Sloužit „Králi národů“ a přežít

1. Soudíme-li podle vzoru, který dal král Joakim a jeho nástupce, jeho bratr Sedechiáš, změní dnešní světští vládci svůj způsob jednání v důsledku toho, co říká Jeremiášova třída?

CO kdyby snad světští vladaři, zvláště v křesťanstvu, uznali, že existuje novodobá Jeremiášova třída? Co kdyby pro ni poslali, aby zjistili, co říká Jehovovo prorocké slovo o jejich osudu? Znamenalo by to, že chtějí změnit svůj způsob jednání a že chtějí jednat tak, aby přežili předpověděné „velké soužení“, jež postihne tento svět? NE! Nejednali by tak, soudíme-li podle příkladu posledního judského krále v Jeruzalémě, totiž Sedechiáše, bratra krále Joakima. Král Joakim přinutil Jeremiáše a jeho tajemníka Barucha, aby se uchýlili do podzemí — není zaznamenáno, na jak dlouho. Ale bratr krále Joakima, Sedechiáš, zacházel s Jehovovým věrným svědkem, s Jeremiášem, ještě hůře. Stejně ani dnes nezmění světští vladaři své ukvapené jednání. V politických zájmech jde o velmi mnoho. Pro lidi, kterým vládnou, to nevěští nic dobrého. — Jer. 37:2.

2. Za jakých okolností vyzval Sedechiáš Jeremiáše, aby se modlil za Izraelity, ale co mu Jeremiáš naznačil?

² Pokud jde o čas, byl to devátý rok vlády Sedechiášovy. Jeruzalém byl potřetí obklíčen Babylóňany! Z Egypta přicházely vojenské síly na pomoc obleženému městu. Babylónští obléhatelé se stáhli, aby mohli čelit této hrozbě. Zdálo se, že je čas modlit se k Jehovovi, aby požehnal egyptským vojskům, která přinášejí úlevu. Proto král Sedechiáš povolal Jeremiáše, aby se modlil „za nás k Jehovovi, našemu Bohu“. Jehova však dal Jeremiášovi pokyn, aby se za to nemodlil. Jehova nechtěl takové modlitbě naslouchat. (Jer. 37:3; 11:14; 14:11, 12) Proto Jeremiáš naznačil, že Babylóňané zvítězí nad egyptskými vojsky, jež přicházejí na pomoc. Řekl králi Sedechiášovi, že se Babylóňané vrátí a že skutečně Jeruzalém spálí. — Jer. 37:4–10.

3. Proč dala knížata města Jeruzaléma uvrhnout Jeremiáše do „domu pout“?

³ Když Babylóňané odtáhli, cítil se Jeremiáš volný, aby opustil Jeruzalém a šel do kněžského města Anatot na území kmene Benjamín. Když byl zatčen v severní jeruzalémské bráně, v bráně Benjamín, prohlásil, že neustupuje k nepřátelským Babylóňanům. Městská knížata s ním zacházela tak, jako by byl podvratným živlem, zrádcem. Uvedla jej do „domu pout“, kde byl držen po „mnoho dnů“. (Jer. 37:11–16) Jak podobně se jedná s dnešní Jeremiášovou třídou!

4. Jak poradil Jeremiáš Sedechiášovi, aby si usnadnil situaci, a proč byl Jeremiáš převeden do Nádvoří stráže?

⁴ Slevil snad Jeremiáš tváří v tvář samotnému králi Sedechiášovi ze svého tvrdého poselství? Když jej dal král Sedechiáš přivést z domu, kde byl ve vazbě, na skryté místo, kde se jej chtěl soukromě vyptávat, Jeremiáš odvážně řekl králi, že se stane vězněm Babylóňanů, jichž Jehova používá jako svého nástroje. Ať se jim král dobrovolně vzdá, nebo bude chycen a uvězněn proti své vůli, výsledek bude stejný. Jeremiáš se přimlouval za to, aby král jednal způsobem pro sebe snadnějším. Jeremiáš nedal králi žádné falešné ujištění. Jednal upřímně a nečinil svému lidu ani jejich králi nic zlého. Proč by tedy měl být držen ve vazbě, což by znamenalo jeho brzkou smrt? Král Sedechiáš jej na jeho žádost dal převést na Nádvoří stráže, což bylo pro Jeremiáše jakési vojenské vězení. K jídlu měl chléb a vodu. — Jer. 37:17–21.

