Strážný řekl: „Padl!“

1. Proč bychom se měli vzpružit a zkoumat „vidění“, které nám Izaiáš sdělil?

VIDĚNÍ toho, co přichází v rychle se blížící budoucnosti, je tvrdé. Tak je pro nás označil prorok Izaiáš za dnů Assyrské říše, jež tehdy ovládala svět. Je však „vidění“ opravdu příliš „tvrdé“, než abychom je dnes nezkoumali? Ne, vzpružme se a vyslechněme, co Izaiáš říká: „Bylo mi řečeno tvrdé vidění: Zrádný činitel činí zrádně a plenitel plení.“ — Iz. 21:2.

2. a) Co je „plenitel“ a proč? b) Vůči komu byl „činitel“ zvláště „zrádný“ a proč?

² „Zrádný činitel“ není sice jmenován, ale lze ho určit. Byl to starověký Babylón, který se měl stát třetí světovou velmocí. Stal se neblaze proslulým tím, že vyplenil Jeruzalém, ba dokonce zničil Nejsvětější Jehovova chrámu. Je pravda, že Jehova použil babylónského císaře Nabuchodonozora jako svého „služebníka“ při trestání judského království, ale Babylón jednal vůči Jehovovu smluvnímu lidu zrádně. Nikdy nepropustil židovské zajatce, aby se vrátili do své Bohem dané domoviny, ačkoli se již vyplňovalo 70 let. (Iz. 14:3–17) Bylo zapotřebí dobyvatele Babylónské říše, aby otevřel „vězňům“ v roce 537 př. n. l. cestu domů. „Vidění“, které bylo řečeno strážnému Izaiášovi, bylo tedy spravedlivě „tvrdé“ vůči Babylónu, pleniteli národů, a zejména pleniteli lidu Izaiášova Boha.

3. Co lze říci o novodobém protějšku Babylóna, pokud jde o „zrádného činitele“ a „plenitele“?

³ A co novodobý protějšek starověkého Babylóna? Nejedná s křesťany, kteří jsou ve smluvním poměru s Jehovou Bohem, o nic méně zrádně, pokud jde o křesťanské nauky. Jde nemilosrdně proti takovým křesťanům, protože dodržují přikázání Jehovy Boha a konají dílo vydávání svědectví o jeho dosazeném králi, Ježíši Kristu. (Zjev. 12:17) Křesťanstvo bylo v tomto zrádném činění a plenění nejhorlivější zejména ode dnů 1. světové války. Proto zvláště pocítí tíhu „tvrdého vidění“, až se splní na moderní světové říši falešného náboženství, Velikém Babylóně. Ale koho použije Jehova, aby se ono „tvrdé vidění“ vbrzku stalo skutečností?

4. Kdo je podle Izaiáše 21:2 povolán k útoku na Babylón? Proč tam není zmínka o Peršanech?

⁴ Izaiáš naznačuje odpověď v dalších slovech: „Vystup, ó Elame! Zbuduj obležení, ó Médie! Způsobil jsem, že všechno vzdychání pro něj přestalo.“ (Iz. 21:2) Elam ležel na východ od řeky Tigridu a stal se součástí tehdejší Persie, zatímco dnes patří toto území Iránu.a Médie byla větší území na východ od údolí Mezopotamie. Asi 200 let po vyřčení Izaiášova proroctví porazil Cyrus (II.) Veliký Médy a tím získala Persie nad Médií nadvládu. Jeho matka však byla Médka a většina vojáků v jeho vojsku byli také Médové. Tento Cyrus je Kýros neboli Kóreš předpovězený pod božskou inspirací Izaiášem. (Iz. 44:28 až 45:7) V době vyřčení Izaiášova proroctví ještě neexistovala Médoperská říše, a proto Peršané nestáli v popředí. Jehova tedy volal jménem pouze Elam a Médii, aby zaútočily na Babylón.

