Boží slib světové vlády je spolehlivý
„Tak řekl Jehova: ‚Kdybyste vy, lidé, mohli zrušit mou smlouvu dne a mou smlouvu noci dokonce tak, aby den a noc nenastaly ve svém čase, podobně by mohla být zrušena má vlastní smlouva s mým služebníkem Davidem, takže by neměl syna, který by vládl jako král na jeho trůně.‘ “ — Jeremiáš 33:20, 21.
1. V jakém ohledu měla rodina krále Davida nesrovnatelný rekord?
TENTO svět nikdy neviděl něco podobného. Co? Aby králové jedné rodiny vládli 470 let, a potom po přerušení 2 520 let se opět chopili plné královské moci. Rodina s takovým nesrovnatelným rekordem je rodina jeruzalémského krále Davida, slavného předka Ježíše Krista, který se narodil v Davidově rodišti, v Betlémě.
2. Kde byl Jeremiáš v roce 608 př. n. l. za vlády posledního krále z Davidovy pozemské linie? Kdo pouze mohl být použit, aby obnovil vládu Davidovy rodové linie?
2 Davidova vláda začala roku 1077 př. n. l. Ale když prorok Jeremiáš začal v roce 647 př. n. l. svou bouřlivou dráhu, Davidova pozemská linie králů vstoupila do posledních 40 let vlády v Jeruzalémě. Jeremiáš byl věrný podporovatel slavnostní smlouvy o věčném království, kterou Bůh uzavřel s Davidem. Avšak v roce 608 př. n. l. byl Jeremiáš pod vojenským dozorem v královském hlavním městě. Byl držen na Dvoře stráže v blízkosti paláce krále Sedechiáše, 21. krále z Davidovy rodové linie. Když Babylóňané v roce 607 př. n. l. svrhli Sedechiáše, skončilo 470 let nepřetržité vlády Davidovy rodové linie v Hebronu a pozemském Jeruzalémě. Pouze Ježíš Kristus, předpověděný Davidův potomek, mohl být Bohem použit, aby obnovil Davidovo království ve splnění Boží smlouvy o nezničitelném království.
3. S kým měl Jeremiáš spojení, i když byl pod vojenským dozorem, a jak se toto spojení podruhé projevilo?
3 Jelikož byl prorok Jeremiáš pod vojenským dozorem, nemohl mít spojení s Babylóňany, kteří obléhali Jeruzalém; měl však spojení se svým Bohem, neboť čteme: „A slovo Jehovovo přišlo k Jeremiášovi podruhé, zatímco byl ještě zavřen na Dvoře stráže: ‚Tak řekl Jehova, učinitel země, Jehova, který ji vytvořil, aby ji pevně založil, jehož jméno je Jehova: „Volej ke mně a já ti odpovím a ochotně ti řeknu velké a nepochopitelné věci, které jsi neznal.“ ‘ “ — Jer. 33:1–3.
4. Co byly „velké a nepochopitelné věci“, které měly být nyní odkryty?
4 Jaké to byly věci? Že Jeruzalém, město ležící na hoře, bude srovnán se zemí a pak po 70 letech opuštěnosti bude opět vybudován. A nadto bude obydlen vlastním lidem, který byl odveden do vyhnanství vzdáleného 1 600 kilometrů! I když Davidova královská linie se nevrátí na pozemský trůn, bude pokračovat po dalších 639 let až do roku 33 n. l. , do doby, kdy se měl objevit trvalý dědic trůnu, aby vládl navždy. Dědicem měl být Ježíš Kristus! — Kol. 1:13.