MOUDRÉ JEDNÁNÍ, NIKOLI PODVRATNÉ

5. Co měl král Sedechiáš správně a vhodně učinit ve spojitosti s babylónskou říší a proč bylo ponecháno lidem, aby jednotlivě něco učinili ohledně Jeruzaléma?

⁵ Sedechiáše učinil jeruzalémským králem císař Nabuchodonozor. Sedechiáš byl Nabuchodonozorovi vazalským králem osm let, a pak se proti němu vzbouřil. Správné a řádné by bylo nebouřit se a pokojně se podrobit říši, která se z Jehovova připuštění stala třetí světovou mocností biblických dějin. Kdyby to on jako král nechtěl učinit, pak by bylo v zájmu lidí, aby to učinili oni. Ano, měli to učinit přesně tak, jak to Jeremiáš oznámil lidem v Jeruzalémě:

„Tak řekl Jehova: ‚Kdo zůstane bydlet v tomto městě, ten zemře mečem, hladem a morem, ale kdo vyjde k Chaldejcům, zůstane naživu, jistě bude mít svou duši jako kořist a bude žít.‘ Tak řekl Jehova: ‚Toto město bude zcela jistě vydáno do ruky bojové síly babylónského krále, a on je jistě dobude.‘ “ (Jer. 38:2, 3)

Král Sedechiáš se měl ujmout vedení a respektovat tuto inspirovanou radu. Protože to však neučinil, záleželo na každém jednotlivci z jeho poddaných, zda bude jednat s vírou v Jehovovy pokyny.

6. Proč dala knížata uvrhnout Jeremiáše do cisterny na dvoře králova syna?

⁶ Jeruzalémská knížata se hlasitě dožadovala Jeremiášovy smrti. Prohlašovali, že oslabuje ruce ozbrojených sil, jež hájí město; že podkopává chuť lidí k boji. A tak bez králova souhlasu dali Jeremiáše uvrhnout do cisterny na Nádvoří stráže, což bylo v domě Sedechiášova „syna“ Malkijáše. Na dně cisterny klesl Jeremiáš do bláta. Nyní nemohl jednat podle své rady, kterou dával jiným.

7. Kdo nyní přišel Jeremiášovi na pomoc a proč?

⁷ Ve chvíli, kdy se Jeremiášova situace zdála nejkritičtější, byla do cisterny spouštěna lana s hadry, které měly sloužit jako polštářky v podpaží, a měl být vyzvednut z této bahnité hlubiny. O prorokově těžké situaci se dověděl etiopský eunuch Ebedmelech, králův zaměstnanec. Bál se, že by Jeremiáš mohl zemřít dole v rozbahněné studni, a proto se vzmužil a mluvil s králem. Dostal od krále příkaz, aby si vzal s sebou třicet mužů a aby Jeremiáše vytáhli ven. — Jer. 38:10–12.

8, 9. a) Jak zprostil král Sedechiáš v tajném rozhovoru Jeremiáše jakéhokoli nátlaku, aby mu byl falešným prorokem? b) Jakou nezměněnou radu dal Jeremiáš Sedechiášovi a jaké možnosti mu předložil?