5. Jak způsobil Jehova, aby ‚přestalo všechno vzdychání pro něj‘? Byl „vězeň“ propuštěn, aby se vrátil domů?

⁵ Měli mít tito útočníci úspěch a změnit situaci v jihozápadní Ásii na Středním východě? Ano! To naznačila další Izaiášova slova: „Způsobil jsem, že všechno vzdychání pro něj přestalo.“ To jsou skutečně slova „Jehovy vojsk“, svrchovaného vládce vesmíru. Tím, že použil Elam a Médii jako své nástroje, způsobil, že „všechno vzdychání“ způsobené babylónským útlakem přestalo. Ve své prosbě k Jehovovi Bohu o vysvobození z ruky dobyvatelů, kteří se nestarají, zda Izraelité zahynou ve vězení, napsal inspirovaný žalmista: „Kéž přijde před tebe i vzdychání vězně. Podle velikosti své paže zachovej ty, kdo jsou určeni k smrti.“ (Žalm 79:11–13; Iz. 14:17) Na tuto modlitbu byla dána odpověď v 70. roce zajetí Židů v Babylóně, a to královským výnosem Cýra Velikého. — Iz. 35:8–10.

OSOBNÍ ODPOVĚĎ NA PÁD BABYLÓNA

6, 7. Jak popisuje Izaiáš účinek pádu Babylóna na postižené?

⁶ Pád mocné třetí světové velmoci v roce 539 př. n. l. , který měl přinést zvláštní prospěch izraelské zemi, bylo přirozeně těžké si představit. Znamenal obrovskou změnu v běhu světových dějin. Jedinci nepříznivě postižení pádem říše, jejíž centrum bylo v „mořské pustině“, museli pociťovat bolest. Takový účinek je popsán v následujících Izaiášových slovech o „tvrdém vidění“:

⁷ „Proto se mé boky naplnily krutými bolestmi. Zmocnily se mne křeče, jako křeče ženy, která rodí. Znepokojil jsem se, takže neslyším; rozrušil jsem se, takže nevidím. Mé srdce zbloudilo; samotné třesení mě zděsilo. Soumrak, který jsem míval rád, se mi stal chvěním.“ — Iz. 21:3, 4.

8. Co vykresluje Izaiášův popis vzhledem k náboženským vůdcům křesťanstva a pohanstva při pádu světové říše falešného náboženství?

⁸ Tento popis souvisí s pádem zrádné třetí světové velmoci. Vykresluje vlnu zděšení, jež proběhne celým systémem světového náboženství, až padne novodobý protějšek Babylóna. To zraní cítění moderních protiobrazných Babylóňanů daleko více než tvrdě zasahující poselství, které svědkové Jehovovi vydávají během tohoto „času konce“ od roku 1914. (Dan. 12:4) Kněží a jiní činitelé náboženských organizací křesťanstva i pohanstva budou ohlušeni, zaraženi, jako by nemohli vidět a slyšet, co se děje. Jejich srdce nebudou mít rovnováhu, klid, nebudou se už moci neochvějně spoléhat na dříve uctívané bohy. Děsí je ohavná situace, která jimi otřásá, a to zejména proto, že je odhaleno jejich náboženské pokrytectví. „Soumrak“, který slibuje odpočinek a uvolnění po dnu těžké práce, bude pro ně temným časem chvění. Den, kdy mohli svádět a utlačovat lidi ve svých náboženských organizacích, skončí strašlivě. Budou mít křeče jako ženy, jež se v porodních bolestech drží za boky.

9. Vzhledem k jakému Jehovovu příkazu se náhle mění scéna zjevená Izaiášovi?

⁹ Náhle se scéna zjevená proroku Izaiášovi mění jako na divadle. Slyší Jehovův příkaz: „Ať je prostřen stůl, ať jsou rozmístěna sedadla, jídlo, pití! Vstaňte, knížata, pomažte štít. Vždyť tak mi řekl Jehova.“ — Iz. 21:5, 6.

