bohabojní rodiče, kteří se snažili vychovávat své malé děti „v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování“, mohou očekávat, že se na poslušné nezletilé děti bude vztahovat rodinná zásluha, což pro ně může znamenat záchranu. (Ef. 6:4; srovnej 1. Korintským 7:14) Přežití však nebude snadné, jak je to patrné z Ježíšových dalších slov:

17. a) Co můžeme očekávat ohledně „zimní doby“ „soužení“? b) Jak můžeme nyní jednat moudře a jakou přitom můžeme mít naději do budoucnosti? (Izaiáš 26:20, 21)

¹⁷ „Neustále se modlete, aby se to [váš útěk] nestalo v zimní době; protože ty dny budou dny soužení, jaké nebylo od počátku stvoření, jež Bůh stvořil, až do té doby, a již nikdy nebude. Vskutku, kdyby Jehova ty dny nezkrátil, nebylo by zachráněno žádné tělo. Ale kvůli vyvoleným, které vyvolil, zkrátil ty dny.“ (Mar. 13:18–20) Budeme-li otálet s útěkem v příznivé době, jako je léto, až do zimního období „soužení“, možná, že to jako jednotlivci „nestačíme“. V těchto abnormálních dobách nikdo z nás nemůže očekávat, že bude dále žít normálním životem. Dnes je moudré utéci na stranu Božího království a zůstat tam a obětavě věnovat svůj život zájmům království. (Mar. 8:34–36; Mat. 6:33) Stojíme tváří v tvář největšímu ze všech soužení, a proto můžeme děkovat za Ježíšovo ujištění, že Jehova ‚zkrátí ty dny‘, aby zachránil „tělo“, jež je mu oddáno — totiž „vyvolených“, kteří budou později vládnout s Kristem, a „velkého zástupu“, který tvoří jádro těch, kdo budou žít na zemi během milénia. — Zjev. 5:9, 10; 7:4, 9–17.

18. Jak můžeme očekávat, že „úzkost národů“ bude vrcholit? (Izaiáš 45:18)

¹⁸ Ježíš varoval před „falešnými Kristy a falešnými proroky“, z nichž mnozí se objevili v těchto posledních dnech. Potom se zmiňuje o děsivých znameních na nebi a o „veliké moci a slávě“ s níž přijde jako „Syn člověka“, aby vykonal rozsudek a shromáždil ty, kteří mu patří, k záchraně. (Mat. 24:24; Mar. 13:26) Není divu, že při klesajících zásobách potravin, paliva a jiných věcí a při stále rostoucím množství zbraní hromadného ničení se bude zvětšovat „strach národů, jež nebudou vědět, kudy kam. . . , zatímco lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí, které přijdou na obydlenou zemi“. (Luk. 21:25, 26) Zda se tyto národy pokusí o sebevražednou všeobecnou nukleární válku, to se ještě ukáže. Ale nemohou vyhladit lidstvo z tváře této Země, a neučiní to. Pro „vyvolené“ a jejich druhy je dán pevný slib ohledně záchrany. — Luk. 21:28; Mat. 24:21, 22.

19. Co můžeme očekávat, že uvidíme v blízké budoucnosti?

¹⁹ „Tísnivé bolesti“ skutečně již přinesly mnoho zármutku od té doby, kdy ‚národ povstal proti národu‘ ve světové válce. (Mar. 13:8) Ježíš nás však ujišťuje, že stejně jako blížící se léto poznáme podle mladých lístků, které vyraší na fíkovníku, tak i to, co se děje, musí brzo dosáhnout svého vyvrcholení a Kristus přijde vykonat rozsudek. Říká: „Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.“ (Mar. 13:21–27, 30, 31) Ve Zjevení, které dal Ježíš později apoštolu Janovi, nás kromě toho ujišťuje, že po odstranění ďábla a všech jeho skutků bude následovat Boží tisícileté království v rukou Kristových. — Zjev. 20:2, 3; 1. Jana 3:8.

