Věřte v království!
„Bratři, pokud jde o časy a období, není třeba vám nic psát. Vždyť sami zcela dobře víte, že Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci.“ — 1. Tessalonicenským 5:1, 2.
1, 2. Jak používal Jehova dál vzkříšeného Krista?
JAKO „Slovo“ neboli Logos byl Ježíš Kristus používán naším nebeským Otcem ve velkém rozsahu. (Jan 1:1–3; Kol. 1:16) Jehova však Ježíše používal dokonce i po jeho smrti a vzkříšení. Dobře to zdůrazňují vysvětlující poznámky apoštola Pavla.
2 Apoštol jasně prohlásil, že Bůh zamýšlel smířit se sebou všechno v nebi i na zemi a učinit to prostřednictvím vylité krve Ježíše Krista. (Kol. 1:19, 20) To je v souladu s Pavlovým prohlášením, že Jehova se postaral o to, aby ‚opět shromáždil v Kristu všechny věci v nebesích a na zemi‘. (Ef. 1:10; Fil. 2:9–11) Tyto události však vyvrcholí zřízením Božího mesiášského království a dramatickým příchodem „Jehovova dne“. (1. Tess. 5 :1, 2) Písmo důkladně objasňuje Kristovu úlohu od jeho vystoupení do nebe před více než 1900 lety. Učiníme dobře, jestliže věnujeme nerozdělenou pozornost Kristovu významnému postavení v Jehovově uspořádání.
3. Proč znal Ježíš prorocká slova o vládě království?
3 Ježíš si díky své předlidské úloze Logose neboli „Slova“ velmi dobře uvědomoval prorocká slova o vládě království. Jako člověk tedy Ježíš vyzýval čtenáře, aby používal rozlišovací schopnost, když bude uvažovat o Danielových slovech ohledně „času konce“. (Dan. 12:4; Mat. 24:15–22) Obraťme se tedy k Danielově knize a uvažujme o některých myšlenkách, které Ježíš jako Logos neboli „Slovo“ nepochybně znal. Zjevně to byl totiž on, koho náš nebeský Otec ve starověku používal, aby přiměl proroky ke psaní.
4. Co nám říká Daniel 2:44; 7:13, 14 a 12:1, pokud jde o vládu království?
4 Když s rozlišovací schopností nahlédneme do Danielovy knihy, upoutají naši pozornost zejména tři zajímavé výroky. První nacházíme u Daniela 2:44:
„Ve dnech těchto králů zřídí nebeský Bůh království, které nikdy nebude zničeno. A toto království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Rozdrtí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčitý čas.“
Příbuzný výraz se nalézá u Daniela 7:13, 14, kde se říká:
„Stále jsem viděl v nočních viděních, a tu hle, s nebeskými oblaky přicházel někdo jako syn člověka; a získal přístup ke Starému na dny a přivedli jej až těsně před něj. A jemu bylo dáno panství a důstojnost, aby mu sloužili všichni lidé, národnostní skupiny a jazyky. Jeho panství je panství na neurčitý čas, které nepomine, a jeho království je království, které nebude zničeno.“
A konečně Daniel 12:1 říká:
„V té době povstane Michael, velký kníže, který se zastává synů tvého lidu. A určitě nadejde čas tísně, jaký dosud nikdy nebyl, pokud existuje nějaký národ, až do té doby.“
Ve třech pasážích svého proroctví se tu Daniel zmiňuje o zřízení vlády království, a to v rukou nikoho jiného než ‚syna člověka‘ neboli Michaela. Tyto výroky se jasně vztahují na Krista Ježíše v královské moci. — Zjev. 12:7–10.
