Jízda čtyř jezdců — znamení

‚A viděl jsem, a hle, bílý kůň, ohnivě zbarvený kůň, černý kůň, plavý kůň; a ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval.‘ — Zjevení 6:2–8.

1. Co udělal prezident Biblické a traktátní společnosti Strážná věž v brooklynském ústředí, než usedl k snídani 2. října 1914?

BYL pátek, druhý den měsíce října roku 1914. Do jídelny pracovníků ústředí Biblické a traktátní společnosti Strážná věž na Columbia Heights 124, v Brooklynu, v New Yorku, USA, vkročil prezident Společnosti. Bylo kolem sedmé hodiny ráno. Než došel ke svému místu v čele jídelního stolu, zastavil se. Aby získal nerozdělenou pozornost rodiny bétel, několikrát tleskl rukama. Pak jasným hlasem přednesl úvodní slova třetí sloky písně „Náš král je na pochodu!“, která byla na stránkách 162 a 163 zpěvníku „Zpěvy úsvitu milénia“ (angl.) a zněla: „Časy pohanů jsou u konce; dny jejich králů již minuly.“ Teprve potom zaujal své obvyklé místo, aby předsedal dennímu náboženskému programu při snídani rodiny bétel.

2. Jak dlouho předem poukazoval prezident na tento označený rok? Jak dlouhé období světového konfliktu ještě zažil?

² Již v roce 1876 v článku, který prezident nabídl k vydání v časopise „The Bible Examiner“, poukázal dopředu na rok 1914 jako na datum, kdy skončí „časy pohanů“, což bude mít závažné důsledky pro celý svět lidstva. (Luk. 21:24, „KB“) Bylo úžasné, že v době, kdy prezident oznámil brooklynské rodině bétel, že časy pohanů skončily, probíhal 66. den první světové války v celých lidských dějinách. Do té doby si již účastníci té strašné srážky čtrnáctkrát vzájemně vyhlásili válku. Než skončilo to zlobné zápolení o vládu nad světem a o světové obchodní trhy, zapletlo se do tohoto nepředstavitelného konfliktu 29 národů a říší. Prezident Společnosti, jenž pronesl tato přiléhavá slova, zemřel dříve, než do 1. světové války 6. dubna 1917 vstoupila jeho vlastní země, Spojené státy severoamerické, a stala se spojencem Britského impéria proti Trojspolku Evropy.

3. Jak prezident opětovně zdůrazňoval význam roku 1914 a jak se mohl cítit, když řekl: „Časy pohanů jsou u konce“?

³ Od roku 1879 prezident Společnosti opětovně zdůrazňoval životně důležitý význam roku 1914 ve sloupcích časopisu „Strážná věž“ a zejména v knize „Čas je nablízku“ vydané anglicky roku 1889. Do 2. října 1914 však vypozoroval dost z proudu světových událostí v onom památném roce, aby získal jistotu pro svůj postoj, v němž učinil veřejné prohlášení. Mohl se cítit ospravedlněn přinejmenším jako bedlivý a pečlivý badatel chronologie neboli časového plánu Bible, která prorokuje o Božích časech a obdobích.

4. Začátek čí jízdy spatřil prezident Společnosti před svou smrtí? „Znamením“ čeho to mohlo být právem nazváno?

⁴ Tak před svou nečekanou smrtí v noci v úterý 31. října 1916 spatřil prezident Společnosti počátek jízdy čtyř jezdců z Apokalypsy, od roku, kdy měly podle biblické chronologie skončit časy pohanů. Apokalypsa neboli Zjevení je poslední knihou Křesťanských řeckých písem obvykle nazývaných Nový zákon. Jízda čtyř jezdců má celosvětový význam, protože je součástí „znamení“, jež označuje, kde se lidská rodina nachází v proudu času. Naznačuje, že jsme, jak to Ježíšovi učedníci nazvali, v „závěru systému věcí“. (Mat. 24:3) Že je to „znamení“, to nám říká úvodní verš knihy Zjevení, kde čteme: „Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým otrokům věci, jež se zakrátko mají stát. A vyslal svého anděla a skrze něho je ve znameních předložil svému otroku Janovi.“ — Zjev. 1:1.

5. Jak se od sebe liší různé biblické překlady symbolů knihy Zjevení? Čím je podle svého úvodu naplněna kniha Zjevení?

⁵ Jízda čtyř jezdců je vylíčena ve Zjevení 6:1–8. Zajímavé je, že zatímco „Překlad nového světa“ používá výraz „je ve znameních předložil“, což odpovídá i Rotherhamovu „Zdůrazněnému Novému zákonu“, překlad „Krále Jakuba“ čili „Autorizovaná verze“ z roku 1611, „Emphatic Diaglot“ od B. Wilsona a Youngův „Doslovný překlad Svaté bible“ používají výrazu „naznačil je“. Přesně podle těchto úvodních slov poslední knihy Bible je Zjevení prostě nabité znameními, symboly, naznačujícími věci mimořádně důležité pro lidské dějiny. Ty se měly odehrávat v budoucnu, „zakrátko“.

