Odkdy trvají „poslední dny“?
„Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časy těžké.“ — 2. Timoteovi 3:1, „Sýkora“.
1, 2. a) Proč je znamenité, že jsme tak daleko v „čase konce“? b) Co o tom říká Bible v 2. Petra 3:13, 14?
„POSLEDNÍ DNY“ čeho? Protože jsou to poslední dny starého neuspokojivého, neúspěšného, beznadějného svatému věcí, je znamenité, že jsme dospěli k „času“ jeho „konce“. (Dan. 12:4) Naštěstí nezanechá naprostý konec starého uspořádání věcí naši Zemi pustou, prázdnou a bez života. Uvolní místo počátku spravedlivého, mírumilovného nového systému věcí, který bude mít plný úspěch. Je tedy skvělé, že jsme dnes tak daleko v „čase konce“. Bible, inspirovaná kniha, která předpověděla současný „čas konce“, říká nádhernými slovy:
2 „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho zaslíbení, a v těch bude přebývat spravedlnost. Milovaní, vzhledem k tomu, že očekáváme tyto věci, vynasnažte se, abyste jím nakonec byli shledáni jako neposkvrnění a bezvadní a v pokoji.“ — 2. Petra 3:13, 14.
3, 4. a) Kde, kdy a proč mluvil apoštol Petr o „posledních dnech“? Ke komu? b) Jaké proroctví pro objasnění citoval Petr?
3 Asi třicet let před napsáním těchto slov mluvil křesťanský apoštol Petr o „posledních dnech“. Bylo to v den svátku letnic (6. sivana) roku 33 n. l. Mluvil ve městě Jeruzalémě, avšak ne v místním Herodově chrámu. Mluvil v obydlené části města, kde se v jedné horní místnosti shromáždilo zrána před devátou hodinou asi 120 učedníků Ježíše Krista, jenž byl nedávno přibit na kůl. Náhle bylo splněno jejich očekávání. Svatý duch, o němž Ježíš Kristus přislíbil, že jej na ně vylije po svém návratu do nebe, padl na ně s viditelnými projevy. Byli inspirováni, aby mluvili cizími jazyky o „nádherných Božích věcech“. (Skutky 2:1–11) Židovští účastníci oslav se v tisících shromáždili, aby se stali svědky této podívané a zjistili, oč se vlastně jedná. Apoštol Petr byl inspirován, aby jim to objasnil:
4 „Prostřednictvím proroka Joela bylo řečeno: ‚ „A v posledních dnech,“ říká Bůh, „vyleji něco ze svého ducha na tělo všeho druhu a vaši synové a vaše dcery budou prorokovat a vaši mladí muži uvidí vidění a vaši starci budou snít sny; a dokonce na své otroky a na své otrokyně vyleji v těch dnech něco ze svého ducha, a budou prorokovat. A učiním předzvěsti nahoře v nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a kouřovou mlhu. Slunce se změní ve tmu a měsíc v krev, dříve než přijde Jehovův velký a skvělý den. A každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ ‘ “ — Sk. 2:16–21.
5. a) Kdy začaly podle Petra ony „poslední dny“? b) Co můžeme říci o tom, zda měl tehdy na mysli „poslední dny“ starého systému věcí?
5 Kdy řekl Bůh něco takového? O několik set let dříve u Joela 2:28–32. V hebrejštině začíná proroctví slovy: „A potom se stane, že vyleji svého ducha na tělo všeho druhu,“ a tak dále. Pod inspirací Božího ducha určil apoštol Petr, na kdy se v proudu času vztahuje ono „potom“, když řekl: „V posledních dnech.“ Ony „poslední dny“ tedy začaly asi 850 let po dokončení Joelova proroctví a Petr žil právě v nich. Teď se však ptáme: Žil Petr v „posledních dnech“ celého světového systému věcí? Stěží, protože my jsme dnes zde a žijeme víc než 19 století poté, co byl Petr zabit jako křesťanský mučedník. (Jan 21:18, 19; 2. Petra 1:14) Jak by se jen dalo biblicky dokázat, že „poslední dny“ se vztahují k celému proudu času od Petrových dnů až po naše dnešní obtížné časy, které dosud neskončily? To nelze, i když během celých uplynulých 19 století, až dosud, vyléval Bůh zjevně svého ducha na věřící lidi všeho druhu a činil z nich skrze Ježíše Krista své duchovní syny a dcery.