5. Co slíbil Jehova Bůh ohledně obleženého města Jeruzaléma?
5 Pouze učinitel a zakladatel země, Bůh, který řídí veškeré její záležitosti, mohl předvídat a slíbit takové věci. Učinil to. Přes všechny chmurné názory, které mohli mít pozorovatelé o konečném osudu Davidova královského domu, pouze Jehova mohl inspirovat Jeremiáše, aby řekl:
„Vždyť tak řekl Jehova, Bůh Izraele, o domech tohoto města a o domech judských králů, které jsou zbořeny kvůli obléhacím náspům a kvůli meči; o těch, kteří přicházejí bojovat proti [obléhajícím] Kaldejcům a naplnit místa mrtvolami lidí, jež jsem srazil ve svém hněvu a ve své zlobě; a pro všechnu jejich špatnost jsem skryl svůj obličej před tímto městem: ‚Hle, přináším mu zotavení a zdraví; a chci je uzdravit a chci jim zjevit hojnost pokoje a pravdy. A chci přivést zpět judské zajatce a izraelské zajatce a chci je budovat tak jako na začátku. A chci je očistit od všech jejich provinění, kterými proti mně hřešili, a chci jim odpustit všechna provinění, kterými proti mně hřešili a jimiž proti mně přestupovali. A on [Jeruzalém] se pro mne jistě stane jménem jásání, chválou a krásou před všemi národy na zemi, jež uslyší o vší dobrotě, kterou jim [zajatcům] prokazuji. A jistě budou zděšeni a vzrušeni pro všechnu to dobrotu a pro všechen ten pokoj, který mu [Jeruzalému] poskytuji.‘ “ — Jer. 33:4–9.
6. Jaký účinek mělo mít na národy zotavení Jeruzaléma po Jehovově hněvu a zlobě, které na něj vylil? Proč?
6 Prostřednictvím světovládných Babylóňanů neboli Kaldejců vylil Jehova Bůh všechnu svou zlobu a hněv na města judského království. Bylo to spravedlivé, protože Židé se proviňovali proti jeho přikázáním a přestupovali smlouvu uzavřenou s jejich předky. Jeruzalém měl být proto zničen, jeho přežijící měli být odvedeni do Babylóna a země měla být zanechána bez člověka a domácího zvířete. Pouze Jehovova nezasloužená laskavost mohla a měla přinést Jeruzalému zotavení a obnovu v podobě opětného vystavění. Jehovovo uzdravení mělo být pro nežidovské národy tak neočekávané a nepochopitelné, že měly být naplněny zděšením před takovým Bohem, který činí zázraky. To, co z toho mělo pro tyto národy vyplynout, je mělo vzrušit.
7. Jaké rysy běžného izraelského života měly být obnoveny ve vylidněné zemi Judy, Benjamína a Jeruzaléma?
7 Ačkoli Jeruzalém měl být zanechán po 70 let opuštěný a v troskách, Jeremiáš, prorok, který činí zázraky, nemluvil o nemožnostech, když předpověděl, co se bude během jeho obležení říkat:
„Tak řekl Jehova: ‚Na tomto místě, o němž budete říkat, že je pusté bez člověka a bez domácího zvířete, v judských městech a v ulicích Jeruzaléma, které jsou opuštěné bez člověka a bez obyvatele a bez domácího zvířete, ještě bude slyšet zvuk jásání a zvuk radosti, hlas ženich a hlas nevěsty, hlas těch, kteří říkají: „Chvalte Jehovu vojsk, neboť Jehova je dobrý, vždyť jeho milující laskavost je na neurčitý čas!“ ‘
‚Budu přinášet oběť díkůvzdání do Jehovova domu, protože přivedu zpět zajatce země tak jako na začátku,‘ řekl Jehova.“. . .
„ ‚V městech hornatého kraje, v městech v nížině a v městech na jihu a v zemi Benjamín a v okolí Jeruzaléma a v judských městech ještě budou procházet stáda drobného dobytka pod rukama počítajícího,‘ řekl Jehova.“ — Jer. 33:10–13.
ZASLÍBENÍ PŘICHÁZEJÍCÍHO SVĚTOVLÁDCE
8. Přineslo zotavení Jeruzaléma v roce 537 př. n. l. obnovení Davidova království? Co však leželo ještě v budoucnosti?
8 Zotavení Jeruzaléma začalo v roce 537 př. n. l., ale tehdy nedostal Jeruzalém krále z Davidovy královské linie. Dostal pouze provinčního vladaře z Davidových potomků. Tento vladař byl podřízen císařství Médů a Peršanů, dobyvatelů babylónské světové velmoci. Co tedy bylo s Jehovovou smlouvou, kterou Bůh uzavřel s králem Davidem o věčném království Davidových potomků? Přes dočasné ponížení Davidovy královské linie zaručovala Jehovova smlouva o království, že nejslavnější období Davidovy královské linie má teprve přijít.