5. Je biblické uvědomovat si časový faktor v souvislosti s převzetím moci vládou království?
5 Povšimněme si, že v předcházejících vyjádřeních Pavla a Daniela hraje úlohu v otázce nebeské vlády a jejího převzetí moci časový faktor. Jsme-li si vědomi tohoto časového faktoru, pak se na nás velice hodí slova v 1. Tessalonicenským 5 :1:
„Bratři, pokud jde o časy a období, není třeba vám nic psát.“
Jestliže opravdu rozlišujeme plný význam Božího slova, a to zejména proto, že jsme již hluboko v „času konce“, nebudeme překvapeni. Jistě budeme mít rozlišovací schopnost vzhledem k událostem, jež se týkají „závěru systému věcí“. (Mat. 24:3) Zkoumejme tedy pozadí tří výroků, které pronesl Daniel ve vztahu ke zřízení vlády království.
DANIELOVA VAROVNÁ SLOVA
6. Co se říká u Daniela 2:40 o „čtvrtém království“?
6 Mnozí z nás dobře znají sen o obrazu, popsaný u Daniela ve druhé kapitole, a vědí, že s pomocí Jehovova svatého ducha řekl prorok králi Nabuchodonozorovi, co tento obraz znamenal. Představoval posloupnost světových království počínaje Babylónem. Nás zvláště zajímá „čtvrté království“, o němž Daniel řekl:
„Pokud jde o čtvrté království, prokáže se silné jako železo. Stejně jako železo drtí a rozmělňuje všechno ostatní, tak ono rozdrtí a roztříští i tato všechna jako železo, které tříští.“ — Dan. 2:40.
7. Co je toto „čtvrté království“?
7 Které království se prokázalo jako železo? V biblických dějinách je „čtvrtým královstvím“ neboli světovou velmocí, počítáno od Babylóna, Římská říše; mezi nimi vládly jako velmoci Médo–Persie a Řecko. V průběhu času se Římská říše rozdělila na východní říši a západní říši, čímž byla usnadněna její správa. Ze západní říše vyrostla Britská říše. Revolucí v amerických koloniích byly zřízeny Spojené státy americké. Z životně důležitých důvodů pokládaly tyto dvě země za užitečné spolupracovat vojensky i jinak, takže vlastně vytvořily Anglo-americkou světovou velmoc.
8, 9. Jaké jsou podobnosti mezi Danielem 2:40 a Danielem 7:7?
8 Vzhledem k tomuto „čtvrtému království“ — které původně znázorňovalo Římskou říši — nám Daniel říká v jiném ze svých proroctví:
„Po tom jsem dále hleděl v nočních viděních a hle, čtvrté zvíře, nahánějící strach a hrozné a neobyčejně silné. Mělo zuby ze železa, velké. Pohlcovalo a drtilo, a co zůstalo, to pošlapávalo nohama. A bylo poněkud odlišné od všech těch ostatních zvířat, která mu předcházela, a mělo deset rohů.“ — Dan. 7:7.
9 Když zkoumáme sedmou kapitolu Daniela, povšimneme si, že prorok popisuje táž čtyři království neboli světové velmoci, jaké představil ve své druhé kapitole. Ale místo aby tyto velmoci uvedl jako součásti nějakého obrazu, počínaje zlatou hlavou, popisuje je jako zvířata. V sedmé kapitole začíná lvem (Babylónem) a uzavírá neobyčejně silným čtvrtým zvířetem se železnými zuby. Není tedy nijak náhodné, že Daniel 7:7 má úzkou souvislost s Danielem 2:40. V obou těchto textech jsou rozmělňování, drcení a strašná síla podobná železu jasně spojeny s královstvím Říma. Otázkou však zůstává: Jak se stane, že toto „čtvrté království“ začne představovat dvě světové velmoci?
10. Odkud se vzal „malý roh“?
10 Čtěme dále u Daniela 7:8:
„Dále jsem dával pozor na rohy a hle, vystoupil mezi nimi jiný roh, malý, a byly tu tři z prvních rohů které byly vytrženy z místa před ním. A hle, na tom rohu byly oči jakoby lidské a byla tam ústa mluvící velkolepé věci.“
Zajímavé! Ze symbolické zvířecí hlavy tohoto čtvrtého království, Římské světové velmoci, začíná vyrůstat jiný roh. A tři z existujících rohů jsou vytrženy, aby uvolnily místo pro jeho růst. Co to vše znamená? Podívejme se na historická fakta.