ČTYŘI KONĚ A JEJICH JEZDCI

6. Pro koho bylo vyhrazeno štěstí předpověděné ve Zjevení 1:3 a jak to?

⁶ Žádný historický vývoj událostí nedokazuje, že by se tyto věci uskutečnily během osmnácti století po smrti apoštola Jana kolem roku 98 n. l., a tak nyní zaměříme svou pozornost na naše 20. století. Zjistíme, že právě nám v tomto vzrušujícím století je nabídnuto, abychom získali štěstí, na něž předem poukázal inspirovaný apoštol, když napsal: „Šťastný je ten, kdo hlasitě čte, a ti, kteří slyší slova tohoto proroctví a zachovávají to, co je v něm napsáno, protože ustanovený čas je blízko.“ (Zjev. 1:3) Pro své štěstí zkoumejme „znamení“ o čtyřech koních a jejich jezdcích. Přečtěme si Zjevení 6:1–8:

7. Co se objevilo, když Boží Beránek otevřel první pečeť svitku, který měl v ruce?

⁷ „A viděl jsem, jak Beránek [Ježíš Kristus] otevřel jednu z těch sedmi pečetí [na svitku, který měl v ruce], a slyšel jsem jednoho ze čtyř živých tvorů říci jakoby hromovým hlasem: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, bílý kůň. A ten, který na něm seděl, měl luk; a byla mu dána koruna a vyšel vítězící, a aby dovršil své vítězství.

8. Co uviděl apoštol Jan, když byla otevřena druhá pečeť svitku?

⁸ A když otevřel druhou pečeť, slyšel jsem druhého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A vyšel jiný, ohnivě zbarvený kůň. A tomu, jenž na něm seděl, bylo povoleno, aby vzal ze země mír, takže se měli navzájem pobíjet; a byl mu dán veliký meč.

9. Co uviděl a slyšel Jan při otevření třetí pečeti?

⁹ A když otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetího živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, černý kůň. A ten, který na něm seděl, měl v ruce váhy. A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed čtyř živých tvorů říci: ‚Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár; a neškoď olivovému oleji a vínu.‘

10. Co pozoroval Jan ve vidění a slyšel při otevření čtvrté pečeti?

¹⁰ A když otevřel čtvrtou pečeť, slyšel jsem hlas čtvrtého živého tvora říci: ‚Přijď!‘ A viděl jsem, a hle, plavý kůň. A ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval. A byla jim dána autorita nad čtvrtým dílem země, aby zabíjeli dlouhým mečem a nedostatkem potravin a smrtelnou ranou a divokými zemskými zvířaty.“

BÍLÝ KŮŇ A JEHO JEZDEC

11. –13. a) Co znázorňuje bílý kůň? Jaký druh osoby znázorňuje jezdec? b) Jakému jezdci, jehož oslavuje žalmista, tento jezdec odpovídá? Na koho uplatňuje Pavel v Židům 1:8, 9 ta prorocká slova?

¹¹ Bílý kůň představoval královského oře, nositele královské důstojnosti, spravedlivého a čistého, rychlého v pohybu jako doslovný kůň. Tento rychlý jezdec značil nově dosazeného krále, protože mu byla dána královská koruna. Byl to král–válečník, protože byl ozbrojen lukem. Navíc vyjel vítězící a každý odpůrce jeho království až do posledního mu měl být podroben. Mělo to být úplné vítězství! K tomu patřilo, že mu byl dán dlouhý meč — královská válečná zbraň. Kdo tedy plní tuto úlohu v našem 20. století? Zjevně tentýž král, který splňuje 45. žalm, kde čteme:

¹² „Mé srdce se vzrušilo příjemnou věcí. Říkám: ‚Mé skutky se týkají krále‘ . . . Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy.“ — Verše 1–7; 2–8, „KB“.

¹³ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel Žalm 45:6, 7 (45:7, 8, „KB“) a jeho slova uplatňuje na Božího Syna Ježíše Krista. Jezdcem na bílém koni, který vítězně jede, musí tedy nevyhnutelně být Ježíš Kristus při své korunovaci v nebi na konci časů pohanů roku 1914.