9, 10. Aby se to mohlo stát, co slíbil Jehova vyvést z ponížené Davidovy královské rodiny?
9 Jakou radost z toho dnes můžeme mít! Proč? Strom Davidovy královské rodiny byl poražen, ale jeho pařez nebyl mrtvý. Všemohoucí Bůh mohl způsobit, že vzešel „výhonek“, který se měl stát trvalým dědicem zaslíbeného království. Poslechněme si to:
10 „ ‚Hle, přicházejí dny,‘ je Jehovův výrok, ‚a jistě vykonám dobré slovo, které jsem mluvil o domu izraelském a o domu judském [k němuž patřil David]. V těch dnech a v té době způsobím, aby vzešel pro Davida spravedlivý výhonek, a jistě bude vykonávat v zemi právo a spravedlnost. V těch dnech bude Juda [Davidův kmen] zachráněn a Jeruzalém [po slíbeném zotavení] bude přebývat v bezpečí. A bude nazýván takto: Jehova je naše spravedlnost.‘ “ To je totéž jméno, jakým měl být nazýván budoucí král. — Jer. 33:14–16; srovnej Jeremiáše 23:4–6.
11. Kdo se objevil jako zaslíbený „výhonek“? Jak se v roce 1914 n. l. ukázalo, že je skutečně Jehovovým „výhonkem“?
11 Prokázal se jako spolehlivý tento slib, který se týkal světové vlády? Ano! Ačkoli muselo uplynout více než 640 let, pařez Davidovy z trůnu sesazené, nekorunované, nevládnoucí rodiny vyhnal výhonek přesně v Jehovově určeném čase. Byl to Ježíš, který se narodil v Davidově rodišti Betlémě a jenž byl pokřtěn svým předchůdcem Janem Křtitelem a hned nato pomazán Božím duchem, aby byl trvalým dědicem smlouvy o království uzavřené s Davidem. (2. Sam. 7:4–16; Ezech. 21:21–27) Ve skutečnosti se stal „výhonkem“ svrchovaného Pána Jehovy, protože po konci „sedmi časů“ (2 520 letech) pohanské vlády nad zemí byl v roce 1914 oslavený Ježíš Kristus použit, aby ve splnění smlouvy o království oživil Jehovovu svrchovanost vzhledem k zemi. — Dan. 4:13–26; 4:10–23, „KB“; Zach. 6:12, 13.
12. a) Jak se na Ježíši Kristu ukázalo, že je jako výhonek „spravedlivý“? b) „Pánem“ koho se stal a jak byla možná záchrana pro „Judu“ a „Jeruzalém“?
12 Jehova Bůh dokázal, že tento „výhonek“ je „spravedlivý“, když vzkřísil třetího dne Ježíše Krista z mučednické smrti a povýšil ho na svou pravici v nebesích. Tak se stal Ježíš Kristus, přestože byl kdysi pozemským „Davidovým synem“, Davidovým „Pánem“. (Žalm 110:1–4; Mat. 22:41–45) Když vystoupil na pravici svého nebeského Otce, bylo to s hodnotou dokonalé lidské oběti. Tak mohl přivodit záchranu „Judovi“, jehož hlavním městem byl „Jeruzalém“. Ježíš tak způsobil, že opět vypučelo království Davidova domu! — Zjev. 22:16.
13. a) Který Jeruzalém se nyní těší bezpečí? b) Na čí spravedlnost se vztahuje jméno „Jehova je naše spravedlnost“ a proč je totéž jméno také vhodné pro toho, jenž je nazýván „výhonkem“?