DĚJINY POTVRZUJÍ DANIELOVO VAROVÁNÍ
11. Proč je zajímavé povšimnout si, jak Římská říše dopodrobna naplňuje události popsané u Daniela?
11 Skutečně ‚není třeba, aby nám bylo psáno víc‘, protože všechno je už zapsáno v Božím inspirovaném Slově. A navíc, jsme-li skutečně duchovně vnímaví, světové události nás nezaskočí tak, jako by zaskočil zloděj někoho nepozorného. Je však nutné být dobře biblicky informován. Je zajímavé povšimnout si, jak Římská říše do podrobností naplnila události popsané v Danielových prorockých viděních.
12. Do jaké míry ovlivnila římská nadvláda Britské ostrovy?
12 Řím byl od svého založení v zásadě vojenskou velmocí a široce rozšířil svůj vliv a nadvládu. Británie, ovládaná tehdy kmenovými královstvími, se stala součástí Římské říše. Po celých Britských ostrovech jsou mnohé doklady takové nadvlády. Patří mezi ně i zeď, kterou zbudoval císař Hadrián napříč severní Anglií.
13, 14. a) Jakého druhu byla zprvu moc Říma? b) Co se však vyvinulo ve třetím a čtvrtém století?
13 Jak v Římě přibývalo přepychu a jak stále více upadal, protože vládnoucí třída žila rozmařile, jeho vojenská moc se menšila. Za časů Nerona a následujících císařů byl úpadek římské vojenské moci zjevný. Udržovatelé této říše však přišli na to, jak ji zachovat jako vládnoucího činitele ve světových záležitostech i v příštích staletích, třebaže už ne jako vojenskou velmoc. Jak to dokázali?
14 Když postoupíme do třetího a čtvrtého století n. l., zjišťujeme, že kromě velmoci vojenské se z Říma do značné míry stala i velmoc nábožensko–politická. Byl vymyšlen chytrý plán, podle něhož mohla papežská autorita v Římě udržovat nadvládu široko daleko ve veliké části tehdy známé obydlené země. Toto uspořádání bylo známé jako feudální systém a s jeho pomocí Svatá říše římská s papežským Římem jako středem určovala běh světových záležitostí nejméně dalších 1000 let.
15. Jak udržovalo papežství nadvládu několik set let?
15 Za feudalismu ohromná většina lidí živořila jako rolníci v bídné nevědomosti a chudobě. Ze svého bídného živobytí měli ještě podporovat zahálčivé pány ve šlechtických sídlech a hradech po celé Evropě, včetně Britských ostrovů. Tito feudální páni byli na oplátku nuceni platit příspěvek neboli daň králi, jehož říši byli podrobeni. Každý z králů, ať v Anglii, Sasku či jiných částech Evropy, pak byl vlastně vazalem a vyžadovalo se od něho, aby platil feudální dávky čili poplatky papežství v Římě. Tak se papežství obohacovalo majetkem i autoritou po celé dlouhé období často nazývané temný středověk.
16. a) Jak je Svatá říše římská u Daniela dobře popsána? b) Co vidíme vyrůstat z hlavy „čtvrtého zvířete“, Říma?
16 Jak příhodný se zdá na tomto historickém pozadí Danielův prorocký popis království představovaného železnými holeněmi „ohromného obrazu“! (Dan. 2:31) A jak vhodné je i to strašné, drtící a pohlcující zvíře se železnými zuby, představované u Daniela v sedmé kapitole. Nejdříve běsnilo v Evropě. Svou vojenskou silou si podmaňovalo všechno, co mu stálo v cestě. Potom svou moc udržovalo a dále upevňovalo politickým, náboženským a obchodním podnikáním a úskoky. Co však znamená výrůstek, ‚malý roh‘, který se objevuje na hlavě strašného „čtvrtého zvířete“ představujícího Řím? Kdy se to vše odehrává?
