Po těchto „posledních dnech“ — Boží mesiášské království!
1. a) Co předpokládá výraz „poslední dny“? b) Měly „poslední dny“ židovského systému svůj konec?
OBDOBÍ nazývané „poslední dny“ mělo mít konec. V případě Židů a jejich obnoveného chrámu v Jeruzalémě skončily tyto dny v roce 70 n. l. Proč by jinak měly být nazývány „poslední dny“? Historicky vzato měly svůj konec (télos). Když mluvil Ježíš o těchto konečných dnech židovského systému věcí, řekl: „Tehdy bude velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké již nikdy nebude. Vskutku, kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.“ — Mat. 24:21, 22; Mar. 13:19, 20.
2. a) Kdo byli „vyvolení“, kvůli nimž bylo zkráceno „velké soužení“ Jeruzaléma? b) Jaký názor na splnění by učinil z Ježíšových prorockých slov cosi přehnaného?
2 V Jeruzalémě bylo údajně 97 000 Židů, kteří přežili obléhání a zpustošení svého svatého města a jeho chrámu postaveného králem Herodem. To však nebyli ti „vyvolení“, kvůli kterým bylo „velké soužení“ zkráceno. Byli jimi spíše křesťané, kteří po zrušení prvního obléhání v roce 66 n. l. rychle uposlechli Ježíšovy rady u Matouše 24:16–20 a uprchli z odsouzeného města a z provincie Judeje. Všechno, co se tehdy dělo, bylo dosti zlé. Jestliže se však Ježíšova slova u Matouše 24:21, 22 a u Marka 13:19, 20 omezují jen na konec (télos) Jeruzaléma v roce 70 n. l. , pak jsou výrazy, které jsou zde použity, poněkud přehnané. Rozhodně to nebylo největší soužení v celých zaznamenaných lidských dějinách.
3. Z jakého stanoviska musíme hledět na zkázu starověkého Jeruzaléma, aby Ježíšova slova nabyla správných rozměrů?
3 Ježíšovo přirovnání nabývá správných rozměrů jen tehdy, když hledíme na zkázu Jeruzaléma jako na znázornění nebo na předobraz budoucího nesrovnatelného „velkého soužení“, zkázy křesťanstva, které prohlašuje, že má téměř miliardu členů. Jeho zkázou začne ničení celé světové říše falešného náboženství. Krátce nato dojde k zničení všech světských prvků, které se odloučily od babylónské světové říše falešného náboženství, avšak ne ve prospěch Božího mesiášského království. Počet lidských životů vyhlazených během tohoto „velkého soužení“ nesmírně převýší všechny životy, které byly zničeny v potopě za Noemových dnů, totiž v létech 2370–2369 př. n. l.
4. a) Během kterého časového období měly nastat „války a zprávy o válkách“, o nichž mluvil Ježíš? b) Co naznačuje okolnost, že byly nazvány „počátkem tísnivých bolestí“?
4 V Ježíšově proroctví u Matouše 24:4–22 byly „války a zprávy o válkách“ omezeny na neurčité časové období. V případě židovského systému věcí, na který se jeho učedníci především ptali, to bylo období od roku 29 do r. 70 n. l. Toto období se skutečně vyznačovalo „válkami a zprávami o válkách“ a také hladem, nákazami a zemětřeseními. Židé bezpochyby pocítili některé účinky těchto neštěstí. Ježíš však řekl, že takové věci budou jen „počátkem tísnivých bolestí“. (Mat. 24:8) Nebudou to konečné smrtelné bolesti.
5. a) Vedly ony tísnivé věci ke Kristově „přítomnosti“ a ke „skonávání světa“? b) Bylo také kázání o království prováděno v předpověděném rozsahu anebo ne? A proč?
5 Tyto katastrofy vedly ke konci (télos) židovského systému věcí v Palestině. Jak však dnes vidíme, neprokázaly se jako „znamení [Kristovy] přítomnosti a skonávání systému věcí“, toho, co bylo zahrnuto v řadě otázek učedníků. (Mat. 24:3; Mar. 13:4) Během „posledních dnů“ židovského systému probíhalo také kázání „tohoto dobrého poselství. . . po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“ v omezeném rozsahu, neboť kazatelů království bylo málo a kázání bylo doprovázeno pronásledováním. (Mat. 24:9–14) Byl jim ovšem otevřen celý svět, protože kázání o království nemělo být omezeno jen na obřezané Židy. Po Ježíšově vzkříšení z mrtvých dostali jeho učedníci od něho příkaz jít a „činit učedníky z lidí všech národů“. (Mat. 28:19, 20) Kázání o království v celosvětovém měřítku muselo být tedy ještě věcí budoucnosti, a to někdy po roce 70 n. l.