13 Ježíš Kristus je nazván „lev, který je z kmene Juda, kořen Davidův“. (Zjev. 5:5) Pozemský Jeruzalém zavrhl a usmrtil tohoto ‚lva z kmene Juda‘, a proto ‚nepřebýval v bezpečí‘, ale byl v roce 70 n. l. zničen. (Mat. 23:37, 38; Luk. 21:24) Avšak vyšší Jeruzalém, „nebeský Jeruzalém“, se těší z bezpečí, protože jeho duchovní děti, 144 000 pomazaných následovníků Ježíše Krista, přebývají v bezpečí pod Jehovovou péčí. (Žid. 12:22; Gal. 4:26–28) Tento „Jeruzalém nahoře“ je skutečně organizací nazvanou „Jehova je naše spravedlnost“. Poněvadž je řečeno „naše spravedlnost“ a nikoli ‚má spravedlnost‘, jde o 144 000 duchovních dětí nebeského Jeruzaléma, protože Jehova Bůh je ospravedlnil neboli prohlásil za spravedlivé zásluhou Kristovy oběti. Jméno Ježíše Krista, „výhonku“, je také „Jehova je naše spravedlnost“, protože on je představitelem svých 144 000 pomazaných následovníků. — Jer. 23:5, 6; viz též 1. Korintským 1:30, 31; Římanům 3:21, 22.
14. Jelikož Kristus a s ním spojená organizace nesou toto jméno, jaká jistě bude Boží nadcházející světová vláda?
14 Jakým druhem vlády jistě bude nadcházející světová vláda pro všechno lidstvo, má-li pomazaného Krále a s ním spojenou organizaci s takovým, od Boha daným jménem? Bude to jistě spravedlivá vláda. Jak za ni můžeme být vděční!
SPOLEHLIVOST BOŽSKÉHO SLIBU
15, 16. a) Jaké služebníky chce mít také Jehova podle Jeremiáše 33:17, 18? b) Kdo bude vykonávat toto úřední postavení a kde budou Jehovovi sloužit?
15 Jehova Bůh chce také mít se svým zaslíbeným královstvím i správný druh kněžství. Ujišťuje nás o tom, když ihned připojuje: „Vždyť tak řekl Jehova: ‚V Davidově případě nebude odříznut muž, který by seděl na trůnu domu izraelského. A v případě kněží, Levitů, nebude odříznut z místa přede mnou muž, který by obětoval celou zápalnou oběť a vykuřoval obilnou obětí a vždy přinášel oběť.‘ “ — Jer. 33:17, 18.
16 Záleželo snad na tom, že od zničení obnoveného Jeruzaléma v roce 70 n. l. nebyl na zemi Jehovův hmotný chrám a že se také nedali zjistit členové kmene Lévi a domu Mojžíšova bratra Árona, kteří by sloužili v chrámu? Vůbec ne! Jehova má nyní jako svého velekněze a nižší kněze ty, kteří byli předstíněni starověkými levitskými knězi v Izraeli, totiž Ježíše Krista a jeho vybrané následovníky, kteří jsou pomazáni k duchovnímu kněžství Božím duchem. Nebesa, kde trůní Bůh, jsou Nejsvětější duchovního chrámu, v němž toto kněžstvo slouží. — Žid. 9:24; 1. Petra 2:9, 10.
17. Stejně jako nemůžeme zabránit, aby přestal den a noc, od čeho nemůžeme zadržet Jehovu vzhledem ke království a kněžství?
17 Tak se všechny Boží sliby prokázaly jako spolehlivé a nyní se prokáží jako spolehlivé i pro nás lidi. Slyšme: „Tak řekl Jehova: ‚Kdybyste vy, lidé, mohli zrušit mou smlouvu dne a mou smlouvu noci dokonce tak, aby den a noc nenastaly ve svém čase, podobně by mohla být zrušena má vlastní smlouva s mým služebníkem Davidem, takže by neměl syna, který by vládl jako král na jeho trůně; také s Levity, kněžími, kteří mi slouží. Tak jako nemůže být sečteno nebeské vojsko a změřen mořský písek, tak rozmnožím semeno Davida, svého služebníka, a Levity, kteří mi slouží.‘ “ — Jer. 33:20–22.