⁸ Král Sedechiáš, na jehož příkaz byl Jeremiáš vyproštěn, si s ním ještě vyžádal další rozhovor u vchodu do chrámu. Sedechiáš přísahal při Jehovovi, který dává život, že nedá proroka usmrtit za to, že mu řekne Boží pravdu, ale neslíbil, že uposlechne. Jeremiáš byl osvobozen od hrozby smrti, jež by z něj byla mohla učinit falešného proroka. Věrně se pak držel téhož poselství, které jej předtím uvedlo do nebezpečí smrti:

⁹ ‚Králi Sedechiáši, buď ty sám jako král vydáš Jeruzalém Chaldejcům, nebo jinak to vezme Jehova na sebe a vydá jej, aby jej Chaldejci spálili. Neboj se, že by Židé, kteří se již řídili mou radou a uprchli k obléhatelům, s tebou jednali potupně. Nevzdáš-li se, co potom? Pak ženy, které přežijí, budou vedeny pryč a budou prozpěvovat, jak ti, kteří s tebou byli v pokojných vztazích, tě svedli a přemohli a zrádně tě nechali klesnout do bahna, zatímco sami uprchli. Také tvé vlastní manželky a děti budou odvedeny do zajetí. Ty sám neunikneš ze spárů babylónského krále. Běda, staneš se odpovědným za spálení města!‘ — Jer. 38:17–23.

10. Jak usnadnil Jeremiáš králi Sedechiášovi situaci tím, co řekl knížatům, jež se ho vyptávala, a do které události zůstal ve vazbě ve svém novém příbytku?

¹⁰ Jeruzalémská knížata jednala jako ‚muži v pokoji‘ s králem Sedechiášem. Ten se jich bál a ve smrtelné bolesti řekl Jeremiášovi, aby jim neříkal o těchto skutečnostech, kdyby se jej vyptávali. Měl jen odvést jejich dotazy stranou a říci, že mu byla udělena audience u krále, protože se nechtěl vrátit do vazby do domu tajemníka Jonatana, kde by zemřel. Kdyby tazatelům neřekl všechno o tajném rozhovoru, prý by to bylo pro krále snadnější. V souladu s tím, co Jeremiáš řekl podezřívavým knížatům, byl vězněn na jiném místě, na Nádvoří stráže. Tam zůstal ve vazbě až do devátého dne čtvrtého měsíce (tamuz) roku 607 př. n. l. , kdy Babylóňané učinili průlom do Jeruzaléma, zmocnili se jej a král Sedechiáš se dal na útěk. — 2. Král. 25:2–5.

11. Jak byl v den pádu Jeruzaléma znemožněn zadrženým Židům únik Střední branou?

¹¹ S tak podle Jeremiášovy výstrahy musel Jehova, na jehož pozemském trůně v Jeruzalémě kdysi seděl král Sedechiáš, vydat město obléhatelům. Proto onoho letního dne, 9. tamuze roku 607 př. n. l. , místo aby ve střední jeruzalémské bráně seděli židovští soudci a vyřizovali tam zákonné případy, sedělo u vstupu do města pět babylónských knížat, jejichž jména jsou uvedena. Tak u tohoto východu znemožňovali únik Židům, kteří tam byli uzavřeni. (Jer. 39:1–3; 1. Par. 29:23) Běda!

12. Jak nemohl král Sedechiáš zmařit Jeremiášovo proroctví, které se na něj vztahovalo, a jaké podívané musel být svědkem před králem Nabuchodonozorem?

¹² Když král Sedechiáš se svými vojsky uprchl pod ochranou noci z dobytého města, byl by si mohl blahopřát, že zmařil hrůzné proroctví, které nad ním pronesl Jeremiáš. Ke svému spojenci, egyptskému faraónovi Chofrovi, se však nedostal. (Jer. 44:30) Babylónští pronásledovatelé jej dostihli na pusté rovině jerišské, v Arabě neboli Průrvě, několik mil na severovýchod od Jeruzaléma. V měděných poutech byl odveden na sever do města Ribly v zemi Emat, aby se tam setkal s králem Nabuchodonozorem. Než byl Sedechiáš na Nabuchodonozorův příkaz oslepen, byl přinucen na vlastní oči sledovat hrůznou podívanou, když byli pobiti jeho vlastní synové. Bylo usmrceno také mnoho jeho dvorních a vojenských úředníků. Byl usmrcen i nejvyšší kněz Seraiáš a jeho pomocník Sofoniáš, kteří nepodporovali svého spolukněze Jeremiáše, a s nimi i tři chrámoví vrátní. — 2. Král. 25:6, 7, 18–21.