6. a) Jaké věci měly podle předpovědi nastat po tehdejším soužení Židů? b) Proč se „vyvolení“ nepřipojili k nářku „všech kmenů země“?
6 Ve vztahu k „velkému soužení“ Jeruzaléma v roce 70 n. l. mluvil dále Ježíš o věcech, které mají přijít „ihned po soužení těch dnů“. (Mat. 24:29) Mělo se objevit „znamení Syna člověka“, a také nářek nejen rozptýlených 12 kmenů přirozených Židů, ale „všech kmenů země“. Měli být také dokonale shromážděni všichni „jeho vyvolení“. Tito „vyvolení“ se nepřipojí ke „všem kmenům země“ v nářku nad hrozící světovou katastrofou. Budou se spíše radovat než naříkat nad tím, že se objeví „znamení Syna člověka“ na nebi. (Mat. 24:30, 31) Budou se radovat, že zde jsou důkazy „posledních dnů“ starého světového systému. Od onoho truchlivého roku 1914 n. l., roku první světové války lidstva, vidíme tyto důkazy v hojné míře.
7. Co máme podle Pánovy modlitby očekávat po konci „posledních dnů“ celosvětového systému věcí?
7 „Poslední dny“ čehokoli musí být následovány něčím jiným. Co přijde po „posledních dnech“ tohoto celosvětového systému věcí? Bez ohledu na to, jak ti, kteří sledují vývoj událostí, představují stav země po očekávané třetí světové válce, Jehovovi svědkové předvídají Boží mesiášské království, to, o něž se měli modlit učedníci v Pánově modlitbě, které je učil Ježíš. — Mat. 6:9, 10.
8. Proč se křesťané až dosud modlí Pánovu modlitbu vzdor tomu, co napsal Pavel kolem r. 60–61 n. l. v Kolossenským 1:13?
8 Až dosud se modlíme tuto modlitbu vzdor tomu, co napsal Pavel kolem roku 60–61 n. l. v Kolossenským 1:13: „Osvobodil [nebeský Otec] nás z moci tmy a přenesl nás do království Syna své lásky.“ Tato slova se vztahují na duchovní království, do něhož byli přeneseni křesťané z Kolos, ač byli tělem stále zde na zemi v nábožensky zatemnělém městě Malé Asie. Jejich duchovní stav na zemi ovládané satanem ďáblem nebyl bezpochyby splněním Pánovy modlitby: „Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království.“ (Luk. 11:2; Mat. 6:9, 10) Aby mohla být tato modlitba plně vyslyšena, musel se Syn Boží lásky posadit na trůn, z něhož by kraloval rozsáhleji než jen duchovně nad svými pozemskými učedníky.
MESIÁŠSKÝ KRÁL A JEHO PODDANÍ PODOBNÍ OVCÍM
9, 10. a) V jakém smyslu mluvil Ježíš o svém království v podobenství o ovcích a kozlech? b) Po jakém Ježíšově skutku měla začít tato dělící práce? Co měl tento skutek naznačovat?
9 Ve svém proroctví o „skonávání systému věcí“ mluvil Ježíš o svém království v plném slova smyslu. Podle zprávy apoštola Matouše uzavřel Ježíš své proroctví podobenstvím o symbolických ovcích a kozlech. Řekl: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něho shromážděny všechny národy a oddělí lidi [ne národy] jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ (Mat. 25:31, 32) To se odehrává poté, co jsou satan ďábel a jeho démoni svrženi dosazeným králem Ježíšem Kristem ze svého postavení a předností v nebi dolů do blízkosti země. To vše je prorocky zobrazeno ve Zjevení 12:5–9. O tom, co tento čin znamená, čteme:
10 „Slyšel jsem [já, Jan] silný hlas v nebi, který řekl: ‚Nyní přišla záchrana a moc a království našeho Boha a moc jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před Bohem! A zvítězili nad ním pro Beránkovu krev a pro slovo svého svědectví a nemilovali své duše tváří v tvář smrti. Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velkou zlobou, protože ví, že má krátké časové období.‘ “ — Zjev. 12:10–12.
