Kdy se narodil Ježíš?

„OSLAVY slunovratu byly ve starověku nejběžnější u Římanů“, tak se vyjádřil vědec a spisovatel Isaac Asimov. Byly to týden trvající saturnálie (od 17. do 24. prosince), jež se slavily na počest jejich boha zemědělství, Saturna. Dr. Asimov také poznamenává:

„Mithraisté slavili narození Mithry v přirozeném čase, v době zimního slunovratu stanoveného na 25. prosince, takže populární římské saturnálie mohly vyvrcholit v mithraistickém ‚Dni Slunce‘. . . Někdy po roce 300 n. l. učinilo závěrečný krok křesťanstvo, když absorbovalo saturnálie, a tím dosáhlo konečného vítězství nad mithraismem. 25. prosinec byl ustanoven jako den Ježíšova narození, a z velkého svátku se stal svátek křesťanský. Není absolutně žádný biblický podklad pro tvrzení, že 25. prosinec je den Narození Páně.“

To jsou jistě zajímavé poznámky. Každoroční slavení vánoc se však jimi neobjasňuje a vznikají určité otázky. Je možné zjistit rok narození Ježíše Krista? Je možné přibližně určit den? Kdy se vlastně Ježíš narodil?

PŘESNĚ URČIT ROK

Jedním způsobem, jak zjistit rok Ježíšova narození, je vzít v úvahu Bohem inspirované proroctví o „sedmdesáti týdnech“ neboli „sedmdesáti týdnech let“, o němž je záznam u Daniela 9:24–27. („Ekumenický překlad“; srovnej „Překlad nového světa“, poznámka pod čarou.) Anděl Gabriel řekl hebrejskému proroku Danielovi: „Od vydání slova o obnovení a opětovném postavení Jeruzaléma až do Mesiáše, Vůdce, bude sedm týdnů, také dvaašedesát týdnů [let, neboli 483 let].“ — Dan. 9:25; 4. Mojž. 14:34; Ezech. 4:6.

Kdy začalo těchto 483 let? Na podzim roku 455 př. n. l. , ve dvacátém roce krále Artaxerxa, kdy tento perský vladař vydal výnos, že má být obnoven Jeruzalém a jeho hradby. (Neh. 2:1–8) Podle toho období šedesáti devíti „týdnů“ (483 let) končilo na podzim roku 29 n. l. Tehdy se objevil na scéně Mesiáš, neboť v tom roce byl Ježíš pokřtěn od Jana Křtitele a stal se Pomazaným neboli Kristem, protože byl pomazán Božím svatým duchem. (Mat. 3:13–17) Shodou okolností ukazuje Lukáš 3:1–3, že Jan začal křtít v „patnáctém roce vlády císaře Tiberia“, což byl rok od 17. srpna roku 28 n. l. do 16. srpna roku 29 n. l.

Jak starý byl Ježíš při svém křtu? Bible odpovídá: „Samotnému Ježíši, když začínal své dílo [ihned po svém křtu], bylo asi třicet let.“ (Luk. 3:21–23) Počítáme-li od Ježíšova křtu v roce 29 n. l. třicet let zpět (a pamatujme, že mezi obdobím před naším letopočtem a našeho letopočtu neexistuje rok nula), zjišťujeme, že se narodil v roce 2 př. n. l.

Proroctví o „sedmdesáti týdnech let“ podporuje toto datum. Ukazuje, že Mesiáš má být zabit uprostřed sedmdesátého „týdne“, čímž „způsobí, že přestane oběť a obětní dar“, protože jich již nebude třeba. (Dan. 9:27; Řím. 6:14; Žid. 7:26–28) To znamená, že Ježíšova kazatelská služba trvala tři a půl roku. Začala při jeho křtu v roce 29 n. l. a skončila jeho smrtí v době pasach roku 33 n. l. (Luk. 22:7–20) Počítáme-li zpět třicet tři a půl roku (což je délka Ježíšova pozemského života), můžeme vypočítat rok jeho narození, totiž rok 2 př. n. l.

CO LZE ŘÍCI O DNI?