OBJEVUJE SE ‚MALÝ ROH‘
17. Jak začal růst „malý roh“?
17 Do roku 1533 n. l. zůstávalo Britské království vazalské, podřízené papežství. Následujícího roku se však stal král Jindřich VIII. hlavou Anglické katolické církve. Přerušil své styky s Římem a oni s ním. Bohatství Britských ostrovů, jehož veliká část byla dříve odsávána římskokatolickou církví, se nyní hromadilo v rukou anglického krále, hlavy Anglické katolické církve. (Anglická katolická církev si zachovala stejné uspořádání jako římskokatolická, a je tomu tak do značné míry až dosud.) Moc Svaté říše římské začínala upadat, ale vyrůstal z ní ‚malý roh‘.
18. V jakém postavení byla Británie za času královny Alžběty I.? Co to znamenalo pro Francii, Nizozemí a Španělsko?
18 Uplynulo několik desetiletí a Británie se ocitla pod vládou královny Alžběty I. V té době už přineslo nahromaděné bohatství feudálního systému na Britských ostrovech své ovoce. Vytvořilo se silné vojenské loďstvo. Zakrátko se britské loďstvo pod vedením proslulých mužů jako Drake, Raleigh, a Hawkins uplatňuje ve srážce s námořními silami Španělska, Nizozemí a Francie (které stály dosud pod římskou rituální nadvládou), a všechny poráží, včetně španělské Armady. Británie začíná vládnout nad oceány a moři a pyšní se tím.
19. Když vedle sebe postavíme druhou a sedmou kapitolu Daniela, jaké splňování můžeme sledovat?
19 Co říká Daniel 7:8? Ano, tři „rohy“ budou vytrženy z místa před tímto výrůstkem, ‚malým rohem‘, a ten bude mluvit ‚velkolepé věci‘. Zde tedy sledujeme při vzniku britské světové velmoci, k níž se později připojila Amerika, úplné splnění tohoto slavného proroctví. Anglo-americká světová velmoc vyrostla z Římské říše. Je to „děťátko“ Říma. Proto je prorocky popsána, jak vyrůstá z „hlavy“ Říma, „čtvrtého zvířete“ se železnými zuby. Když postavíme vedle sebe druhou a sedmou kapitolu Daniela, snadno uvidíme, jak ‚holeně ze železa‘ představují dvě následné světové velmoci, a ne pouze jednu. — Dan. 2:32, 33.
KDE STOJÍME V PROUDU ČASU?
20. Jak můžeme sledovat vývoj ‚holení ze železa‘ až do 20. století?
20 Podle Daniela 2:41–43 si všímáme, že budou míjet jasně určitelná světová království. Představují tedy dvě ‚holeně ze železa‘ každá jednu oddělenou světovou velmoc? Ne, není to tak, neboť ‚paže ze stříbra‘ v horní části obrazu také nepředstavují dvě světové mocnosti za velkých dnů Médo–persie. Tyto dvě holeně a železo nohou se společně vyvíjejí z Římské říše, a to zejména od čtvrtého století, kdy Konstantin opouští své západní hlavní město Řím a zřizuje na východě nové hlavní město v Konstantinopoli. Z tohoto rozděleného království pocházejí různé závislé národy, mezi nimiž nakonec získává nadvládu Angloamerická světová velmoc. Během dvou světových válek našeho století se „holeně“ skutečně prokázaly „ze železa“, když Angloamerická světová velmoc svou vojenskou silou rozdrtila vojska protivníků a poprvé použila ve válce jaderné zbraně.
21. Jaká slabost se konečně objevuje v nejspodnější části obrazu?
21 Zde přicházíme do nejspodnější části obrovského obrazu. Stále představuje Anglo-americkou světovou velmoc. Nyní má ale slabinu. Jeho nohy dole a prsty ztratily plnou železnou sílu holení. Jsou totiž „částečně ze železa a částečně z tvarované hlíny“. Daniel to vysvětluje slovy:
„A že jsi spatřil železo smíšené s vlhkou hlínou: oni se smísí s potomky lidstva; ale nebudou držet pohromadě, to s tím, právě tak, jako se železo nesmísí s tvarovanou hlínou.“ — Dan. 2:33, 43.
