země“, protože vznikne mimo sféru odsouzených národů. (Jer. 6:22) V novodobém splnění to znamená, že se přižene z neviditelného nebeského zdroje, takže to bude opravdu ‚Boží skutek‘. Proletí kolem celé zeměkoule, stejně jako potopa za Noemových dnů zaplavila celou zemi, a nepochybně nakupí své oběti od jednoho konce země ke druhému. Jak by mohla přežijící Jeremiášova třída s „velkým zástupem“ jejích druhů všechny pohřbít? Jehova bude muset použít své síly, aby oběti odklidil. — Zjev. 19:11–21.

25. Jaký druh ‚nářku‘ je vzhledem k Jeremiášovi 25:34–38 lepší?

²⁵ Ve „dni pomsty našeho Boha“ bude lépe patřit mezi ty, které posměvači nazývají ‚sýčky‘, než mezi ty, kteří budou naříkat pro „velké soužení“. (Iz. 61:2; Zjev. 7:14, 15; Mat. 24:21–30) „Kvělte, pastýři, a křičte,“ říká Jehova skrze Jeremiáše. „A válejte se, vy vznešení ze stáda, protože byly naplněny vaše dny, abyste byli pobiti a rozptýleni, a padnete jako žádoucí nádoba! A místo, kam uprchnout, pastýřům zaniklo, a prostředek k úniku vznešeným ze stáda. Naslouchejte! Výkřik pastýřů a naříkání vznešených ze stáda, protože Jehova pustoší jejich pastvinu. A pro Jehovův planoucí hněv jsou pokojná místa pobytu ponechána bez života. Opustil svou skrýši jako mladý lev s hřívou, protože jejich země se stala předmětem úžasu pro krutý meč a pro jeho planoucí hněv.“ — Jer. 25:34–38.

26. Kdo jsou v tomto proroctví „pastýři“ a „vznešení ze stáda“?

²⁶ Nepřipomíná nám snad toto proroctví duchovní, kteří se nazývají pastoři neboli duchovní pastýři, a jejich církevní sbory, které se nazývají „stáda“? Asi ano, ale Jehova se zde neobrací na náboženské vůdce národů. V Hebrejských písmech se o vládcích mluví jako o pastýřích a o jejich lidu neboli poddaných jako o stádu. Proto ‚vznešenými ze stáda‘ jsou knížata nebo královsky poctění z národního stáda. Musí tomu tak být i u Jeremiáše 25:34–38, neboť kde je v celé této kapitole nějaká zmínka o kněžích a Levitech? Ti, kterým má Jeremiáš přikázáno podat Jehovův „pohár“, jsou popsáni jako „králové“, „knížata“ a „království“. (Jer. 25:18–26) Blížící se „neštěstí“ a „bouře“ zasáhne nejen duchovenstvo a jiné náboženské vůdce, ale nakonec také politické vládní činitele tohoto systému věcí.

27. Kdo má pít z „poháru“ nakonec?

²⁷ A tak bude pít nakonec z „poháru“ i „král Sesák“. Proroctví u Jeremiáše 51:41 o tom mluví, jako by se to již stalo: „Ó jak byl Sesák zajat a jak je uchvácena Chvála celé země! Jak se stal Babylón pouhým předmětem úžasu mezi národy!“ — Jer. 25:26; 27:7.

28. O koho mají „pastýři“ a „vznešení“ největší zájem? Jak je zpustošena jejich pastvina?

²⁸ Pro sobecké důvody budou tito političtí „pastýři“ a „vznešení“ „naříkat“, ano, budou se válet na zemi. Až je svrchovaný Pán Jehova povolá k účtování během „velkého soužení“, poznají, že pro ně přišel den, aby byli poraženi a rozprášeni. Kdyby existovala nějaká cesta úniku nebo místo záchrany, kam by se mohli uchýlit, nebyli by nuceni „naříkat“. Nestarají se ani tolik o to, co se stane s národním „stádem“, jako spíše o to, že přijdou sami o život. Zaniknou jejich dobře placená místa a vysoké postavení! Jejich „pastvina“, systém věcí, jehož prostřednictvím vykořisťovali svá národní stáda, je zpustošena, zničena. Na dřívějších „pokojných místech pobytu“, kde mohli výnosně žít, již není život. Ticho smrti se sneslo nad ohradami jejich „stád“.