Jak již bylo řečeno, Ježíš zemřel v době pasach, což bylo kolem 1. dubna roku 33 n. l. (Mat. 26:17–30) Když Ježíš začínal svou službu, bylo mu asi 30 let. Jeho služba trvala tři a půl roku. V době pasach, asi kolem 1. dubna roku 33 n. l. , mu bylo třicet tři a půl roku. O šest měsíců později, neboli kolem 1. října, by Kristu bylo 34 let. Počítáme-li tedy zpět, musíme dojít k závěru, že se Ježíš nenarodil 25. prosince, ale kolem 1. října roku 2 př. n. l.

NENARODIL SE V ZIMĚ

Okolnosti, za nichž se Ježíš narodil 30 let předtím v Betlémě, neodpovídají zimnímu období. Studené deštivé období začíná v Palestině koncem října a trvá několik měsíců. V prosinci je v Betlémě a stejně i v blízkém Jeruzalémě často v noci mráz. A jak mohlo být chladno? O judském králi Joakimovi čteme: „A král seděl v zimním domě, v devátém měsíci [kislev, který odpovídá listopadu–prosinci], a před ním hořelo uhlí v železném košíku.“ (Jer. 36:22) Potřeboval takové topení, aby mu bylo teplo. Také lidé, které po návratu z vyhnanství do Jeruzaléma shromáždil Ezdráš v témž zimním měsíci pod širým nebem, se „chvěli. . . kvůli té věci [o kterou tehdy šlo] a pro lijáky“. (Ezd. 10:7, 9, 13) Je zajímavé, že v dalším měsíci, totiž tebet (prosinec–leden), bývala nejnižší teplota roku a ve vyšších polohách někdy padal sníh.

César Augustus nařídil soupis obyvatel, který, jak se ukázalo, spadá do doby Ježíšova narození. Myslíš si však, že by římský císař zbytečně provokoval své židovské poddané, mezi nimiž často vznikaly vzpoury? Vydal by takový výnos, aby se šli dát zapsat do svých domovských měst v deštivém, chladném zimním měsíci prosinci, kdy bylo cestování obzvláště obtížné? Rozhodně ne.

V noci, kdy se narodil Ježíš, opatrovali pastýři svá stáda „venku“. (Luk. 2:8–14) Ale deštivé období začínalo již v podzimním měsíci bul (říjen–listopad). (5. Mojž. 11:14) Koncem října, kdy začíná měsíc bul, byla zvířata přiváděna na noc do úkrytu. Jestliže tedy pastýři byli v noci na polích pod širým nebem, odpovídá to ostatním důkazům, jež ukazují, že se Ježíš narodil začátkem podzimního měsíce etanim (září–říjen).

CO MÁ BÝT ZACHOVÁVÁNO?

Je tedy jasné, že se Ježíš nenarodil 25. prosince. Důkazy, které jsou k dispozici, spíše poukazují na datum kolem 1. října roku 2 př. n. l. Pro ty, kteří se chtějí řídit Svatým písmem, je tedy naprosto nesprávné slavit jeho narozeniny 25. prosince zachováváním vánoc.

Nemělo by nás však zneklidňovat, že neznáme přesné datum Ježíšova narození. Vždyť jediné oslavy narozenin, o nichž mluví Bible, byly narozeniny světských panovníků. — 1. Mojž. 40:20; Mat. 14:6; Mar. 6:21–28; Jan 18:36.

Na Ježíše bychom však měli vzpomínat. Zavedl proto slavnost na památku své smrti; často se nazývá Pánova večeře. Kristus to učinil poslední večer svého pozemského života, krátce před tím, než dal „svou duši jako výkupné výměnou za mnohé“. (Mat. 20:28) Ježíš použil symbolů, totiž nekvašeného chleba a vína, jež znázorňovaly tělo a krev, které se chystal obětovat; řekl svým věrným následovníkům, aby z nich jedli a pili, a vyzval je: „Stále to čiňte na mou památku.“ (Luk. 22:19, 20; 1. Kor. 11:23–26) I když se tedy praví křesťané do jisté míry zajímají o to, kdy se Ježíš narodil, mají každoročně vzpomínat nikoli na narození Ježíše Krista, ale na jeho smrt.