Zemětřesení — Způsobuje je Bůh?

„Půda pod nohama je najednou jako rosol. Uděláš pár kroků dopředu a jako by někdo škubal kobercem, na kterém stojíš. Upadneš a těžko vstáváš, protože to s tebou cloumá na všechny strany. Stromy sebou klátí, vrcholky se dotýkají země — jednou na tu stranu, jednou na druhou — některé se lámou. Zkoušíš uniknout po silnici; ta se před tebou kroutí jako had. Na zemi všude vidíš, jak se rozvírají a zase zavírají pukliny. Sevře tě hrůza. Nikde žádné bezpečné místo. Myslíš si: ‚To je konec světa!‘ “ — Sarah Burn Plunkettová, která přežila v roce 1964 zemětřesení na Aljašce.

ZAŽIL jsi někdy záchvěvy zemětřesení? I v případě, že nezažil, zemětřesení se dotýkají tvého života. Jak? Nejméně dvěma způsoby. Za prvé naznačují, že bez ohledu na to, kde žiješ, je půda právě pod tebou v neustálém pohybu. Za druhé — a to je důležitější — novodobá zemětřesení jsou příznačná pro „konec“ tohoto celosvětového „systému věcí“. V této souvislosti říká proslulé proroctví: „A budou velká zemětřesení.“ (Luk. 21:9–11; Mat. 24:3–8) Bible předpověděla, že doslovná zemětřesení budou součástí „znamení“ poukazujícího na dobu, kdy Boží nebeské království skoncuje se zlem a zřídí na zemi pokojný ráj. (Žalm 37:10, 11; Mat. 6:10) To může v někom vyvolat otázku: „Je za toto zemětřesení odpovědný Bůh?“

ZEMĚTŘESENÍ V BIBLICKÝCH DOBÁCH

Působí všechna zemětřesení Bůh? Krátce řečeno — nikoli! Zemětřesení jsou na zemi přirozeným projevem stejně jako vítr nebo dešťové kapky. Po věky se celá země neustále zachvívá. V průměru zakouší každých 30 sekund jeden záchvěv.

V několika zvláštních případech byla zemětřesení vyvolána Jehovou Bohem. Z jakého důvodu? Tato zemětřesení sloužila určitému vyhraněnému účelu. Jejich ničivá síla působila jen tak, jak Bůh rozhodl. Uvažuj o těchto příkladech:

Před třiceti čtyřmi stoletími se při ustanovení jedné z Božích smluv izraelský lid shromáždil na úpatí hory Sinaj a „celá hora se velmi třásla“. Tak Jehova použil jako jeden z důkazů své nevyrovnatelné síly zemětřesení, aby zdůraznil závažnost smlouvy. Izraelité těžko zapomenou na svůj závazek, neboť Jehova spojil tuto důležitou dohodu s bázeň vzbuzujícími událostmi, mezi něž patřilo zemětřesení. — 2. Mojž. 19:7–19.

K jinému zemětřesení došlo krátce nato. V domácnostech Dátana, Abirona a Chóreho vznikla vzpoura proti Jehovovu ustanovenému vůdci. Když byly dány hojné rady a nebyly vzaty na vědomí, použil Jehova zemětřesení, aby svůj lid zbavil těchto vzbouřenců. „Půda, která byla pod nimi, se rozestoupila. A země otevřela ústa a spolkla je a jejich domácnosti a všechno lidstvo, které patřilo k Chóremu, a všechno zboží.“ — 4. Mojž. 16:31, 32.

Bůh však není příčinou novodobých zemětřesení. Proč je tedy Bible zahrnuje jako součást znamení „konce“? Žijeme skutečně v „závěru systému věcí“?

Zemětřesení — Znamení konce?

ROZHOVOREM o samotě s Ježíšem byli čtyři muži zmateni. Seděli obklopeni sukovitými olivovníky a s městem Jeruzalémem pod sebou. Toho dne již jednou slyšeli, jak jejich mistr Ježíš Kristus předpovídá, že Jeruzalém a jeho chrám budou zničeny a že „nezůstane kámen na kameni“. Překvapeně se otázali: „Kdy to bude?“ Ježíšova odpověď je velmi zajímala. Dnes by se však měla těšit ještě většímu zájmu. — Mat. 24:1–3.

Apoštolů se bezprostředně dotýkalo nadcházející zničení Jeruzaléma. Jejich zvědavost se však neomezovala na tuto jednu otázku, chtěli znát i čas Ježíšovy budoucí přítomnosti ve slávě království a to, kdy mají očekávat konec zlého pořádku. Ptali se: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Odpověď, kterou Ježíš dal, uspokojila jeho následovníky v prvním století. Jeho odpověď o „znamení“ však může uspokojit i jeho novodobé následovníky, kteří touží vidět konec ničemnosti, protože se znamení splňuje v našich dnech.

Znamení, které Ježíš dal, má viditelné rysy, které se dají všude a snadno postihnout. Nejsou zastřené ani abstraktní. Všimni si části Ježíšovy odpovědi u Matouše 24:7: „Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým.“ Když vypuknou války, národy to vědí. Když lidé hladovějí, vědí to. A když ti zemětřesení roztřese půdu pod nohama, víš to, protože zemětřesení je jedním z nejděsivějších přírodních jevů. Tyto a jiné nanejvýš viditelné rysy, jež všechny postihují lidstvo během jedné generace, vytvářejí složené „znamení“. (Mat. 24:3, 34) Prozkoumejme jen jednu část tohoto „znamení“ — zemětřesení.