6. Kdy započaly „poslední dny“, ve kterých žil Petr?
6 Mluví však Písmo o Petrovi v tom smyslu, že žil v „posledních dnech“ něčeho v minulosti? Ano! Ony zvláštní „poslední dny“ započaly ve chvíli, kdy byl Ježíš pokřtěn Janem Křtitelem a po svém vystoupení z vody pomazán svatým duchem. Tak se stal Kristem neboli Pomazaným. — Sk. 10:37, 38.
7. Jak naznačuje Pavel v Židům 1:1, 2, že ony „poslední dny“ začaly, když bylo Ježíšovi 30 let?
7 Tehdejší „poslední dny“ tedy začaly na podzim roku 29 n. l., kdy se stal Ježíš z Nazaretu dospělým, třicetiletým mužem. (Lukáš 3:21–23) Apoštol Pavel měl na mysli právě toto časové období, když psal židovským křesťanům, kteří žili zřejmě v Jeruzalémě: „Bůh, který již dávno mluvil k našim předkům při mnoha příležitostech a mnoha způsoby prostřednictvím proroků, mluvil k nám [kdy?] na konci těchto dnů prostřednictvím Syna, kterého ustanovil dědicem všeho a skrze nějž učinil systémy věcí.“ — Žid. 1:1, 2.
8. a) Co řekl Jan Křtitel, aby naznačil, že „poslední dny“ jsou blízko? b) Proč bylo varování, které dal Petr o svátku letnic, pro Židy tak časové?
8 Ano, ukázalo se, že je čas „konce těchto dní“, čas konce židovského systému věcí na Středním východě. Proto není divu, že Jan Křtitel řekl saduceům a farizeům, kteří se od něho chtěli dát pokřtít: „Plémě zmijí, kdo vám ukázal, jak uniknout přicházející zlobě? Vydávejte tedy ovoce, které odpovídá pokání.“ (Mat. 3:7, 8) Jen tak mohli doufat, že uniknou ohni ničivých potíží, který spálí v roce 70 n. l. plevám podobné příslušníky jejich národa. Proto v den svátku letnic roku 33 n. l. řekl apoštol Petr kajícím Židům, kteří požádali o křest vodou: „Zachraňte se z této pokřivené generace.“ — Sk. 2:37–40.
„POSLEDNÍ DNY“ ŽIDOVSKÉ SMLOUVY ZÁKONA A ŽIDOVSKÉHO SYSTÉMU
9. Pro jakou smlouvu znamenal Ježíšův křest a pomazání svatým duchem „poslední dny“ a proč?
9 Ježíš se narodil pod židovskou smlouvou Zákona zprostředkovanou Mojžíšem. Když byl pokřtěn a pomazán svatým duchem, stal se prostředníkem nové smlouvy, jež byla uzavřena s duchovními židy neboli izraelity. To znamenalo „poslední dny“ pro židovskou smlouvu Zákona a židovský systém, který se soustřeďoval kolem Herodova chrámu v Jeruzalémě. Když Ježíš vystoupil do nebe jako prostředník mezi Bohem a svými učedníky, byla nová smlouva zpečetěna krví jeho dokonalé lidské oběti. Důkaz toho byl dán onoho podivuhodného dne svátku letnic vylitím svatého ducha, které vytvořilo duchovní izraelity, s nimiž mohla být uzavřena nová smlouva. Zároveň tím byla vymazána, zrušena stará smlouva Zákona s tělesným Izraelem. (Ef. 2:15, 16; Kol. 2:13, 14) Boží zvláštní přízeň vůči Židům však trvala ještě tři a půl roku, do podzimu roku 36 n. l. Proč?