13. a) Jakou spojitost mají celé tyto starověké dějiny s rokem 1914 n. l.? b) Proč je logická otázka, zda Ebedmelech předstiňoval nějakou dnešní třídu, a jaká je odpověd?

¹³ Mají tyto starověké dějiny nějaký vztah k našemu 20. století? Ano! Asi dva lunární měsíce po tomto neštěstí, jež postihlo krále Sedechiáše, byla úplně zpustošena jeho říše, judská země. Tehdy začalo 2 520 let „sedmi časů“ národů, „časů pohanů“, jež měly skončit v roce 1914 n. l. (Dan. 4; Luk. 21:24, „KB“) V dnešní době se podle soudcovského rozhodnutí Jehovy, „Krále národů“, blíží zničení toho, co bylo předstíněno Jeruzalémem v době krále Sedechiáše. (Jer. 10:7) Proto je vhodné, že je v této kritické době na zemi třída ctitelů Jehovy Boha, kterou předstínil prorok a kněz Jeremiáš. Ptáme se tedy v této souvislosti právem: Je také na zemi nějaká třída, kterou předstínil etiopský eunuch, jenž jednal přátelsky s Jeremiášem, totiž Ebedmelech, služebník krále Sedechiáše? Skutečnosti v dnešní době ukazují, že je to tak.

14. a) Čím byl Ebedmelech, pokud jde o barvu pleti? b) Proč se nepokoušel uniknout z Jeruzaléma spolu se svým králem a pánem?

¹⁴ Ebedmelech se nepokoušel uniknout z Jeruzaléma spolu se svým králem a pánem, Sedechiášem. Byl to Etiop, člověk toho druhu, jehož se týkala Jeremiášova otázka: „Může Kušita [neboli Etiop] změnit svou kůži nebo leopard své skvrny?“ (Jer. 13:23, „NS“, poznámka pod čárou) Ebedmelech byl černocha, a v Byingtonově překladu Bible je nazýván „černoch Ebed–Melek“. (Jer. 38:7, 12; 39:16, „Bible v živé angličtině“) Nemusel utíkat z Jeruzaléma ve snaze najít bezpečí. Dostal od Jeremiášova Boha slib, že bude zachován. Proto Jeremiášova zpráva, která nám říká, co učinil Nabuchodonozor s malým počtem chudých Židů a s Jeremiášem, navazuje na zprávu u Jeremiáše 38:28. Moffatův „Nový překlad bible“ (angl.) skutečně uvádí slova z Jeremiáše 39:15–18 přímo za Jeremiáše 38:28 jako nepřerušený příběh.

15. a) Kdy přišlo k Jeremiášovi Jehovovo slovo ohledně Ebedmelecha? b) Co říkalo toto slovo o tomto Etiopu?

¹⁵ Proto níže uvedeným veršům máme rozumět tak, že platí na dobu před tím, než se babylónští obléhatelé zmocnili Jeruzaléma 9. tamuze roku 607 př. n. l. , v jedenáctém roce vlády krále Sedechiáše:

„A k Jeremiášovi, když byl zavřen na Nádvoří stráže [a dříve než odtud uprchli židovští vojáci při pádu Jeruzaléma], přicházelo Jehovovo slovo: ‚Jdi a řekneš Etiopu Ebedmelechovi: „Tak řekl Jehova vojsk, Bůh Izraele: ‚Hle, uskutečňuji svá slova na tomto městě k neštěstí, a ne k dobrému, a jistě se stanou před tebou v ten den. A v ten den tě vysvobodím,‘ je Jehovův výrok, ‚a nebudeš vydán do ruky mužů, jichž se ty sám děsíš. Neboť ti zcela jistě opatřím únik, a nepadneš mečem [Babylóňanů]; a zcela jistě obdržíš svou duši jako kořist, protože jsi ve mne důvěřoval,‘ je Jehovův výrok.“ ‘ “ — Jer. 39:15–18.