10. Co zobrazoval božský příkaz a kdy dospěla zobrazovaná událost k vrcholnému zneuctění Jehovy Boha?

¹⁰ To krátce popisuje scénu v babylónském paláci v poslední noci světovlády. Jasně to zobrazuje hostinu Balsazara, syna nepřítomného císaře Nabonida. Tehdy se skutečně rozmísťovala sedadla pro tisíc babylónských šlechticů. Lehkomyslně se jedlo a pilo. Dopustili se však vrcholného zneuctění Jehovy Boha, když začali jíst a pít s použitím stolního náčiní, které patřilo do jeho chrámu v době, než se Babylóňané zmocnili Jeruzaléma a chrám zničili.

11. Co zázračně učinil Jehova při této bezbožné hostině Balsazarově? Jak při této příležitosti sloužil Daniel za tlumočníka?

¹¹ Balsazarova hostina se nyní stala bezbožnou, protože se začala dotýkat samotného Jehovy. Poslal zázračně ruku, která napsala na zeď hodovní síně slova, jež mohl král jasně vidět: „Mene, mene, tekel a parsin.“ K rozluštění této šifrované zprávy musel být povolán zajatý židovský prorok Daniel. Konečné slovo nápisu, parsin, je množným číslem chaldejského slova peres a znamená „rozdělení“. Ve svém inspirovaném výkladu tedy Daniel řekl: „PERES, tvé království bylo rozděleno a dáno Médům a Peršanům.“ — Dan. 5:28.

12. Co byl „štít“, který měla knížata pomazat, a co naznačoval příkaz pomazat takový „štít“?

¹² Za odměnu byl dán Danielovi královský oděv a byl učiněn „třetím vládcem“ v říši. To ovšem nebylo splněním Jehovova příkazu daného babylónské šlechtě: „Vstaňte, knížata, pomažte štít.“ (Iz. 21:5) Nebyl to ani příkaz, aby si knížata naolejovala válečné štíty k bitvě s obléhateli Babylóna. Výraz štít se spíše vztahuje ke královské hlavě národa. (Srovnej Žalm 89:18; 89:19, „KB“.) Co tedy znamená příkaz „pomažte štít“? Král Balsazar měl být zabit a tím vznikne potřeba, aby se postavení ‚druhého vládce‘ v Babylónské říši ujal někdo jiný. K tomuto uvedení nového symbolického „štítu“ pomazáním však nikdy nedošlo. Balsazarova násilná smrt ve skutečnosti neuvolnila místo pro následníka z královské rodiny.

13. Byl tedy příkaz u Izaiáše 21:2 dán zbytečně? Přeneslo se Danielovo nově získané postavení do nové vlády?

¹³ Daniel 5:30, 31 říká: „Téže noci byl chaldejský král Balsazar zabit a Dareios Médský přijal království a bylo mu asi dvaašedesát let.“ Jaká to byla blesková změna ve světové politice! Ne nadarmo dal Jehova tento příkaz: „Vystup, ó Elame! Zbuduj obležení, ó Médie!“ (Iz. 21:2) Když Babylón padl pod Médy a Peršany, Dareios Médský zaujal místo ‚druhého vládce‘ v Babylóně. Danielovo postavení „třetího vládce“ v Babylónii, jež mu bylo právě uděleno, se však do Médoperské vlády nepřeneslo. Ale Daniel nebyl zabit s Balsazarem.

14. Co předstiňuje pád starověkého Babylóna? Jak to zapůsobí na ty, jichž se to bude týkat?

¹⁴ Překvapivý pád starověkého Babylóna předstiňuje náhlé zhroucení jeho soudobého protějšku, Velikého Babylóna. Zastihne přívržence světových náboženství nepřipravené. Jestliže ti, kdo věří v neochvějnost světové říše falešného náboženství, neočekávají její blízký pád, bude jejich spokojeností drsně zatřeseno!

CO MUSÍ STRÁŽNÝ OZNAMOVAT

15. Co ukazuje příkaz, jenž byl vydán po prorockém popisu Balsazarovy hostiny, o starověkém Babylóně a jeho protějšku?

¹⁵ Proč nám však Izaiáš dává nejprv nahlédnout na Balsazarovu hostinu roku 539 př. n. l.? To pro následující oznámení o významné události století. Jehovův smluvní lid se měl radovat z pádu „zrádného činitele“. Izaiáš 21:5, 6 ukazuje, co bude následovat hned po pádu Babylóna: „Vstaňte, knížata, pomažte štít. Vždyť tak mi řekl Jehova: ‚Jdi, postav pozorovatele, aby říkal přesně to, co vidí.‘ “ Událost tedy měla být rozhlášena do světa! Tak se musí i pád Velikého Babylóna dostat na první stránky novin!