29. Jak bude potom Jehova podobný mladému lvu s hřívou a s jakým výsledkem bude mávat „mečem“?

²⁹ Aby Jehova způsobil takový celosvětový „předmět úžasu“, musí jeho hněv velmi mocně planout. Potom ovšem nemůže být jako lev z údolí, kterého donutí vyjít z jeho doupěte pouze záplavy vod řeky Jordánu. „Jehova vojsk“ musí pak být jako smělý lev, který opouští svou „skrýši“, aby útočil, vzdor pasákům ovcí na pastvinách. Prostřednictvím svého služebníka, Syna Ježíše Krista, mává „mečem“ ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“. (Jer. 25:30, 38) Světští pastýři a vznešení lidé se nikdy nevzpamatují ze smrtelných ran jeho „krutého meče“!

30. Co bychom měli nyní dělat vzhledem k tomu, co slyšíme ušima víry?

³⁰ Naslouchej! Slyšíš ušima víry, jak se Jehovovo proroctví stává stále hlasitějším? Chodbami plnými zvuků tohoto „času konce“ slyšíme z předpovězené budoucnosti přicházející nářek všech národních „pastýřů“ i bolestivé výkřiky „vznešených“ ze stáda lidstva podobného ovcím. Co máme udělat, když to slyšíme? Jelikož je cesta úniku stále otevřená a existuje jedno místo záchrany, kam je možné utéci, jednejme! Najděme svůj přístav bezpečí a záchrany v Jehovově království pod jeho ustanoveným pastýřem Ježíšem Kristem! — Ezech. 34:23, 24; Jer. 23:5, 6.

(Tato série článků o Jeremiášově proroctví bude pokračovat ve „Strážné věži“ 1. října 1980.)

Zprávy a jejich hlubší význam

Jaký Bůh?

● Katolický jezuitský časopis „Amerika“ uvádí: „V červnu [1979] to bylo dvacet pět let, kdy Američané do Slibu věrnosti vlajce vložili slova ‚pod Božím vedením‘.“ List „Amerika“ uvažuje o důvodu k tomuto činu a říká, že „většina těch, kteří byli pro změnu znění (a jen málo bylo proti ní), upřímně připustila, že vložení slov o Bohu bylo činem politickým, nikoli náboženským“. Článek poznamenává, že v době tehdejšího prudkého antikomunismu „katoličtí váleční veteráni z Wayne County, Michigan, rozhodli, že vložení slov o Bohu do slibu poskytne ‚další význam duchovní obraně našeho národa‘. Připomíná se, že Bůh. . . má aktivní povinnost.“

Jeden náboženský vůdce té doby o významu této věci řekl, že Amerika tím, že se ve slibu zmiňuje o Bohu, „přijímá jakéhosi boha války, který se jeví jako nacionalistické božstvo, jež řídí bomby a kulky do srdcí našich nepřátel“. List „Amerika“ říká: „Národ se prostě bál budoucnosti a snažil se čelit tomuto strachu tím, že přiměje své děti, aby monotónně papouškovaly, jak je opravdu dobrý. Slib měl být duchovním výcvikovým táborem pro malé děti.“

Chceš, aby se tvé děti učily o nacionalistickém „bohu války“, nebo spíše o „Bohu pokoje“, jak o něm mluví Bible? (Fil. 4:9) „Amerika“ dochází k závěru: „Slova ‚pod Božím vedením‘ jsou konkrétním symbolem toho, co bylo před 25 lety, a možná dosud je, zavedeným americkým náboženstvím: uctívání státu. Měli bychom s tím přestat.“ — 9. června 1979, str. 469, 470.