10. a) Proč Boží přízeň vůči Židům trvala ještě nějaký čas po svátku letnic roku 33 n. l. ? b) Kdy však skončil židovský systém na Středním východě?
10 Protože proroctví určilo, že Boží zvláštní přízeň vůči jeho smluvnímu lidu bude trvat „sedmdesát týdnů let“, a toto období 490 let skončilo v roce 36 n. l., zatímco Ježíš Kristus byl umučen uprostřed 70. týdne. (Dan. 9:24–27, „Americký překlad“.) Jeruzalém a jeho chrám však nebyly v tom roce zničeny, ani v tom roce nebyli Židé odvedeni z provincie Judeje. Teprve když k tomu v roce 70 n. l. došlo, skončil židovský systém věcí na Středním východě. To byl ten „konec“, který měl Ježíš na mysli, když pronesl proroctví ke svým učedníkům.
11. a) Co ukazuje, že měl Ježíš na mysli „konec“ pozemského Jeruzaléma, když pronášel na Olivové hoře k učedníkům své proroctví? b) Říkal tam Ježíš, že „ustanovené časy národů“ začnou až po zničení Jeruzaléma, které mělo nastat 37 let po Petrově řeči ve svátek letnic?
11 Petr a Ondřej, Jakub a Jan se ptali Ježíše: „Kdy to bude?“ Co? Když si Ježíš prohlížel chrám, řekl: „Nevidíte to všechno? Vpravdě vám říkám, v žádném případě zde nezůstane kámen na kameni, který by nebyl zbořen.“ (Mat. 24:1–3; Mar. 13:1, 2; Luk. 21:5, 6) V proroctví, které pak Ježíš pronesl na Olivové hoře, řekl: „Na zemi totiž bude veliká nouze a na tomto lidu hněv; a budou padat ostřím meče a budou vedeni jako zajatci do všech národů; a Jeruzalém bude pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů.“ (Luk. 21:23, 24) Ježíš zde neříkal, že „ustanovené časy národů“ začnou až v roce 70 n. l. při zničení Jeruzaléma a vylidnění celé Judeje. Onen katastrofální konec židovského systému věcí soustředěného kolem Jeruzaléma a jeho chrámu nastal 37 let po Petrově řeči v den svátku letnic. Petr tedy správně řekl, že vylití Božího ducha nastává v „posledních dnech“ — židovského systému věcí.
12. Co kromě falešných kristů a proroků mělo patřit mezi „znamení“, která jeho židovští učedníci zažili v „posledních dnech“?
12 Ve svém proroctví u Matouše 24:4–22 ukázal Ježíš, že příchod falešných kristů a falešných proroků nebude jediným „znamením“ toho, že jeho židovští učedníci žijí v „posledních dnech“ židovského systému věcí. Ježíš dodal: „Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili, protože se to musí stát, ale ještě není konec. Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým. To všechno je počátek tísnivých bolestí.
13. Jaké lidské činnosti se stanou součástí „znamení“?
13 Pak vás vydají do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů pro mé jméno. Potom také mnozí budou klopýtat a budou se navzájem zrazovat a navzájem se nenávidět. A povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé; a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn. A toto dobré poselství bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec [télos]. Proto až spatříte ohavnost působící zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel, která stojí na svatém místě (ať čtenář použije rozlišovací schopnost), potom ti, kteří jsou v Judsku, ať začnou utíkat k horám.“ — Mat. 24:3–16.
14. Co se do té doby mělo podle Pavla dít s Židy?
14 Jak to však mělo vypadat až do té doby? Kolem roku 50 n. l. píše apoštol Pavel o Židech: „Stále naplňují míru svých hříchů. Ale nakonec na ně přišel jeho [Boží] hněv.“ (1. Tess. 2:16) Něco takového se dalo v „posledních dnech“ židovského systému věcí na Středním východě očekávat.