22. a) Proč v obraze nemají místo socialistické a komunistické vlády? b) Kdo jsou tedy „potomci lidstva“? c) Co z toho vyplynulo vzhledem k „železu“ a „hlíně“?
22 Znamená to snad, že se moderní socialističtí a komunističtí vládci stanou světovou velmocí? Ne, protože biblické proroctví ukazuje, že tyto politické prvky lidového charakteru nikdy nezískají vládu nad světem. Poslední část strašného obrazu, když dospívá v proudu času ke svému dolnímu konci, je dosud z velké části železná. Je to stále světová velmoc, jež vyrostla ze Svaté říše římské. Ale tato železná moc je na konci věku oslabována pronikáním měkkého, hliněného prvku — hnutí, jež například prostřednictvím odborů, protestních akcí a podobně volá po tom, aby lid měl větší slovo ve státních záležitostech. „Potomci lidstva“, takzvaný obyčejný člověk, se snaží „mluvit“ do řízení událostí. Pozorujeme to dnes nejen v západoevropských zemích, které bývaly součástí Svaté říše římské, ale výrazně i ve sféře Anglo-americké světové velmoci. Právě zde zpomalení práce, stávky a odborářské nepokoje značně oslabily vládní autoritu, která bývala jako „železo“. Když pracující bojují s kapitalisty, „potomci lidstva“ se snaží diktovat, jak se bude pracovat a žít. Vytvořilo to nějaké ustálené vztahy mezi pracujícími a vládou? Boží slovo prostě říká: „Nebudou držet pohromadě.“
23. a) Co znamená to, že jsme dospěli do „prstů“ nohou „obrazu“? b) Co můžeme očekávat dál? c) K čemu bychom měli být pobízeni v tomto „čase konce“?
23 Kde tedy stojíme v proudu času? V závěru 43. verše už nezbývá z „obrazu“ nic. Došli jsme až do samotných „prstů“ u nohou. Žijeme v čase, kdy vývoj lidských vlád dospívá ke svému žalostnému konci. Vyvrcholení věků je před námi! Daniel nám říká, co máme očekávat. Ano, Kristovo království, které bude vládnout všem národům, „kámen“ vylomený z „hory“ Jehovovy univerzální svrchovanosti, je vržen proti nohám strašného obrazu a zboří a zhroutí celou strukturu utlačující vlády člověka. Tak se pozná „čas tísně, jaký dosud nikdy nebyl, pokud existuje nějaký národ, až do té doby“. Rychle po něm však bude následovat nejpodivuhodnější období celých lidských dějin, Kristovo tisícileté panování. Může nějaký opravdový křesťan lhostejně sedět a klidně sledovat události v tomto „čase konce“, aniž ho to pohne k podpoře vlády království? Teď je čas ukázat, na čí straně jsme, zda na straně Jehovově nebo na straně satanově! — Dan. 2:44, 45; 7:14; 12:1, 4.
24. Jakým druhem lidí dále budeme? Proč?
24 Jak říká 1. Tessalonicenským 5:1, nepotřebujeme, aby nám bylo něco psáno o časech a obdobích! Všechno je zde, v Božím slově. Jde jen o to, využít to. Čiňme tedy, co navrhuje Židům 10:35–39: „Neodhazujme proto svou volnost řeči, která přináší velkou odměnu. Vždyť potřebujete vytrvalost, abyste, až vykonáte Boží vůli, přijali splnění toho zaslíbení. Ještě tedy ‚velmi malou chvíli‘ a ‚ten, který přichází, přijde a nebude meškat‘. ‚Ale můj spravedlivý bude žít na základě víry‘ a ‚jestliže se odtahuje, má duše v něm nemá zalíbení‘. My pak nejsme takoví, kteří se odtahují ke zničení, ale takoví, kteří mají víru k zachování duše naživu.“ Mějme tedy trvalou, podnětnou víru v království!