11. a) Kdy vzhledem k celkovým událostem vyjeli „čtyři apokalyptičtí jezdci“? b) Kterému vymezenému období předpověděnému v Ježíšově proroctví o „posledních dnech“ odpovídá naše období válek od r. 1914?
11 Který informovaný člověk může popřít, že taková neobyčejná „běda zemi a moři“ označuje naše 20. století od roku 1914, roku, kdy podle všech svědectví započali svou jízdu takzvaní čtyři apokalyptičtí jezdci? (Viz Zjevení 6:1–8.) To musí být nezaměnitelným „znamením“, že v roce 1914 začaly „poslední dny“ tohoto světa a že jsme vstoupili do „skonávání systému věcí“. Jistě to jsou také „poslední dny“ pro satana ďábla a jeho démony svržené z nebe, než budou vhozeni do propasti před tisíciletým panstvím Mesiáše Ježíše. (Zjev. 20:1–3, 7) První světová válka z roku 1914 a druhá světová válka z roku 1939 a desítky válek, jež následovaly po roce 1945 na celé zemi, jsou zjevně novodobou obdobou „válek a zpráv o válkách“ (spolu s hladem, nákazami a zemětřeseními), o nichž Ježíš řekl, že budou označovat roky 29 až 70 n. l. jako „poslední dny“ židovského systému věcí, který se soustřeďoval kolem Jeruzaléma a jeho obnoveného chrámu.
12. Jestliže Jeruzalém v roce 70 n. l. neutrpěl vše, co Ježíš předpověděl u Matouše 24:21, 22, čemu jde vstříc dnešní svět?
12 Mučivé bolesti, které postihly Jeruzalém v roce 70 n. l. , zdaleka nedosáhly toho, co popsal Ježíš ve svém proroctví u Matouše 24:21, 22. Dnes však protiobrazný Jeruzalém (křesťanstvo) i celá světová říše falešného náboženství, ano, celý svět jdou vstříc „velkému soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké již nikdy nebude“. Není tedy divu, že vidíme splňování proroctví, které pronesl apoštol Pavel kolem roku 65 n. l. a zaznamenal v 2. Timoteovi 3:1: „Toto pak věz [Timotee], že v posledních dnech nastanou časy těžké.“ — „Sýkora“.
KONEČNÉ SVĚTAŠIRÉ OZNAMOVÁNÍ!
13. Kterým dalším rysem se mělo v souladu se Zjevením 12:11 vyznačovat skonávání světa?
13 Když byl satan ďábel svržen z nebe, křesťané, které obviňoval, „zvítězili nad ním. . . pro slovo svého svědectví“. (Zjev. 12:11) Splnění této věci bylo dalším rysem, kterým se podle Ježíše mělo označovat skonávání světa. Jaký rys to byl? „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům, a potom přijde konec [télos].“ (Mat. 24:14) Má tedy předcházet konci „posledních dnů“.
14. Jak toto svědectví o království překonalo svědectví během „posledních dnů“ židovského systému věcí?
14 Takové svědectví, které vydávají svědkové Jehovovi od konce 1. světové války dne 11. listopadu 1918, nesmírně přesáhlo mezinárodní svědectví vydané během „posledních dnů“ židovského systému věcí v letech 29–70 n. l. Tehdy se vydávalo svědectví v Asii, Evropě a v Africe. Dnes je vydáváno nejen na těchto pevninách, ale rovněž v obou Amerikách, v Austrálii a na ostrovech v Tichém oceánu, ano, celosvětově.
15. Co by mohli říci posměvači o misionářích křesťanstva z uplynulých staletí, aby znevážili tento úspěch?
15 Posměvači mohou zlehčovat tento úspěch a zdůrazňovat, že misionáři křesťanstva se dostali na všechna tato místa v dřívějších stoletích, dávno předtím, než se tam dostali křesťanští svědkové Jehovovi. To je pravda. Zvěstování království Jehovovými svědky od roku 1914 však bylo a je něčím zcela odlišným od toho, co oznamovali misionáři křesťanstva, jak před rokem 1914, tak i po něm.