18. Jak dlouho po Jeremiášových dnech udržoval Jehova v platnosti smlouvu o kněžství a do příchodu koho?
18 Stejně jako by slunce přestalo svítit na naši zemi a Země se přestala otáčet kolem své osy, tak by Jehova zrušil svou smlouvu týkající se Davida a Levitů. Všemohoucí Bůh opravdu během následujících 600 let rozmnožil Davidovo „semeno“, dokud nepřišel trvalý dědic, Ježíš Kristus. Ten se stal protiobrazem velekněze Árona a také se stal na nebeském trůně knězem jako Melchisedech. (Žalm 110:1–4; 1. Mojž. 14:18–20; Zach. 6:13; Žid. 6:20 až 7:3) Tak Jehova působil proti zdánlivému neštěstí Jeruzaléma a jeho chrámu a udržoval v platnosti své smlouvy.
19. Které pravidelné jevy naší země by musely přestat, aby Jehova zrušil s Davidem svou smlouvu o věčném království?
19 Když například babylónské vojsko pod králem Nabuchodonozorem obléhalo podruhé Jeruzalém, byla zapsána zpráva: „A dále přicházelo Jeremiášovi Jehovovo slovo: ‚Cožpak jsi neviděl, co mluvili ti z tohoto lidu: „Ty dvě rodiny, které Jehova vyvolil, také zavrhne“? A s mým vlastním lidem stále jednají neuctivě, takže by již dále před nimi neměl být národem. Tak řekl Jehova: „Kdyby tomu tak nebylo, že jsem ustanovil svou vlastní smlouvu dne a noci, ustanovení nebes a země, pak bych také mohl zavrhnout dokonce semeno Jákoba a svého služebníka Davida, takže bych nevzal z jeho semene vládce nad semenem Abrahámovým, Izákovým a Jákobovým. Shromáždím totiž jejich zajatce a chci mít s nimi soucit.“ ‘ “ — Jer. 33:23–26.
20. Co se stalo v Jeremiášových dnech, že se zdálo, že Jehova již nebude mít nad zemí své království ani pravé uctívání?
20 Rok po vyřčení tohoto proroctví byl Jeruzalém dobyt a zničen. Židovští přežijící byli zajati a většina z nich odvedena do dalekého Babylóna. Zdálo se, jako by Jehova opravdu zavrhl „dvě rodiny“, které si kdysi vyvolil. Situace se zdála beznadějná pro rodiny Davidových královských potomků i rodinu kněží, která pocházela od Árona, prvního izraelského velekněze. Zdálo se, že v opaku k tomu, co řekl stvořitel nebes a země, zrušil Jehova svou smlouvu, která se týkala královské a kněžské rodiny. Bylo nejisté, zda bude ještě někdy zřízeno Jehovovo království nad zemí nebo zda bude obnoveno jeho pravé uctívání.
21. Jak ukázal Jehova k prospěchu vyhnaných Izraelitů, že je důsledný v dodržování smlouvy?
21 Avšak od tohoto národního neštěstí se ještě nepřestaly střídat den a noc a nebylo porušeno uspořádání nebes a země. Nedalo se tedy očekávat, že by stvořitel, který nezrušil smlouvy ohledně těchto neživých věcí vesmíru, zrušil své smlouvy uzavřené s inteligentními tvory ohledně svého království a čistého uctívání. A on to také neučinil! Měl soucit s potomky Abraháma, Izáka a Jákoba. Po 70 letech vyhnanství byli opět shromážděni do svého Bohem daného domova.
22. Jak splnil Bůh tomuto obnovenému lidu smlouvu o „spravedlivém výhonku“ a co to dokazuje o Božím slibu?
22 Z tohoto obnoveného lidu vyšel před 19 staletími „spravedlivý výhonek“ Ježíš Kristus. Jeho mučednická smrt v roce 33 n. l. nezničila Boží smlouvu, protože Bůh oslavil Ježíše v nebesích. Tam, jak sám říká, „žije po celou věčnost“. (Zjev. 1:18) Žil až do doby, kdy jej Jehova dosadil jako krále v zaslíbené světové vládě. Boží slib se prokázal jako spolehlivý!