha,‘ bude doslova patrná, až vzkvete pustina a poušť a budou uzdraveni slepí, hluší, chromí a němí. Tento ráj se rozšíří po celé zemi a „dokonce i lev bude jíst slámu jako býk“, jak tomu bylo v Edenu i v arše za dnů Noemových. V ráji nikdo „nijak neuškodí ani nezpůsobí zkázu“. — 1. Mojž. 1:29, 30; Iz. 11:6–9; 35:1–7; 65:25.

19. a) Jak se nejdříve splní slova u Izaiáše 25:6–8? b) Jak se to splní také pro ty, kteří mají žít na zemi?

¹⁹ Duchovní ráj co do času předchází ráj doslovný, jak je to ukázáno u Izaiáše 25:6–8. Toto proroctví se duchovně splňuje dnes v duchovním ráji, kam byl pozvednut Jehovův lid, aby se těšil z bohaté „hostiny“. (Srovnej Ezechiela 37:1–6.) Věří, a proto jsou naplněni radostí a pokojem a oplývají nadějí na požehnání království. (Řím. 15:13) Izaiáš prorokoval: „Svrchovaný Pán Jehova jistě setře slzy se všech tváří.“ To se podivuhodně splnilo již před Armageddonem na pomazaném ostatku, který vyšel z „Velikého Babylóna“. A ve Zjevení 7:17 je použito týchž slov na požehnané poměry dnešního „velkého zástupu“. Izaiášova slova jsou dále citována ve spojitosti s „novou zemí“ ve Zjevení 21:3, 4, kde čteme: „Pohleď, Boží stan je s lidstvem . . . A setře jim každou slzu s očí.“ Až bude „nová země“, splní se tento podivuhodný slib v obnoveném ráji na očištěné Zemi.

20. Proč dnes mají Boží služebníci důvody, aby „oplývali nadějí“?

²⁰ Pomazaný ostatek má spolu s „velkým zástupem“ jistě všechny důvody k tomu, aby „oplývali nadějí“, protože se jim před očima rozvíjí nádherné splňování Božího prorockého slova. Naděje nebude zklamána, protože se všechny Jehovovy velkolepé sliby až do posledního splní. Mějme proto ‚silné povzbuzení a uchopme předloženou naději‘. — Řím. 15:13; Žid. 6:18.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

• Proč máme ‚oplývat nadějí v souvislosti s Ježíšovým jménem‘?

• Jaký vztah má Ježíšovo vyvýšené postavení k postavení Jehovovu?

• Co ukazuje 34. kapitola Izaiášova o Jehovově „dni pomsty“?

• Čemu se učíme ze 35. kapitoly Izaiášovy a z 25:6–8 o „ráji“?