16. Co lze říci o „pozorovateli“ postaveném v případě starověkého Babylóna? Co lze říci o tom, který je postaven v případě Velikého Babylóna?

¹⁶ Izaiáš měl postavit „pozorovatele“, aby oznamoval to, co vidí. Izaiáš zemřel a nebyl svědkem toho, co předpověděl a o čem nám zanechal psanou zprávu. Jako pozorovatel tedy musel sloužit někdo jiný z Izaiášova lidu. V dalekých budoucích dnech nadcházejícího pádu Velikého Babylóna byl také postaven podobný pozorovatel. Je to zjevně třída pomazaná Jehovovým duchem, třída vhodně spojená s časopisem, který až dosud nese název „Strážná věž“. Je po ruce svědectví, že prostřednictvím Ježíše Krista tuto třídu „pozorovatelů“ ustanovil Jehova Bůh. Slouží v této odpovědnosti až do současné zlověstné hodiny „noci“, která vrhá stín na celý svět. (Mat. 24:45–47) Co můžeme tedy očekávat, že nám v pravý čas „pozorovatel“ sdělí?

17. Co viděl postavený „pozorovatel“ a co to představovalo?

¹⁷ Izaiášovo proroctví o „pozorovateli“ dále říká: „A viděl válečný vůz se spřežením ořů, válečný vůz oslů, válečný vůz velbloudů. A pozoroval bedlivě, s velkou pozorností.“ (Iz. 21:7) Tyto vozy se zjevně blíží s kvapem rychlých perských poštovních klusáků neboli ořů a přijíždějí z dobyté „mořské pustiny“. Jsou to pravděpodobně kolony válečných vozů. Kolona vozů tažených osly představuje médské vojsko s Dariem Médským. Kolona vozů tažených většími zvířaty, velbloudy, kteří dokážou předhonit koně, představuje perské vojsko s Cyrem Velikým.b Tento Peršan ve skutečnosti velel spojeným vojskům Médů a Peršanů. Ne Dareios Médský, ale Peršan Cyrus byl tím dobyvatelem, o němž Jehova prostřednictvím Izaiáše řekl, že ho povolá jeho vlastním jménem. Před tímto Cyrem hodlal Jehova Bůh otevřít kovové brány a dveře Babylóna, aby vyšel z koryta řeky Eufratu a probil se do mohutně opevněného města Babylóna. — Iz. 44:27 až 45:4; srovnej Dan. 8:1–4, 20.

18. Jakým strážným bude podle Izaiáše 21:8, 9 „pozorovatel“, a je tomu tak?

¹⁸ Jak věrným a spolehlivým strážným bude pozorovatel? Izaiáš 21:8, 9 to naznačuje slovy: „A potom vykřikl jako lev: ‚Na strážné věži, ó Jehovo, stále stojím ve dne a celé noci vytrvávám na své pozorovatelně. A zde nyní přijíždí válečný vůz mužů se spřežením ořů!‘ “ Bděle vytrvával na svém místě, až jeho pronikavé oči spatřily něco významného, po čem neúnavně vyhlížel. Podobně dnešní třída „strážných“ hlasitě a nebojácně oznamuje své poselství, které jí dal Bůh, a to prostřednictvím časopisu „Strážná věž“ a jiných teokratických publikací i veřejných přednášek. Jehovova neselhávající moc jí pomůže vydržet v této činnosti, dokud nebude moci pronést dlouho očekávané oznámení.