15. Byly pokusy Židů o oddálení „konce“ jejich „posledních dnů“ úspěšné nebo ne? A proč?
15 Nepokřtění Židé se snažili oddálit konec „posledních dnů“ svého palestinského systému věcí. V roce 65 n. l. povstali proti svým římským pánům. Asi na pět let tak vznikl svobodný židovský stát. Dokonce se razily i židovské mince, aby se staly připomínkou oněch zoufalých roků. V roce 70 n. l. však nemilosrdně přišel konec [télos] z rukou Římanů, kteří si tak zachraňovali svou pověst.
16. a) Mluvil Pavel v 2. Timoteovi 3:1–5, 12 o „posledních dnech“ Židů od roku 29 n. l. nebo ne? A proč? b) Byly pro splnění Pavlova proroctví možné jiné „poslední dny“?
16 Přibližně v roce 65 n. l. , během svého druhého a konečného uvěznění a než zemřel mučednickou smrtí, psal apoštol Pavel svému věrnému misionářskému druhovi Timoteovi. V 2. Timoteovi 3:1–5 mu Pavel napsal o mravních a náboženských poměrech, které nastanou během období, jež nazval „poslední dny“. Timoteus pravděpodobně přežil zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. Pavel tedy zjevně nepsal o „posledních dnech“ židovského systému věcí, časovém období od roku 29 n. l. do roku 70. Pavel psal o budoucím období posledních dnů po zničení Jeruzaléma, a to se mělo ve větší míře vztahovat i na jiné národy než na židovský, totiž na všechny části světa. Židovská vzpoura v letech 65–70 n. l. jistě nevyplnila Pavlovu předpověď v 2. Timoteovi 3:1–5. Když křesťané viděli „ohavnost“, pustošící římské vojsko, jak „stojí na svatém místě“ neboli v sousedství chrámu, uprchli z Jeruzaléma a z celé Judeje do Pereje.
DÉLKA KTERÝCH „POSLEDNÍCH DNŮ“?
17. Jestliže někdo dokazuje, že „poslední dny“ odpovídají celé „křesťanské éře“ až po dnešek, co by to znamenalo s ohledem na časové délky?
17 Někteří badatelé Bible ovšem mohou dokazovat, že „poslední dny“ zahrnují celou „křesťanskou éru“ ode dne letnic, kdy Petr citoval Joela 2:28–32, až po dnešek (1981) a do neurčené budoucnosti. Co by to pak znamenalo? Takzvaný židovský věk trval od roku 1513 př. n. l. , kdy byla ustanovena smlouva Zákona na hoře Sinaj, do roku 70 n. l. To bylo období 1 582 let. Jak dlouhá je ve srovnání s tím takzvaná křesťanská éra, jestliže se měří od svátku letnic roku 33 n. l. , kdy byl vylit svatý duch a kdy byl ve starověkém Jeruzalémě založen první křesťanský sbor? Trvá již více než 1 947 let. To by značilo, že „poslední dny“, trvají-li souběžně s křesťanskou érou, jsou o několik staletí delší než předcházející židovská éra. Není to podivné?
18. Co se namítá vzhledem k výrazu „poslední dny“, když uvážíme, že svatý duch byl stále vyléván během celé „křesťanské éry“ bez ohledu na velké odpadnutí?
18 V námitce však může být vznesen argument: Neměl snad být v „posledních dnech“ vylit svatý duch, a nebyl proto nepřerušeně vyléván od svátku letnic 33 n. l. až do dneška, a to bez ohledu na velké odpadnutí? Nevyskytují se snad v poslední době ti, kdo prohlašují, že jsou pomazáni svatým duchem, takže se cítí zavázáni přijímat symboly Pánovy večeře? Není tedy logické, že se „poslední dny“ ze Skutků 2:16–21 shodují s celou křesťanskou érou, s tímto dlouhým nepřerušeným obdobím, kdy je vyléván duch pomazání?