„ZŮSTAŇTE BDĚLÍ“

20. a) Proč je nebezpečné podlehnout v této době ospalosti? b) Jak můžeme podle Marka 13:34, 35 dokázat věrnou oddanost svému Pánu?

²⁰ Závěrečná slova Ježíšova velkého proroctví obsahují přísné varování pro nás všechny. Někteří se snad dali ukolébat do dřímoty, nebo dokonce do spánku, protože „Syn člověka“ nepřišel zúčtovat s národy v nějaké očekávané době. Jak je to nebezpečné! Ježíš radí: „O tom dni nebo hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, ale Otec. Stále se dívejte, zůstaňte ostražití, protože nevíte, kdy je ustanovený čas.“ Neznáme tento čas, a to je pro nás vážným důvodem, proč máme zůstat naprosto bdělí. Trvalá bdělost je také nutná, chceme-li projevovat věrnou oddanost svému Pánu horlivým kázáním „dobrého poselství“ o jeho příchodu. „Je to jako člověk, který, když odjížděl do ciziny, opustil svůj dům a svým otrokům dal plnou moc, každému jeho práci, a vrátnému přikázal, aby zůstal bdělý. Zůstaňte proto bdělí, protože nevíte, kdy přijde pán domu.“ — Mar. 13:32–35.

21. Vzhledem ke kterým slibům bychom měli „zůstat bdělí“?

²¹ Až tedy „Syn člověka“ „náhle“ přijde, aby vykonal rozsudek, kéž nás nenajde spící, ale velmi činné ve vykonávání vůle našeho Otce. Přinese nám to požehnání, jestliže budeme dbát Ježíšových slov: „Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte bdělí.“ (Mar. 13:37) Kéž nás Jehovovy vzácné sliby podporují během „soužení“ až do nádherného pokoje, který bude pod Božím královstvím v ruce Kristově trvat tisíc let! — Zjev. 20:1–6; 21:1–5.

Buďte odvážní! Milénium je blízko

„Ve světě budete mít soužení, ale buďte odvážní! Já jsem přemohl svět.“ — Jan 16:33.

1. Proč musí být Ježíšovi učedníci velmi odvážní?

TATO slova řekl Ježíš svým učedníkům jako radu na rozloučenou, když s nimi mluvil v předvečer svého zatčení a popravy. On sám pozoruhodnou měrou projevil tuto vlastnost — odvahu, a přál si, aby jeho oddaní následovníci jednali stejně. Bylo nutné, aby byli velmi odvážní, protože Ježíš jim právě řekl: „Jestliže vás svět nenávidí, víte, že mne nenáviděl dříve, než nenáviděl vás. Kdybyste byli částí světa, svět by měl rád to, co je jeho. Protože však nejste částí světa, nýbrž já jsem vás vyvolil ze světa, proto vás svět nenávidí. Mějte na mysli slovo, které jsem vám řekl: Otrok není větší než jeho pán. Jestliže mne pronásledovali, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovávali mé slovo, budou zachovávat i vaše. Ale to všechno vám udělají pro mé jméno, protože neznají toho, kdo mne poslal.“ — Jan 15:18–21.

2. Co zahrnuje křesťanská odvaha? (Srovnej Žalmy 27:13, 14; 31:24; 31:25, „KB“.)

² Co všechno však zahrnuje křesťanská odvaha? Znamená to okázalou udatnost „v palebném postavení“, jakou projevují vojáci v zápalu boje? Ne, znamená to daleko více. Křesťanská odvaha vyžaduje, abychom projevovali vzornou morální sílu v každé době a abychom neochvějně podporovali Boží království za všech okolností. Je při ní zapotřebí pevnosti, vytrvalosti a stálé věrné oddanosti pravým zásadám. Pravá odvaha zahrnuje rozhodnost a pozitivní rozhodnutí úspěšně postupovat kupředu i tváří v tvář zdánlivě nepřekonatelnému odporu a obtížím. Zahrnuje rozhodnutí, které vyjádřil apoštol Pavel: „ . . .Jde o jedno: Zapomínám na věci za sebou a napřahuji se po věcech před sebou, usiluji o cíl.“ — Fil. 3:13, 14.