19. Co ukazuje, zda strážný správně pochopil význam blížících se válečných vozů?

¹⁹ Strážný pochopil význam válečných vozů, jejichž příjezd pozoroval ze strážné věže, na níž stál. Podle času stanoveného Jehovou — 70 let zpustošení judské země — a podle proroctví, jež zaznamenal Daniel před bezbožnou hostinou Balsazarovou v roce 539 př. n. l., mohl strážný přesně vyložit, co nerušený příjezd babylónských vozů znamená. Izaiáš 21:9b říká: „A promluvil hlasitěji: ‚Padl! Babylón padl, a on srazil na zem všechny ryté obrazy jeho bohů!‘ “

20. Proč to nebyli zajatí Židé v Babylóně, kdo rozbil ryté obrazy tamních bohů? Kdo byl rozbíječem obrazů?

²⁰ Ničitelem obrazů, o němž se zde mluví, je Jehova, jediný živý a pravý Bůh, Bůh žárlivý, neboli „Bůh vyžadující výlučnou oddanost“. (2. Mojž. 20:5) Když nechal Babylón padnout pod Médy a Peršany, kteří neuctívali tamní bohy, odhalil Jehova falešnost modlářských bohů třetí světové velmoci, jejich neexistenci. Židovští vyhnanci v Babylóně nepovstali a nesvrhli třetí světovou velmoc; jejich Bůh Jehova jim k tomu nedal právo ani příkaz. Místo toho použil Dareia Médského a Peršana Cyra, aby způsobil pád modlářského Babylóna jako světové velmoci. (Dan. 2:32, 36–38) Nebyl to tedy „strážný“, kdo způsobil pád „zrádného činitele“, Babylóna. Strážný pouze svědčil o jeho pádu, o ospravedlnění Jehovy jako Boha proroctví a jako svrchovaného pána.

21. Jaké oznámení podobné tomu, jež provolal „strážný“ z Izaiášova proroctví, má být ještě proneseno?

²¹ Bylo předpověděno, že v naší době bude proneseno důležité oznámení, podobné tomu, jež pronesl strážný z Izaiášova proroctví. Křesťanský apoštol Jan, který žil až do konce 1. století, měl vidění toho, kdo pronáší toto oznámení, a napsal: „Viděl jsem jiného anděla sestupovat z nebe, s velkou mocí; a země byla osvícena jeho slávou. A zvolal silným hlasem: ‚Padl! Veliký Babylón padl a stal se bydlištěm démonů a doupětem každého nečistého výparu a doupětem každého nečistého a nenáviděného ptáka!‘ “ — Zjev. 18:1, 2.

22. Kdo učiní z Velikého Babylóna trosky a jaký nástroj použije?

²² Větší Cyrus, oslavený Pán Ježíš Kristus, je tím, kdo způsobí doslovný pád Velikého Babylóna, který se tak stane zpustošeným místem, jemuž se každý vyhýbá. I kdyby dnes křesťanští svědkové Jehovovi ze všech svých sil kázali po celém světě Jehovovo království a den jeho hněvu, nikdy by to nevedlo ke zhroucení světové říše falešného náboženství. Dychtivě očekávají dobu, kdy se budou moci ujmout oznamování, že Veliký Babylón padl. (Zjev. 18:2) Větší Cyrus neužívá svých mírumilovných učedníků na zemi ke svržení Velikého Babylóna, ale jak ukazuje 17. kapitola Zjevení, použije nástroj podobný zvířeti; je popsán jako šarlatově zbarvené divoké zvíře s deseti rohy. Jeho sedm hlav představuje sedm světových velmocí biblických dějin. Na toto symbolické zvíře 20. století se mezinárodní nevěstka, Veliký Babylón, posadila při vytvoření Společnosti národů po 1. světové válce.

23. Proti komu se pak obrátí dřívější podporovatelé symbolického zvířete plnou silou a co pak učiní větší Cyrus?

²³ Až do nynějška jezdí Veliký Babylón na nástupkyni Společnosti národů, Spojených národech. Ale už zakrátko omrzí politické podporovatele Spojených národů, aby se nechali ovládat světovou říší falešného náboženství, a svrhnou ji a zničí. Potom, až „strážný“ provolá, že „Veliký Babylón padl“, se obrátí plnou silou proti přežijícím křesťanským svědkům Jehovovým. A tu nastoupí větší Cyrus, Ježíš Kristus, „Král králů“, a zničí dřívější podporovatele OSN ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ v Armageddonu. Jehovova pomazaná třída „strážných“ a „velký zástup“, který reagoval na informace provolávané kolektivním „strážným“, přežijí onu konečnou válku pod božskou ochranou, a to k ospravedlnění Jehovy Boha jako svrchovaného vládce nebes a země.