19. Komu byl v prvé řadě určen Joel 2:28–32? Splnilo se toto proroctví před „posledními dny“ jejich systému věcí v Palestině, nebo během těch dnů?
19 Musíme však přesto uznat skutečnost, že období Boží duchovní přízně vůči obřezaným Židům skončilo v roce 36 n. l. , když začali být do duchem pomazaného sboru Kristových učedníků přijímáni neobřezaní nežidé, pohané. Dny židovského systému věcí s chrámem v Jeruzalémě trvaly ovšem dále, do roku 70 n. l. Proroctví Joela 2:28–32 citované v den svátku letnic apoštolem Petrem bylo určeno v prvé řadě obřezaným Židům a biblické dějiny dokazují, že duch pomazání byl vylit v jejich Zaslíbené zemi během „posledních dnů“ židovského systému věcí, a ne před těmi „dny“. Takové dny rozhodně nebyly posledními dny Římské říše, šesté světové velmoci biblických dějin. Tato šestá světová velmoc byla nahrazena sedmou světovou velmocí (Britským impériem s jeho americkými koloniemi) až v roce 1763 n. l. , čímž se objevila sedmá hlava symbolického divokého zvířete ze Zjevení 13:1–3, které má sedm hlav a deset rohů.
20. Které mezinárodní politické útvary jsou dnes nesporně ve svých „posledních dnech“?
20 Dnes jsou Britské impérium a Britské společenství národů i jejich spojenec, Spojené státy americké, nesporně ve svých „posledních dnech“. Podobně je ve svých „posledních dnech“ i mezinárodní uspořádání, které tyto politické útvary silně podporují, totiž Spojené národy s jejich 152 členskými národy. Jak nerozumné je tedy dokazovat, že dlouhá křesťanská éra představuje „poslední dny“, o nichž se mluví v Joelovu proroctví!
21. Nebylo vzhledem k Joelově proroctví o svatém duchu připuštěno žádné jiné podobné období „posledních dnů“, žádné jeho opakování?
21 Na základě vývoje událostí uplatnil apoštol Petr Joelovo proroctví na konečné období židovského systému věcí na Středním východě. Petr však neřekl, a u Joela 2:28, 29 není zaznamenáno, že již nebude žádné podobné období „posledních dnů“, žádné jeho opakování, během něhož by byl odpovídajícím způsobem nápadně vyléván svatý duch.
22. a) Splnily se všechny rysy proroctví Joela 2:28–32 během „posledních dnů“ starověkého židovského systému? b) Splnily se tehdy všechny části složené otázky, kterou vznesli učedníci k Ježíšovi? Co se ještě musí prokázat?
22 A navíc, z toho, co Joel předpověděl v souvislosti s vylitím svatého ducha, totiž nebeské předzvěsti, pozemská znamení, krev, oheň, kouřová mlha, zatmění slunce, obrácení měsíce v krev, to vše se nesplnilo v „posledních dnech“, ve kterých žil apoštol Petr. Z toho vyplývá, že pro Jehovu, inspirátora proroctví, musí existovat ještě jiné časové období nazvané „poslední dny“, aby se prokázal pravdivý ve všem, co předpověděl, a aby se uskutečnily všechny části jeho proroctví. Musí se ještě objevit historické skutečnosti, jež by odpověděly na otázku, kterou čtyři apoštolové vznesli k Ježíši Kristu: „Co bude znamením tvé přítomnosti [parousía] a skonávání systému věcí?“ (Mat. 24:3) Dnes dostupná svědectví prokazují, že právě my žijeme v novodobém splňování „posledních dnů“. Odkdy však, a proč? Tomuto zkoumání musíme dál věnovat svědomitou pozornost.