16. Nad čím se měl Ebedmelech radovat jako ti, kteří se radují nad kořistí, a co je zachováno, ačkoli o něm nemáme dále žádné zprávy?

¹⁶ A tak při pádu Jeruzaléma se tento přítel Jehovova proroka dal k dispozici Jeremiášovu Bohu. Bible nám neříká, zda byl odveden do Babylóna a zemřel tam přirozenou smrtí, nebo zda byl ponechán v judské zemi jako jeden z chudých lidí země pod vladařem Godoliášem. V každém případě se jeho duše neboli život nestala kořistí babylónských vojáků, ale bylo mu dovoleno, aby si zachoval svou lidskou duši jako ten, kdo se raduje nad kořistí. Tak mohl dále žít a uctívat Boha, v něhož doufal, Boha, jehož proroka zachránil před smrtí v bahnité cisterně obklíčeného Jeruzaléma. Tím si jistě přivodil nenávist knížat, která uvrhla Jeremiáše do vězení, aby tam zemřel. Ale Ebedmelech neměl být vydán do jejich rukou, aby se pomstili. Pod Jehovovou slíbenou ochranou neměl proč se bát toho, co by mu snad odplatou chtěla učinit tato knížata. A tím mizí z biblických dějin, ale nemizí jeho jméno ani slib, který mu Bůh dal.

DNEŠNÍ PROTĚJŠEK EBEDMELECHA

17. Co znamená Etiopovo jméno Ebedmelech a v jakém smyslu bylo toto jeho jméno pravdivé?

¹⁷ Existuje dnes skutečně nějaký protějšek Ebedmelecha ve spojitosti s novodobou Jeremiášovou třídou? Ano! Kdo tedy je tímto novodobým protějškem Ebedmelechovým? Nevíme, jak přišel k tomuto jménu. Jméno Ebedmelech znamená „služebník krále“, nebo „králův služebník“. Jako eunuch byl možná vykleštěn a nemohl mít svou vlastní rodinu.b Ale podle svého jména byl ve dvorní službě u judského krále. Protože důvěřoval v Jehovu, dokázal nadto, že slouží někomu vyššímu, než je pozemský král. Sedechiáš seděl na královském trůně v Jeruzalémě, který byl nazýván „Jehovův trůn“. (1. Par. 29:23) Je tedy logické, že se Ebedmelech ve skutečnosti projevil jako služebník „Krále národů“, Jehovy. Za to, že sloužil Jehovovu symbolickému království v judské zemi, dostal plnou odměnu, když byl zachován při zničeni nevěrného Jeruzaléma.

18. Který jednotlivec z Jeremiášovy doby předstiňoval „velký zástup“ podle popisu ve Zjevení 7:14, 15?

¹⁸ Vzhledem k tomu, kdo bude zachován během „velkého soužení“, jež postihne křesťanstvo, popisuje Zjevení 7:14, 15 „velký zástup“ a říká o něm: „To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a prokazují mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu.“ Ti, z nichž se skládá tento „velký zástup“ osob, jež přežijí soužení, byli jako třída předstíněni Ebedmelechem, člověkem, který výrazným způsobem přežil zničení Jeruzaléma.

19. V čí službě si především přeje být Ebedmelechova třída, a co jsou ochotni podstoupit v zájmu Jeremiášovy třídy?

¹⁹ Tato třída se skutečně učí bát se Jehovy a důvěřovat v něj. Jejich nejvyšším přáním je, aby byli ve službě univerzálního svrchovaného panovníka, „Krále národů“, a ne aby sloužili politickým vladařům a králům lidských vlád. Vidí, jak se mocichtiví vladaři, jako Adolf Hitler, který získal moc v Německu v roce 1933 n. l. , snažili a stále ještě snaží vyhladit Jehovův pomazaný ostatek, který byl předstíněn jeho prorokem Jeremiášem. Proto Ebedmelechova třída protestuje a odvolává se a statečně se snaží pomáhat Jeremiášově třídě, i když to znamená, že proti sobě obrací nenávist a pronásledování ze strany náboženských a politických nepřátel Jeremiášovy třídy.