24. Jak byl starověký Izrael „synem“ Jehovova mlatu? Kdo přestane být brzy podobně mlácen a jak?

²⁴ Židé, kteří byli 70 let v zajetí ve starověkém Babylóně, byli tak ukázňováni jakoby „mlácením“. Symbolicky řečeno, tvořili „syna“ Jehovova mlatu. Po pádu Babylóna mělo toto ukázňující „mlácení“ skončit. Ve vztahu k tomu říká Izaiáš 21:10 soucitně a útěšně: „Ó, moji vymlácení a synu mého mlatu, co jsem slyšel od Jehovy vojsk, Boha Izraele, to jsem vám, lidé, sdělil.“ Podobně bylo Velikému Babylónu dovoleno, aby mlátil Jehovovy věrné svědky. Ale až propadne zkáze, všechno jeho „mlácení“ přestane. Jeho dřívější političtí milovníci se pokusí v mlácení pokračovat. V odplatu budou sami až do zničení mláceni na Jehovově symbolickém mlatě. — Zjev. 14:14, 15; Joel 3:13–16; Mich. 4:12, 13.

25. Proč je vzhledem k nadcházejícímu pádu Velikého Babylóna více než kdy dříve načase, aby Jehovův lid dával zaznít Božímu příkazu? K čemu by to mělo vést?

²⁵ Vzhledem k nadcházejícímu pádu Velikého Babylóna je nyní více než kdy jindy na čase, aby třída „strážných“ a „velký zástup“ dali zaznít božskému příkazu: „Vyjděte z něho, můj lide, nechcete-li se s ním podílet na jeho hříších a nechcete-li dostat část z jeho pohrom.“ (Zjev. 18:4) Ano, „vyjděte z něho“, ne abyste se připojili k jeho politickým milovníkům nebo nevěřícím protibožským silám tohoto světa, ale abyste se stali částí „mého lidu“, Jehovova oddaného lidu. (Jer. 51:45) Nyní jednejte podle Izaiášova „výroku proti mořské pustině“. — Iz. 21:1–10.

26. Zač děkujeme „Jehovovi vojsk“ a jakou požehnanou naději mají ti, kdo se dávají poučit?

²⁶ Děkujme tedy „Jehovovi vojsk, Bohu Izraele“, že vzbudil a postavil třídu „strážných“ a že jí dal široko daleko rozhlašovat tak podivuhodnou zprávu! Všichni, kdo se dávají poučit zprávou, která přichází od Boha, mají požehnanou naději přežít hrůznou „noc“ tohoto světa a přivítat slavné „jitro“ spravedlivého nového systému věcí pod vládou většího Cyra, Ježíše Krista, Osvoboditele. To bude k radosti a chvále „Jehovy vojsk“, našeho svrchovaného Pána.

[Poznámky pod čarou]

Francouzská Driouxova bible, vydání z roku 1884, komentuje Izaiáše 21:7 takto: „Tito dva jezdci vezení na voze jsou dva králové, kteří se měli zmocnit Babylóna, Dareios Médský a Cyrus. Jak dobře vysvětluje Menochius [italský jezuitský komentátor Bible ze 17. století], jejich potah představuje Médy a Peršany.“

Viz podobné poznámky k Izaiáši 21:7 v „Komentáři ke Starému Zákonu“ od dr. Adama Clarka, sv. 4, str. 2 724, angl.

O Cyrově válečné strategii používání velbloudů viz kap. 20. nazvanou „Řekové a Peršané“ knihy „Nástin dějin“ od H. G. Wellse, str. 257, odst. 2, 3, vydání z r. 1971, angl.