16, 17. a) V čem se liší svědectví o království vydávané od konce 1. světové války od toho, co kázali misionáři křesťanstva? b) Co napsala na důkaz toho „Strážná věž“ z 1. července 1920?
16 „Odlišným“ — a v čem? V tom, že svědkové Jehovovi nevydávají svědectví o království z Kolossenským 1:13, o „království Syna [Boží] lásky“, do něhož již bylo přeneseno 144 000 „zapečetěných“ duchovních izraelitů. (Zjev. 7:1–8) Káží od roku 1918 po celém světě cosi jedinečného, něco, co rozpoznalo v dnešku „poslední dny“ celého světa. Je to světaširé svědectví o královském panství ustanoveném nyní v nebi, které bylo zmocněno, aby svrhlo ďábla a jeho démony z okolí svého trůnu. (Zjev. 12:5–9) Necelé dva roky po skončení 1. světové války uveřejnila „Strážná věž a hlasatel Kristovy přítomnosti“ z 1. července 1920 úvodník nazvaný „Evangelium království“. Tam citovala Matouše 24:14 a pod mezititulkem „Práce pro všechny“ psala:
17 „Evangelium znamená dobré poselství. Toto dobré poselství se týká konce starého pořádku věcí a zřízení Mesiášova království. Značí, že temná moc hříchu a žalu pomíjí. Značí, že satanova říše padá a už nepovstane.“ — Str. 199, 200, angl.
18. a) Po čem přijde podle Ježíšova proroctví „konec“? b) Vzhledem k Joelovi 2:28, 29, kterých dřívějších dnů jsou obdobou naše „poslední dny“?
18 Až bude kázání tohoto dobrého poselství o mesiášském království zřízeném v nebesích v roce 1914 provedeno v tom rozsahu, jak si Bůh přeje, „potom přijde konec [télos].“ (Mat. 24:14) Konečné světaširé kázání o království tedy spadá do „posledních dnů“ tohoto světa. To jsou tedy ty pravé dny pro konečné splnění proroctví u Joela 2:28, 29, které mělo své první splnění za dnů apoštola Petra a ostatních apoštolů, jak to Petr sám vysvětlil o letnicích roku 33 n. l. Naše „poslední dny“ jsou tedy novodobou obdobou jejich „posledních dnů“.
19. Aby bylo srovnání obou období „posledních dnů“ úplné ve všech rysech, která okolnost „posledních dnů“, kdy žili apoštolové, musí být také novodobou obdobou?
19 Aby však byla obdoba úplná ve všech rysech, byl také za našich „posledních dnů“ vylit svatý duch pomazání na „tělo všeho druhu“? (Sk. 2:16–19) Neváháme říci, že se od roku 1914, který otřásl světem, výrazně splňuje proroctví Joela 2:28, 29. Během 1. světové války se nepřátelům mesiášského království, zejména duchovenstvu křesťanstva, podařilo buď zakázat, nebo vážně ochromit kázání o království prováděné Jehovovými pomazanými služebníky. To se podobalo 51 dnům od Ježíšovy smrti 14. nisana do jitra letnic 6. sivana 33 n. l. Padesátého dne po Ježíšově vzkříšení přijala skupinka jeho učedníků shromážděná v Jeruzalémě moc shora, když na ně sestoupil duch pomazání a oni se stali Ježíšovými veřejnými svědky.
20. Co se stalo, když byli v roce 1919 propuštěni z vězení význační služebníci Společnosti Strážná věž? Jak se to shoduje se Zjevením 11:7–13?
20 Podobně, když byli v březnu poválečného roku 1919 úředníci Společnosti Strážná věž a jejich spoluvězňové propuštěni z vězení ve federální káznici v Atlantě v Georgii (USA), začal svatý duch mocně působit na ostatek Jehovových oddaných pokřtěných služebníků na zemi. Pod jeho hnací silou se pustili do práce, která jim byla uložena u Matouše 24:14, do vydávání konečného světaširého svědectví o Božím zřízeném království, dokud nepřijde „konec“. To odpovídá tomu, nač bylo obrazně poukázáno ve Zjevení 11:7–13.