14. a) Kdy a jak jel Ježíš do Jeruzaléma jakoby ke své korunovaci a ve splnění jakého proroctví? b) Jakého slavného předka napodobil Ježíš, když tímto způsobem jel při takové příležitosti?

¹⁴ Připomínáme si příležitost, kdy Ježíš Kristus jel jako vyvolený král jakoby ke své korunovaci v chrámu v Jeruzalémě. Tehdy nejel na bujném bílém koni. Jel na oslu — ve splnění proroctví Zachariáše 9:9, které zní: „Velmi se raduj, dcero sionská. Vítězně provolávej, dcero jeruzalémská. Hle, sám tvůj král k tobě přichází. Je spravedlivý, ano zachráněný; pokorný a jede na oslu, dokonce na vzrostlém zvířeti, synu oslice.“ Ve shodě s tímto proroctvím jel Ježíš na pokojném zvířeti, když devátý den židovského měsíce nisana v roce 33 n. l. uskutečnil tuto vrcholnou jízdu do Jeruzaléma. Představil se jako Beránek pasach, kterého Židé brali do svých domovů 10. nisana, aby jej tam chovali do slavnosti pasach 14. nisana. Ježíš touto jízdou také napodobil svého slavného předka Šalomouna, syna Davidova. Když se David vzdal po 40 letech svého kralování na trůně izraelského království, přiměl Šalomouna, aby jel ke korunovaci na mezkyni. Potom, co ho velekněz Sádoch pomazal, aby nastoupil po svém otci, přítomný zástup Izraelitů provolával: „Ať žije král Šalomoun!“ — 1. Král. 1:33–40.

15. a) Jaká byla reakce prostých lidí na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma na oslu? b) Jaké uvítání mu poskytl Jeruzalém a proč?

¹⁵ A jakého přijetí se mělo dostat Ježíšovi, když čtyři dny před dnem pasach jel na oslu z Olivové hory do korunovačního města? Davy, které se k němu přidávaly, vystihly ducha celé události a poznaly, že je zaslíbeným mesiášským králem Izraele. Lidé mávali palmovými ratolestmi. Prostírali své svrchní oděvy, aby po nich mohl přejet. „Zástupy, které šly před ním a za ním, neustále křičely: ‚Prosíme, zachraň Syna Davidova! Požehnaný je ten, který přichází v Jehovově jménu! Zachraň ho, prosíme, ve výšinách nahoře!‘ “ (Mat. 21:1–9) Taková byla reakce prostých lidí. Avšak samotný Jeruzalém byl pod vlivem židovských náboženských vůdců, kteří se nedali vést proroctvím, které se splňovalo před jejich očima. Jeruzalém mu tedy neposkytl žádné královské uvítání.

16. Jak zacházely chrámové autority s Ježíšem na rozdíl od toho, jak zacházely s kupci?

¹⁶ Když Ježíš přišel do chrámu, nepomazal ho velekněz Kaifáš jako mesiášského krále, aby byl nezávislý na Římské říši. Kněží dovolovali kupcům, aby používali chrámové prostory ke svému ziskuchtivému podnikání, ale Ježíš projevil pravé vlastnosti velekněze tím, že je vyhnal, a pokáral ty, kteří měli námitky, slovy: „Je psáno: ‚Můj dům bude nazýván domem modlitby‘, ale vy z něho děláte lupičskou jeskyni.“ V chrámu k němu přicházeli slepí a chromí Židé a on je uzdravoval. Předním kněžím a znalcům Písma se to však nelíbilo a odmítali ho přijmout jako „Syna Davidova“ a nastolit ho jako právoplatného vládce Izraelského království. Když je Ježíš nechal v chrámu a odešel do Betánie, neučinil to jako nově nastolený král. — Mat. 21:10–17.

17. Jak projevil Pilát Pontský zájem o Ježíšův nárok na kralování a jak vyhověl žádosti předních kněží, pokud jde o Ježíšovo kralování?

¹⁷ O čtyři dny později, když stál před římským místodržitelem Pilátem Pontským, ptal se ho tento pohan, zda je králem. Ježíš odvětil, že jeho království není částí světa, k němuž patřil Pilát. Na naléhání předních kněží, kteří řekli: „Nemáme krále, pouze césara“, vydal Pilát Ježíše, aby byl na Kalvárii přibit na kůl. Přesto Pilát trval na tom, aby nad Ježíšovu hlavu bylo na kůlu napsáno: „Ježíš Nazaretský, král Židů.“ — Jan 19:15, 19–22.

18. V jaký významný den vzkřísil Jehova svého Syna z mrtvých? Jakými slovy se vzkříšený Ježíš rozloučil se svými učedníky, než vystoupil do nebe?