ZEMĚTŘESENÍ — CO MĚL JEŽÍŠ NA MYSLI?

Ježíš nebyl seismolog. Byl kazatel a učitel, a také prorok. Byl „plný svatého ducha“, a tak pod vedením této neviditelné činné síly od Jehovy prorokoval o zemětřeseních a jiných rysech „znamení“. — Luk. 4:1; Jan 8:28.

Došlo k nějakému splnění Ježíšových slov v prvním století? Ano, biblická i světská historie zaznamenává velký počet zemětřesení mezi rokem, kdy bylo vysloveno toto proroctví, rokem 33 n. l., a zpustošením Jeruzaléma v roce 70 n. l. Dva záchvěvy půdy otřásly Jeruzalémem několik dní po Ježíšově proroctví. (Mat. 27:51; 28:2) Po sedmnácti letech došlo k zemětřesení ve městě Filipech, jak to zaznamenal biblický pisatel Lukáš. (Sk. 16:26) Nebibličtí historikové navíc poukazují nejméně na šest velkých zemětřesení v té části Země během onoho období. (Viz tabulku I.)

Čím byla ta zemětřesení v prvním století zvláštní? A byla zpráva o zemětřesení neobvyklou zprávou pro křesťany z prvního století? Odpověď na tyto otázky nám může pomoci porozumět významu zemětřesení v našich dnech.

Protože zemská kůra kolem Středozemního moře, kde leží i Jeruzalém, je v mírně aktivní zóně zemětřesení, a není proto stabilní, nebyly otřesy půdy místním obyvatelům v prvním století ničím neobvyklým. Například Velká trhlina údolí řeky Jordánu a Mrtvého moře a příčné zlomy, které tvoří nížinu Esdrelon (Jezreel) mezi Galilejí a Samařskem, byly přičítány zemětřesení už před prvním stoletím. — Amos 1:1; Zach. 14:5.

Zemětřesení sama o sobě by nebyla postačujícím důkazem z Ježíšova prorockého „znamení“ blížícího se konce Jeruzaléma, stejně jako nestačí jen vysoká horečka na označení určité choroby. To, co tedy dodalo Ježíšově předpovědi o zemětřeseních zvláštní význam, byla okolnost, že se vyskytovala ve spojení se všemi ostatními rysy „znamení“. Ty dohromady vytvářely ono složené „znamení“ předpověděných událostí, jichž byli svědky křesťané z prvního století a na něž reagovali.

NOVODOBÁ ZEMĚTŘESENÍ

Dochází ke splnění Ježíšovy předpovědi o zemětřeseních i ve 20. století? Jinými slovy, proběhla velká zemětřesení, která naznačují, že žijeme v „závěru systému věcí“? Skutečnosti dokazují, že toto století je zmítáno zemětřeseními. Země jich zakouší 1 000 000 ročně a tisíc z nich jsou otřesy přinášející škody.

Někteří seismologové se domnívají, že Země nyní prochází činným obdobím zemětřesení. Například profesor Keiiti Aki z katedry zemských a planetárních věd na Massachusettském technologickém institutu mluví o „zjevném vzrůstu intenzity a frekvence velkých zemětřesení během uplynulých sto let“. Prohlašuje, že stejně aktivní bylo období od roku 1500 do roku 1700 včetně.

V italském časopise „Il Piccolo“ z 8. října 1978 poznamenal Geo Malagoli:

„Naše generace žije v nebezpečném období vysoké seismické aktivity, jak ukazují statistiky. Za období 1 059 let (od roku 856 do roku 1914) zaznamenávají spolehlivé zdroje pouze 24 velkých zemětřesení, která způsobila smrt 1 973 000 lidí. Při nedávných pohromách však shledáváme, že 1 600 000 osob zahynulo za pouhých 63 let v důsledku 43 zemětřesení, k nimž došlo od roku 1915 do roku 1978. Tento dramatický vzrůst dále zdůrazňuje jinou uznávanou skutečnost — naše generace je v mnoha ohledech nešťastná“.

Ježíš prorokoval, že „závěr systému věcí“ se bude vyznačovat ‚zemětřeseními na jednom místě za druhým‘, a podle Lukášovy zprávy „velkými zemětřeseními“. (Mat. 24:3, 7; Luk. 21:11) Stala se generace, která žila v roce 1914 a z níž jsou ještě mnozí naživu, svědkem něčeho takového? Skutečnosti odpovídají: ano! (Viz tabulku II.) A svědky zemětřesení jsou nejen ti, kteří zůstali z oné generace, ale i dnes žijící vůbec největší počet lidí v dějinách. (Mat. 24:34) Lidstvo si je dnes také více vědomo celosvětové seismické aktivity a jejích účinků než lidé v kterémkoli z uplynulých století.

Co činí zemětřesení „velkým“? Jeho intenzita či síla měřená podle Mercalliho nebo Richterovy stupnice? Není to spíše jeho častost a rozsah zkázy, kterou způsobilo? Jak ukazuje připojená tabulka III., ztráty na lidských životech při zemětřeseních od roku 1914 ohromně vzrostly. Je pravda, že některá z největších zemětřesení proběhla hluboko v oceánech a na lidský majetek nebo životy měla stěží nějaký vliv, takže o nich ví málokdo. Ale při úvahách o novodobém splnění Ježíšova proroctví bychom se neměli zaměřit jen na sílu otřesů podle Richterovy nebo jiné podobné stupnice, ale na výsledný rozsah škod na majetku a na ztráty lidských životů.