21. a) Co se stalo s tisíci účastníků letnic roku 33 n. l. v Jeruzalémě? b) Čím se podobně vyznačovaly všeobecné sjezdy od roku 1919?
21 V roce 33 n. l. se o letnicích v Jeruzalémě daly asi 3 000 židovských účastníků slavnosti pokřtít „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“ s ujištěním, že je na ně vylit svatý duch. Později se počet těch, kdo přijali svatého ducha pomazání, zvýšil asi na 5 000. (Sk. 2:37–41; 4:4; Mat. 28:19, 20) V našich novodobých „posledních dnech“, necelých šest měsíců poté, co byli členové ústředí Společnosti Strážná věž propuštěni z vězení v Atlantě v Georgii, konal se ve dnech 1.–8. září 1919 všeobecný sjezd v Cedar Point, Ohio, USA. Na tomto sjezdu bylo v jezeře Erie pokřtěno více než 200 lidí v naději, že jsou křtěni jako členové duchovního těla Kristova. Na druhém sjezdu v Cedar Point o tři roky později bylo pokřtěno 361 lidí, aby se stali členy Kristova duchovního těla s nebeskou nadějí. Na sjezdu v Columbu (Ohio) v roce 1924 bylo pokřtěno 485 lidí.
22. Jak byl roku 1925 na sjezdu v Indianapolis uplatněn Joel 2:28, 29? Co prokázalo, že Bůh je ve vztahu k tomuto proroctví přesný Dodržovatel času a Prorok?
22 V roce 1925 na sjezdu v Indianapolis, Indiana, nejenže byli mnozí pokřtěni, ale byl přednesen velmi závažný proslov. Jmenoval se „Svatý duch vylit“ a uplatnil Joela 2:28, 29 na přítomnost. Bylo oznámeno, že chléb a víno na každoroční oslavě Pánovy večeře přijímají tisíce dalších lidí. („Strážná věž“ z 15. listopadu 1925, str. 339–344, angl.) Během těchto „posledních dnů“ od válkou zmítaného roku 1914 byl tedy svatý duch vyléván zvláště nápadným způsobem, aby dokázal, že Jehova je spolehlivý Dodržovatel času a neselhávající Prorok. Tyto „poslední dny“ dnes záhy dospějí ke „konci“ (télos) v největším pozemském „soužení“.
23. Jaké panství nastane potom a jaký užitek přinese těm, kdo přežijí „velké soužení“, i všem vykoupeným mrtvým?
23 Co však bude po tom všem? Zjevení 19:11 až 20:6 odpovídá: Tisícileté mesiášské království Jehovy Boha, které uvede „na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle“, nejprve ovšem mezi těmi, kdo na zemi přežijí „velké soužení“. Bude to ostatek těch, na něž byl během „posledních dnů“ vylit svatý duch, a také „velký zástup“ jejich ovcím podobných společníků, kteří s nimi vydrželi až do „konce“ (télos). (Luk. 2:14; Mat. 24:21; Zjev. 7:9, 14, 15) Potom, v pravý čas, až bude těchto tisíc let slavně směřovat k úspěšnému konci, dojde ke vzkříšení všech mrtvých lidí, kteří uslyší hlas Beránka Božího, mesiášského Krále Ježíše, jenž dal svůj dokonalý lidský život jako výkupné za všechny. — Zjev. 20:11 až 21:4; Jan 5:28, 29.
[Rámeček na straně 27]
Kázání o království, jak je provádějí svědkové Jehovovi od roku 1914, je něčím zcela odlišným od toho, co kázali misionáři křesťanstva, protože:
Probíhá během „posledních dnů“ tohoto zkaženého světa
Poukazuje na zřízené Boží království jako na skutečnost roku 1914
Je od roku 1919 provázeno pozoruhodným vyléváním Božího ducha v úplném splnění Joela 2:28, 29
Vrcholí na „konci“ [télos] „posledních dní“ v největším pozemském soužení
Předkládá velkolepou naději na přežití pomazaného ostatku a „velkého zástupu“ do tisíciletého mesiášského království
Poukazuje na blížící se splnění Božího slibu, že na rajské zemi dojde ke vzkříšení mrtvých