¹⁸ Bylo na všemohoucím Bohu, aby vzkřísil svého umučeného Syna jako „prvorozeného z mrtvých“ 16. nisana, právě v den, když Židé předkládali Jehovovi v chrámu první výnos sklizně ječmene. (Zjev. 1:5) Tak se právě onen den mohl budoucí král zjevit svým věrným učedníkům. O několik dní později, než vystoupil zpátky do nebe, jim řekl: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha.“ — Mat. 28:18, 19; 3. Mojž. 23:10–12; 1. Kor. 15:20.

DOVRŠENÍ VÍTĚZSTVÍ

19. Jaký prorocký obraz pak mohl Ježíš v pravý čas naplnit a jakým králem je od té doby?

¹⁹ Tak bylo Ježíšovi umožněno, aby naplnil prorocký obraz své jízdy na bílém koni a jel jako korunovaný král k úplnému vítězství nad všemi svými nepřáteli v nebi i na zemi. (Zjev. 6:1, 2) Od konce „ustanovených časů národů“ v roce 1914 n. l. je králem–válečníkem, vyzbrojeným jakoby lukem, jímž na dálku hubí své nepřátele. Prorocká slova Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) byla adresována právě tomuto králi boje:

20. Co má dělat podle slov, která mu adresuje žalmista?

²⁰ „Opásej si mečem bedra, ó mocný, se svou důstojností a nádherou. A ve své nádheře postupuj k úspěchu. Jeď ve věci pravdy a pokory a spravedlnosti, a tvá pravice tě bude poučovat o věcech, jež vzbuzují bázeň. Tvé šípy jsou ostré — národy pod tebou stále padají — v srdci králových nepřátel. Bůh je tvůj trůn na neurčitý čas, ano navždy; žezlo tvého kralování je žezlo přímosti. Miloval jsi spravedlnost a nenávidíš ničemnost. Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem jásání více než tvé druhy. Všechny tvé oděvy jsou myrha a dřevo aloe a kasia; z velkolepého slonovinového paláce tě rozradostnily strunné nástroje.“

21. a) Jak si můžeme být jisti, že žalmistova slova platí oslavenému Ježíši Kristu? b) Jak je v Žalmu 45:5 (45:6, „KB“) zdůrazněna přesnost jeho zásahu nepřítele?

²¹ V Židům 1:8, 9 cituje apoštol Pavel ze slov Žalmu 45:3–8 (45:4–9, „KB“) a uplatňuje citát na Ježíše Krista, aby upozornil na jeho velice vyvýšené postavení. Tak je jisté, že „Král“, jehož pod inspirací oslovovali „syn Chóre“, byl řádně nastolený král Ježíš Kristus. (Viz nadpis 45. žalmu.) Šípy z jeho „luku“ budou namířeny do srdce odpůrců jeho království s větší přesností než šípy starověkých Parthů, kteří byli zkušenými lučišníky i při jízdě na koni.

22. a) V které jiné části Zjevení je zobrazen jezdec na bílém koni a pod jakým jménem? b) Jaké vidění pozorují naše oči? Jak na ten pohled reagujeme?

²² Prokazuje se, že jezdec na bílém koni ze Zjevení 6:2 je týž jako jezdec na bílém koni zobrazený ve Zjevení 19:11–16. V tomto pozdějším odkazu je nazýván „Boží Slovo“ a na stehně má titul „Král králů a Pán pánů“. Zde je znázorněn ve velkolepém vyvrcholení svého útoku proti odpůrcům, když vítězně dovršuje svou jízdu ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ na bitevním poli Har-Magedon neboli na hoře Megiddo. (Zjev. 16:14–16; 19:17–21) Neviditelně pro lidské oči pak nadchází svázání satana ďábla a jeho démonů, aby byli na tisíc let uvězněni v propasti. (Zjev. 20:1–3) Naše oči jsou šťastné, že vidí očima víry jízdu korunovaného krále na „bílém koni“ od konce časů pohanů v roce 1914. Do hloubi duše vzrušeni jeho dosavadním dobýváním, voláme: Jeď dál, královský jezdče na bílém koni, ke svému nezměnitelnému vítězství v Har-Magedonu, k ospravedlnění univerzální svrchovanosti Jehovy Boha, dárce tohoto prorockého „znamení“!

Jak bys odpověděl na následující:

• Kdy zahájili jezdci na koni svou jízdu?

• Jaké očekávání se tehdy splnilo?

• Jakou předběžnou jízdu podnikl první jezdec a jak byl přijat?

• Jak naznačují Zjevení 6:1, 2; 19:11–16 a Žalm 45:3–8 (45:4–9, „KB“) účel pozdější jízdy tohoto krále?