20, 21. a) Od kterého roku se obzvláště ukázala Ebedmelechova třída? b) Jak se tato třída snaží napodobit Ebedmelecha z doby Jeremiášovy a k jakému jednání ohledně světové říše falešného náboženství povzbuzuje všechny lidi?

²⁰ Tito pomocníci ostatku Jehovových pomazaných svědků se objevili obzvláště v roce 1935, kdy se ukázalo, kdo je „velký zástup“ těch, kteří přežijí „soužení“.

²¹ Bez ohledu na to, zda Ebedmelechova třída měla u vlád křesťanstva nějaký vliv, nebo ne, nikdy neschvalovali nábožensko–politickou snahu usmrtit Jeremiášovu třídu nebo učinit Jeremiášovu třídu nečinnou v Jehovově veřejné službě, jako by byla uvržena do bahnité cisterny v domě stráže. Ačkoli musí čelit nepřízni politických a náboženských autorit, jež vyvolává strach, činí všechno, co mohou, aby vytáhli Jeremiášovu třídu z bahnité „cisterny“ neúčinnosti. Až do dnešního dne statečně působí po celém světě po boku Jeremiášovy třídy a oznamují zkázu křesťanstva a světové říše falešného náboženství, Velikého Babylóna. Povzbuzují lidi všeho druhu, aby opustili tento odsouzený systém věcí a aby se pevně postavili na stranu Jehovových vítězných sil pod vedením vojevůdce většího, než byl Nabuchodonozor, totiž Ježíše Krista. Tak dokazují, že vložili plnou důvěru v Jehovu, „Krále národů“.

22. Jakým symbolickým „mečem“ nepadne tato třída?

²² Tento Ebedmelech, který má mnoho členů, projevuje oddanost Jehovovi a jeho novodobé Jeremiášově třídě, a proto jej Jehova miluje. Slibuje, že tato třída nepadne „mečem“ blížící se ‚války velikého dne Boha, Všemohoucího‘ v Armageddonu. — Zjev. 16:13–16.

23. Co bude kořist, které se zmocní? Jak jednali jako „ovce“ v Ježíšově podobenství u Matouše 25:31–34?

²³ Jako odměnu od Jehovy budou mít svůj pozemský život, svou duši, která jim bude zachována jako válečná kořist a po zásluze se ujmou života, který jim bude zachován. Jako lidé podobní ovcím z Ježíšova podobenství o „ovcích“ a „kozlech“ činili dobro ostatku Kristových duchovních bratrů. Když tito byli „ve vězení“, v bahnité „cisterně“ nebo v domě smrti, navštěvovali je potají nebo veřejně a sloužili jim k osvobození, aby mohli dále působit při velkolepém závěru Jehovova svědeckého díla uprostřed odsouzeného světského systému věcí. — Mat. 25:31–36, 46.

24. Za služby které třídy děkuje dnes Jeremiášova třída Bohu? V jaké činnosti budou společně pokračovat, až přežijí „velké soužení“?

²⁴ Ať je všude známo, že Jeremiášova třída děkuje Jehovovi za to že vzbudil „velký zástup“ „jiných ovcí“, který byl předstíněn etiopským eunuchem Ebedmelechem z posledních dnů nevěrného Jeruzaléma, hlavního města judského království. Nevýslovná bude radost Jeremiášovy třídy, když přežije „velké soužení“ s třídou Ebedmelechovou po svém boku. Bok po boku začnou společně pracovat v novém pořádku, do něhož budou uvedeni pod Kristovým tisíciletým královstvím. Takové uvedení do nádherného nového pořádku bude pro ně odměnou za to, že nyní sloužili svrchovanému panovníku vesmíru, Jehovovi, „Králi národů“.

[Poznámky pod čarou]